Práce z domova se díky moderním technologiím postupně stává běžnou záležitostí mnoha různých pracovních pozic. K rozšíření tohoto trendu výrazně přispěla pandemie COVID-19, která z home office udělala na přechodnou dobu pro řadu firem dokonce nutnost. Mnoho zaměstnanců tak poznalo benefity i úskalí práce na dálku a objevily se nové otázky, které tento moderní pracovní styl přináší. Co se stalo s pracovní šikanou ve chvíli, kdy zaměstnanci zůstali doma a pracovali na dálku?Jednou z významných otázek, nebo lépe řečeno negativních dopadů home office, je právě nová forma šikany. Společně s tím, jak se práce přesunula do prostředí domova, došlo také k přesunu mobbingu a bossingu. Mobbing, tedy dlouhodobé a systematické obtěžování a znepříjemňování života na pracovišti ze strany jednoho nebo více spolupracovníků, a bossing, kdy je podřízený šikanován svým nadřízeným, se totiž zdaleka nemusí odehrávat pouze na pracovišti. Nejčastěji se dnes setkáváme s pojmem tzv. e-mobbingu, který může nabývat mnoha různých podob. Zaměstnanec je například neustále zahlcován a kontrolován prostřednictvím e-mailu, telefonu a dalších komunikačních kanálů. Zpravidla je takto kontaktován také mimo pracovní dobu, o víkendech a během dovolené. Tento negativní jev se nejčastěji objevuje ze strany manažerů vůči svým podřízeným, a to jako následek skutečnosti, že při práci z domova chybí přímý dohled. V obavě ze ztráty kontroly nad tím, co pracovník na home office dělá, ji nadřízený zintenzivní natolik, že přeroste až v e-bossing. Může se však také stát, že je naopak pracovník svými kolegy nebo nadřízeným ignorován. Tímto způsobem jej nutí pracovat i mimo pracovní dobu a současně mu tak znemožňují včas a v odpovídající kvalitě plnit pracovní úkoly. E-mobbing (a stejně tak e-bossing) představuje pro oběť potenciálně ještě větší psychickou zátěž než „běžná“ pracovní šikana, protože se odehrává přímo v prostředí domova. Může být intenzivnější a oběť ji prožívá jako všudypřítomnou, protože zde neexistuje symbolický únik v podobě odchodu z práce domů. Tím pádem e-mobbing také narušuje soukromý prostor a člověk přichází o pocit bezpečí, který má za normálních okolností s domovem spojen. Fyzická vzdálenost a zdánlivá anonymita práce na dálku mohou navíc přispět k tomu, že se e-mobbing mnohem snadněji rozvine a může být také hůře odhalitelný. Je legislativa řešením?Šikanu, která se neodehrává přímo na pracovišti, bychom proto neměli podceňovat a i v případě e-mobbingu je velmi důležitá prevence. Vzhledem k tomu, že s největší pravděpodobností bude stále více zaměstnanců využívat částečný nebo plný home office, e-mobbing se může v budoucnu stát běžným problémem mnoha pracujících. Na tuto skutečnost upozorňuje ve své studii také Michal Beňo z Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE), jenž existenci e-mobbingu v různých podobách dokládá na více než 600 respondentech. Na nárůst e-mobbingu reagovali už i poslanci Evropského parlamentu a právě připravují novou směrnici na ochranu práv a volného času zaměstnanců (nejen) při práci z domova. Ilustrační obrázek, zdroj Unsplash Ačkoli může nová legislativa významně přispět k prevenci, její existence e-mobbing nevymýtí. Nejlepší obranou (proti jakékoliv šikaně) je co nejdříve na ni upozornit. Nezavírat před problémem oči, ať už se týká nás, nebo někoho jiného, a nebát se o šikaně mluvit. Platforma Nenech to být umožňuje anonymně oznámit podezření na jakoukoli šikanu v zaměstnání včetně e-mobbingu, a navíc firmám nabízí řešení, které pomáhá vytvářet bezpečné pracovní prostředí, přispívá k otevřené firemní kultuře a funguje jako preventivní nástroj proti šikaně. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Odškrtnout si zákonnou povinnost na vnitřní oznamovací kanál se dá různě. Pro ty z vás, kteří ale chcete lidem opravdu pomoci se bezpečně ozvat a svěřit, máme srovnání toho, jak si vedle sebe stojí jednotlivé nástroje i s ohledem na podmínky nového návrhu zákona o ochraně oznamovatelů. Telefonní linkaAby se zaměstnanec ozval po telefonu, chce to hodně odvahy. Takový člověk je nucený souvisle popsat problém a přichází o možnost si vše po sobě přečíst a v klidu rozmyslet, případně přiložit dokument, fotku a další důkazní materiál. Je také postavený před překážku, která spočívá ve skrytí svého telefonního čísla, případně pořízení si nějakého jiného, než je jeho vlastní. Uniká mu také informace, kdo podnět řeší a v jakém stavu řešení je. Nehledě na to, že v malých týmech jeho anonymita není v žádném případě zaručena, pokud je jeho hlas rozpoznán (co když je v týmu třeba jediná žena?). Vyžaduje zakládání anonymního účtu nebo číslaOznamovatel si nemůže celou věc promyslet a v klidu po sobě přečístOznamovatel nemůže přiložit další dokumenty a důkazyAnonymita není zaručenaLinka není dostupná stále, ale podléhá pracovní době člověka, který hovory přijímáDle nového návrhu zákona budete muset přijaté podněty přepisovat do psané formy a ukládatE-mail U e-mailu odpadá alespoň to, že by se oznamovatel dal identifikovat po hlase. Ale i tak se mohou objevit překážky. Vžijte se například do kůže zaměstnance, třeba starší generace, který je už tak dost nervózní, že se vám chce s něčím svěřit. Vystavovat ho ještě navíc celému procesu zakládání anonymního e-mailu vše jen zdrží, a je možné, že to raději vzdá. Vyznat se pak v anonymních mailech a všech podnětech bude i pro vás fuška. Nemluvě o tom, že bude náročné i na řešení podnětů spolupracovat bezpečně s ostatními kolegy. vyžaduje zakládání anonymního e-mailového účtuV anonymních oznámeních se pravděpodobně spíše ztratíteSpolupracovat nemůže více řešitelů a oznamovatel není v obraze, co se s podnětem dějeJde o levné řešeníOnline schránka důvěry Online schránka důvěry umožňuje upozornit na cokoliv bezpečně a anonymně. Ale s tím rozdílem, že oznamovatel má přehled o tom, co se s jeho oznámením děje a firemní řešitel s ním může navázat dialog. A to i při zachování anonymity. V administraci online oznamovacích kanálů řešitelé vidí stav a počet oznámení, mohou na řešení kolaborovat s kolegy a případně si prohlédnou další materiály, jako přiložené fotky či dokumenty. Přístup ke kanálu zároveň mohou mít i ostatní oznamovatelé z řad, zákazníků, uchazečů o práci nebo dodavatelů. Online oznamovací kanál vybírejte pečlivě. Ujistěte se, že vyhovuje nárokům, které na vás brzy dopadnou, a že je skutečně bezpečný. Dobré je si ověřit, jak zachází s osobními údaji, zda jsou podněty šifrovány, či získal ISO certifikaci. Oznamovatel má zaručenou anonymitu až do té doby, dokud z ní sám nevystoupíMůže přiložit různé dokumenty a další důkazyŘešitelé mohou s oznamovatelem navázat dialog, aniž by ohrozili anonymituNení třeba zakládat žádný účetDostupný je i pro dodavatele, zákazníky a další skupiny oznamovatelůJe možné svěřit řešení některých témat i třetím stranám (například vašim právníkům, či firemnímu psychologovi)Fyzická schránka Fyzická schránka je dobrý začátek. Jak ale navázat na anonym, který dojde do pošty? Jak zjistíte více detailů, když někdo na něco upozornil a vy máte minimum informací, které k řešení problému potřebujete? Fyzická schránka může být vnímána jako přežitek především u mladších kolegů. Zároveň také nesplňuje nároky nového návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, který nabádá společnosti, aby jejich oznamovací kanál byl dostupný třeba také uchazečům o zaměstnání či dodavatelům. Ošidný je tento kanál také z pohledu dodržení anonymity. Oznamovatel riskuje, že jej při vhozené oznámení do schránky někdo uvidí. Oznamovatel neriskuje, že jej někdo při použití schránky uvidíNení to ideální řešení pro mladší ročníky, komfortní s online prostředímNemáte možnost se doptat na více detailů ani nijak navázat následnou konverzaci, pokud je oznámení anonymníVyjádřit se mohou nemohou zákazníci ani dodavatelé, kteří by k fyzické schránce neměli přístupRádi vám ukážeme, co vše umí online schránka důvěry NNTB. Mrkněte na náš web a domluvte si ukázku ještě dnes.Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Vítězem národního finále mezinárodní soutěže začínajících kreativních firem Creative Business Cup, kterou organizuje agentura CzechInvest, se stala společnost FaceUp. Firma, která vyvinula aplikaci pomáhající obětem šikany, zvítězila mezi devíti finalisty. Porota vybrala vítěze dnes večer v brněnské Industře. FaceUp bude reprezentovat Česko na globálním finále soutěže v Kodani. Základem společnosti FaceUp, která v současnosti působí na školách i mimo Českou republiku, je projekt tří brněnských studentů s názvem Nenech to být. Mobilní a internetová aplikace pomáhá anonymně upozornit na šikanu, které si dotyčný všimne ve svém okolí. Neobrací se přímo na oběti šikany ve škole, i když i ty ji mohu využít, ale spíš na takzvanou mlčící většinu, která svou pasivitou umožňuje, aby šikana pokračovala dál. Zakladatelé start-upu FaceUp Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm projekt rozšířili i na firmy. zaměstnanci tak mohou své nadřízené upozornit na problémy, které se s nimi jinak ostýchají řešit. V současnosti je v projektu zaregistrováno přes 1800 škol a firem v 15 zemích světa. Jako absolutní vítěz pojedou zástupci FaceUp reprezentovat Česko na globálním finále do Kodaně. Získali například divokou kartu do finále Visegrádské čtyřky Startup World Cup & Summit 2020 a řadu dalších cen. Druhé místo přidělila porota start-upu Ofform 3D. Firma využívá digitální technologie v módě a poskytuje návrhářům službu zrychlující proces od prvního návrhu ke konečnému kusu oděvu. Třetí místo získala společnost DeepTime, která pomocí 3D tisku vyrábí luxusní reproduktory z křemičitého písku. Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/soutez-kreativnich-start-upu-vyhrala-aplikace-bojujici-s-sikanou/1936110 Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Všechno to začalo šikanou na základní škole. Tři spolužáci, Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm znali oběť, znali agresory, ale sami se podle svých slov ocitli v tzv. mlčící většině. O šikaně věděli, ale nic nepodnikli, báli se. Vrtalo jim to však pořád v hlavě. Protože spolu online podnikali už od třinácti let, o pár let později je už na gymplu napadlo: „Co kdybychom vymysleli nějakou zcela anonymní oznamovací platformu pro školy? Něco, co by mělo i společenský dopad a bylo užitečné.“ A takhle v roce 2017 vznikla platforma Nenech to být (NNTB) společnosti FaceUp Technology, jejíž tři majitelé se v roce 2020 zúčastnili soutěže EY Podnikatel roku. „Bylo to vlastně jednoduché,“ směje se Honza při otázce, jak moc složité bylo dostat se s nápadem na platformu na ministerstvo školství a společně rozjet projekt proti šikaně. „Jednak nás podpořila tehdejší ministryně Valachová, která byla vstřícná vůči veškerým inovacím, jednak nám pomohla Linka bezpečí v Brně a pedagogicko-psychologická poradna. S vyvíjením platformy jsme začali v prosinci 2016 a v dubnu 2017 už jsme to s ministerstvem spouštěli,“ dodává Honza a upřesňuje: „Podle nás mělo ale ministerstvo velmi konzervativní představy. Chtěli získat padesát škol během jednoho roku a my jich měli sto během tří dnů.“ Po velkém úspěchu se Jan, David a Pavel málem ocitli v EY Podnikatel roku už za rok 2018. Našly si je pořadatelky soutěže za EY Helena Sladkovská a Dana Hrušková a také je doporučila agentura na podporu podnikání Czech Invest, která je dokonce vyslala na konferenci do Singapuru. První přihlášení do soutěže se však nepovedlo, protože trojice podnikala příliš krátce na to, aby se mohla zúčastnit. Ovšem konference v Singapuru přinesla další nápad – za mladými podnikateli přišlo několik firem, které měly zájem o podobnou platformu pro sebe. „Původně jsme to brali jako platformu proti šikaně a najednou to vypadalo jako dobrý nástroj pro HR, kde se zaměstnanci mohou svěřit s tím, co je trápí. Bavili jsme se s ředitelem jedné velké firmy a on nám říkal, že ví, že když něco trápí třeba skladníky, že za ním jako za ředitelem nepůjdou. A on by o tom přitom potřeboval vědět. Takže jsme o tom uvažovali spíš jako o bezpečném komunikačním nástroji firmy pro personalisty a zaměstnance s přesahem do společenské odpovědnosti. Je to opravdu naprosto anonymní, máme na to i certifikáty, že se skutečně nikdo nedostane k tomu, kdo napíše a zeptá se,“ vysvětluje Honza. Pak na soutěži EY Podnikatel roku potkala trojice Tomáše Kafku z forenzního oddělení EY a ten jejich nápad na komunikační HR kanál nasměroval do compliance. Nová směrnice EU, která nutí firmy povinně zavést mezi lety 2021 až 2023 interní kanál na oznamování protiprávního jednání, tedy umožnit tzv. whistleblowing a zároveň oznamovatele chránit, se díky Tomášovi stala podkladem pro nový a finančně poměrně podstatný byznys model společnosti FaceUp Technology. Garantovaná naprostá anonymita platformy totiž umožnuje perfektní, a přitom elegantní možnost, jak splnit směrnici, a zároveň získat nejen nástroj pro tzv. compliance, tedy soulad s předpisy, ale i pro personalisty.„Teprve Tomáš nám vysvětlil, co to whistleblowing a compliance je a jak moc to bude brzy důležité. Pomohl nám posunout produkt tak, aby pomáhal nejen personalistům, ale také compliance manažerům všech firem, kterých se nová směrnice týká,“ pochvaluje si Honza. A že těch problémů ve firmách je! Podle Davida se na ně už třeba obrátil jeden velký obchodní řetězec, který je zoufalý z krádeží zaměstnanců a potřeboval vědět, zda i tohle se dá přes systém řešit. Platforma z NNTB je však dostatečně pružná, aby se dala podnikům přizpůsobit opravdu na míru. V Česku však může platforma z hlediska compliance narazit na jiný problém. Mezi lidmi stále přežívá názor, že oznámení porušení firemních pravidel nebo zákona, například krádeže, je udání a whistleblower je tedy něco jako „práskač“. Vždyť kdo od mala neslýchal onu magickou větu, že žalovat se nemá! „Už jsme na to také narazili. Tohle je skutečně specifický problém zemí bývalého východního bloku,“ komentuje to Honza. „Země na západ o nás s tím problém nejenže nemají, ale člověk, který oznámí podvod, je pro ně něco jako hrdina. Proto je nejen v Česku důležité, aby firmy prezentovaly svůj oznamovací kanál pozitivně. Výhoda naší platformy NNTB (Nenech to být) je, že ho naši uživatelé pozitivně vnímají a když něco oznámí, tak mají fajn pocit, že to nenechali být. Od zaměstnavatele zavedení NNTB působí jako signál, že mu záleží na názorech a spokojenosti jeho kolegů, což je v případě whistleblowingu zásadní.“ Platforma NNTB (www.nntb.cz), ať už ta firemní nebo ta proti šikaně, se pomalu rozšiřuje do světa, v tuto chvíli pod názvem FaceUp funguje například v Jihoafrické republice nebo v Mexiku a trojice pracuje na dalším rozšíření. Všude má lokální zastoupení, takže je školami i podniky vnímána spíše jako místní, domácí. I díky tomu například v JAR zvítězila nad konkurenčním americkým řešením. Ani jeden z trojice podnikatelů nepokračuje v dalším studiu, protože kromě další práce pro školy momentálně spustili právě tu platformu NNTB pro podniky, kde se každý krok řeší s odborníky na podvody ve firmách a právníky. Zdá se, že obě varianty čeká velká budoucnost. A to i proto, že podle zmíněné Směrnice EU budou muset mít zřízenu oznamovací linku všechny firmy nad 250 zaměstnanců již od prosince 2021 a o dva roky později pak i firmy nad 50 zaměstnanců. Už během prvních týdnů od spuštění se do NNTB zapojilo několik firem všech velikostí. Od 100 do 4000 zaměstnanců. Zdroj: https://www.ey.com/cs_cz/ey-podnikatel-roku-ey-enterpreneur-of-the-year/od-sikany-na-skolach-az-k-boji-proti-nepravostem-ve-firmach Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.