Jak pomáhá whistleblowing bojovat s toxickým prostředím ve firmách? A jak se liší přístup českých firem k whistleblowingu ve srovnání s americkými? Přečtěte si rozhovor s česko-americkou expertkou na whistleblowing Norou Kurzovou.V čem má Česko a Evropa oproti USA nevyužitý potenciál, co se týče whistleblowingu?V Česku a dalších zemích je zásadním nedostatkem malá osvěta. Nedostatečně se mluví o tom, proč je korupční chování špatné a co si pod tím vlastně představit jiného než obálku s penězi. Korupce se dá popsat jako zneužití postavení (za účelem nelegitimní výhody). V rámci zaměstnání se to může projevovat tím, že firma neřeší střety zájmů, špatný šéf zneužívá svého postavení, bere, dává či podporuje úplatky, nezajímá se o etické normy, zavírá oči před tím, co se v kolektivu děje, nebo stopy po tom dokonce zahlazuje, netrvá na tom, aby firma měla kontrolní mechanismy na prevenci a odhalování trestné činnosti atd. Nemluví se dost ani o tom, jaký dopad má takový leadership na efektivitu firmy, natož pak na osobnost člověka, který v takovém kolektivu působí. Jaké nedostatky v otázce whistleblowingu vidíte na straně firem?Firmy se nedostatečně zamýšlí nad tím, jak zabránit odvetě proti oznamovateli, a nejsou ochotné do whistleblowingu investovat. Uchylují se ke zřizování e-mailových schránek, které jsou však pro oznamovatele spíše odrazující a nejsou dostatečně bezpečné. Nejlepší řešení je technologický nástroj, který po oznamovateli nevyžaduje komunikaci z jeho e-mailové adresy, který není zcela interní, a hlavně kde je jasně nastaveno, kdo má k čemu přístup, co se s oznámením děje, jaké údaje z něj jdou zjistit, a celý systém je dobře technologicky zabezpečený. Obavy firem ze zahlcení falešnými oznámeními se nenaplňují. Některé firmy se při použití takových nástrojů obávají zneužití a falešných oznámení.V realitě se toto prakticky neděje. Za celých 15 let své praxe bych případy zneužití spočítala na prstech jedné ruky. Drtivá většina ohlášení je zjevně opodstatněná, motivovaná buď reálnou snahou o řešení tíživé situace, vnímáním protiprávního stavu, nebo snahou o sdílení nápadů na zlepšení, které se lidi stydí říct pod svým jménem. Obavy ze zahlcení falešnými oznámeními se prostě nenaplňují. A kdyby náhodou lidi po spuštění whistleblowingové platformy zahltili firmu spoustou falešných obvinění, tak i to vypovídá o tom, že ve firmě není vše úplně v pořádku. Je v Americe vnímán whistleblowing negativně, nebo se stal neodmyslitelnou součástí firemní kultury?Negativní vnímání whistleblowingu je z mé zkušenosti specifikum zemí východní Evropy, respektive postkomunistických zemí. V Americe, ale i Německu, Francii či Británii je whistleblowing chápán spíše jako ozdravný mechanismus, šance poukázat na zlo v situaci, kdy vystoupení pod jménem je nejen nekomfortní, ale někdy i vyloženě nebezpečné. Reakce na téma whistleblowingu se dají dopředu odhadnout podle geografie a historie. Tam, kde lidé nezažili dekády komunismu, fenomén korupce jednoznačně odsuzují a na whistleblowing reagují pozitivně. Tam, kde za sebou mají opresivní státní režim, se častěji objevuje snižování důsledků korupce, a whistleblowing je pro ně spíš “bonzování”. Jako Češka rozumím tomu, proč to v těchto zemích slýchám, ale i tak jsem naprosto přesvědčena (a praxe mi potvrzuje), že má smysl proti korupci bojovat a whistleblowing podporovat. Jak tedy přistupují americké firmy k whistleblowingu?V Americe je běžné, že se v této oblasti musí lidé ve firmě pravidelně dovzdělávat, ačkoli se o whistleblowingu běžně ví více než třeba u nás. Whistleblowingová školení mají různou podobu a někdy zaměstnanec dostane na výběr, jakou formu a rozsah školení preferuje. V Americe se nedělají jen korporátní školení, i samo vedení o whistleblowingu často hovoří, v kancelářích jsou běžně k vidění odkazy na oznamovací nástroje, máte k dispozici několik způsobů, jak podat oznámení, máte pořád na očích různá hesla („speak up“, „if you see something, say something“) a když se něco oznámí, vidíte změnu, nebo aspoň snahu o řešení. Výjimky samozřejmě existují, ale nestalo se mi, že bych někoho slyšela whistleblowing pomlouvat či označovat za bonzování. Jak poznám firmu, která řeší whistleblowing jen papírově a která má o řešení problémů skutečný zájem? Podívejte se na tyto klíčové ukazatele:  Je téma whistleblowingu zmíněno ještě někde jinde, než jen v etickém kodexu nebo při školení po nástupu a slyšíte o tom tématu v průběhu roku hovořit pravidelně i někoho jiného než právníky či lidi z oddělení compliance? Když se zeptáte pár kolegů, vědí, jak mohou něco oznámit? Nebo začnou říkat „joo, na to je někde nějaká směrnice, ale nevím kde“. Podporuje HR oddělení a váš přímý nadřízený otevřeně whistleblowing? Nebo ho tak trochu shazuje, a naznačuje že je to nesmysl? Dodržuje nejvyšší vedení vlastní vnitropodnikové směrnice, nebo mají jiný soubor pravidel? – Nosili i oni respirátory, když to sami vyžadovali po vás? Chodí na jednání včas, odpovídají na e-maily a jednají s lidmi slušně, když to stejné chtějí po vás? Je ve vedení osoba, která zve lidi k tomu, aby se jí při problému ozvali, nestaví kolem sebe bariéry ať už lidské nebo administrativní, a jedná se všemi stejně bez ohledu na jejich pozici?Proč pod vedením některých osob vzniká ve firmách toxické prostředí? Čím si myslíte, že to je?Ukazuje to na určitou manažerskou neschopnost a osobnostní nedostatky. Může to úzce souviset se strachem („abych nepůsobil/a jako člověk, který si neumí věci prosadit“) nebo s nedůvěrou vůči okolí („pokud si na ně nedošlápnu, nebudou makat“). A někdo prostě neumí jednat jinak – zvyšuje hlas, křičí na lidi nebo používá sprostá slova vůči svým podřízeným. Nemá náhled a není si vědom toho, jak toxické prostředí buď přímo vytváří, nebo nepřímo umožňuje. Nedochází mu, že když se nenastaví pravidla, nebo je vedení samo nedodržuje, tak má firma ideální podhoubí k tomu, aby zde bujelo nekalé jednání všeho druhu. A pak jsou samozřejmě lidé, kteří tohle všechno vědí, a toxické prostředí i tak nadále vytvářejí, znevažují whistleblowing a podceňují problém korupce. Ve své praxi jsem viděla všechny možné případy. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Může podle Vás whistleblowing pomoct s vysokými manažery, kteří zneužívají své moci?Naprosto bezpochyby. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Jedna věc je mít směrnici na whistleblowing, protože to říká zákon, druhá věc je reálně nahlášené problémy řešit. Pro firmy je dobré si uvědomit, že oznamovatel má samozřejmě možnost jít s oznámením mimo firmu a že zákazníci dbají na reputaci firem čím dál tím víc. Chcete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu do vaší organizace? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Jan Sláma, spoluzakladatel Nenech to být, a Klára Hrdličková, spoluzakladatelka Gali Legal, odpovídají na nejčastější otázky ohledně whistleblowingu. Co přinese nová směrnice EU o whistleblowingu a jak se na ni připravit v praxi? Poslechněte si seriál o whistleblowingu.1. díl - Úvod 2. díl - Metodika o whistleblowingu 3. díl - Výhody whistleblowingové platformy 4. díl - Co whistleblowing znamená v praxi? 5. díl - Pověřená osoba 6. díl - Whistleblowing z pohledu mateřských a dceřinných společností 7. díl - Jak je v NNTB řešena ochrana a zabezpečení dat?

Poslechněte si záznam z webináře o whistleblowingu, který uspořádal náš partner Solitea. Tomáš Kafka z Ernst & Young - Proč a jak zavést whistleblowing?  Jan Sláma za NNTB - Řešení whistleblowingu prakticky

Co přineslo zavedení NNTB v Úřadu městské části Brno-střed? A proč na pracovištích došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu? Přečtěte si rozhovor s tajemníkem úřadu Brno-střed, Bc. Petrem Štikou, MBA, LL.M. Nejprve jste zavedli protikorupční linku a následně jako první samospráva v republice zavedli elektronickou whistleblowingovou platformu. Co vás vedlo k rozhodnutí takové kanály vůbec zavést?"Anonymní oznamovací kanál jsme začali používat před několika lety, protože jsme chtěli zvýšit transparentnost radnice a zavést účinný nástroj prevence proti korupci. Chtěli jsme dát možnost komukoliv upozornit na to, že se při kontaktu s úřadem či organizacemi naší městské části setkal s korupcí nebo jiným nekalým jednáním. Předpokládali jsme, že možnost anonymního podání by mohli využít zejména odmítnutí zájemci o dodávky zboží a služeb a také třeba zaměstnanci podnikatelů, kteří s naší městskou částí spolupracují. Zejména u osob z těchto cílových skupin jsme se domnívali, že by mohli mít obavy oznámit podezřelé jednání, se kterým by se případně mohli setkat.” Proč jste přešli z protikorupční linky na whistleblowingovou platformu a v čem vnímáte zásadní rozdíly těchto variant?“Jako zásadní a velmi podstatný rozdíl vnímám to, že s oznamovatelem, který podá oznámení prostřednictvím whisteblowingové platformy můžete dále komunikovat, dát mu zpětnou vazbu, případně si upřesnit jeho podání. Oznamovatel při podání přes  whistleblowingovou platformu získá anonymní identitu, systém mu vygeneruje číselný kód, pomocí kterého se může přihlašovat ke svému podání, získávat zpětnou vazbu, doplňovat své oznámení a vést další komunikaci s příjemcem oznámení." Jak se vám doposud zavedení tohoto kanálu osvědčilo? Co se díky tomu podařilo zlepšit?“Zavedení anonymního oznamovacího kanálu se nám velmi osvědčilo. Původně jsme ho vnímali pouze jako nástroj prevence před korupčním jednáním. Nicméně oznamovatelé tento nástroj využívají. Už jsme jeho prostřednictvím obdrželi několik desítek podání.  Od počátku jsme také měli trochu obavu z etické stránky tohoto kanálu, aby možnost podávat anonymní oznámení nebyla zneužívána k pomluvám. K tomuto ale nedošlo. Oznámení, která jsme dosud obdrželi, byla poměrně věcná, konkrétní. Dala se prošetřit a bylo možné dospět k objektivním závěrům. Díky oznámením jsme přijali i řadu dalších opatření. Z tohoto pohledu je to vynikající nástroj pro zlepšování. Nicméně jsme připraveni na to, že může přijít i pomlouvačné oznámení. Tedy takové, jehož cílem nebude upozornit na porušování zákonů, ale snahou oznamovatele bude někoho nespravedlivě poškodit. Ze svých mnohaletých zkušeností ve vedoucí pozici vím, že proti pomluvě se dá účinně bojovat pouze tak, že ji prošetříte a pokud není pravdivá, tak její tvrzení vyvrátíte. Tím očistíte toho, proti komu pomluva směřovala a zachováte si v organizaci dobrou vnitřní kulturu. I proto je tedy vhodné mít anonymní kanál.  Po prošetření několika oznámení jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed. Zajímavé je, že na těchto pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu. Trochu nečekaný, ale užitečný rozměr, pro nás anonymní oznamovací kanál získal v oblasti pracovněprávních vztahů. Přijali jsme několik anonymních oznámení od zaměstnanců na šikanu. Ta jsme vzali velmi vážně, protože pracovní prostředí považujeme za důležité. Po jejich prošetření jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed a v dalším případě jsme převedli několik zaměstnanců pod jiného vedoucího. Díky anonymnímu oznamovacímu kanálu jsme mohli našim zaměstnancům vytvořit důstojné pracovní podmínky. Zajímavé je, že na těchto pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu.” Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sláma

Jaké přínosy má ochrana whistleblowerů pro firmy? A proč se tak málo mluví o mobbingu na pracovišti? V rozhovoru, který s námi udělal partner Solitea, a.s., se to dozvíte: Již brzy budou muset všechny firmy nad 25 zaměstnanců zavést interní kanály pro hlášení nekalého chování. S Janem Slámou, jedním ze zakladatelů whistleblowingové platformy Nenech to být, jsme hovořili nejen o platformě samotné, ale také o whistleblowingu a výhodách, které firmě včasné oznamování nepravostí může přinést. ― Co vás inspirovalo k založení NNTB?I když je náš aktuální focus na firemní prostředí, whistleblowing a řešení zákona o ochraně oznamovatelů, původně vzniklo NNTB (Nenech to být) jako online schránka důvěry. Skrze ni se mohou děti bezpečně a anonymně svěřit s čímkoliv, co je trápí, typicky se šikanou. K tomu nás inspirovaly vlastní zkušenosti z dětství, kdy jsme se s těmito problémy u svých spolužáků setkávali, ale nevěděli jsme, jak jim pomoct. Nyní aplikace pomáhá dětem v 2 065 školách po celém světě. Jan Sláma a David Špunar v NairobiK rozšíření do firemního prostředí nás inspirovali samotní zaměstnavatelé i zaměstnanci, kteří za námi přicházeli s nápadem, abychom službu do světa businessu rozšířili. Někdo v ní viděl HR nástroj, skrz který se mohou zaměstnanci svěřit s čímkoliv, co je trápí. Jiní chtěli NNTB využít jako etickou linku na oznamování nepravostí, a další jako elegantní řešení nové evropské legislativy. ― Bylo by možné alespoň ve zkratce představit ty nejdůležitější osoby, které se na vývoji NNTB podílely?Aktuálně na NNTB pracuje tým 25 lidí, ale původní spoluzakladatelé jsme byli 3 – já, David Špunar a Pavel Ihm. Společně jsme na střídačku podnikali už od 14 let. S Davidem jsme měli několik mobilních aplikací, s Pavlem zase e-shop s brýlemi pro VR.  Kluci spolu taky pracovali na pár projektech, všichni tři jsme byli spolužáci, bavily nás technologie, business i společenský přesah, takže naše spojení dávalo smysl. Já se zaměřuju hlavně na strategické otázky, marketing, sales, partnerství. David je skvělý na všechny provozní věci, od financí přes vedení lokálních týmů ve světě až po produkt, a Pavel je v čele našich vývojářů Spolužáci popisek― Projekt jste odstartoval poměrně v mladém věku. Vidíte NNTB jako hlavní směr Vaší další kariéry, nebo máte nějaká „zadní vrátka“?NNTB se naplno věnujeme 5 let a očekávám, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. První 4 roky jsme se soustředili na školy a boj proti šikaně, uplynulý rok a půl se věnujeme hlavně B2B segmentu, kde na nás čeká ještě řada výzev i příležitostí.  Velký potenciál vidíme v Africe, kde máme cca 150 klientů a rádi bychom se na ni časem více zaměřili. Vedle NNTB ve volném čase investuju s kolegou do jiných early-stage startupů. ― Jaké chování lidé za pomoci NNTB hlásí nejčastěji?Ta škála je obrovská a vždy to přímo záleží na tom, jaká je představa klienta. Někdo zavede NNTB jako HR komunikační platformu, skrz kterou se mohou zaměstnanci zeptat nebo svěřit s čímkoliv, co je trápí. Jinde je to linka na oznamování neetického jednání, pro někoho zase nástroj na řešení směrnice a chystaného zákona o ochraně oznamovatelů.  Každé použití přináší trochu jiné typy podnětů, ale základní pojítko je obvykle stejné: zaměstnanci pomocí NNTB řeší věci, o kterých pro ně není snadné mluvit osobně. ― O šikaně se často mluví v kontextu školství, ale již daleko méně se do povědomí veřejnosti dostanou formy šikany na pracovišti (mobbing, bossing). Čím to podle vás je?Hlavním důvodem bude fakt, že ve školách tvoří šikana opravdu velkou část problémů, se kterými se děti setkávají. Ve firmách se sice vyskytuje nad očekávání často, ale už není tak výrazná. Přebíjí ji obecná pracovní nespokojenost, špatná firemní kultura, diskriminace, sexuální obtěžování atd. I když NNTB je ve školách určeno primárně na řešení šikany, ve firemním prostředí tomu tak není. ― A jaké má ochrana whistleblowerů přínosy pro samotnou firmu?Hezky to definoval Tomáš Kafka z EY, když řekl, že NNTB pomáhá firmám s ochranou jejich dobré pověsti, zaměstnanců, majetku a firemní kultury. Typicky se o všem dozvíte včas, respektive dříve, než se z drobného problému stane problém velký, odejdou kolegové, pocítíte finanční ztráty, dostanete se k inspekci, nebo do médií. Obecně by se dala přínosnost rozdělit do čtyř základních kategorií: Menší fluktuace a udržení kolegů ve firmě díky včasnému odhalení problému. Lidé z firmy obvykle neodcházejí jen tak. Ve většině případů je něco trápí a jim se to nepodaří vyřešit. Právě s tím dokáže dobře nastavený whistleblowing pomoct, kolegové se svěří dřív, než odejdou.Snadné řešení zákona o ochraně oznamovatelů a s ním spojených rizik. Evropská směrnice o ochraně oznamovatelů už vešla v platnost a blíží se český zákon, se kterým whistleblowing nejen pomůže, ale hlavně je k jeho naplnění potřeba.Včasné odhalení všech nekalostí, rizik, a nelegálního jednání. Průměrná organizace ztrácí 5 % svých příjmů kvůli interním podvodům a počet podvodů odhalených interním auditem je třikrát nižší než oznámením. S NNTB můžete krádeže či podvody nejen odhalit, ale dokonce jim předejít.Zvýšení firemní integrity, moderní compliance a předcházení rizikům. S kvalitním whistleblowingem může firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR. Pomůže při jednání se zahraničními partnery, ale také může vyvinit jednatele firmy z trestní odpovědnosti.― Jak by podle vás měly firmy na nahlášení problémů reagovat, a co jsou naopak nejčastější chyby?Vždy je třeba zjistit více informací. Nejhorší je dostat oznámení a začít zbrkle jednat. Skrz NNTB můžete s oznamovatelem dále chatovat a doptat se na detaily. Teprve pak doporučujeme jednat. U vážnějších podezření pomůže spojení s právníky či jinými experty, které můžeme našim klientům doporučit. ― Co byste poradil lidem, kteří by se rádi ozvali, ale obávají se nálepky „práskače“ nebo „bonzáka“?Aby to udělali anonymně skrz NNTB :). A věřili, že se Česko již posunulo do doby, kdy ten, co na krádež upozorní, je v očích veřejnosti lepší než ten, kdo krade. Ne vždy a všude tomu tak bylo. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Jaký bude mít dopad whistleblowing na HR a jak se mají firmy připravit? A jak oslovit generaci Z?O tom se rozpovídal v podcastu Nelidské zdroje náš CEO Jan Sláma. V necelé nabité hodině podcastu se dozvíte nejen to, jak Honza začínal podnikat a kde vznikl nápad na NNTB.cz, ale i jak je to doopravdy s povinnostmi spojenými s whistleblowingem ve firmách. Poslechnout podcastJak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

S Vanessou Crawford, HR manažerkou ve společnosti ADvTech, jsem si povídali na téma whistleblowingu, výzev kterým musí jako HR manažerka čelit, a jejích zkušenostech s naší platformou NNTB (v zahraničí FaceUp).  Jaký byl hlavní důvod, proč firma ADVTECH zavedla platformu NNTB?ADvTECH měl vždy platformy pro oznamovatele, skrz které mohli komunikovat své obavy, ale lidé je prostě nepoužívali k řešení věcí, jako je například diskriminace, nebo mobbing. Kromě toho vyvolala pandemie COVID-19 obavy o duševní zdraví našich zaměstnanců, a my si nebyli jisti, zda je vhodně řešíme. Platformu NNTB jsem si oblíbili již při jejím testování. Rozhodující byla skutečnost, že umožňuje anonymitu a je dostupná online. Sázeli jsme na to, že osloví jak zaměstnance, tak digitálně zdatné studenty námi vlastněných soukromých škol. Jaké jsou podle vás hlavní benefity NNTB?Platforma NNTB se ukázala jako neocenitelný pomocník při řešení problémů a podnětů od  zaměstnanců i studentů. Poskytla nám přehled o individuálních problémech a bývá dokonce využívána k anonymním návrhům na to, co by chtěli zaměstnanci v pracovním prostředí zlepšit. Zpětná vazba pro nás je nesmírně užitečná a umožňuje nám sledovat podněty vznesené napříč našimi holdingovými firmami. Největší výhody NNTB jsou za mě dvě. Zaprvé fakt, že lidé aplikaci skutečně používají, takže jsme schopni odhalit problémy zavčasu a hned je řešit. Zadruhé, že můžeme identifikovat trendy na úrovni organizační jednotky a reagovat na ně. Na podporu studentů námi zřizovaných škol, kteří se nám prostřednictvím NNTB svěřili, jsme vytvořili síť učitelů, kteří mají za úkol každému individuálně pomoci překonat jejich problém. Této síti říkáme SPOJENCI. NNTB poskytuje prostor lidem, kteří dříve žádný neměli. Aplikace se opravdu snadno používá a představuje pomyslný virtuální most mezi jednotlivci, kteří mají problémy a chtějí je řešit, a mezi těmi, kteří problémy reálně vyřeší. Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti s NNTB?Snadné používání = 5/5Funkčnost = 5/5Zákaznická podpora = 5/5Hodnota vs. cena= 5/5Doporučila byste NNTB svým známým?Určitě! Je mi potěšením jednat se zástupci NNTB. Jsou profesionální, vnímaví a nic pro ně není příliš obtížné nebo časově náročné. Kromě toho svůj produkt neustále inovují a všechny nově vyvinuté funkce jsou zahrnuty v ceně předplatného. Jak vám můžeme pomoci se zavedením whistleblowingu? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Zažila jste nějaké pozitivní, nebo negativní výstupy v praxi?Naše dosavadní zkušenosti jsou více než pozitivní. Setkali jsme se se skvělým přijetím – zejména na straně studentů. Bez podnětů, které skrz NNTB přišly, bychom nikdy nebyli schopni vyřešit některé kritické situace.  Zaznamenali jste zlepšení situace ve Vaší organizaci po zavedení NNTB?Anonymita, na které je NNTB postaveno, způsobila nárůst počtu zpráv, které dostáváme. Pravděpodobně díky tomu, že odbourává pocit strachu z možných konsekvencí. To nám umožňuje identifikovat mnohé problémy již v zárodku a zavádět preventivní opatření napříč organizací. NNTB navíc přispívá k naší strategii budovat hlubší úroveň důvěry v celé firmě. ADvTECH Group je největším africkým poskytovatelem soukromého vzdělávání a kontinentálním lídrem v oblasti kvalitního školení a rozvoje dovedností. Přístup k aplikaci má všech 7 580 zaměstnanců, učitelů, lektorů a studentů ADvTECH po celé Jižní Africe.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno. David Špunar, Jan Sláma a Pavel Ihm

Podle aktuálního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů vycházejícího z původní směrnice EU musejí všechny firmy nad 50 zaměstnanců zavést vnitřní oznamovací kanál zajišťující ochranu takzvaným whistleblowerům. Ti se budou moct svěřit pověřené osobě s podezřením na korupci a další podobná rizika, se kterými se v rámci pracovní činnosti setkají. Platnost zákona se blíží a české firmy by se měly rozhodnout, zda chtějí zákon vnímat jako zbytečné nařízení z Bruselu, nebo příležitost k pozitivní změně. Pro spoustu českých firem je whistleblowing novinkou, přitom na západě se považuje za jednu z nejefektivnějších cest, jak mohou firmy chránit svou dobrou pověst, zaměstnance, majetek a firemní kulturu.  Podle loňské globální studie ACFE má celých 43 % odhalení podvodů původ právě v oznámení, což je třikrát více než u interního auditu. Že nejde o nepodstatná čísla podtrhuje fakt, že průměrná evropská firma ztrácí kvůli interním podvodům 5 % svých ročních příjmů.  Whistleblowing jako prevenceSprávně nastavený whistleblowing kromě detekce podvodů pomáhá při nastolování pozitivní firemní kultury a důvěry ve společnosti, při budování loajality zaměstnanců i ochraně reputace firmy. V neposlední řadě už jen přítomnost tohoto systému může mít preventivní efekt.  Whistleblowing navíc nemusí sloužit jen jako nástroj na oznamování nekalostí. Stále více firem ho využívá jako benefit pro zaměstnance, kteří se mohou bezpečně a anonymně svěřit s čímkoliv, co je trápí a o čem není snadné mluvit osobně. To vede k posilování otevřené firemní kultury, ale především k menší fluktuaci zaměstnanců. Ne nadarmo se říká, že ani všechny stravenky světa nemají větší hodnotu než signál, že vedení firmy svým zaměstnancům naslouchá. Vezmeme-li v potaz, že odchod jednoho člověka vyjde firmu průměrně na 6 až 9 měsíčních platů a nový kolega se dostává úroveň předchozího 2 roky, tak se naslouchání kolegům a řešení jejich starostí rozhodně vyplatí. Často navíc stačí jen signál podpory a projevení zájmu.  Nutnost naslouchat zaměstnancům podtrhují i další průzkumy, které říkají, že:43 % zaměstnanců v práci nespokojených či demotivovaných,každý pátý odchází z práce kvůli lepšímu a slušnějšímu přístupu k lidem,Navíc 23 % zaměstnanců má zkušenosti se šikanou na pracovišti a 38 % žen se v práci setkalo se sexuálním obtěžováním.Všem těmto problémům by se dalo předejít, kdyby vedení firem vyslalo zaměstnancům jasný signál, že na jejich názorech a starostech záleží a mohou se jím bez obav svěřit. Protože ať už je ve firmě sebe-otevřenější firemní kultura, vždy se najednou témata, o kterých není snadné mluvit osobně. Schránky důvěry ani telefonní linky už neobstojíČeské firmy ještě před nedávnem k whistleblowingu vyžívaly fyzické schránky důvěry nebo třeba telefonní linky. Ty však čelí kritice nejen proto, že se je zaměstnanci ostýchají využívat, ale protože nebudou splňovat podmínky nového zákona. Stále více firem se proto přiklání k moderním online řešením, jako je například platforma NNTB.cz (Nenech to být), které zajišťují oznamovatelům anonymitu a dovolují s nimi dále komunikovat, formou chatu se doptat na vše potřebné a každý podnět snadno vyřešit.  A právě podoba oznamovacího kanálu odlišuje firmy, které chtějí svým zaměstnancům vyjít vstříc a k zákonu přistupují jako k příležitosti. Zaměstnanci to pak potvrzují. Je velký rozdíl v tom, kdy firma umožní whistleblowing jen na oko, a zavedením bezpečné a uživatelsky přívětivé platformy, která vyšle zaměstnancům jasný signál, že se nemusí bát ozvat.  Jan Sláma pro zpravodajský ekonomický deník E15. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.