CTP Invest je největším evropským vlastníkem, developerem a správcem logistických a průmyslových nemovitostí. Za 25 let se stala největším veřejně obchodovaným developerem I&L v Evropě a v současné době má kolem 900 zaměstnanců a externích pracovníků.  Whistleblowing společnost CTP Invest zavedla v roce 2022 hned z několika důvodů. Kromě přípravy na nový zákon o ochraně oznamovatelů chtělo vedení společnosti zvýšit důvěryhodnost, dostupnost a také zavést možnost anonymních podnětů. Implementaci whistleblowingu měla na starost Compliance Officer Rohia Hakimová, která se v oblasti compliance pohybuje více než 10 let. Paní Hakimová popisuje, co je důležité při zavádění whistleblowingu:  Výběr vhodného whistleblowing nástroje považuji za klíčové. Bohužel se v praxi stále vyskytují takové oxymorony jako schránka vedle ředitelských dveří a pod kamerou. A jako vždy je důležitá správná komunikace. Zaměstnanci musí mít jistotu, že se jejich podněty řádně vyšetří, že proti nim nebudou činěna odvetná opatření, podají-li pravdivé oznámení v dobré víře. Přečtěte si také rozhovor s Rohiou Hakimovou o whistleblowingu a compliance. Proč jste zvolili právě software NNTB? Důležitým faktorem pro mě byla bezpečnost a přehledná správa podnětů. Platforma NNTB je navíc dostupná ve všech jazycích a jurisdikcích, v nichž podnikáme. Dalším pozitivem bylo plnění ISO standardů a soulad s požadavky GDPR. Líbí se mi jednoduchost, přístupnost a finanční dostupnost platformy. Kromě toho mě zaujal příběh, který je za založením NNTB, a skutečnost, že jejím využíváním přispíváme na dobrou věc – na boj proti šikaně ve školách. Rohia Hakimová vysvětluje, že při zavedení whistleblowingu v organizaci by se mělo začít vysvětlením toho, co to vlastně je a jaký je jeho přínos.  Je důležité hned v úvodu nastavit pozitivní vnímání tohoto efektivního nástroje v boji proti podvodům a korupci. Protože negativní postoj např. managementu může vaše snahy o efektivní whistleblowing naprosto zhatit. Je také důležité vybrat vhodnou pověřenou osobu, která má zkušenosti v této oblasti, která má především důvěru zaměstnanců. Společnost CTP Invest o zavedení vnitřního oznamovacího systému NNTB oznámila zaměstnance prvně e-mailem, dále ho komunikuje na firemním intranetu a prostřednictvím compliance školení. Informace o whistleblowingu společnost uvedla také na svých webových stránkách, v etickém kodexu a dalších směrnicích nebo jiných firemních dokumentech. A jak implementaci vnímali zaměstnanci?  Zaměstnanci přijali whistleblowing pozitivně. Takřka ihned po zavedení přišlo do aplikace několik podnětů na zlepšení pracovního prostředí. Celkem máme od zavedení NNTB 45 oznámení, přičemž předtím to byla 0. Všechna oznámení byla relevantní. Přínos je zcela jednoznačný. Zaměstnanci dostali signál, že to s oznámeními myslíme vážně, a právě proto umožňujeme i externí řešení, které dodává oznamovatelům možnost bezpečného a skutečně anonymního oznámení. Přes whistleblowing systém NNTB dostává společnost CTP Invest primárně náměty na zlepšení firemní kultury nebo záležitosti týkající se pracovního prostředí. Konkrétněji - konflikty na pracovišti. “NNTB splnilo má očekávání a doporučuji dalším firmám, kdykoliv je řeč o whistleblowingu,” uzavírá paní Hakimová.   Zajímá vás whistleblowing a chcete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Pokud si zatím neumíte představit, jaký má compliance přínos pro podnikání, tenhle rozhovor vám otevře oči. Jak firemní kultura ovlivňuje úspěšnost firem? Co vše obnáší compliance a jakou roli v něm hraje whistleblowing? Na tyhle otázky nám odpověděla Rohia Hakimová, která se v oblasti compliance pohybuje jako ryba ve vodě - téměř 10 let pracovala jako Compliance Specialistka pro Ernst & Young (EY), nyní pracuje jako Compliance Officer pro CTP Invest a zároveň je aktivní členkou České Compliance Asociace.  Co vás k této práci přivedlo? Naplňuje vás? Považujete ji za svoje poslání? Compliance si mě asi našlo samo. Pracovala jsem tehdy pro jistou nadnárodní společnost. Po několika akvizicích a fúzích bylo nutné zásadně zlepšit firemní kulturu. Nasadil se proto masivní HR program na změnu firemní kultury, jehož jsem byla výraznou tváří. Díky tomu jsem byla následně poctěna implementací compliance programu v České republice a na Slovensku. To byl rok 2005. Díky úspěšné implementaci jsem byla “objevena” EY a v roce 2011 přijala jejich pracovní nabídku. Tak jsem nabyla zkušenosti s compliance z různých odvětví a organizací ze soukromého i státního sektoru. Compliance je rozhodně naplňující práce a svým způsobem i poslání. Rozhodně bych se mu ráda věnovala i nadále. Co se týče práce pro CTP, bylo lákavé začít pracovat pro atraktivní, úspěšnou a expandující společnost. Líbilo se mi, že mohu vybudovat compliance program na “zelené louce”, v souladu s ambiciózním cílem top managementu: vydání zelených bondů a následný vstup na burzu (IPO).  Spousta lidí stále neví, co si pod pojmem “compliance” konkrétně představit. Jak byste compliance stručně charakterizovala? Nejčastěji se pro překlad slova „compliance“ do českého jazyka skloňují slova „shoda,“ „slučitelnost“ nebo „soulad,“ která jsou však, dle mého názoru, velmi fádní a málo vypovídající. Anglický výraz „compliance“ totiž zahrnuje celou škálu činností a okruhů, které pod compliance spadají a to v takovém rozsahu, že v českém jazyce není možné takový význam obsáhnout v jednom slově. Někdy bývá pro compliance skutečně používáno slovo shoda. Příznivci tohoto výrazu argumentují tím, že se jedná o shodu s legislativou. Je však zásadní uvědomit si, s jakými  pravidly je třeba soulad zajistit. Dle mého názoru je compliance ještě o dost víc, než jen shoda se zákonem a pravidly.  Compliance je o dodržování zákonných požadavků, požadavků regulátorů, interních předpisů, etických standardů a „dělání ještě něčeho navíc.“ Zejména v rovině etiky, soužití s okolím firmy a podobně. Zastávám názor, že právo nemůže postihnout veškeré životní situace. Etika zvyšuje výkonnost organizace, snižuje transakční náklady a posiluje loajalitu zaměstnanců. Domnívám se, že každý by chtěl pracovat v eticky jednající organizaci.  Etika řeší střet zájmů, v dnešní době tolik diskutované téma, mimo jiné také v české politické sféře. Etika umožňuje vyjádřit se k právně i společensky neřešeným problémům. Navíc je zřejmé, že roste tlak veřejnosti na společenskou odpovědnost firem. Naštěstí se nakonec odborná veřejnost shodla na využívání výrazu „compliance,“ což občas naráží na nelibost zejména u zaměstnanců státní správy, která – a je to velmi správné – trvá na využívání českých slov. Případ compliance si však zaslouží výjimku, která je nakonec vždy přijata všemi zúčastněnými stranami. Vývoj v oblasti compliance a používání tohoto slova ukazuje mimo jiné použití tohoto výrazu v metodice Nejvyššího státního zastupitelství k TOPO ( Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim – Průvodce novou právní úpravou pro státní zástupce). Jak compliance pomáhá manažerům a firmám? Ovlivňuje etika a firemní kultura úspěšnost firem? Dnešní doba jednoznačně ukazuje, že etické podnikání je pro společnosti kritické. Možná ne globálně, ale ve vyspělých zemích rozhodně ano. Jednoznačně např. vidím citlivost mladší generace, která preferuje společnosti s vysokými etickými standardy – ať už je jejich pohled zákaznický nebo potenciálního zaměstnance, a není ochotna nic tolerovat ani dělat ústupky. Jakou roli v compliance hraje whistleblowing? Jak vnímáte whistleblowing a jeho povinné zavedení do českých firem a institucí? Různé analýzy (např. Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů) dlouhodobě ukazují, že whistleblowing je jednoznačně nejčastějším způsobem, jakým mohou společnosti odhalit podvod. A dává to smysl. Nejtypičtěji podvod nahlásí zaměstnanci. Neboť jsou to právě zaměstnanci, kdo může nějaké nestandardní jednání zachytit nebo být jeho svědkem. Jaké máte s whistleblowingem zkušenosti? Můžete nám říct nějaké příklady? Zkušenosti s whistleblowing mám letité, jak je zřejmé z mého životopisu. Bohužel se k němu v našich zeměpisných šířkách lidé (stále) často staví negativně. Je proto potřeba ještě spousta edukace a osvěty. Věřím, že nadcházející kampaň Ministerstva spravedlnosti v tom pomůže. Mám zkušenost, že prostřednictvím whistleblowingu může organizace odhalit závažné podvody. Často přichází upozornění na možnou manipulaci ve veřejných zakázkách nebo informace o korupci. Konkrétně se např. podívejme na veřejně prospěšný whistleblowing v případě tabákového průmyslu. Až interní oznamovatel odhalil jak jsou - do té doby intenzivně propagované a masově konzumované - cigarety zdraví škodlivé, a že na nich vzniká závislost. Což výrobci cigaret do té doby vehementně popírali.  V rámci schvalování zákona o ochraně oznamovatelů jste se zapojila do boje za anonymitu whistleblowingu. Proč je podle vás anonymita zásadní?Anonymita je podle mého názoru zásadní, protože není jednoduché vystoupit z řady a oznámit jednání, s kterým nesouhlasíme. Společenské stigma “práskačů” je pořád v naší společnosti zřejmé. Setkávám se s tím při naprosto každém rozhovoru nebo diskusi na téma whistleblowingu. A to překvapivě také u právníků, advokátů nebo - a to je smutné - i u příslušných osob. Historie a zkušenosti známých whistleblowerů ukazují, že oznámení může mít dalekosáhlé osobní konsekvence. Od možné ztráty zaměstnání a v těch nejzávažnějších případech jde oznamovatelům dokonce o život. Rozhodnutí o nekalosti promluvit obvykle dlouho zraje, a může se stát, že whistleblowing je poslední šance, když jiná snaha o nápravu selhala, i přesto je to velice nekomfortní.    Jaké jsou největší výzvy ve vaší práci?Výzva je rozhodně to, že musíte být neustále v povědomí zaměstnanců. Aby se compliance stalo nedílnou součástí jejich každodenního života. Pozitivní součástí. Chci být partner nikoliv hrozba nebo trestající element. Být podporou, nikoliv brzdou podnikání. A také to, že compliance se neustále mění. Nemyslím tím jenom legislativu a požadavky, ale také přesah. Dnešní compliance officer by se měl orientovat také v oblastech jako je ochrana údajů, ESG a kybernetická bezpečnost (IT). To jsou mnohdy nelehké disciplíny a vyžadují další sebevzdělávání. A v neposlední řadě komunikace. Komunikace je klíčem, jako ostatně ve všem. Zajímá vás whistleblowing a chcete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Jak pomáhá whistleblowing bojovat s toxickým prostředím ve firmách? A jak se liší přístup českých firem k whistleblowingu ve srovnání s americkými? Přečtěte si rozhovor s česko-americkou expertkou na whistleblowing Norou Kurzovou. V čem má Česko a Evropa oproti USA nevyužitý potenciál, co se týče whistleblowingu?V Česku a dalších zemích je zásadním nedostatkem malá osvěta. Nedostatečně se mluví o tom, proč je korupční chování špatné a co si pod tím vlastně představit jiného než obálku s penězi. Korupce se dá popsat jako zneužití postavení (za účelem nelegitimní výhody). V rámci zaměstnání se to může projevovat tím, že firma neřeší střety zájmů, špatný šéf zneužívá svého postavení, bere, dává či podporuje úplatky, nezajímá se o etické normy, zavírá oči před tím, co se v kolektivu děje, nebo stopy po tom dokonce zahlazuje, netrvá na tom, aby firma měla kontrolní mechanismy na prevenci a odhalování trestné činnosti atd. Nemluví se dost ani o tom, jaký dopad má takový leadership na efektivitu firmy, natož pak na osobnost člověka, který v takovém kolektivu působí. Jaké nedostatky v otázce whistleblowingu vidíte na straně firem?Firmy se nedostatečně zamýšlí nad tím, jak zabránit odvetě proti oznamovateli, a nejsou ochotné do whistleblowingu investovat. Uchylují se ke zřizování e-mailových schránek, které jsou však pro oznamovatele spíše odrazující a nejsou dostatečně bezpečné. Nejlepší řešení je technologický nástroj, který po oznamovateli nevyžaduje komunikaci z jeho e-mailové adresy, který není zcela interní, a hlavně kde je jasně nastaveno, kdo má k čemu přístup, co se s oznámením děje, jaké údaje z něj jdou zjistit, a celý systém je dobře technologicky zabezpečený. Obavy firem ze zahlcení falešnými oznámeními se nenaplňují. Některé firmy se při použití takových nástrojů obávají zneužití a falešných oznámení.V realitě se toto prakticky neděje. Za celých 15 let své praxe bych případy zneužití spočítala na prstech jedné ruky. Drtivá většina ohlášení je zjevně opodstatněná, motivovaná buď reálnou snahou o řešení tíživé situace, vnímáním protiprávního stavu, nebo snahou o sdílení nápadů na zlepšení, které se lidi stydí říct pod svým jménem. Obavy ze zahlcení falešnými oznámeními se prostě nenaplňují. A kdyby náhodou lidi po spuštění whistleblowing platformy zahltili firmu spoustou falešných obvinění, tak i to vypovídá o tom, že ve firmě není vše úplně v pořádku. Je v Americe vnímán whistleblowing negativně, nebo se stal neodmyslitelnou součástí firemní kultury?Negativní vnímání whistleblowingu je z mé zkušenosti specifikum zemí východní Evropy, respektive postkomunistických zemí. V Americe, ale i Německu, Francii či Británii je whistleblowing chápán spíše jako ozdravný mechanismus, šance poukázat na zlo v situaci, kdy vystoupení pod jménem je nejen nekomfortní, ale někdy i vyloženě nebezpečné. Reakce na téma whistleblowingu se dají dopředu odhadnout podle geografie a historie. Tam, kde lidé nezažili dekády komunismu, fenomén korupce jednoznačně odsuzují a na whistleblowing reagují pozitivně. Tam, kde za sebou mají opresivní státní režim, se častěji objevuje snižování důsledků korupce, a whistleblowing je pro ně spíš “bonzování”. Jako Češka rozumím tomu, proč to v těchto zemích slýchám, ale i tak jsem naprosto přesvědčena (a praxe mi potvrzuje), že má smysl proti korupci bojovat a whistleblowing podporovat. Jak tedy přistupují americké firmy k whistleblowingu?V Americe je běžné, že se v této oblasti musí lidé ve firmě pravidelně dovzdělávat, ačkoli se o whistleblowingu běžně ví více než třeba u nás. Whistleblowingová školení mají různou podobu a někdy zaměstnanec dostane na výběr, jakou formu a rozsah školení preferuje. V Americe se nedělají jen korporátní školení, i samo vedení o whistleblowingu často hovoří, v kancelářích jsou běžně k vidění odkazy na oznamovací nástroje, máte k dispozici několik způsobů, jak podat oznámení, máte pořád na očích různá hesla („speak up“, „if you see something, say something“) a když se něco oznámí, vidíte změnu, nebo aspoň snahu o řešení. Výjimky samozřejmě existují, ale nestalo se mi, že bych někoho slyšela whistleblowing pomlouvat či označovat za bonzování. Jak poznám firmu, která řeší whistleblowing jen papírově a která má o řešení problémů skutečný zájem? Podívejte se na tyto klíčové ukazatele:  Je téma whistleblowingu zmíněno ještě někde jinde, než jen v etickém kodexu nebo při školení po nástupu a slyšíte o tom tématu v průběhu roku hovořit pravidelně i někoho jiného než právníky či lidi z oddělení compliance? Když se zeptáte pár kolegů, vědí, jak mohou něco oznámit? Nebo začnou říkat „joo, na to je někde nějaká směrnice, ale nevím kde“. Podporuje HR oddělení a váš přímý nadřízený otevřeně whistleblowing? Nebo ho tak trochu shazuje, a naznačuje že je to nesmysl? Dodržuje nejvyšší vedení vlastní vnitropodnikové směrnice, nebo mají jiný soubor pravidel? – Nosili i oni respirátory, když to sami vyžadovali po vás? Chodí na jednání včas, odpovídají na e-maily a jednají s lidmi slušně, když to stejné chtějí po vás? Je ve vedení osoba, která zve lidi k tomu, aby se jí při problému ozvali, nestaví kolem sebe bariéry ať už lidské nebo administrativní, a jedná se všemi stejně bez ohledu na jejich pozici?Proč pod vedením některých osob vzniká ve firmách toxické prostředí? Čím si myslíte, že to je?Ukazuje to na určitou manažerskou neschopnost a osobnostní nedostatky. Může to úzce souviset se strachem („abych nepůsobil/a jako člověk, který si neumí věci prosadit“) nebo s nedůvěrou vůči okolí („pokud si na ně nedošlápnu, nebudou makat“). A někdo prostě neumí jednat jinak – zvyšuje hlas, křičí na lidi nebo používá sprostá slova vůči svým podřízeným. Nemá náhled a není si vědom toho, jak toxické prostředí buď přímo vytváří, nebo nepřímo umožňuje. Nedochází mu, že když se nenastaví pravidla, nebo je vedení samo nedodržuje, tak má firma ideální podhoubí k tomu, aby zde bujelo nekalé jednání všeho druhu. A pak jsou samozřejmě lidé, kteří tohle všechno vědí, a toxické prostředí i tak nadále vytvářejí, znevažují whistleblowing a podceňují problém korupce. Ve své praxi jsem viděla všechny možné případy. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Může podle Vás whistleblowing pomoct s vysokými manažery, kteří zneužívají své moci?Naprosto bezpochyby. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Jedna věc je mít směrnici na whistleblowing, protože to říká zákon, druhá věc je reálně nahlášené problémy řešit. Pro firmy je dobré si uvědomit, že oznamovatel má samozřejmě možnost jít s oznámením mimo firmu a že zákazníci dbají na reputaci firem čím dál tím víc. Chcete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu do vaší organizace? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Jan Sláma, spoluzakladatel whistleblowing systému Nenech to být (NNTB), a Klára Hrdličková, spoluzakladatelka Gali Legal, odpovídají na nejčastější otázky ohledně whistleblowingu. Co přinese nová směrnice EU o whistleblowingu a jak se na ni připravit v praxi? Poslechněte si seriál o whistleblowingu. 1. díl - Úvod 2. díl - Metodika o whistleblowingu 3. díl - Výhody whistleblowingové platformy 4. díl - Co whistleblowing znamená v praxi? 5. díl - Pověřená osoba 6. díl - Whistleblowing z pohledu mateřských a dceřinných společností 7. díl - Jak je v NNTB řešena ochrana a zabezpečení dat?

Poslechněte si záznam z webináře o whistleblowingu, který uspořádal náš partner Solitea. Tomáš Kafka z Ernst & Young - Proč a jak zavést whistleblowing?  Jan Sláma za NNTB - Řešení whistleblowingu prakticky

Co přineslo zavedení whistleblowing systému NNTB v Úřadu městské části Brno-střed? A proč na pracovištích došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu? Přečtěte si rozhovor s tajemníkem úřadu Brno-střed, Bc. Petrem Štikou, MBA, LL.M. Nejprve jste zavedli protikorupční linku a následně jako první samospráva v republice zavedli elektronickou whistleblowing platformu. Co vás vedlo k rozhodnutí takové kanály vůbec zavést?"Anonymní oznamovací kanál jsme začali používat před několika lety, protože jsme chtěli zvýšit transparentnost radnice a zavést účinný nástroj prevence proti korupci. Chtěli jsme dát možnost komukoliv upozornit na to, že se při kontaktu s úřadem či organizacemi naší městské části setkal s korupcí nebo jiným nekalým jednáním. Předpokládali jsme, že možnost anonymního podání by mohli využít zejména odmítnutí zájemci o dodávky zboží a služeb a také třeba zaměstnanci podnikatelů, kteří s naší městskou částí spolupracují. Zejména u osob z těchto cílových skupin jsme se domnívali, že by mohli mít obavy oznámit podezřelé jednání, se kterým by se případně mohli setkat.” Proč jste přešli z protikorupční linky na whistleblowing platformu a v čem vnímáte zásadní rozdíly těchto variant?“Jako zásadní a velmi podstatný rozdíl vnímám to, že s oznamovatelem, který podá oznámení prostřednictvím whisteblowingové platformy můžete dále komunikovat, dát mu zpětnou vazbu, případně si upřesnit jeho podání. Oznamovatel při podání přes  whistleblowingovou platformu získá anonymní identitu, systém mu vygeneruje číselný kód, pomocí kterého se může přihlašovat ke svému podání, získávat zpětnou vazbu, doplňovat své oznámení a vést další komunikaci s příjemcem oznámení." Jak se vám doposud zavedení oznamovacího kanálu osvědčilo? Co se díky tomu podařilo zlepšit?“Zavedení anonymního oznamovacího kanálu se nám velmi osvědčilo. Původně jsme ho vnímali pouze jako nástroj prevence před korupčním jednáním. Nicméně oznamovatelé tento nástroj využívají. Už jsme jeho prostřednictvím obdrželi několik desítek podání.  Od počátku jsme také měli trochu obavu z etické stránky tohoto kanálu, aby možnost podávat anonymní oznámení nebyla zneužívána k pomluvám. K tomuto ale nedošlo. Oznámení, která jsme dosud obdrželi, byla poměrně věcná, konkrétní. Dala se prošetřit a bylo možné dospět k objektivním závěrům. Díky oznámením jsme přijali i řadu dalších opatření. Z tohoto pohledu je to vynikající nástroj pro zlepšování. Nicméně jsme připraveni na to, že může přijít i pomlouvačné oznámení. Tedy takové, jehož cílem nebude upozornit na porušování zákonů, ale snahou oznamovatele bude někoho nespravedlivě poškodit. Ze svých mnohaletých zkušeností ve vedoucí pozici vím, že proti pomluvě se dá účinně bojovat pouze tak, že ji prošetříte a pokud není pravdivá, tak její tvrzení vyvrátíte. Tím očistíte toho, proti komu pomluva směřovala a zachováte si v organizaci dobrou vnitřní kulturu. I proto je tedy vhodné mít anonymní kanál.  Po prošetření několika oznámení jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed. Zajímavé je, že na těchto pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu. Trochu nečekaný, ale užitečný rozměr, pro nás anonymní oznamovací kanál získal v oblasti pracovněprávních vztahů. Přijali jsme několik anonymních oznámení od zaměstnanců na šikanu. Ta jsme vzali velmi vážně, protože pracovní prostředí považujeme za důležité. Po jejich prošetření jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed a v dalším případě jsme převedli několik zaměstnanců pod jiného vedoucího. Díky anonymnímu oznamovacímu kanálu jsme mohli našim zaměstnancům vytvořit důstojné pracovní podmínky. Zajímavé je, že na těchto pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu.” Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sláma

Jaké přínosy má ochrana whistleblowerů pro firmy? A proč se tak málo mluví o mobbingu na pracovišti? V rozhovoru, který s námi udělal partner Solitea, a.s., se to dozvíte:  Již brzy budou muset všechny firmy nad 25 zaměstnanců zavést interní kanály pro hlášení nekalého chování. S Janem Slámou, jedním ze zakladatelů whistleblowingové platformy Nenech to být, jsme hovořili nejen o platformě samotné, ale také o whistleblowingu a výhodách, které firmě včasné oznamování nepravostí může přinést. Co vás inspirovalo k založení NNTB?I když je náš aktuální focus na firemní prostředí, whistleblowing a řešení zákona o ochraně oznamovatelů, původně vzniklo NNTB (Nenech to být) jako online schránka důvěry. Skrze ni se mohou děti bezpečně a anonymně svěřit s čímkoliv, co je trápí, typicky se šikanou. K tomu nás inspirovaly vlastní zkušenosti z dětství, kdy jsme se s těmito problémy u svých spolužáků setkávali, ale nevěděli jsme, jak jim pomoct. Nyní aplikace pomáhá dětem v 2 065 školách po celém světě. Jan Sláma a David Špunar v NairobiK rozšíření do firemního prostředí nás inspirovali samotní zaměstnavatelé i zaměstnanci, kteří za námi přicházeli s nápadem, abychom službu do světa businessu rozšířili. Někdo v ní viděl HR nástroj, skrz který se mohou zaměstnanci svěřit s čímkoliv, co je trápí. Jiní chtěli NNTB využít jako etickou linku na oznamování nepravostí, a další jako elegantní řešení nové evropské legislativy. Bylo by možné alespoň ve zkratce představit ty nejdůležitější osoby, které se na vývoji NNTB podílely?Aktuálně na whistleblowing systému NNTB pracuje tým 25 lidí, ale původní spoluzakladatelé jsme byli 3 – já, David Špunar a Pavel Ihm. Společně jsme na střídačku podnikali už od 14 let. S Davidem jsme měli několik mobilních aplikací, s Pavlem zase e-shop s brýlemi pro VR.  Kluci spolu taky pracovali na pár projektech, všichni tři jsme byli spolužáci, bavily nás technologie, business i společenský přesah, takže naše spojení dávalo smysl. Já se zaměřuju hlavně na strategické otázky, marketing, sales, partnerství. David je skvělý na všechny provozní věci, od financí přes vedení lokálních týmů ve světě až po produkt, a Pavel je v čele našich vývojářů Spolužáci popisekProjekt jste odstartoval poměrně v mladém věku. Vidíte NNTB jako hlavní směr Vaší další kariéry, nebo máte nějaká „zadní vrátka“?NNTB se naplno věnujeme 5 let a očekávám, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. První 4 roky jsme se soustředili na školy a boj proti šikaně, uplynulý rok a půl se věnujeme hlavně B2B segmentu, kde na nás čeká ještě řada výzev i příležitostí.  Velký potenciál vidíme v Africe, kde máme cca 150 klientů a rádi bychom se na ni časem více zaměřili. Vedle NNTB ve volném čase investuju s kolegou do jiných early-stage startupů. Jaké chování lidé za pomoci NNTB hlásí nejčastěji?Ta škála je obrovská a vždy to přímo záleží na tom, jaká je představa klienta. Někdo zavede NNTB jako HR komunikační platformu, skrz kterou se mohou zaměstnanci zeptat nebo svěřit s čímkoliv, co je trápí. Jinde je to linka na oznamování neetického jednání, pro někoho zase nástroj na řešení směrnice a chystaného zákona o ochraně oznamovatelů.  Každé použití přináší trochu jiné typy podnětů, ale základní pojítko je obvykle stejné: zaměstnanci pomocí NNTB řeší věci, o kterých pro ně není snadné mluvit osobně. O šikaně se často mluví v kontextu školství, ale již daleko méně se do povědomí veřejnosti dostanou formy šikany na pracovišti (mobbing, bossing). Čím to podle vás je?Hlavním důvodem bude fakt, že ve školách tvoří šikana opravdu velkou část problémů, se kterými se děti setkávají. Ve firmách se sice vyskytuje nad očekávání často, ale už není tak výrazná. Přebíjí ji obecná pracovní nespokojenost, špatná firemní kultura, diskriminace, sexuální obtěžování atd. I když NNTB je ve školách určeno primárně na řešení šikany, ve firemním prostředí tomu tak není. A jaké má ochrana whistleblowerů přínosy pro samotnou firmu?Hezky to definoval Tomáš Kafka z EY, když řekl, že NNTB pomáhá firmám s ochranou jejich dobré pověsti, zaměstnanců, majetku a firemní kultury. Typicky se o všem dozvíte včas, respektive dříve, než se z drobného problému stane problém velký, odejdou kolegové, pocítíte finanční ztráty, dostanete se k inspekci, nebo do médií. Obecně by se dala přínosnost rozdělit do čtyř základních kategorií: Menší fluktuace a udržení kolegů ve firmě díky včasnému odhalení problému. Lidé z firmy obvykle neodcházejí jen tak. Ve většině případů je něco trápí a jim se to nepodaří vyřešit. Právě s tím dokáže dobře nastavený whistleblowing pomoct, kolegové se svěří dřív, než odejdou.Snadné řešení zákona o ochraně oznamovatelů a s ním spojených rizik. Evropská směrnice o ochraně oznamovatelů už vešla v platnost a blíží se český zákon, se kterým whistleblowing nejen pomůže, ale hlavně je k jeho naplnění potřeba.Včasné odhalení všech nekalostí, rizik, a nelegálního jednání. Průměrná organizace ztrácí 5 % svých příjmů kvůli interním podvodům a počet podvodů odhalených interním auditem je třikrát nižší než oznámením. S NNTB můžete krádeže či podvody nejen odhalit, ale dokonce jim předejít.Zvýšení firemní integrity, moderní compliance a předcházení rizikům. S kvalitním whistleblowingem může firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR. Pomůže při jednání se zahraničními partnery, ale také může vyvinit jednatele firmy z trestní odpovědnosti.Jak by podle vás měly firmy na nahlášení problémů reagovat, a co jsou naopak nejčastější chyby?Vždy je třeba zjistit více informací. Nejhorší je dostat oznámení a začít zbrkle jednat. Skrz whistleblowing systém NNTB můžete s oznamovatelem dále chatovat a doptat se na detaily. Teprve pak doporučujeme jednat. U vážnějších podezření pomůže spojení s právníky či jinými experty, které můžeme našim klientům doporučit. Co byste poradil lidem, kteří by se rádi ozvali, ale obávají se nálepky „práskače“ nebo „bonzáka“?Aby to udělali anonymně skrz NNTB :). A věřili, že se Česko již posunulo do doby, kdy ten, co na krádež upozorní, je v očích veřejnosti lepší než ten, kdo krade. Ne vždy a všude tomu tak bylo. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Jaký bude mít dopad whistleblowing na HR a jak se mají firmy připravit? A jak oslovit generaci Z? O tom se rozpovídal v podcastu Nelidské zdroje náš CEO Jan Sláma. V necelé nabité hodině podcastu se dozvíte nejen to, jak Honza začínal podnikat a kde vznikl nápad na interní oznamovací systém NNTB.cz, ale i jak je to doopravdy s povinnostmi spojenými s whistleblowingem ve firmách. Poslechnout podcast Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.