Novinky z whistleblowingu a ochrany oznamovatelů

Od 1. srpna 2023 přinesl český zákon č. 171/2023 o ochraně oznamovatelů do světa firem novou realitu. Tento zákon nařizuje, že společnosti s více než 250 zaměstnanci mají nové povinnosti týkající se oznamování trestných činů a přestupků. Pro zaměstnavatele s 50–250 zaměstnanci platí přechodné období do 15. prosince 2023, kdy se musí na tyto nové povinnosti připravit. Hlavním požadavkem zákona č. 171/2023 je zřízení vnitřního oznamovacího systému, který bývá označován jako whistleblowing systém. Tip: Stáhněte si zdarma kompletní znění zákona č. 171/2023 o ochraně oznamovatelů. Jaké jsou požadavky zákona č. 171/2023 na vnitřní oznamovací systém?Podle zákona o ochraně oznamovatelů musí být whistleblowing systém navržen tak, aby oznamovatelé mohli oznámení podat písemně, ústně nebo (na základě jejich předchozí žádosti) osobně. Důležité je také zveřejnit informace o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstva, včetně kontaktních informací příslušné osoby. Kdo je povinen zřídit vnitřní oznamovací systém? Soukromé společnosti s více než 50 zaměstnanciSpolečnosti v určitých sektorech, nezávisle na velikosti (např. finanční sektor)Orgány veřejné moci a veřejnoprávní subjekty, s výjimkou obcí s méně než 10 000 obyvateli.Zajímá vás, jaké další povinnosti pro zaměstnavatele přináší zákon o ochraně oznamovatelů? Podívejte na podrobný přehled v našem předchozím článku. Jaké jsou možnosti splnění požadavků zákona č. 171/2023?Ideálním způsobem plnění povinnosti vnitřního oznamovacího systému je využití specializovaného softwarového řešení. Jedním z nejpopulárnějších softwarových produktů v Česku je NNTB, který poskytuje komplexní řešení vnitřního oznamovacího systému včetně možnosti zřízení vlastní telefonní etické linky pro příjem oznámení. Podívejte se, jak díky NNTB splníte požadavky zákona č. 171/2023 o ochraně oznamovatelů. Z povinnosti k příležitostiVzhledem k zavedení zákona č. 171/2023 o ochraně oznamovatelů mohou firmy vnímat whistleblowing spíše jako nutné zlo a další administrativní břemeno. Whistleblowing však ve skutečnosti nabízí řadu výhod, které dalece přesahují pouhé splnění zákonných požadavků. Organizace, které přistupují k whistleblowingu s pozitivním přístupem, jej mohou využít jako příležitost k posílení svého etického prostředí, zvýšení transparentnosti, zlepšení vztahů se zaměstnanci a zajištění dlouhodobého úspěchu firmy. Zde je několik důvodů. Úspora penězDíky whistleblowingu se o problémech dozvíte včas, takže je můžete vyřešit levněji a předejít větším finančním škodám. Firmy ztrácí kvůli interním podvodům průměrně 5 % svých příjmů. Správně zavedený whistleblowing systém odhalí 3x více podvodů než mnohem nákladnější interní audity a patří mezi nejúčinnější nástroje pro odhalování nekalého jednání. Navíc už samotné zavedení vnitřního oznamovacího systému funguje jako prevence. Skutečnost, že ve firmě takový systém existuje, dokáže některé lidi od protiprávního či nekalého jednání odradit. Ochrana reputaceDůvěra zaměstnanců v interní oznamovací systém pomáhá předcházet zveřejňování informací a negativním zmínkám v médiích nebo na portálech s recenzemi firem. Pokud zaměstnanci nemají k dispozici oznamovací systém, který by jim umožnil snadno a bezpečně upozornit na nekalé či protiprávní jednání, zpravidla o problémech mlčí, anebo s informacemi vystoupí veřejně. Většina problémů se dá díky oznámením zaměstnanců vyřešit jednoduše a bez poškození dobrého jména společnosti. Předejití trestní odpovědnostiSprávně zavedený whistleblowing systém přispívá k dodržování právních předpisů a také ke splnění podmínek k vyvinění se z trestní odpovědnosti právnické osoby. S kvalitním whistleblowing systémem může navíc firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR, a zvyšuje tím také svoji důvěryhodnost v očích stakeholderů a zahraničních obchodních partnerů. Snížení fluktuace a posílení vztahů se zaměstnanciFungující vnitřní oznamovací systém dává zaměstnancům signál, že firma dbá na jejich spokojenost a že je ochotna jednat v zájmu spravedlnosti a etiky. Včasné odhalení problémů může navíc zabránit odchodu zaměstnanců. Když zaměstnanci vidí, že vedení bere jejich obavy vážně a jedná s nimi transparentně, zvyšuje to jejich důvěru ve firmu. Zaměstnanci se pak cítí podporovaní a mají pocit, že jejich hlas má vliv. Tímto způsobem může whistleblowing systém působit také jako nástroj pro budování důvěry a loajality mezi zaměstnanci a firmou. Jak splnit zákon č. 171/2023? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  

Od 1. srpna 2023 je účinný nový zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), který společnostem majícím 50-249 zaměstnanců ukládá povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, a to nejpozději do 15. prosince 2023. Velké společnosti s 250 a více zaměstnanci tak měly učinit dokonce již od 1. srpna 2023. Ze zkušeností víme, že poměrně velká část českých společností, a to zejména těch větších a těch, které jsou součástí nadnárodních skupin či koncernů, whistleblowingové řešení už má. Jak tedy přistoupit k již zaužívaným oznamovacím kanálům v rámci skupiny? Je vůbec možné je použít u dceřiných společností v České republice? Zákon výslovně skupinové (koncernové) oznamovací systémy neupravuje, nicméně nabízí dvě řešení, jak skupinový systém u českých (dceřiných) společností použít, a to formou sdílení nebo outsourcingu. Tyto dvě možnosti uvádí i výkladová stanoviska Evropské komise ze dne 2. a 29. června 2021 ke skupinovým oznamovacím systémům (dále jen „Stanoviska EK“). Sdílení vnitřního oznamovacího systémuZákon v § 8 odst. 3 stanoví, že „povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávaly nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, jestliže určí osobu příslušnou k plnění úkolů podle § 12 odst. 1 a 2 [Zákona].“ U sdílení skupinového oznamovacího systému se vždy uplatní jako základní podmínka pro použití uvedený maximální limit 249 zaměstnanců. Tento limit se přitom vztahuje na každý povinný subjekt zvlášť. To znamená, že pokud chtějí povinné subjekty vnitřní oznamovací systém sdílet, musí mít každý z nich méně než 250 zaměstnanců. Z uvedeného dovozujeme, že počty zaměstnanců se u jednotlivých společností nesčítají ani neprůměrují, tzn. pokud má například mateřská společnost 230 zaměstnanců, může sdílet svůj systém s 2 dceřinými společnostmi, z kterých má jedna 220 a druhá 249 zaměstnanců. Podmínky pro sdílení vnitřního oznamovacího systémuSdílený oznamovací systém musí odpovídat požadavkům zákona (zejména při sdílení se zahraniční mateřskou společností). Tzn. v praxi bude muset skupinová linka vždy projít určitou revizí a případným přenastavením. Aktuálně vidíme, že toto je obtížným úkolem a mnohdy se zúčastněné společnosti z organizačních či finančních důvodů rozhodnou pro zřízení nové lokální linky české společnosti. Zároveň je potřeba u sdílení splnit podmínku uvedenou v závěru § 8 odst. 2 Zákona, a to, že sdílení je možné pouze za předpokladu, že každý povinný subjekt má samostatně určenou příslušnou osobu. Tou sice klidně může být i externí subjekt, tj. osoba která není přímo zaměstnaná povinnou osobou.  Nicméně, z praktických důvodů doporučujeme, aby touto příslušnou osobou byl vždy pouze někdo, kdo má přímou vazbou na společnost (tzn. českou povinnou osobu), tedy osoba, která zná poměry v dané společnosti a zároveň v případě interního vyšetřování nevzbudí svou přítomností okamžitě pozornost (podezření) u zaměstnanců společnosti, tedy nedojde zbytečně k vyzrazení zahájené interního šetření.Další podmínkou je srozumitelnost pro oznamovatele, zejména pak ve vztahu k určení příslušné osoby. Tedy oznamovatel by při podání oznámení měl jasně vědět, kdo jsou příslušné osoby a ke komu se tedy jeho oznámení dostane. (Přestože Stanoviska EK uvádějí, že v případě sdílení je potřeba vždy od oznamovatele získat souhlas s tím, že oznámení se dostane k rukám mateřské společnosti, domníváme se - a to i po konzultaci s Ministerstvem spravedlnosti, že pokud je oznamovatel předem informován (např. v rámci interního předpisu či webových stránek) o tom, kdo jsou příslušné osoby, dalšího výslovného souhlasu oznamovatele s předáním oznámení a jeho zpracováním u mateřské společnosti (pokud je příslušná osoba zaměstnancem mateřské společnosti) již není třeba. Nicméně platí, že pokud bude příslušnou osobou osoba pro oznamovatele nedůvěryhodná, nic mu nebrání v tom obrátit se na Ministerstvo spravedlnosti.Outsourcování vnitřního oznamovacího systémuZákon v § 8 odst. 2 dále nabízí českým společnostem možnost vnitřní oznamovací systém v rámci skupiny „outsourcovat“, když: „Povinný subjekt může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Pověřením není dotčena jeho odpovědnost za plnění povinností podle § 9 [Zákona].“ V tomto případě se limit 249 zaměstnanců neuplatní V případě outsourcování se limit 249 zaměstnanců neuplatní - outsourcing je tedy možný bez ohledu na počet zaměstnanců povinného subjektu. Takto je možné outsourcovat celý vnitřní oznamovací systém (včetně příslušné osoby). Doporučujeme ovšem důrazně si outsourcing ošetřit písemnými smlouvami, které pak bude možné předložit v případě kontroly. Pokud je v rámci outsourcingu osobou pověřenou vedením vnitřního oznamovacího systému entita (např. mateřská společnost), která je sama povinným subjektem ve smyslu zákona, je nezbytné, aby vnitřní oznamovací systémy obou povinných subjektů byly důsledně odděleny a nedocházelo tedy k jejich sdílení (tzn. softwarové řešení by mělo umožnit dostatečně bezpečné oddělení oznámení pro jednotlivé povinné osoby v rámci skupiny). To mimo jiné znamená, že nesmí docházet k přesunu informací uvedených v oznámeních, a dle našeho názoru dokonce i příslušné osoby musí být odlišné. Zákon nezakazuje outsourcovat vnitřní oznamovací systém u zahraničního subjektu (tzn. zahraniční mateřské společnosti). Je nicméně nutné mít na paměti zejména povinnost stanovenou v § 12 odst. 1 Zákona, upravující povinnost příslušné osoby přijmout na žádost oznamovatele oznámení osobně (v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal). Tato povinnost musí být splněna i v případě, že je vnitřní oznamovací systém částečně či kompletně outsourcován. Z tohoto důvodu lze doporučit, aby příslušná osoba byla k dispozici v České republice.. Zároveň podobně jako u sdílení i u outsourcingu doporučujeme, aby příslušnou osobou byla osoba s přímou vazbou na společnost (tzn. českou povinnou osobu), která dobře zná poměry ve společnosti a zároveň v případě započetí interního vyšetřování nevzbudí okamžitě pozornost u zaměstnanců společnosti. Co doporučujeme?Skupinové whistleblowingové linky obecně lze v rámci koncernů využívat. Musí ovšem vyhovovat parametrům stanoveným zákonem. Aby se předešlo případným postihům pro nesprávné nastavení vnitřního oznamovacího systému, doporučujeme provést podrobnou analýzu aktuálního stavu a následnou případnou adaptaci na požadavky zákona, tedy zejména systém nastavit buď na formu sdílení, nebo na bázi outsourcingu. Společně s úpravou systému je nutno počítat i s úpravou související dokumentace, typicky skupinových interních předpisů (Whistleblowing policy či dále např. zásad ochrany osobních údajů).  Skupinovou linku lze sdílet pouze v případě, že má whistleblowingová platforma dostatečné technologické nastavení a dokáže splnit požadavky jiných jurisdikcí. V opačném případě je vždy možné implementovat namísto sdílení či outsourcingu vlastní lokální oznamovací systém. S ohledem na množství technických řešení na trhu a dobrou propracovanost některých z nich je jeho implementace relativně snadná a není ani příliš nákladná. Tento nový systém pak může být doplněn „dobrovolnou“ skupinovou linkou řízenou mateřskou společností. V takovém případě je ale třeba důsledně obě linky odlišovat a zejména pak jasně informovat oznamovatele o tom, že ochrany podle zákona požívá pouze při užití lokální linky.  Autoři:  Mgr. Rudolf Bicek, Ph.D., advokát a Mgr. Helena Hangler, advokátkaoba v trvalé spolupráci s AK Schönherr Rechtsanwälte GmbH Jak sdílení vnitřního oznamovacího systému řeší NNTB? Sdílet oznamovací systém v rámci NNTB jde dvěma způsoby:  1. Vytvořením organizační struktury V rámci nastavení lze přidat více organizačních jednotek a sdílet jeden oznamovací formulář. Příslušná osoba uvidí pouze ta oznámení, která spadají do organizační jednotky, ke které je přiřazená.  2. Vytvořením vícero oznamovacích formulářů Pro každou organizační jednotku můžete vytvořit vlastní oznamovací formulář, který lze upravit na míru společnosti (barvy, logo, kategorie oznámení, texty).  Zajímá vás, jak může NNTB pomoct ve vaší organizaci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  

Důležitost compliance programů v poslední době neustále roste a téměř každá společnost, ať už v soukromém, neziskovém či veřejném sektoru, má nastavená nějaká interní pravidla.  Tzv. compliance management systém neboli compliance program lze chápat jako soubor pravidel fungování společnosti, jehož cílem je zamezit porušování právních předpisů a etických norem ze strany společnosti a jejích zaměstnanců. S pomocí následujících pěti jednoduchých tipů můžete v jakékoli společnosti nastavit funkční a účinný compliance program. 1.      Základem je dobře nastavený whistleblowingWhistleblowing bude po přijetí zákona o ochraně oznamovatelů povinnou součástí každého compliance management systému, podobně jako je tomu i v případě GDPR. Do nastavení interních procesů oznamování protiprávního jednání se bez ohledu na zákon už nyní pouští stále více firem a whistleblowing se stává zásadní součástí compliance programů. Whistleblowing systém je určený pro přijímání, posuzování a řešení oznámení o protiprávním a nebo neetickém jednání. Není tedy jen pomůckou pro komunikaci, ale je efektivním nástrojem pro odhalování protiprávního a neetického jednání uvnitř společnosti, a přispívá tak ke compliance kultuře.1 2.      Bez etického kodexu se neobejdeteEtický kodex je další neodmyslitelnou součástí každého compliance programu a představuje základ pro jeho další jednotlivé prvky. Pomáhá také s nastavením pravidel firemní kultury, díky které si zaměstnavatel zajišťuje pověst zodpovědné společnosti, což má důležitou roli pro obchodní vztahy i získávání nových a udržení stávajících zaměstnanců. Etický kodex vyjadřuje zásady a hodnoty společnosti, slouží k vymezení se proti nelegálním aktivitám, deklaruje zásady poctivosti, transparentnosti, profesionality, morálky ad. Velké celosvětově známé firmy si zpravidla velmi zakládají na jeho detailním zpracování, protože právě správné nastavení a dodržování etických principů je základním požadavkem dosažení tzv. legal compliance. 3.      Vytvořte program na míru vaší společnostiWhistleblowing a etický kodex jsou klíčovými prvky každého účinného compliance programu. Kromě nich však compliance programy mohou obsahovat mnoho dalších prvků, jako jsou opatření týkající se bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů, dodržování pravidel hospodářské soutěže, nakládání s osobními údaji, nakládání s know-how aj. Pro účinný compliance program je nezbytné znát a respektovat specifické potřeby konkrétní společnosti. Velká strojírenská firma potřebuje zcela jiný compliance program než malá rodinná pekárna a pobočka nadnárodního řetězce by zase neměla model compliance programu slepě přebírat od mateřské firmy, ale zohlednit v něm své vlastní potřeby. Compliance management systém také vyžaduje přesně specifikovaná pravidla a požadavky a určení opatření, která budou použita při jejich nedodržení a porušení. Potřebujete poradit, jak účinně zavést compliance program ve vaší společnosti? Rádi vám odpovíme na vaše otázky.4.      Seznamte zaměstnance s compliance programemSestavením správného compliance programu ještě není vyhráno. Zásadním předpokladem dobře fungujícího a užitečného compliance programu je obeznámení, či ještě lépe pravidelné a opakované proškolování zaměstnanců i zástupců společnosti tak, aby nastavenému compliance programu všichni rozuměli a uměli se v něm orientovat. Je proto důležité, aby byla jeho pravidla přehledná a srozumitelná, aby neobsahovala příliš formální právní jazyk ani prázdné fráze a vágní pojmy a aby skutečně určoval zaměstnancům a společnosti správný směr. 5.      Compliance program vyžaduje pravidelnou údržbuPro účinné fungování compliance management systému je potřeba pravidelně kontrolovat dodržování všech stanovených norem a udržování vytyčené firemní kultury. Jelikož se každá firma časem rozvíjí a proměňuje a stejně tak se mění i společenské a legislativní podmínky, je dobré sledovat změny, novely a nové právní předpisy a v souladu s nimi compliance program upravovat a aktualizovat. V neposlední řadě je velmi užitečné vést o všem řádnou evidenci, aby mohla společnost v případě potřeby doložit, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila potenciálnímu páchání trestné činnosti. Správně nastavený compliance program, zejména pokud obsahuje vhodně implementovaný whistleblowing systém, totiž umožňuje právnické osobě vyvinit se z trestní odpovědnosti.2 Interní oznamovací systém pro oznamování je navíc jedním ze základních požadavků mezinárodních standardů ISO, a to jak např. standardu ISO 19600 pro Compliance management systémy, tak i souvisejícího standardu ISO 37001 pro systémy řízení protikorupčních opatření.Více viz Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Nejvyšší státní zastupitelství, 9. 11. 2020, Brno.Zdroje: Havel, Lukáš: Management a compliance program. Právní prostor. 24.11.2015. Dostupné zde.Kubíčková, Alice: Compliance program jako nezbytný pomocník společnosti. Práce a mzda. 21. 3. 2017. Dostupné zde.Náhlovská, Lenka: Význam etického kodexu pro trestněprávní compliance. Advokátní deník. 16. 1. 2020. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Od srpna letošního roku vstupuje v účinnost český zákon o ochraně oznamovatelů. Již k 1. 8. 2023 tak vzniknou společnostem s více než 250 zaměstnanci nové povinnosti dle tohoto zákona. Zaměstnavatelé s 50–250 zaměstnanci mají čas se na nové povinnosti připravit do 15. prosince 2023. Hlavním požadavkem zákona na zaměstnavatele je zřízení vnitřního oznamovacího systému, který bývá označován také jako whistleblowing systém. Jak jej ale v souladu se zákonem správně nastavit? Kdo je povinnen zřídit vnitřní oznamovací systém? Soukromé společnosti s více než 50 zaměstnanciSpolečnosti v určitých sektorech (např. ve finančním) bez ohledu na velikostVeřejnoprávní subjekty, jako jsou státní orgány, státem zřízené nebo ovládané právnické osoby nebo územně samosprávné celky (s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel)Jaké jsou zákonné požadavky na vnitřní oznamovací systém?Podávání oznámení Oznamovateli musí být umožněno podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na jeho žádost osobně.  Společnost musí dále uveřejnit (například na svém webu):  Informaci o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstva, označit příslušnou osobu, její telefonní číslo a adresu elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování, a informaci, zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost.Příslušná osoba V rámci vnitřního oznamovacího systému musí být stanovena jedna nebo více příslušných osob. Příslušnou osobou může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. Příslušná osoba se jako jediná smí seznámit s oznámením. Musí být proto poučena o právech a povinnostech, které pro ni vyplývají ze zákona o ochraně oznamovatelů. Po přijetí oznámení O přijetí oznámení je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele. Poté je příslušná osoba povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému subjektu (společnosti) navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu.  Vnitřní oznamovací systém NNTB byl vyvinut tak, aby pomohl splnit zákonné požadavky a práce s oznámeními byla jednoduchá. Najdete v něm spoustu užitečných funkcí:  Lhůty - Abyste stihli v zákonné lhůtě 30 dnů písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení, můžete si zapnout funkci automatické lhůty, která termín pohlídá za vás. U každého oznámení si můžete nastavit také individuální lhůtu.Přiřazení řešitelů - K oznámení lze přidat interní nebo externí příslušnou osobu. Důvodnost - Jakmile příslušná osoba rozhodne o důvodnosti oznámení, může jej označit jako důvodné nebo nedůvodné.Interní komentáře - Příslušné osoby mohou k oznámení přidávat komentáře a přílohy, které nikdo jiný neuvidí. Priority - Každému oznámení můžete nastavit prioritu ve 4 stupních od nízké po urgentní.Štítky - Každé oznámení můžete označit vlastními štítky pro lepší přehled. Archivace Oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením je poté podle zákona po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení povinné uchovat. Příslušná osoba je současně povinna vést elektronickou evidenci údajů o přijatých oznámeních prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, a to v rozsahu:  datum přijetí oznámení, jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li jim tyto údaje známy, shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, je-li jim její totožnost známa, datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou nebo pověřeným zaměstnancem a jejich výsledek. Jaké jsou možnosti řešení vnitřního oznamovacího systému?Nejlepším způsobem plnění povinnosti vnitřního oznamovacího systému je využít speciálního softwarového řešení.  V Česku je nejpoužívanější software NNTB, který poskytuje komplexní řešení vnitřního oznamovacího systému včetně možnosti zřízení vlastní telefonní linky (etické linky) pro příjem oznámení. Tradiční oznamovací kanály, jako je e-mail, telefon nebo fyzická schránka důvěry, nejsou pro naplnění požadavků zákona dostatečné.  Společnosti, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využívat již zavedený systém jiného povinného subjektu. Sdílením vnitřního oznamovacího systému se snižují náklady na jeho zřízení na minimum. Zaměstnavatel může také zřízením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Při zajišťování role příslušné osoby je dále možné ušetřit zaměstnanecké zdroje a tuto funkci předat externím specialistům. I s tím vám NNTB může pomoci prostřednictvím našich partnerů z řad předních českých advokátních kanceláří. Týká se vás zákon o ochraně oznamovatelů a potřebujete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

CTP Invest je největším evropským vlastníkem, developerem a správcem logistických a průmyslových nemovitostí. Za 25 let se stala největším veřejně obchodovaným developerem I&L v Evropě a v současné době má kolem 900 zaměstnanců a externích pracovníků.  Whistleblowing společnost CTP Invest zavedla v roce 2022 hned z několika důvodů. Kromě přípravy na nový zákon o ochraně oznamovatelů chtělo vedení společnosti zvýšit důvěryhodnost, dostupnost a také zavést možnost anonymních podnětů. Implementaci whistleblowingu měla na starost Compliance Officer Rohia Hakimová, která se v oblasti compliance pohybuje více než 10 let. Paní Hakimová popisuje, co je důležité při zavádění whistleblowingu:  Výběr vhodného whistleblowing nástroje považuji za klíčové. Bohužel se v praxi stále vyskytují takové oxymorony jako schránka vedle ředitelských dveří a pod kamerou. A jako vždy je důležitá správná komunikace. Zaměstnanci musí mít jistotu, že se jejich podněty řádně vyšetří, že proti nim nebudou činěna odvetná opatření, podají-li pravdivé oznámení v dobré víře. Přečtěte si také rozhovor s Rohiou Hakimovou o whistleblowingu a compliance. Proč jste zvolili právě software NNTB? Důležitým faktorem pro mě byla bezpečnost a přehledná správa podnětů. Platforma NNTB je navíc dostupná ve všech jazycích a jurisdikcích, v nichž podnikáme. Dalším pozitivem bylo plnění ISO standardů a soulad s požadavky GDPR. Líbí se mi jednoduchost, přístupnost a finanční dostupnost platformy. Kromě toho mě zaujal příběh, který je za založením NNTB, a skutečnost, že jejím využíváním přispíváme na dobrou věc – na boj proti šikaně ve školách. Rohia Hakimová vysvětluje, že při zavedení whistleblowingu v organizaci by se mělo začít vysvětlením toho, co to vlastně je a jaký je jeho přínos.  Je důležité hned v úvodu nastavit pozitivní vnímání tohoto efektivního nástroje v boji proti podvodům a korupci. Protože negativní postoj např. managementu může vaše snahy o efektivní whistleblowing naprosto zhatit. Je také důležité vybrat vhodnou pověřenou osobu, která má zkušenosti v této oblasti, která má především důvěru zaměstnanců. Společnost CTP Invest o zavedení vnitřního oznamovacího systému NNTB oznámila zaměstnance prvně e-mailem, dále ho komunikuje na firemním intranetu a prostřednictvím compliance školení. Informace o whistleblowingu společnost uvedla také na svých webových stránkách, v etickém kodexu a dalších směrnicích nebo jiných firemních dokumentech. A jak implementaci vnímali zaměstnanci?  Zaměstnanci přijali whistleblowing pozitivně. Takřka ihned po zavedení přišlo do aplikace několik podnětů na zlepšení pracovního prostředí. Celkem máme od zavedení NNTB 45 oznámení, přičemž předtím to byla 0. Všechna oznámení byla relevantní. Přínos je zcela jednoznačný. Zaměstnanci dostali signál, že to s oznámeními myslíme vážně, a právě proto umožňujeme i externí řešení, které dodává oznamovatelům možnost bezpečného a skutečně anonymního oznámení. Přes whistleblowing systém NNTB dostává společnost CTP Invest primárně náměty na zlepšení firemní kultury nebo záležitosti týkající se pracovního prostředí. Konkrétněji - konflikty na pracovišti. “NNTB splnilo má očekávání a doporučuji dalším firmám, kdykoliv je řeč o whistleblowingu,” uzavírá paní Hakimová.   Zajímá vás whistleblowing a chcete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Pokud si zatím neumíte představit, jaký má compliance přínos pro podnikání, tenhle rozhovor vám otevře oči. Jak firemní kultura ovlivňuje úspěšnost firem? Co vše obnáší compliance a jakou roli v něm hraje whistleblowing? Na tyhle otázky nám odpověděla Rohia Hakimová, která se v oblasti compliance pohybuje jako ryba ve vodě - téměř 10 let pracovala jako Compliance Specialistka pro Ernst & Young (EY), nyní pracuje jako Compliance Officer pro CTP Invest a zároveň je aktivní členkou České Compliance Asociace.  Co vás k této práci přivedlo? Naplňuje vás? Považujete ji za svoje poslání? Compliance si mě asi našlo samo. Pracovala jsem tehdy pro jistou nadnárodní společnost. Po několika akvizicích a fúzích bylo nutné zásadně zlepšit firemní kulturu. Nasadil se proto masivní HR program na změnu firemní kultury, jehož jsem byla výraznou tváří. Díky tomu jsem byla následně poctěna implementací compliance programu v České republice a na Slovensku. To byl rok 2005. Díky úspěšné implementaci jsem byla “objevena” EY a v roce 2011 přijala jejich pracovní nabídku. Tak jsem nabyla zkušenosti s compliance z různých odvětví a organizací ze soukromého i státního sektoru. Compliance je rozhodně naplňující práce a svým způsobem i poslání. Rozhodně bych se mu ráda věnovala i nadále. Co se týče práce pro CTP, bylo lákavé začít pracovat pro atraktivní, úspěšnou a expandující společnost. Líbilo se mi, že mohu vybudovat compliance program na “zelené louce”, v souladu s ambiciózním cílem top managementu: vydání zelených bondů a následný vstup na burzu (IPO).  Spousta lidí stále neví, co si pod pojmem “compliance” konkrétně představit. Jak byste compliance stručně charakterizovala? Nejčastěji se pro překlad slova „compliance“ do českého jazyka skloňují slova „shoda,“ „slučitelnost“ nebo „soulad,“ která jsou však, dle mého názoru, velmi fádní a málo vypovídající. Anglický výraz „compliance“ totiž zahrnuje celou škálu činností a okruhů, které pod compliance spadají a to v takovém rozsahu, že v českém jazyce není možné takový význam obsáhnout v jednom slově. Někdy bývá pro compliance skutečně používáno slovo shoda. Příznivci tohoto výrazu argumentují tím, že se jedná o shodu s legislativou. Je však zásadní uvědomit si, s jakými  pravidly je třeba soulad zajistit. Dle mého názoru je compliance ještě o dost víc, než jen shoda se zákonem a pravidly.  Compliance je o dodržování zákonných požadavků, požadavků regulátorů, interních předpisů, etických standardů a „dělání ještě něčeho navíc.“ Zejména v rovině etiky, soužití s okolím firmy a podobně. Zastávám názor, že právo nemůže postihnout veškeré životní situace. Etika zvyšuje výkonnost organizace, snižuje transakční náklady a posiluje loajalitu zaměstnanců. Domnívám se, že každý by chtěl pracovat v eticky jednající organizaci.  Etika řeší střet zájmů, v dnešní době tolik diskutované téma, mimo jiné také v české politické sféře. Etika umožňuje vyjádřit se k právně i společensky neřešeným problémům. Navíc je zřejmé, že roste tlak veřejnosti na společenskou odpovědnost firem. Naštěstí se nakonec odborná veřejnost shodla na využívání výrazu „compliance,“ což občas naráží na nelibost zejména u zaměstnanců státní správy, která – a je to velmi správné – trvá na využívání českých slov. Případ compliance si však zaslouží výjimku, která je nakonec vždy přijata všemi zúčastněnými stranami. Vývoj v oblasti compliance a používání tohoto slova ukazuje mimo jiné použití tohoto výrazu v metodice Nejvyššího státního zastupitelství k TOPO ( Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim – Průvodce novou právní úpravou pro státní zástupce). Jak compliance pomáhá manažerům a firmám? Ovlivňuje etika a firemní kultura úspěšnost firem? Dnešní doba jednoznačně ukazuje, že etické podnikání je pro společnosti kritické. Možná ne globálně, ale ve vyspělých zemích rozhodně ano. Jednoznačně např. vidím citlivost mladší generace, která preferuje společnosti s vysokými etickými standardy – ať už je jejich pohled zákaznický nebo potenciálního zaměstnance, a není ochotna nic tolerovat ani dělat ústupky. Jakou roli v compliance hraje whistleblowing? Jak vnímáte whistleblowing a jeho povinné zavedení do českých firem a institucí? Různé analýzy (např. Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů) dlouhodobě ukazují, že whistleblowing je jednoznačně nejčastějším způsobem, jakým mohou společnosti odhalit podvod. A dává to smysl. Nejtypičtěji podvod nahlásí zaměstnanci. Neboť jsou to právě zaměstnanci, kdo může nějaké nestandardní jednání zachytit nebo být jeho svědkem. Jaké máte s whistleblowingem zkušenosti? Můžete nám říct nějaké příklady? Zkušenosti s whistleblowing mám letité, jak je zřejmé z mého životopisu. Bohužel se k němu v našich zeměpisných šířkách lidé (stále) často staví negativně. Je proto potřeba ještě spousta edukace a osvěty. Věřím, že nadcházející kampaň Ministerstva spravedlnosti v tom pomůže. Mám zkušenost, že prostřednictvím whistleblowingu může organizace odhalit závažné podvody. Často přichází upozornění na možnou manipulaci ve veřejných zakázkách nebo informace o korupci. Konkrétně se např. podívejme na veřejně prospěšný whistleblowing v případě tabákového průmyslu. Až interní oznamovatel odhalil jak jsou - do té doby intenzivně propagované a masově konzumované - cigarety zdraví škodlivé, a že na nich vzniká závislost. Což výrobci cigaret do té doby vehementně popírali.  V rámci schvalování zákona o ochraně oznamovatelů jste se zapojila do boje za anonymitu whistleblowingu. Proč je podle vás anonymita zásadní?Anonymita je podle mého názoru zásadní, protože není jednoduché vystoupit z řady a oznámit jednání, s kterým nesouhlasíme. Společenské stigma “práskačů” je pořád v naší společnosti zřejmé. Setkávám se s tím při naprosto každém rozhovoru nebo diskusi na téma whistleblowingu. A to překvapivě také u právníků, advokátů nebo - a to je smutné - i u příslušných osob. Historie a zkušenosti známých whistleblowerů ukazují, že oznámení může mít dalekosáhlé osobní konsekvence. Od možné ztráty zaměstnání a v těch nejzávažnějších případech jde oznamovatelům dokonce o život. Rozhodnutí o nekalosti promluvit obvykle dlouho zraje, a může se stát, že whistleblowing je poslední šance, když jiná snaha o nápravu selhala, i přesto je to velice nekomfortní.    Jaké jsou největší výzvy ve vaší práci?Výzva je rozhodně to, že musíte být neustále v povědomí zaměstnanců. Aby se compliance stalo nedílnou součástí jejich každodenního života. Pozitivní součástí. Chci být partner nikoliv hrozba nebo trestající element. Být podporou, nikoliv brzdou podnikání. A také to, že compliance se neustále mění. Nemyslím tím jenom legislativu a požadavky, ale také přesah. Dnešní compliance officer by se měl orientovat také v oblastech jako je ochrana údajů, ESG a kybernetická bezpečnost (IT). To jsou mnohdy nelehké disciplíny a vyžadují další sebevzdělávání. A v neposlední řadě komunikace. Komunikace je klíčem, jako ostatně ve všem. Zajímá vás whistleblowing a chcete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Pro správně zavedený whistleblowing systém je klíčové zvolit vhodnou osobu, která bude přijímat oznámení, komunikovat s oznamující osobou a oznámení dále řešit. Zákon o ochraně oznamovatelů tedy ukládá povinnost stanovit tzv. příslušnou osobu - fyzickou osobu, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. Kromě těchto základních požadavků má být příslušná osoba nezávislá, nestranná, maximálně důvěryhodná a bez střetu zájmů.  Stanovení vhodné příslušné osoby zajistí, že bude vnitřní oznamovací systém důvěryhodný a oznamovatelé ho budou používat. Pokud whistlebloweři získají nedůvěru nebo pocit, že firma oznámení neřeší adekvátně (přičemž tento pocit může získat z pouhé nedostatečné komunikace), mohou se raději obrátit na externí kanály a firmě tak hrozí reputační či finanční újmy. Jaké jsou povinnosti příslušné osoby? Podle zákona o ochraně oznamovatelů má příslušná osoba tyto povinnosti:  přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,navrhuje firmě opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení,plní pokyny povinného subjektu,postupuje nestranně,zachovává mlčenlivost.Tip:  Ve spolupráci s našimi partnery vám zajistíme příslušnou osobu tak, abyste vždy bez starostí naplnili všechny aktuální legislativní požadavky – zjistit více. Interní vs. externí příslušná osoba Je vhodnou osobou pro přijímání a vyhodnocování oznámení spíše interní zaměstnanec nebo externí osoba? Pojďme se na obě možnosti podívat blíže.  V případě interní příslušné osoby je nejdůležitější zvolit osobu, která bude dostatečně nezávislá na to, aby se při vyšetřování oznámení nedostala do střetu zájmů. Musí spolehlivě zachovávat důvěrnost, zamezit přístup k obsahu oznámení jiným osobám a nesmí nikomu poskytnout jakékoliv informace, které by mohly zmařit účel podaného oznámení. V rámci firmy se pro tuto funkci nabízí zaměstnanci z právního oddělení, personálního oddělení nebo compliance manažeři.  Pokud firmy v řadě zaměstnanců vhodného kandidáta nenajdou, je možné pověřit externí osobu. Vzhledem k požadavku nestrannosti a nezávislosti příslušné osoby se externista může zdát jako vhodnější varianta. V porovnání s interní osobou garantuje nezávislost a profesionalitu v rámci řešení oznámení a navrhování efektivních opatření. Každá varianta však přináší různé výhody i nevýhody.  Externí příslušná osoba: menší administrativní náročnost pro firmu,prošetření je zaručeně objektivní,nehrozí konflikt zájmů,oznámení lépe vyhodnotí odborník se zkušenostmi s přijímáním a řešením oznámení,nižší riziko prozrazení totožnosti oznamovatele.Interní příslušná osoba: lepší znalost firmy a interních procesů,nižší finanční náklady,snazší dostupnost pro ústní oznámení.V každém případě mají firmy povinnost příslušné osoby poučit o právech a povinnostech, které pro ni ze zákona vyplývají a napsat o poučení záznam.  💡Tip: Ve spolupráci s našimi partnery vám nabízíme odborné zaškolení pro příslušné osoby. Proč se vyplatí mít dvě příslušné osoby? Vhodnou variantou je pověření dvou příslušných osob. Výhodou je, že se mohou zastupovat v případě nemoci nebo dovolené a mezi sebou konzultovat oznámení, která jsou složitější na posouzení. Nejideálnější je potom kombinace interní a externí pověřené osoby. Interní osobu může zastat například HR nebo compliance pracovník, který bez problému vyřeší snadné oznámení nebo dotazy. Externí osoba z řad právníků může zaštítit složitější případy a poskytnout odbornou konzultaci interní osobě.  Jaké povinnosti má příslušná osoba po podání oznámení?Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému přijmout oznámení ústně nebo písemně. Pokud oznamovatel požádá, tak také osobně, nejdéle do 14 dnů od požádání. Do 7 dnů ode dne přijetí oznámení písemně vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení.Posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Ve složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát.Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, navrhnout opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu a písemně vyrozumět oznamovatele.Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, písemně vyrozumět oznamovatele.💡NNTB hlídá zákonné lhůty za vás, o přijetí oznámení vyrozumíme odesílatele automaticky a díky upravitelným otázkám ve formuláři pomůže s posouzením oznámení. Pozor na pokuty  Za porušení legislativních povinností nebo špatnou práci s oznámeními hrozí příslušným osobám pokuty.  Pokuta ve výši až 20 000 Kč může být uvalena za to, že příslušná osoba nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle ve stanovené lhůtě.  Pokutu až 50 000 Kč mohou příslušné osoby dostat za tyto přestupky:  neoznámí, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti, odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost,neúmyslně poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení,neúmyslně poskytne informaci o totožnosti oznamovatele nebo osoby podle bez jejich písemného souhlasu.Nejvyšší pokuta až 100 000 Kč hrozí, pokud příslušná osoba úmyslně poskytne informaci:  která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení,o totožnosti oznamovatele nebo osoby podle bez jejich písemného souhlasu.Týká se vás zákon o ochraně oznamovatelů a potřebujete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Whistleblowing software (nazývaný též „etická linka“ a podobně) je obvykle anonymní kanál, jehož prostřednictvím mohou zaměstnanci nebo jiné zainteresované osoby v organizaci oznámit případy protiprávního nebo neetického jednání. V minulosti měly whistleblowingové kanály podobu telefonních linek nebo fyzických schránek důvěry. V dnešní době se nejčastěji objevují ve formě speciálních softwarových platforem nebo modulů v rámci HR nástrojů. Jaké jsou hlavní výhody whistleblowing softwaru?Pokud nejste přesvědčeni, že vaše organizace potřebuje software pro whistleblowing, zde jsou některé z klíčových výhod, které jeho implementace může nabídnout: Kultura otevřenosti a transparentnosti V první řadě je zavedení anonymního oznamovacího kanálu signálem pro vaše zaměstnance, že si jich vážíte a že chcete vytvořit pracoviště, kde se mohou lidé vyjádřit svobodně a bez obav z odvetných opatření. Software pro anonymní oznamování je velmi účinný zejména při odhalování nežádoucího jednání. Pomáhá totiž předcházet „efektu přihlížejícího“, kdy lidé tváří v tvář nesprávnému chování nedělají nic a mylně předpokládají, že se místo nich ozve někdo jiný. Snížení firemních výdajů Podle průzkumu přicházejí společnosti v důsledku interních podvodů v průměru o 5 % svých příjmů. Whistleblowing software může pomoci tyto ztráty zmírnit. Navíc podpora firemní kultury, jak je popsáno výše, pomáhá snižovat fluktuaci zaměstnanců, která je sama o sobě nákladná. Ochrana pověsti firmy Žádná organizace nechce, aby se její špinavé prádlo pralo na veřejnosti. Bez zavedeného kanálu pro anonymní oznamování se jednotlivci s větší pravděpodobností obrátí na externí oznamovací systém. Whistleblowingový software usnadňuje interní řešení problémů, aniž by přitahoval nežádoucí pozornost médií a jiných institucí. Zvýšení produktivity práce Jestli se ptáte, zda může zavedení whistleblowingového softwaru skutečně zvýšit produktivitu, tak přesně to se stalo jednomu z našich klientů. Na brněnském úřadu  odhalili díky NNTB několik případů šikany páchaných jednou osobou. Poté, co byl dotyčný propuštěn, se produktivita práce na tomto úřadě náhle zvýšila. Objevení oblastí pro zlepšení Lidé se někdy domnívají, že software pro whistleblowing slouží pouze k oznamování nekalého jednání. Lze jej však využít i jako způsob, jak mohou zaměstnanci anonymně poskytnout cennou zpětnou vazbu a podělit se o poznatky, o kterých by se vedení nemuselo dozvědět a které by mohly potenciálně ušetřit čas a peníze nebo představovat nový zdroj příjmů. Splnění zákonné povinnosti V Česku se po přijetí zákona na ochranu oznamovatelů bude povinnost zavedení oznamovacího systému týkat všech firem s 50 a více zaměstnanci a všech obcí s alespoň 10 tisíci obyvateli. Tato povinnost už platí v Evropské unii a podobně je tomu i v dalších zemích po celém světě. Správně implementovaný whistleblowing software a interní směrnice pro whistleblowing jsou nezbytné pro zajištění splnění aktuálních právních předpisů a norem. Potřebuje vaše organizace whistleblowing software?Z implementace whistleblowing softwaru mohou profitovat všechny organizace, jak dokládají důvody uvedené výše. Pokud však má vaše organizace alespoň 50 zaměstnanců, nebo pokud jste státní samospráva, pak rozhodně potřebujete mít zavedený whistleblowingový software. Více informací o požadavcích zákona na ochranu oznamovatelů najdete zde. Dále, pokud vaše organizace dodržuje některé z norem a certifikací, jako jsou například ISO 37001 nebo IATF 16949 atp., je pro vás whistleblowing software nezbytný. Více o standardech norem a certifikací si můžete přečíst v našem dalším článku.  Jaký whistleblowing software zvolit?Software pro whistleblowing by měl poskytovat nejvyšší zabezpečení dat v souladu s GDPR, dále by měl být uživatelsky přívětivý a jednoduchý na používání pro řešitele i oznamovatele. Měl by plně zajistit ochranu soukromí whistleblowerů a bezpečnost firemních dat.Nenech to být (NNTB) je nejpoužívanější software pro whistleblowing v Česku. Po celém světě mu důvěřuje a používá více než 2 700 organizací, škol i úřadů. Chcete-li se dozvědět více o tom, jak by NNTB mohlo pomoci vaší společnosti, podívejte se na funkce našeho whistleblowing softwaru, které neustále zdokonalujeme. Potřebujete zavést whistleblowing software? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.