Snímek obrazovky 2022-06-28 v 16.24.22.png
Whistleblowing

Benefity whistleblowingové platformy

Whistleblowing může být v řadě firem stále vnímán negativně. Tento pohled je zaviněn používáním nevhodných zastaralých nástrojů, které nejsou dostatečně zabezpečené a oznamovateli neposkytují anonymitu.  Používání e-mailů, telefonů či fyzických schránek důvěry vede k tomu, že se zaměstnanci obávají své podněty poskytnout. Průzkum konzultační firmy EY například ukázal, že využívání těchto nástrojů je důvodem, proč 56 % případů nekalého jednání není vůbec oznamováno. Svědci se obávají, že se po nahlášení stanou terčem odvety nebo o své zaměstnání přijdou.  Odvety ze stran kolegů či zaměstnavatelů jsou nejčastějšími bariérami, proč se lidé ve firmách k whistleblowingu bojí odhodlat. Jsou označováni za „práskače”, čelí nevybíravým útokům, jsou přeloženi na jiné oddělení nebo dostanou horší a podřadnější práci. Americká studie z roku 2008 například na vzorku 84 whistleblowerů uvedla následující čísla – drtivá většina, tedy: více než 80 % oznamovatelů se po nahlášení nekalého jednání stalo terčem obtěžování, 60 % z nich přišlo o práci, 17 % o bydlení,každý desátý oznamovatel se dokonce pokusil po této anabázi o sebevraždu. Alarmující jsou v tomto směru například případy oznámení o sexuálním obtěžování na pracovišti. Ačkoli 81 % žen se v zaměstnání se sexuálním obtěžováním setkalo, pouze jedna z deseti žen podala na pachatele oficiální stížnost. Podle britského průzkumu agentury YouGov, provedeného organizací UN Women UK, ohlásí případy sexuálního obtěžování pouze 4 % žen. Přibližně 45 % žen by sexuální obtěžování nenahlásilo, jelikož by se dle nich ve skutečnosti nic nezměnilo. Důvodem pro nedůvěru k whistleblowingu je v mnoha případech také nedostatečné školení ze strany vedení firem, které svým zaměstnancům nedává najevo, že ve firemních strukturách existují nástroje, jak problém ohlásit. Z toho důvodu až 42 % zaměstnanců nekalé jednání vůbec neoznámí, neboť neví, jak to má udělat. Důležité proto je, aby byli zaměstnanci proškoleni ve všech možnostech, jak s informacemi o nekalé činnosti pracovat.  Svůj vliv na prohlubování problémů má ve společnostech také často takzvaný efekt přihlížejícího, kdy dotyčný zaměstnanec, který je s nekalým jednáním obeznámen, ze strachu raději předpokládá, že problém ohlásí někdo jiný. Jak by se mohlo na první pohled zdát, nehraje v tomto směru roli ani pohlaví či míra extrovertního vystupování. Behaviorální studie například poukazují na fakt, že ochota lidí „zapískat na píšťalku” je jak u mužů tak žen přibližně rovnocenná, stejně tak introvertů i extrovertů. Na míru ochoty skrze whistleblowing nekalé jednání oznamovat nemá vliv ani věk. Benefity whistleblowingové platformy Z toho důvodu firmy stále častěji od těchto „tradičních kanálů” upouští a aplikují digitální whistleblowingové platformy. Mezi jejich přednosti patří především jednoduchost, dostupnost každou hodinu po celý týden a naprostá anonymita oznamovatelů. Nevyžadují pokročilejší IT správu či registraci svých uživatelů. Oznamovatel skrze platformu jednoduše odešle svůj podnět jako obyčejnou zprávu. Zásadní je také její zabezpečení, které oznamovatele drží od potenciálních problémů a odvet ze strany těch, na které oznámení odesílají. Platforma proto například neukládá IP adresy či cookies. Pokud společnost vsadí na online platformu, vyhne se například také tomu, aby se zaměstnanec o nekalém jednání svěřil někomu externímu. Podle výše zmíněného průzkumu společnosti EY se totiž ukazuje, že 73 % z nich by zvažovalo v případě zaznamenání nekalého jednání se s touto skutečností svěřit například správnímu orgánu či advokátovi. Zatímco většina z respondentů by tak učinila pouze v případě, že by po interním nahlášení problému nebyla přijata ze strany vedení společnosti žádná nápravná opatření, celých 15 % by přestupek ohlásilo třetí straně bez ohledu na to, jak by se k jeho řešení firma postavila. To však lze pomocí regulací on-line platforem účinně zabezpečit. Firmám totiž nabízí možnost podněty třídit a delegovat podle závažnosti na různé řešitele. Tento výběr pak může mít zásadní vliv na úspěšnost celého systému a v důsledku i spokojenost uvnitř firmy. Zatímco neexistuje jediná správná cesta a jak interní, tak externí pověřenec má své výhody i nedostatky, každá společnost se musí rozhodnout především na základě svých vlastních poznatků, principů a znalostí svých lidí. Přes vyšší náklady je výhodou externí pověřené osoby například také to, že při řešení závažnějších případů může díky omezenější znalosti fungování firmy zaručit oznamovateli absolutní anonymitu, objektivnost v řešení problému a vysokou odbornou způsobilost, která navíc nebude zbytečně zatěžovat samotné interní pracovníky dané společnosti.  „Pokročilé whistleblowingové nástroje umožňují mít navíc ve firmě vícero řešitelů a dělit jejich práci dle typu přijímaného podnětu. Tak lze nastavit, aby závažnější témata přijímala externí pověřená osoba, tedy například advokát a interní HR témata zůstala řešena uvnitř firmy,” komentuje výhody on-line platforem ve whistleblowingu Jan Sláma z FaceUp.  Podrobné srovnání whistleblowingové platformy s ostatními nástroji najdete zde.  Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-06-28T14:30:07.745Z4 min čtení
Whistleblowing jako nástroj HR
Whistleblowing
Firemní kultura

Whistleblowing jako nástroj HR. Zpětná vazba od zaměstnanců buduje lepší firemní kulturu

Pojem „whistleblowing” je s námi takřka 40 let. Označuje případy, kdy zaměstnanci upozorňují patřičné instituce či orgány na nekalé jednání ze strany svých nadřízených. Může se jednat zejména o šikanu, projevy diskriminace, vysoké pracovní nasazní, obavy ze zaměstnavatelů, nespravedlivé zacházení či obavy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu práce.  Ukazuje se však, že whistleblowing nemusí být ve firmách pouze jakýmsi „policistou”, ale dobrým nástrojem k transparentnímu pracovnímu prostředí a posilování firemní kultury, která v konečném důsledku vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců. Ti pak raději zůstávají ve svých stávajících pracovních pozicích. Tato zjištění napomáhají bořit doposud existující stereotyp udavačství, který whistleblowing stále v některých firmách provází.  Příjemnější pracovní prostředí šetří peníze a udržuje týmPokud firma překoná prvotní nedůvěru a otevře whistleblowingu své dveře, může očekávat přínos hned v několika ohledech. Průzkum společnosti NAVEX GLOBAL či analýza amerických univerzit v Utahu a Washingtonu například ukázaly, že firmy, které takové kanály ve svých strukturách zavedly, řeší o takřka 7 % méně soudních sporů a ušetří více než 20 % nákladů na následném vyrovnávání se se zaměstnanci. Méně utrpí i mediální obraz společnosti. Podle zmíněných průzkumů se na veřejnost dostane o 46 % méně negativních zmínek.  Pozitivně však whistleblowing působí nejen na finanční stránku společnosti, ale i personální. Nejčastějším důvodem k fluktuaci zaměstnanců je totiž toxická pracovní kultura. To ukázal průzkum MIT Sloan Management Review uskutečněný na vzorku přibližně 600 společností ze 172 zemí světa za posledních několik let (včetně období před pandemií COVID-19) například prozradil, že je tento faktor více než desetkrát významnějším důvodem odchodu zaměstnance než nespokojenost s platovým ohodnocením. Že je kvalitní firemní kultura pro fungování společnosti zásadní potvrzují nejen zaměstnanci, ale i vedení. Příjemné pracovní prostředí snižuje zásadním způsobem množství stresu, který, jak uvedla Americká psychologická asociace v roce 2017, je jeho zdrojem pro celých 63 % lidí. Vysoké množství stresu následně vede ke špatnému výkonu, nižší kvalitě práce, vzniku konfliktů mezi zaměstnanci a zhoršování zdravotního stavu, jehož častým projevem je například syndrom vyhoření. Ačkoli je naprostá eliminace stresu na pracovišti nejspíš nereálnou výzvou, manažeři mohou využívat různé nástroje, které jej pomohou omezit.  Faktorem, který zásadně přispívá ke zkvalitnění firemního pracovního prostředí je právě efektivní komunikace. Podle Statistik komunikace na pracovišti z loňského roku se ukazuje, že až pro 86 % zaměstnanců a vedoucích pracovníků je hlavní příčinou neúspěchu na pracovišti nedostatek spolupráce a komunikace. Naopak týmy, jejichž členové spolu komunikují efektivně, mohou zvýšit svou produktivitu až o 25 %.  V otevřeném pracovním prostředí pracují lidé výrazně raději, než v takovém, které se vzájemné komunikaci brání. To dokazují například výsledky průzkumu uskutečněného společností Gallup, podle kterého aplikace nástrojů pro vzájemný feedback pomáhá omezit fluktuaci zaměstnanců o celých 15 %. Průzkum People Management Survey z roku 2018 provedený na vzorku více než 5 000 zaměstnanců například ukázal, že manažeři firem, kteří se zpětné vazbě nebrání, dostávají od svého týmu průměrné hodnocení 8,6 z 10. Naopak manažeři, kteří feedback nepřipouští si vyslouží průměrně 4,2 bodů.  Malý krůček pro vedení, velký krok pro firemní kulturuPřestože je whistleblowing vnímán především jako nástroj pro odhalování podvodů a jiných vážných případů, ukazuje se, že zaměstnanci jej v hojné míře používají pro poskytování méně závažnějších podnětů, které mohou vést ke zlepšení pracovního prostředí. Podle společnosti FaceUp, která firmám po celém světě poskytuje whistleblowingovou anonymní on-line platformu, podávají zaměstnanci především podněty nízké závažnosti, jejichž řešení není pro vedení obtížné a přispívá k všeobecné spokojenosti. „Zaměstnanci například přicházeli s prosbami typu, zda by se hudba, která hraje na prodejnách, nemohla častěji měnit. Jiný zaměstnanec se ptal, proč oblíbené pánské boty velikosti 42 nenabízí prodejna i v dámské variantě. Ačkoli se na první pohled jedná o banality, vedení tyto drobnosti kvůli své profesní slepotě přehlíží. Díky vhodné whistleblowingové platformě se jimi však může zabývat a zvyšovat spokojenost svého týmu,” komentuje Tomáš Rodný, vedoucí HR ze společnosti Sportisimo, která využívá platformu FaceUp. Tento způsob může vyvolávat otázky, zda whistleblowingová platforma nebude zneužita a nestane se kanálem pro šíření nesmyslných podnětů, nebo ji naopak nebude využívat nikdo.  „Nestalo se ani jedno. Naprostá většina podnětů je skutečně relevantních, rychle se dostává k povolané osobě a obratem řeší. Přímo na platformě si řešitel může s konkrétním oznamovatelem vyměnit i více zpráv, je-li třeba podnět upřesnit či se doptat na další informace. Záležitosti méně vážného charakteru vyřešíme do 24 hodin, ty složitější do pár týdnů. Většina konverzací pak končí poděkováním autora za vyřešení podnětu. Systém zároveň není nijak zneužíván k neetickému chování jako například šíření pomluv. Pokud by takové jednání bylo odhaleno, je možné jej prostřednictvím platformy účinně vyřešit,” dodává Rodný ze společnosti SPORTISIMO. Firemní kultura je pro společnost zásadní nejen z hlediska interního fungování, ale také vnějšího obrazu. Po boku zajímavé marketingové strategie tak vytváří společnosti obraz sympatického zaměstnavatele, jemuž není lhostejný ani ten nejmenší problém. Pro náboráře je tak zmínka o provozu whistleblowingové platformy dobrým argumentem u pohovoru s potenciálním zaměstnancem a doplňuje mozaiku mediálního obrazu na veřejnosti a případných zákazníků. Ten se dnes často rozhoduje kde zboží nakoupí nejen podle ceny, dostupnosti, kvality či možnosti doručení, ale také podle etických norem – tedy způsobu, jakým se zaměstnanec chová ke svým lidem.  V poslední řadě je důvod pro udržení zaměstnance ekonomický. Nábor nového pracovníka totiž není jen složitým a zdlouhavým procesem, není ovšem zdaleka ani levnou záležitostí. Průzkumy ukazují, že samotný nábor nových zaměstnanců může stát značné částky v řádech tisíců dolarů – ukazuje se, že průměrně 3 000 dolarů na nového zaměstnance. Jiné metriky ukazují, že nábor začínajícího zaměstnance stojí společnost přibližně 20 % jeho platu. Čím dříve se navíc zaměstnanec rozhodne svou pozici opustit, tím větší náklady firmu jeho nahrazení stojí. Proto by se společnosti měly fluktuace svých lidí vážně obávat a snažit se ji všemi možnými prostředky, tedy například i whistleblowingovými nástroji, omezit. Spojené státy, kolébka whistleblowinguZemí, kde je používání takových platforem běžným standardem jsou Spojené státy, kde má whistleblowing svou dlouhou tradici a pro zdejší společnosti je již běžným standardem. Vzhledem k častému podávání žalob, které se na novém kontinentě stalo takřka „národním sportem” firmy vědí, jaké benefity jim whistleblowingové nástroje přinesou a kolik peněz ušetří.  Pro firmy je zavádění takových nástrojů automatické, běžně je aplikují v okamžiku progresivního růstu při vstupu na burzu. Oznamovatelé zde již neřeší, zda svůj podnět oznámit po telefonu či e-mailem – platforma je pro ně první volbou a více se orientují na funkcionality konkrétní platformy. Whistleblower je také vnímán ryze pozitivně jako jakýsi „hrdina”, který svým aktivním zásahem pomohl odhalit nekalosti ve firmě. Typické pro whistleblowing ve Spojených státech je také kooperace oznamovatelů a řešení jednoho problému ve větším kolektivu. Firmy samotné dokonce své zaměstnance nabádají, aby při odhalování problému vzájemně anonymně spolupracovali a poskytli tak společnosti co nejvíce relevantních podnětů, které může firma při následném řešení zužitkovat. Společnost FaceUp přináší zajímavé srovnání s africkým kontinentem, konkrétně Jihoafrickou republikou, kde rovněž působí. Ačkoli nalezneme v USA řadu podobností, v Africe je situace výrazně horší a eskalovaná. Whistleblowing v tamních firmách slouží především jako jakási „zpovědnice” pro udržování mentálního zdraví a možnost sdělit své obavy či problémy. Whistleblowingové platformy jsou tak v prvé řadě používány pro prevenci sebevražd. Důležitým místním faktorem jsou také zbraně, které zde mají v porovnání se Spojenými státy ještě hlasitější slovo. Přesto je přístup zdejších firem k whistleblowingu zdrženlivější a aplikace nástrojů dlouhý proces. Společnosti na ně ze začátku hledí skepticky, neboť nevěří, že by mohly přinést větší množství podnětů. Mindset zdejších lidí však ukazuje přesný opak. Evropský protipólZatímco v USA představuje whistleblowing samozřejmou součást firemní kultury, v Evropě je situace značně různorodá. Do prostředí zdejších firem totiž teprve proniká skrze nedávno zavedenou směrnici o ochraně oznamovatelů, kterou by v dohledné době všechny členské státy zahrnout do veřejného, posléze i soukromého sektoru. Směrnice má za cíl poskytnout zaměstnancům firem komfortní a jednoduchý způsob bezpečného anonymního oznamování s jasným průběhem a pravidly. Po firmách vyžaduje, aby svým zaměstnancům umožnily písemné i ústní podání oznámení, které musí vedení firmy přijmout do 7 dnů a do 30 dnů je seznámit s postupem řešení a následně s výsledkem. V případě porušení některé z podmínek může firmě hrozit pokuta do výše více než 40 tisíc euro či 5 % z čistého obratu. Od směrnice si Evropská unie slibuje maximální anonymitu a ochranu oznamovatelů před případnými odvetami ze strany vedení či kolegů.  Přijímání whistleblowingových nástrojů však mohou, zejména v zemích bývalého východního bloku, narážet na negativní vnímání, jelikož jsou zde vlivem dřívějších dob považovány za „práskačství”. Celosvětové průzkumy však jasně ukazují, že oficiální zavedení whistleblowingu má pro firmy, jejich zaměstnance, ale i například dodavatele pozitivní přínos v mnoha ohledech.  Je zajímavé, že v porovnání se světem není Evropa oblastí, kde by byl whistleblowing hojně využíván. V evropských zemích obdrží firmy podle průzkumu společnosti NAVEX Global průměrně 5 oznámení na 1 000 zaměstnanců ročně. V případě Severní Ameriky toto číslo narůstá na 10 podnětů, „rekordmanem” je pak Latinská Amerika s průměrnými 15 dotazy na 1 000 zaměstnanců. K podobným legislativním úpravám se také chystá například Japonsko, které se v červnu letošního roku chystá prosadit svůj novelizovaný zákon o ochraně oznamovatelů, který organizacím od určité velikosti nařizuje zavést systémy oznamování.  Bez ohledu na část světa je evidentní, že whistleblowing je důležitým nástrojem nejen pro řešení závažných právních problémů, ale budování kvalitní firemní kultury a prostředí, ve kterém lidé rádi pracují. To představuje pro fungování firmy rovnocenný parametr, jako byznysové úspěchy. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-06-28T14:02:50.273Z8 min čtení
Blog_rozhovor Honza E15.jpg
Whistleblowing
Rozhovory

NNTB umožňuje zaměstnancům řešit věci, o kterých není snadné mluvit osobně (Solitea)

Jaké přínosy má ochrana whistleblowerů pro firmy? A proč se tak málo mluví o mobbingu na pracovišti? V rozhovoru, který s námi udělal partner Solitea, a.s., se to dozvíte: Již brzy budou muset všechny firmy nad 25 zaměstnanců zavést interní kanály pro hlášení nekalého chování. S Janem Slámou, jedním ze zakladatelů whistleblowingové platformy Nenech to být, jsme hovořili nejen o platformě samotné, ale také o whistleblowingu a výhodách, které firmě včasné oznamování nepravostí může přinést. ― Co vás inspirovalo k založení NNTB?I když je náš aktuální focus na firemní prostředí, whistleblowing a řešení zákona o ochraně oznamovatelů, původně vzniklo NNTB (Nenech to být) jako online schránka důvěry. Skrze ni se mohou děti bezpečně a anonymně svěřit s čímkoliv, co je trápí, typicky se šikanou. K tomu nás inspirovaly vlastní zkušenosti z dětství, kdy jsme se s těmito problémy u svých spolužáků setkávali, ale nevěděli jsme, jak jim pomoct. Nyní aplikace pomáhá dětem v 2 065 školách po celém světě. Jan Sláma a David Špunar v NairobiK rozšíření do firemního prostředí nás inspirovali samotní zaměstnavatelé i zaměstnanci, kteří za námi přicházeli s nápadem, abychom službu do světa businessu rozšířili. Někdo v ní viděl HR nástroj, skrz který se mohou zaměstnanci svěřit s čímkoliv, co je trápí. Jiní chtěli NNTB využít jako etickou linku na oznamování nepravostí, a další jako elegantní řešení nové evropské legislativy. ― Bylo by možné alespoň ve zkratce představit ty nejdůležitější osoby, které se na vývoji NNTB podílely?Aktuálně na NNTB pracuje tým 25 lidí, ale původní spoluzakladatelé jsme byli 3 – já, David Špunar a Pavel Ihm. Společně jsme na střídačku podnikali už od 14 let. S Davidem jsme měli několik mobilních aplikací, s Pavlem zase e-shop s brýlemi pro VR.  Kluci spolu taky pracovali na pár projektech, všichni tři jsme byli spolužáci, bavily nás technologie, business i společenský přesah, takže naše spojení dávalo smysl. Já se zaměřuju hlavně na strategické otázky, marketing, sales, partnerství. David je skvělý na všechny provozní věci, od financí přes vedení lokálních týmů ve světě až po produkt, a Pavel je v čele našich vývojářů Spolužáci popisek― Projekt jste odstartoval poměrně v mladém věku. Vidíte NNTB jako hlavní směr Vaší další kariéry, nebo máte nějaká „zadní vrátka“?NNTB se naplno věnujeme 5 let a očekávám, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. První 4 roky jsme se soustředili na školy a boj proti šikaně, uplynulý rok a půl se věnujeme hlavně B2B segmentu, kde na nás čeká ještě řada výzev i příležitostí.  Velký potenciál vidíme v Africe, kde máme cca 150 klientů a rádi bychom se na ni časem více zaměřili. Vedle NNTB ve volném čase investuju s kolegou do jiných early-stage startupů. ― Jaké chování lidé za pomoci NNTB hlásí nejčastěji?Ta škála je obrovská a vždy to přímo záleží na tom, jaká je představa klienta. Někdo zavede NNTB jako HR komunikační platformu, skrz kterou se mohou zaměstnanci zeptat nebo svěřit s čímkoliv, co je trápí. Jinde je to linka na oznamování neetického jednání, pro někoho zase nástroj na řešení směrnice a chystaného zákona o ochraně oznamovatelů.  Každé použití přináší trochu jiné typy podnětů, ale základní pojítko je obvykle stejné: zaměstnanci pomocí NNTB řeší věci, o kterých pro ně není snadné mluvit osobně. ― O šikaně se často mluví v kontextu školství, ale již daleko méně se do povědomí veřejnosti dostanou formy šikany na pracovišti (mobbing, bossing). Čím to podle vás je?Hlavním důvodem bude fakt, že ve školách tvoří šikana opravdu velkou část problémů, se kterými se děti setkávají. Ve firmách se sice vyskytuje nad očekávání často, ale už není tak výrazná. Přebíjí ji obecná pracovní nespokojenost, špatná firemní kultura, diskriminace, sexuální obtěžování atd. I když NNTB je ve školách určeno primárně na řešení šikany, ve firemním prostředí tomu tak není. ― A jaké má ochrana whistleblowerů přínosy pro samotnou firmu?Hezky to definoval Tomáš Kafka z EY, když řekl, že NNTB pomáhá firmám s ochranou jejich dobré pověsti, zaměstnanců, majetku a firemní kultury. Typicky se o všem dozvíte včas, respektive dříve, než se z drobného problému stane problém velký, odejdou kolegové, pocítíte finanční ztráty, dostanete se k inspekci, nebo do médií. Obecně by se dala přínosnost rozdělit do čtyř základních kategorií: Menší fluktuace a udržení kolegů ve firmě díky včasnému odhalení problému. Lidé z firmy obvykle neodcházejí jen tak. Ve většině případů je něco trápí a jim se to nepodaří vyřešit. Právě s tím dokáže dobře nastavený whistleblowing pomoct, kolegové se svěří dřív, než odejdou.Snadné řešení zákona o ochraně oznamovatelů a s ním spojených rizik. Evropská směrnice o ochraně oznamovatelů už vešla v platnost a blíží se český zákon, se kterým whistleblowing nejen pomůže, ale hlavně je k jeho naplnění potřeba.Včasné odhalení všech nekalostí, rizik, a nelegálního jednání. Průměrná organizace ztrácí 5 % svých příjmů kvůli interním podvodům a počet podvodů odhalených interním auditem je třikrát nižší než oznámením. S NNTB můžete krádeže či podvody nejen odhalit, ale dokonce jim předejít.Zvýšení firemní integrity, moderní compliance a předcházení rizikům. S kvalitním whistleblowingem může firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR. Pomůže při jednání se zahraničními partnery, ale také může vyvinit jednatele firmy z trestní odpovědnosti.― Jak by podle vás měly firmy na nahlášení problémů reagovat, a co jsou naopak nejčastější chyby?Vždy je třeba zjistit více informací. Nejhorší je dostat oznámení a začít zbrkle jednat. Skrz NNTB můžete s oznamovatelem dále chatovat a doptat se na detaily. Teprve pak doporučujeme jednat. U vážnějších podezření pomůže spojení s právníky či jinými experty, které můžeme našim klientům doporučit. ― Co byste poradil lidem, kteří by se rádi ozvali, ale obávají se nálepky „práskače“ nebo „bonzáka“?Aby to udělali anonymně skrz NNTB :). A věřili, že se Česko již posunulo do doby, kdy ten, co na krádež upozorní, je v očích veřejnosti lepší než ten, kdo krade. Ne vždy a všude tomu tak bylo. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-01-31T09:11:11.608Z5 min čtení
Creative Business Cup Banner - blog.png
Ocenění
Různé

Soutěž kreativních start-upů vyhrála aplikace bojující s šikanou

Vítězem národního finále mezinárodní soutěže začínajících kreativních firem Creative Business Cup, kterou organizuje agentura CzechInvest, se stala společnost FaceUp. Firma, která vyvinula aplikaci pomáhající obětem šikany, zvítězila mezi devíti finalisty. Porota vybrala vítěze dnes večer v brněnské Industře. FaceUp bude reprezentovat Česko na globálním finále soutěže v Kodani. Základem společnosti FaceUp, která v současnosti působí na školách i mimo Českou republiku, je projekt tří brněnských studentů s názvem Nenech to být. Mobilní a internetová aplikace pomáhá anonymně upozornit na šikanu, které si dotyčný všimne ve svém okolí. Neobrací se přímo na oběti šikany ve škole, i když i ty ji mohu využít, ale spíš na takzvanou mlčící většinu, která svou pasivitou umožňuje, aby šikana pokračovala dál. Zakladatelé start-upu FaceUp Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm projekt rozšířili i na firmy. zaměstnanci tak mohou své nadřízené upozornit na problémy, které se s nimi jinak ostýchají řešit. V současnosti je v projektu zaregistrováno přes 1800 škol a firem v 15 zemích světa. Jako absolutní vítěz pojedou zástupci FaceUp reprezentovat Česko na globálním finále do Kodaně. Získali například divokou kartu do finále Visegrádské čtyřky Startup World Cup & Summit 2020 a řadu dalších cen. Druhé místo přidělila porota start-upu Ofform 3D. Firma využívá digitální technologie v módě a poskytuje návrhářům službu zrychlující proces od prvního návrhu ke konečnému kusu oděvu. Třetí místo získala společnost DeepTime, která pomocí 3D tisku vyrábí luxusní reproduktory z křemičitého písku. Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/soutez-kreativnich-start-upu-vyhrala-aplikace-bojujici-s-sikanou/1936110 Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2020-09-24T22:01:39.557Z2 min čtení
FaceUp Founders
Rozhovory
Různé

Ernst & Young: Od šikany na školách až k boji proti nepravostem ve firmách

Všechno to začalo šikanou na základní škole. Tři spolužáci, Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm znali oběť, znali agresory, ale sami se podle svých slov ocitli v tzv. mlčící většině. O šikaně věděli, ale nic nepodnikli, báli se. Vrtalo jim to však pořád v hlavě. Protože spolu online podnikali už od třinácti let, o pár let později je už na gymplu napadlo: „Co kdybychom vymysleli nějakou zcela anonymní oznamovací platformu pro školy? Něco, co by mělo i společenský dopad a bylo užitečné.“ A takhle v roce 2017 vznikla platforma Nenech to být (NNTB) společnosti FaceUp Technology, jejíž tři majitelé se v roce 2020 zúčastnili soutěže EY Podnikatel roku. „Bylo to vlastně jednoduché,“ směje se Honza při otázce, jak moc složité bylo dostat se s nápadem na platformu na ministerstvo školství a společně rozjet projekt proti šikaně. „Jednak nás podpořila tehdejší ministryně Valachová, která byla vstřícná vůči veškerým inovacím, jednak nám pomohla Linka bezpečí v Brně a pedagogicko-psychologická poradna. S vyvíjením platformy jsme začali v prosinci 2016 a v dubnu 2017 už jsme to s ministerstvem spouštěli,“ dodává Honza a upřesňuje: „Podle nás mělo ale ministerstvo velmi konzervativní představy. Chtěli získat padesát škol během jednoho roku a my jich měli sto během tří dnů.“ Po velkém úspěchu se Jan, David a Pavel málem ocitli v EY Podnikatel roku už za rok 2018. Našly si je pořadatelky soutěže za EY Helena Sladkovská a Dana Hrušková a také je doporučila agentura na podporu podnikání Czech Invest, která je dokonce vyslala na konferenci do Singapuru. První přihlášení do soutěže se však nepovedlo, protože trojice podnikala příliš krátce na to, aby se mohla zúčastnit. Ovšem konference v Singapuru přinesla další nápad – za mladými podnikateli přišlo několik firem, které měly zájem o podobnou platformu pro sebe. „Původně jsme to brali jako platformu proti šikaně a najednou to vypadalo jako dobrý nástroj pro HR, kde se zaměstnanci mohou svěřit s tím, co je trápí. Bavili jsme se s ředitelem jedné velké firmy a on nám říkal, že ví, že když něco trápí třeba skladníky, že za ním jako za ředitelem nepůjdou. A on by o tom přitom potřeboval vědět. Takže jsme o tom uvažovali spíš jako o bezpečném komunikačním nástroji firmy pro personalisty a zaměstnance s přesahem do společenské odpovědnosti. Je to opravdu naprosto anonymní, máme na to i certifikáty, že se skutečně nikdo nedostane k tomu, kdo napíše a zeptá se,“ vysvětluje Honza. Pak na soutěži EY Podnikatel roku potkala trojice Tomáše Kafku z forenzního oddělení EY a ten jejich nápad na komunikační HR kanál nasměroval do compliance. Nová směrnice EU, která nutí firmy povinně zavést mezi lety 2021 až 2023 interní kanál na oznamování protiprávního jednání, tedy umožnit tzv. whistleblowing a zároveň oznamovatele chránit, se díky Tomášovi stala podkladem pro nový a finančně poměrně podstatný byznys model společnosti FaceUp Technology. Garantovaná naprostá anonymita platformy totiž umožnuje perfektní, a přitom elegantní možnost, jak splnit směrnici, a zároveň získat nejen nástroj pro tzv. compliance, tedy soulad s předpisy, ale i pro personalisty.„Teprve Tomáš nám vysvětlil, co to whistleblowing a compliance je a jak moc to bude brzy důležité. Pomohl nám posunout produkt tak, aby pomáhal nejen personalistům, ale také compliance manažerům všech firem, kterých se nová směrnice týká,“ pochvaluje si Honza. A že těch problémů ve firmách je! Podle Davida se na ně už třeba obrátil jeden velký obchodní řetězec, který je zoufalý z krádeží zaměstnanců a potřeboval vědět, zda i tohle se dá přes systém řešit. Platforma z NNTB je však dostatečně pružná, aby se dala podnikům přizpůsobit opravdu na míru. V Česku však může platforma z hlediska compliance narazit na jiný problém. Mezi lidmi stále přežívá názor, že oznámení porušení firemních pravidel nebo zákona, například krádeže, je udání a whistleblower je tedy něco jako „práskač“. Vždyť kdo od mala neslýchal onu magickou větu, že žalovat se nemá! „Už jsme na to také narazili. Tohle je skutečně specifický problém zemí bývalého východního bloku,“ komentuje to Honza. „Země na západ o nás s tím problém nejenže nemají, ale člověk, který oznámí podvod, je pro ně něco jako hrdina. Proto je nejen v Česku důležité, aby firmy prezentovaly svůj oznamovací kanál pozitivně. Výhoda naší platformy NNTB (Nenech to být) je, že ho naši uživatelé pozitivně vnímají a když něco oznámí, tak mají fajn pocit, že to nenechali být. Od zaměstnavatele zavedení NNTB působí jako signál, že mu záleží na názorech a spokojenosti jeho kolegů, což je v případě whistleblowingu zásadní.“ Platforma NNTB (firmy.nntb.cz), ať už ta firemní nebo ta proti šikaně, se pomalu rozšiřuje do světa, v tuto chvíli pod názvem FaceUp funguje například v Jihoafrické republice nebo v Mexiku a trojice pracuje na dalším rozšíření. Všude má lokální zastoupení, takže je školami i podniky vnímána spíše jako místní, domácí. I díky tomu například v JAR zvítězila nad konkurenčním americkým řešením. Ani jeden z trojice podnikatelů nepokračuje v dalším studiu, protože kromě další práce pro školy momentálně spustili právě tu platformu NNTB pro podniky, kde se každý krok řeší s odborníky na podvody ve firmách a právníky. Zdá se, že obě varianty čeká velká budoucnost. A to i proto, že podle zmíněné Směrnice EU budou muset mít zřízenu oznamovací linku všechny firmy nad 250 zaměstnanců již od prosince 2021 a o dva roky později pak i firmy nad 50 zaměstnanců. Už během prvních týdnů od spuštění se do NNTB zapojilo několik firem všech velikostí. Od 100 do 4000 zaměstnanců. Zdroj: https://www.ey.com/cs_cz/ey-podnikatel-roku-ey-enterpreneur-of-the-year/od-sikany-na-skolach-az-k-boji-proti-nepravostem-ve-firmach Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2020-09-19T22:04:30.274Z5 min čtení
1

E-book o whistleblowinguStáhněte si zdarma jedním kliknutím!

Whistleblowing v českých firmách - jen další byrokracie nebo příležitost?

Ilustrace e-booku

Stáhněte si e-book v PDF

Vaše celé jméno
E-mail, na který PDF pošleme
Vaše organizace

Kliknutím na Stáhnout souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Jednoduchý oznamovací kanál Nenech to být

Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už přes 2 300 firem, škol a úřadů.

CTA_demo.png
PŘIHLÁSIT SE K NEWSLETTERU

FaceUp Technology s.r.o. © 2022

Průvodce firemním whistleblowingem

Jméno a příjmení
Telefonní číslo
Vaše organizace
E-mail

Kliknutím na tlačítko souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.