Novinky z whistleblowingu a ochrany oznamovatelů

Zákon o ochraně oznamovatelů neboli zákon o whistleblowingu vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tato tzv. směrnice o whistleblowingu vstoupila v platnost 17. prosince 2021, kdy zároveň uplynula lhůta pro její implementaci do českého právního řádu. Schválení českého zákona se po mnoha měsících jednání nyní blíží ke konci. Kdy pravděpodobně nabyde na účinnosti? Aktuální stav zákona o whistleblowinguO tom, proč se jednání o přijetí zákona o ochraně oznamovatelů protahuje, jsme psali v tomto článku. Za zdržení mohou volby do Poslanecké sněmovny 2021, které celý proces zpomalily, ale také různé názory na to, jak by měl zákon znít. V současnosti je návrh zákona zpět v Poslanecké sněmovně, kam jej vrátil k doplnění Ústavně právní výbor. Řeší se především dvě otázky: Přestupky. Návrh donedávna počítal s tím, že se bude zákon vztahovat pouze na trestné činy. Pravděpodobně se ale rozšíří i na přestupky, a právě o tom budou další jednání mezi poslanci.Anonymita oznamovatele. Anonymní oznámení požadují především protikorupční organizace Oživení, Rekonstrukce státu nebo Transparency International, podle nichž bude jinak zákon nefunkční. Názory se však velmi různí, především mezi politiky. Podle některých právě anonymita zabraňuje tomu, aby bylo možné oznamovatele chránit.Obě tato témata historicky v návrzích zákona ukotvená byla, nicméně poslední návrh současného ministra spravedlnosti Pavla Blažka s nimi nepočítal. A právě s tím Ústavně-právní výbor nesouhlasí a navrhuje doplnění návrhu. Jakmile se poslanci i Ústavně právní výbor shodnou na finálním znění zákona, jeho schválení by již neměly stát v cestě žádné překážky. Důležité je zmínit, že směrnice o whistleblowingu je od 17. 12. 2021 přímo účinná pro subjekty veřejného sektoru, k čemuž Ministerstvo spravedlnosti vydalo tuto metodiku. Kdy nový zákon o ochraně oznamovatelů vejde v účinnost?Nejpravděpodobnější scénář je ten, že nový zákon o ochraně oznamovatelů vejde v účinnost v červenci 2023. Přestože přesný termín zatím není znám, sama vláda uvádí, že plnění legislativních závazků vůči EU je její klíčovou prioritou, a slibuje, že schvalování nebude trvat déle než do konce tohoto roku.  Zákon o ochraně oznamovatelů vejde v platnost v den, kdy je vyhlášen ve Sbírce zákonů. Účinný, a tedy právně vymahatelný, začne být podle současného návrhu další měsíc (první den druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení). V praxi si tedy můžeme představit, že pokud by byl zákon vyhlášen 1. června, v účinnost vejde 1. července. Již nyní ale mohou jednotlivci v případě nekalého jednání reagovat, a to online, písemně nebo osobně. Mohou k tomu využít dva způsoby: oznámení prostřednictvím kanálu Ministerstva spravedlnosti (tj. vnějším oznamovacím systémem)zveřejnění (v případě urgentního případu za konkrétních podmínek).Koho se týká nový zákon o ochraně oznamovatelů?Zákonem se budou muset řídit povinné subjekty. Mezi ty se řadí: firmy nebo organizace, které zaměstnávají minimálně 50 zaměstnanců (k 1. lednu příslušného kalendářního roku),zadavatelé veřejných zakázek,vybrané orgány veřejné moci.Sankce pro ČeskoJiž nyní je jisté, že bude Česká republika platit vysokou pokutu. Kvůli nedodržení termínu ji (a další členské země) totiž zažalovala Evropská komise. Kolik budeme muset uhradit? To se zatím přesně neví, víme však jistě, že to bude minimálně 50 milionů korun, za každý další den zpoždění Česku hrozí penále dalších 100 000 korun. Právě vysoká finanční pokuta je důležitým faktorem, který podtrhuje urgenci schválení zákona. Lze tedy očekávat, že s ním poslanci již nebudou dlouho otálet. Historie průběhu schvalování zákona o ochraně oznamovatelů Zákon o ochraně oznamovatelů vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Směrnice byla schválena již v roce 2019 a je označována také jako „Směrnice o whistleblowingu“.O dva roky později, v prosinci roku 2021, vešla v platnost evropská směrnice garantující ochranu oznamovatelů a zakazující jakákoliv odvetná opatření. Směrnice ustanovuje povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému u povinných subjektů. Na směrnici reagovalo Ministerstvo spravedlnosti, které spustilo oznamovací systém pro oznamovatele protiprávního jednání. Návrh zákona prošel během posledních let několika úpravami. Zatímco ministryně spravedlnosti vlády Andreje Babiše, Marie Benešová, navrhovala v zákoně ponechat možnost anonymity i přestupky, současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek vlády je z návrhu vyřadil. O finálním znění zákona se rozhodne v průběhu tohoto roku.Proč se vyplatí zavést whistleblowing systém NNTB? Manažeři firem, které s whistleblowing systémem aktivně pracují, potvrzují, že dlouhodobě narůstá důvěryhodnost jejich společnosti v očích zaměstnanců. Zaměstnancí jsou ve firmě spokojenější a tím se snižuje i jejich fluktuace. Vnitřní oznamovací systém ale neslouží jen k nahlašování nekalého jednání. Firmy hlásí, že dostávají od svých zaměstnanců kreativní podněty na zlepšení procesů, které využívají v praxi. Společnosti navíc ušetří, protože mohou včas reagovat na rizika, která by mohla znamenat vysoké finanční škody. O zkušenostech firem jsme psali tady. Pokud budete mít své řešení implementované včas, nezískáte pouze spokojené zaměstnance, ale vyhnete se také finančním sankcím za nesplnění zákonné povinnosti.  Týká se vás zákon o ochraně oznamovatelů a potřebujete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Zdroje:  https://justice.cz/web/msp?clanek=zakonem-o-ochrane-oznamovatelu-se-vlada-zabyvala-hned-po-svem-nastu-1https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/legislativa-pro-podnikatele/whistleblowing-%E2%80%93-zakon-o-ochrane-oznamovatelu/https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/whistleblower-zakon-prace-sikana-bossing_2302021150_bkohttps://www.transparency.cz/poslanci-projednali-blazkuv-nekvalitni-navrh-zakona-o-ochrane-oznamovatelu-pres-dilci-opravu-zustava-nedostatecny/Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Zákon o ochraně oznamovatelů vychází z evropské směrnice z roku 2019 a měl být schválen nejpozději 17. prosince 2021. O přijetí zákona o ochraně oznamovatelů se mluví bezmála dva roky (tématu jsme se podrobněji věnovali v článku Kdy vejde v platnost zákon o ochraně oznamovatelů). Schválení zákona se nyní blíží - v posledních týdnech proces schválení konečně nabírá na rychlosti. Důvodem jsou mimo jiné také vysoké pokuty od Evropské komise kvůli nezavedení zákona. V jaké fázi se nyní návrh whistleblowing zákona nachází? Ochrana oznamovatelů se má rozrůst i na přestupkyZákon o ochraně oznamovatelů má zaměstnancům zajistit právo na nahlášení protiprávního jednání bez odvetných opatření či postihů. V ČR však dosud nebyl žádný z návrhů zákona přijat. Poslední návrh zákona řešil ústavně-právní výbor, který doporučil Poslanecké sněmovně rozšířit a přidat do něj i přestupky. Doteď se měl nový návrh zákona vztahovat pouze na trestné činy.  Přísnější verzi zákona o ochraně oznamovatelů prosazuje například poslankyně hnutí STAN Hana Naiclerová, která vysvětluje:  “Přestupky tam chceme zařadit proto, aby oznamovatel nemusel posuzovat, jestli jde o trestný čin, nebo přestupek, protože leckdy ani právníci neumí na první dobrou posoudit, o jaký typ protiprávního jednání jde. Je to jednoduché pro ty, kteří to podávají, i pro ty, kteří oznámení zpracovávají.” Jisté je, že kromě ochrany samotného oznamovatele se bude ochrana vztahovat také na osoby blízké i na osoby, které se na přípravě oznámení podílely. Anonymita oznamovatelů Aktuální je také téma anonymity whistleblowerů. Jakým způsobem bude zákon oznamovatele chránit? Bude zachována povinná anonymita všude, nebo pouze ve veřejném sektoru? To jsou otázky, které je nutné projednat. Pokud ale povinná ochrana anonymních oznámení neprojde, i tak bude pro firmy a instituce výhodnější přijímat oznámení anonymně. Plynou z toho totiž výrazně menší rizika i povinnosti. „Podnikatelé obecně problematiku anonymních oznamovatelů vnímají se znepokojením a rozporuplně. Právě anonymnost umožňuje některým oznamovatelům dané jednání nahlásit jako nevhodné, zároveň pak nelze daného oznamovatele chránit, neboť není známa jeho totožnost,“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.  Anonymní oznamování chtějí do zákona prosadit neziskové organizace, například podle Transparency International je zákon bez anonymity nefunkční.  Ministerstvo spravedlnosti zřídilo whistleblowingový kanál pro veřejnost Kromě firem svůj kanál pro whistleblowing zřídilo i Ministerstvo spravedlnosti, které se chystá pro tyto účely ustanovit samostatný odbor. Ten by měl kromě shromažďování a posuzování oznámení fungovat i jako poradenství pro zaměstnavatele a širokou veřejnost. ČR za pozdní schválení zákona zaplatíPotřebu dotáhnout schválení zákona o ochraně oznamovatelů začínají pociťovat nejen firmy, ale už i stát. Protahování jednání se totiž začíná hodně prodražovat. Kvůli pozdnímu přijetí zákona nyní čelí Česká republika žalobě od Evropské komise. Zaplatit budeme muset minimálně 50 milionů korun a dále navíc penále v očekávané výši 100 000 Kč za každý další den. Přesná částka zatím není jistá. Kromě Česka čelí žalobě dalších osm členských zemí Evropské unie, mezi nimi například Německo nebo Maďarsko. Co z toho všeho plyne? Schválení zákona o ochraně oznamovatelů je na spadnutí. Nově by se měl pozměňovací návrh vztahovat na trestní činy a přestupky, Sněmovna bude ale řešit také palčivou otázku anonymity oznamovatele. O tom, v jakém znění návrh projde, bude jednat ve třetím čtením pravděpodobně v dubnu 2023. Přijetí zákona se očekává v létě 2023.   Zákon o ochraně oznamovatelů se týká všech firem a organizací s více než 50 zaměstnanci. Ty budou povinny zřídit bezpečný oznamovací kanál, který umožní posílat oznámení. Zároveň budou muset pověřit nestrannou osobu, která bude oznámení přijímat a prošetřovat. Podívejte se, jak se připravit na zákon o ochraně oznamovatelů.  Týká se vás zákon o ochraně oznamovatelů a potřebujete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Zdroje:  https://www.echo24.cz/a/HHDTn/zpravy-domaci-zakon-o-ochrane-oznamovatelu-whistleblowing-snemovna-poslanci-evropska-uniehttps://echo24.cz/a/HgyFZ/zpravy-domaci-rozhovor-poslankyne-naiclerova-stan-zakon-whistleblowing-ochrana-anonymnich-oznamovateluhttps://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/zaloba-evropska-komise-pravidla-o-ochrane-oznamovatelu_2303161118_zujhttps://www.ceska-justice.cz/2023/03/snemovna-by-mohla-rozsirit-ochranu-oznamovatelu-i-na-prestupky-navrhl-klicovy-vybor/Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších povinností pro vnitřní oznamovací systém, které vyplývají s projednávaného zákona o ochraně oznamovatelů. Platforma Nenech to být (NNTB) zajišťuje všechny zákonné požadavky. Whistleblowing podle současného návrhu zákona o ochraně oznamovatelů budou muset zřídit všechny firmy s 50 a více zaměstnanci a také veřejní zadavatelé a orgány veřejné moci (s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel). Nová povinnost se tak dotkne drtivé většiny firem a organizací. Vnitřní oznamovací systém měly firmy zavést nejpozději konce března 2022, termín schválení zákona o ochraně oznamovatelů se ale posouvá pravděpodobně na červenec roku 2023. Za nesplnění zákonných požadavků může být uložena pokuta až 1 milion Kč nebo 5 % z čistého obratu. Nedodržování stanovených povinností však může mít kromě peněžitých sankcí také vážný negativní dopad na reputaci zaměstnavatele v očích veřejnosti i obchodních partnerů. NNTB nabízí řešení pro malé podnikatele i velké firmy. Velikosti zaměstnavatele se flexibilně přizpůsobuje také cena (viz ceník NNTB). Platforma NNTB nevyžaduje zásah do IT systému, implementace je proto velmi rychlá a jednoduchá a váš interní oznamovací systém je k dispozici prakticky ihned. Jaké jsou požadavky podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů?Podat oznámení je snadné Zákon o ochraně oznamovatelů vyžaduje, aby zaměstnavatel umožnil učinit oznámení všem potenciálním oznamovatelům, kteří se s protiprávním jednáním setkali s souvislosti s prací - tzn. zaměstnancům, stážistům, obchodním partnerům nebo i uchazečům o práci).  Oznamovací formulář NNTB je přístupný na webu i v mobilní aplikaci. Tím, že NNTB bylo vytvořeno primárně pro děti a až následně pro firemní prostředí, je jeho ovládání velmi jednoduché. Podat oznámení zvládne opravdu každý na 2 kliknutí. Písemné, ústní nebo osobní oznámeníOznamovatel by měl mít možnost volby učinit oznámení písemně, ústně nebo osobně.  Platforma NNTB nabízí oznamovatelům možnost napsání textu, vložení hlasové nahrávky i zavolání na etickou linku. V případě osobního podání oznámení může příjemce takové oznámení v NNTB jednoduše uložit a dále s ním pracovat.Musí být zajištěna ochrana identity oznamovateleOznamovatelé mohou skrz NNTB podat oznámení zcela anonymně. Ochranu jejich identity zajišťuje moderní šifrovací systém. NNTB umožňuje při zachování anonymity navázat komunikaci s oznamovatelem. Můžete se tak doptat na více informací a informovat oznamovatele o stavu investigace a přijetí nápravných opatření. Bezpečnost a anonymita jsou u nás na prvním místě - NNTB je zabezpečeno na nejvyšší možné technologické úrovni.Povinnost určení příslušné osoby S požadavkem na utajení totožnosti oznamovatelů souvisí také povinnost určení tzv. příslušné osoby (tedy řešitele neboli ombudsmana). Příslušná osoba je zodpovědná za přijímání a prošetřování oznámení a informování oznamovatele o výsledcích šetření, ale musí také vést evidenci a archiv všech podaných oznámení. Pouze tato příslušná osoba může znát detaily oznámení a případně totožnost oznamovatele, pokud se rozhodne vystoupit z anonymity, a musí jej ochránit před případným odvetným opatřením. Přístup k oznámením mají v NNTB výhradně vybraní řešitelé dle organizační struktury nebo typu podnětu. Platforma slouží také jako databáze přijatých oznámení ze všech možných komunikačních kanálů. V rámci NNTB nabízíme rovněž školení pro příslušné osoby nebo služby externí pověřené osoby z řad našich zkušených partnerů. Písemné informování oznamovatele v časových lhůtáchOznamovatel získá právo být písemně informován o přijetí oznámení (do 7 dnů od jeho obdržení), o průběhu investigace oznámení, a především bude mít právo znát závěry šetření, a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v komplikovaných případech lze tuto lhůtu prodloužit). Pokud se tak nestane a do měsíce od podání interního oznámení nedojde k nápravě, dle zákona může oznamovatel veškeré informace zveřejnit v médiích.  NNTB automaticky hlídá všechny lhůty a včas zasílá chytré notifikace. Přijatá oznámení se navíc řadí chronologicky a je možné je jednoduše filtrovat na základě různých kritérií.Máte otázky ohledně zákona o ochraně oznamovatelů? Chtěli byste vidět whistleblowing systém NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

On-line schránku důvěry si lze představit jako webovou a mobilní aplikaci, do které  oznamovatel sepíše svoje oznámení včetně příloh a podobně jako například e-mail jej odešle. Oznámení přijde řešiteli, který se obratem může doptávat na další detaily, nebo pouze odpoví, že se podnětem začíná zabývat. Stejně pak v rámci zákonné lhůty oznámí výsledek.  Lze podat oznámení anonymně? Oznamovatel a řešitel mohou u oznámení vzájemně komunikovat a vyměňovat si další  zprávy. Oznámení je navíc možné zpřístupnit více řešitelům současně, například externím  advokátům nebo psychologům. Oznamovatel má i přesto stále zachovanou anonymitu, pokud z ní sám dobrovolně nevystoupí. Jak je ošetřena bezpečnost?Přístup k firemní on-line schránce důvěry (ale vždy jen k vlastním oznámením) mohou mít  i zákazníci, uchazeči o práci nebo dodavatelé, čímž tento kanál naplňuje veškeré požadavky  blížícího se zákona o ochraně oznamovatelů.  Vyřešená oznámení se pak automaticky přesouvají do archivu, kde je lze kdykoliv dohledat. V jednotlivých tiketech je přehled a minimalizuje se riziko, že by některý zapadl nebo že by  jej řešitel nedopatřením vymazal. Oproti například e-mailové schránce je on-line schránka důvěry také bezpečnější. Aplikace neukládá cookies, a pokud má správně vyřešenou bezpečnost, nelze vystopovat ani IP adresu  oznamovatele. Samotná oznámení jsou šifrována, administrátoři se k nim dostanou jen  po přihlášení do systému a oznamovatelé po zadání unikátního přístupového kódu. Zajímá vás více? Pak si stáhněte kompletního průvodce whistleblowingem v Česku. Co je třeba před zavedením on-line schránky důvěry zjistit?Před zavedením on-line schránky důvěry je nicméně důležité, aby si firma ověřila, jak  schránka zachází s osobními údaji, zda jsou jednotlivé podněty šifrovány, nebo zda  dodavatel systému vlastní ISO certifikaci. Pokud ano, je v současné době schránka důvěry  nejbezpečnějším a nejdůvěryhodnějším řešením pro whistleblowing. Splňuje veškeré požadavky blížící se legislativy, nabízí potřebný komfort oznamovatelům i řešitelům  a minimaluzuje riziko, že se oznamovatel se svým problémem obrátí na média,  ministerstvo nebo policii. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Veřejný sektor se připravuje na směrnici o whistleblowingu, většina firem čeká, než parlamentem projde transpoziční zákon. S implementací všech povinností jim může pomoci česká whistleblowingová platforma NNTB. Už 17. prosince začíná být účinná směrnice Evropské unie o whistleblowingu. Jejím úkolem je vytvořit bezpečné prostředí pro oznamovatele protiprávního jednání – takzvané whistleblowery. Česko však má problém, transpoziční zákon o ochraně oznamovatelů se totiž zasekl v Parlamentu ČR kvůli volbám. Ten by měl ochranu proti postihům či odvetě za oznámení vztáhnout v celém rozsahu také na soukromý sektor. Pravidla pro ochranu oznamovatelů se tak zatím budou ve většině případů vztahovat pouze na zaměstnance státních institucí. V Česku již existuje whistleblowingová technologie, která může firmám i státu pomoci s implementací nových pravidel. „Povinnosti zakotvené ve směrnici se od 17. prosince budou vztahovat na přibližně 200 veřejných úřadů a institucí. To znamená, že jejich zaměstnanci například budou moci využít bezpečný oznamovací kanál pro nahlášení podezřelé činnosti, dostanou informaci o přijetí oznámení a také budou muset být vyrozuměni, jak bylo s daným podnětem naloženo. Zároveň se již nebudou muset bát negativních následků podání oznámení, kterým často museli doposud čelit,“ vysvětluje Jan Sláma, CEO a spoluzakladatel první české whistleblowingové platformy NNTB.cz (Nenech to být). Podle metodiky Ministerstva spravedlnosti se směrnice dotkne státních orgánů, krajů a obcí s více než deseti tisíci obyvateli i veřejných institucí jako Všeobecná zdravotní pojišťovna, veřejné vysoké školy, ČEZ či Stanice technické kontroly. Výhodu pak mají samosprávy využívající Mobilní rozhlas od českého startupu Munipolis. Tato služba pro online komunikaci mezi vedením obcí a občany, kterou již využívá skoro třetina republiky, totiž nedávno uzavřela spolupráci s tuzemskou whistleblowingovou platformou NNTB. V jediném prostředí se tak spojuje chytrá komunikace s občany a oznamovací kanál, který splňuje všechny podmínky nové směrnice EU. Ochrana proti interním podvodůmPodle průzkumu EY ztrácí průměrný podnik kvůli interním podvodům až 5 % svých příjmů. Nejspolehlivějším způsobem, jak nekalosti ve firmě odhalit, je podle dat Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) whistleblowing. Ten vloni stál za 43 % všech odhalených protiprávních jednání ve firmách. Za whistleblowery se označují lidé, ať už zaměstnanci, zákazníci či třeba dodavatelé, kteří upozorní příslušné orgány na podezření z protiprávního jednání, které v práci nebo firmě zaznamenali.  V praxi se však whistlebloweři po oznámení často setkávají s pomstou ve formě finančního znevýhodňování, šikany ze strany ostatních zaměstnanců nebo rovnou vyhazovem. Obava z negativních následků přitom často lidi odrazuje od toho, aby na podezřelé chování upozornili. Právě to má za cíl nová směrnice o whistleblowingu změnit, zatím však bude platit jenom pro veřejný sektor. Zákonodárci totiž s největší pravděpodobností nestihnou přijmout zákon o ochraně oznamovatelů, který by povinnost rozšířil i na soukromé společnosti. Soukromý sektor čeká na schválení zákonaZatímco veřejný sektor má jasno, soukromé společnosti musí na přesné znění vyčkávat. Dokud čeští zákonodárci nepřenesou směrnici do vnitrostátního práva, tak se povinnosti týkající se ochrany whistleblowerů na soukromý sektor z velké části nevztahují. Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů přitom ve sněmovně leží již od února, před volbami ale stihl projít pouze prvním čtením. To však neznamená, že se soukromým společnostem vyhne, pouze dochází k jeho odložení. Zatím jen není jasné, na jak dlouho – záleží totiž na rychlosti ustanovení nové vlády a následně rychlosti Parlamentu.  Přesto by však firmy neměly vyčkávat do poslední chvíle. Otálení by totiž mohlo přinést komplikace, jako tomu bylo například v případě zavádění GDPR. „Firmy díky volbám dostaly čas navíc, který mohou využít pro řádnou přípravu na splnění nových povinností. Zejména by měly implementovat vhodné procesy, které ze směrnice vycházejí. Za jejich nedodržení bude hrozit pokuta až milion korun nebo 5 % z ročního obratu,“ upozorňuje Sláma. Směrnice o whistleblowingu totiž přináší celou řadu závazků.  S plněním povinností může pomoci i vhodná technologieKlíčovou součástí směrnice a z ní vycházejícího návrhu zákona je povinnost zaměstnavatele zavést vhodný komunikační kanál, skrze který mohou zaměstnanci či například dodavatelé podávat oznámení o podezření na protiprávní jednání. Ačkoliv se jedná o poměrně přímočarý problém, některé firmy s jeho řešením bojují. „Směrnice nechává zavedení komunikačního kanálu na jednotlivých zaměstnavatelích, ale najít opravdu vhodné řešení není jednoduché. Firmy dosud pro podobné účely používaly telefon, e-mail, fyzickou schránku nebo se spoléhaly na osobní oznámení. Každé z těchto řešení však doprovází určité kompromisy – většinou je to vysoké riziko úniku informace k nesprávné osobě, nekomfortnost pro oznamovatele nebo omezená dostupnost zejména v době práce na dálku,“ vysvětluje úskalí David Špunar, COO a spoluzakladatel platformy NNTB. Navíc tyto varianty často nesplňují požadavky vycházející ze směrnice, např. nutnost oznamovatele informovat ve stanovené lhůtě o přijetí a rozřešení případu. „Firmám se proto vyplatí vsadit na bezpečné digitální řešení v podobě whistleblowingové platformy. Ta nabízí zabezpečený komunikační kanál, striktně omezené přístupy, jsou často dostupné odkudkoliv, pomůžou splnit veškeré povinnosti a zvládají rychle reagovat na případné legislativní změny,“ doporučuje Špunar. Online schránku důvěry od českého startupu NNTB.cz, ve světě známého jako FaceUp, využívá přes 2 000 organizací po celém světě. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Zdroj obrázku: Unsplash, autor: José Martín Ramírez Carrasco Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Osoba, která přijímá a řeší oznámení, musí být bezúhonná, maximálně důvěryhodná, nezávislá, bez střetu zájmů a řádně proškolená. Pověřenec, ombudsman nebo pověřená osoba. Všechny tyto termíny, se kterými se můžete setkat, označují jedno a totéž, a to tzv. příslušnou osobu, která představuje klíčovou funkci ve vnitřním oznamovacím systému pro whistleblowery. Firmy zavádějící oznamovací systém tak stojí před důležitou otázkou, koho touto funkcí pověřit. V následujícím textu se podíváme na to, jaké povinnosti jsou s funkcí spojeny, jak správně vybrat příslušnou osobu a jestli je pro tuto úlohu vhodnější zvolit interního zaměstnance nebo externího pověřence. Kdo je příslušná osoba a jaké jsou její povinnostiJednou z hlavních povinností, které se pojí s připravovaným zákonem na ochranu oznamovatelů, je stanovení tzv. příslušné osoby, která: přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,navrhuje nápravná opatření v návaznosti na podané oznámení,zachovává mlčenlivost apostupuje nestranně.Osoba, která přijímá a řeší oznámení, musí být bezúhonná, maximálně důvěryhodná, nezávislá, bez střetu zájmů a řádně proškolená. Je velmi důležité udržovat prostřednictvím dostatečně erudované příslušné osoby oznamovací systém co nejvíce důvěryhodný a efektivní a předejít tak riziku, že oznamovatel informace zveřejní. Oznamovatel může informace zveřejnit ve chvíli, kdy nemá dostatečnou důvěru v oznamovací systém, nebo když má pocit, že firma v řešení oznámení adekvátně nepostupuje (přičemž tento pocit může získat z pouhé nedostatečné komunikace). 💡Tip: Vybrali jste, kdo bude ve vaší organizaci přijímat a vyhodnocovat oznámení? Ve spolupráci s našimi partnery vám nabízíme odborné zaškolení pro příslušné osoby Jaké kroky musí podniknout příslušná osoba po podání oznámení?Příslušná osoba má povinnost přijmout ústně nebo písemně podané oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout také osobně.O přijetí oznámení je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne přijetí oznámení písemně vyrozumět oznamovatele.Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. (Ve složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát.)Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu a písemně vyrozumí oznamovatele.Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba o tom písemně vyrozumí oznamovatele.Je interní zaměstnanec vhodnou osobou pro přijímání a vyhodnocování oznámení?Pro funkci příslušné osoby se většinou nabízí vedoucí právního oddělení, compliance officer či někdo z personálního oddělení. Nicméně jde o poměrně náročnou a velmi zodpovědnou pozici, která zahrnuje velké množství povinností. Zvolená osoba musí být navíc dostatečně nezávislá na to, aby se při investigaci podaného oznámení nedostala do střetu zájmů. V neposlední řadě musí spolehlivě zachovávat důvěrnost, zamezit komukoli přístup k obsahu oznámení a nesmí nikomu poskytnout jakékoliv informace, které by mohly zmařit účel podaného oznámení. Za porušení povinností příslušné osoby pak hrozí pokuta 50 tisíc korun, nebo až 100 tisíc korun v případě úmyslného spáchání přestupku. Pokud společnost nemá vhodného kandidáta na plnění této funkce, je možné pověřit externí osobu, která garantuje nezávislost a profesionalitu v rámci řešení oznámení a navrhování efektivních opatření. Podívejte se na srovnání výhod externí a interní příslušné osoby: Externí příslušná osoba: menší administrativní náročnost pro firmuprošetření je zaručeně objektivnínehrozí konflikt zájmůoznámení lépe vyhodnotí odborník se zkušenostmi s přijímáním a řešením oznámenínižší riziko prozrazení totožnosti oznamovateleInterní příslušná osoba:  lepší znalost firmy a interních procesůnižší finanční nákladysnazší dostupnost pro ústní oznámeníTip: Nenech to být vám ve spolupráci s našimi partnery nabízí zajištění role příslušné osoby tak, abyste vždy bez starostí naplnili všechny aktuální legislativní požadavky – Zjistit víc. Naše technologie vám ale pomůže i ve chvíli, kdy zvolíte pověřenou osobu z řad zaměstnanců.  To, kdo oznámení přijímá a vyhodnocuje, může být zcela zásadní pro osud celého incidentu. Nesprávné plnění povinností příslušné osoby ohrožuje důvěryhodnost a funkčnost celého oznamovacího systému. Firmě pak hrozí, že zaměstnanec oznámení buď vůbec nepodá a problémy se budou kumulovat, nebo své informace zveřejní, a firma tak jednak ztratí kontrolu nad situací, ale především se může dočkat zdrcující reputační či finanční újmy. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Až 42 % zaměstnanců neoznamuje nekalé jednání, protože nevědí, jakým způsobem to mají udělat. Ačkoliv to některým zaměstnancům může sloužit jako výmluva, firma by měla tuto bariéru odstranit. Další lidé podle výzkumů nevědí, že se od nich oznamování prohřešků vůbec očekává, jsou přesvědčení, že firma už o problému dávno ví, nebo nevěří, že oznámení něčemu pomůže. Jaké jsou nejčastější důvody, proč zaměstnanci neoznamují nekalé jednání, přestože jsou jeho svědky? Dle výzkumů hrají hlavní roli tyto aspekty:  zaměstnanci nevědí, jakým způsobem nahlásit vedení, že se děje něco špatnéhojsou přesvědčeni o tom, že firma už o problému dávno ví, a tím pádem ho i řešípochybují o tom, že vedení by se případným oznámením vůbec zaobíralomají obavy, jaké to bude mít důsledky vůči jejich osoběVšechny tyto bariéry se dají snížit zavedením firemního oznamovacího nástroje. Základem je proto transparentní komunikace směrem k zaměstnancům. Management musí lidem srozumitelně vysvětlit, proč oznamovací systém do firmy zavádí, co od nich v tomto smyslu očekává, a především, jak ho lidé mají používat. Důvodů k zavedení vnitřního oznamovacího systému je přitom celá řada:splnění legislativních požadavků, případně požadavků investorazabránění korupci, krádežím a dalším trestným činůmsnaha získávat pravidelnou zpětnou vazbu, či podněty pro zlepšování firmyJe důležité ujistit zaměstnance, že oznámení mohou podávat i zcela anonymně a nemusí se tedy obávat prozrazení své totožnosti. Dále je třeba vzbudit v nich pocit důvěry a zdůraznit, že jejich podněty budou řešeny.  Pro hladké fungovaní je vhodné, aby si firma stanovila interní pravidla pro využívání oznamovacího systému. Například stanovit si, že příslušná osoba se nebude zabývat oznámeními, která mají vulgární charakter,  postup při zpracování oznámení, lhůty na vyjádření řešitele, či jiná interně relevantní pravidla.  Vyhodnocení přínosu oznamovacího systémuK vyhodnocování přínosů oznamovacího systému je vhodné zavést metriky, pomocí kterých bude firma přínosy kvantifikovat.  Takovými metrikami mohou být: počet podaných oznámení za měsícprocentuální míra oznámení, která lze vyhodnotit jako opodstatněnáprůměrná rychlost reakce nebo vyřízení oznámenípotenciální finanční úspora díky odhalení oznámených problémůnebo výsledky dotazníku spokojenosti, který firma pravidelně zašle svým zaměstnancůmPříklad praktického checklistu: Pro více informací si zdarma stáhněte náš e-book o whistleblowingu. 📩 Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Zarezervujte si bezplatnou konzultaci s naším specialistou. Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Češi brzy začnou při problémech v práci „pískat“. Chystaný zákon o whistleblowingu je pro firmy příležitost vyřešit vnitřní problémy i najít inspiraci. JAN SLÁMA, CEO AND CO-FOUNDER NNTB Praha 4. listopadu 2021 – Díky chystanému zákonu o ochraně oznamovatelů budou mít brzy lidé možnost bezpečně řešit nevhodné chování či nekalosti ve firmách. Podle směrnice Evropského parlamentu z roku 2019 jej musí všechny členské státy implementovat do vlastního právního řádu do 17. prosince 2021. Ačkoliv v Česku ještě k finálnímu schválení návrhu zákona nedošlo, současné znění předpokládá uvedení v platnost k 31. březnu 2022. Nejpozději k tomuto datu by pak všechny firmy nad 25 zaměstnanců musely mít funkční vnitřní oznamovací systém pro upozorňování na nevhodné chování či podvody. Podle Jana Slámy, CEO a spoluzakladatele první české whistleblowingové platformy NNTB.cz (Nenech to být), je však třeba nečekat se spuštěním nástroje až do poslední chvíle, jako to řada firem udělala v případě GDPR. Při porušení přísných pravidel jim totiž hrozí vysoké pokuty a ze včasného spuštění online schránky důvěry naopak mohou profitovat.  Ačkoliv povinnost poskytnout zaměstnancům bezpečný komunikační kanál nařizuje nový zákon, je v Česku whistleblowing dlouhodobě vnímán spíše negativně. „Management mívá vnitřní strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v tuzemsku dlouhodobě bráno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože například v anglosaských zemích je whistleblowing naprostou samozřejmostí firemní kultury,“ vysvětluje Jan Sláma. Třeba ve Spojených státech upozorňuje na neetické jednání ve firmách třikrát více lidí než v Evropě. Přitom právě oznámení od zaměstnanců je podle globální studie ACFE z roku 2020 nejefektivnějším způsobem, jak mohou firmy záškodníky ve svých řadách odhalit, a tím i pozitivně ovlivnit své fungování. Ostatní metody jako interní či externí audit mají násobně nižší účinnost. Iluze dokonalé firmyChladný přístup k whistleblowingu v českých firmách je často spojen s mylnou představou manažerů a vedení, že díky jejich otevřené firemní kultuře žádný oznamovací kanál nepotřebují. Podle průzkumu EY však 56 % svědků nekalého chování ve firmě nic neoznámí. Mnohdy jsou totiž ti, kteří na nekalé aktivity a korupci upozorní, označeni za donašeče a čelí hrozbě tvrdé odvety ze strany kolegů nebo nadřízených. Navíc dochází k efektu přihlížejícího, kdy žádný pracovník problém nezmíní, protože se spoléhá, že to udělá někdo jiný. Podle dat společnosti EY přitom na firemních podvodech ztrácí společnosti v průměru 5 % obratu. A právě těmto problémům má za cíl nový zákon díky anonymizaci a ochraně oznamovatelů předcházet. Pokud se totiž firmám podaří tyto potíže překonat, přináší zavedení interního systému pro whistleblowing skvělé výsledky. Například podle průzkumu společnosti NAVEX GLOBAL a analýzy amerických univerzit v Utahu a Washingtonu firmy se zavedeným a funkčním systémem pro oznamování neetického chování řeší o 7 % méně soudních sporů, mají o 20 % nižší náklady na vyrovnání se zaměstnanci a bývá o nich o 46 % méně negativních zmínek v médiích. Online schránka důvěryMezi nejčastější způsoby, jak firmy umožňují svým zaměstnanců oznamovat nekalosti, patří telefonní linky, e-maily a online formuláře, fyzické schránky ve firmě či kombinace těchto nástrojů. Ty však přes relativně nízké pořizovací náklady mají také zásadní omezení, která mohou významně snižovat uživatelský komfort a tím i tendenci zaměstnanců je vůbec využívat. „Telefonní linky lidi znervózňují, nejsou k dispozici 24/7 a často jsou neanonymní. E-maily zase nejsou bezpečné a často působí jako odbyté řešení ze strany firmy. Fyzická schránka není dostupná lidem mimo firmu a neplní tím podmínky nového zákona. Navíc ji může někdo například zničit a případy z ní je potřeba manuálně přepisovat do systému. V případech bez whistleblowing platformy je tedy velmi složité podněty řešit opravdu komfortně, na něco se anonymně doptat nebo oznamovatele informovat o průběhu případu,“ vysvětluje možná úskalí klasických metod David Špunar, COO a spoluzakladatel NNTB. Právě absence jasných postupů při oznamování protiprávního jednání jsou bariérou až pro 42 % lidí. Nová legislativa vyžaduje možnost zvukového podání oznámení, uděluje povinnost oznamovatele vyrozumět o přijetí oznámení do 7 dnů a do 30 dnů jej seznámit s výsledkem. V případě porušení některé z podmínek firmě může hrozit pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu. Mělo by tak být v zájmu firem poskytnout zaměstnancům komfortní způsob bezpečného anonymního oznamování s jasným průběhem a pravidly. S novou směrnicí totiž hrozí organizacím bez řádné whistleblowing platformy stav, kdy by lidé museli případy hlásit po vlastní ose na policii, na ministerstvu či s nimi vystoupit v médiích. Z toho důvodu firmy pomalu od tradičních kanálů upouští a nasazují takzvané online schránky důvěry, které splňují podmínky legislativy, současně celý proces oznamovatelům ulehčují, odstraňují strach z postihu a pro firmy představují minimalizaci zákonných rizik i přímé pozitivní ovlivnění chodu firmy. Pokud totiž nekalé chování uvnitř firem neřeší, mohou podle průzkumů EY přicházet na interních podvodech až o 5 % obratu. „Online schránku důvěry si můžete představit jako webovou či mobilní aplikaci, do které oznamovatel nasdílí své oznámení včetně příloh. V ní pak s řešitelem vzájemně komunikuje při plném zachování anonymity a má neustálý přehled o tom, jak se případ vyvíjí. Taková schránka navíc může být přístupná i zákazníkům, dodavatelům či uchazečům o práci, díky čemuž tento kanál splňuje veškeré podmínky blížícího se zákona o ochraně oznamovatelů,“ dodává Špunar, který takovou schránku důvěry založil s Janem Slámou a Pavlem Ihmem již v roce 2017. Jeho online platforma, která je v Česku známá jako Nenech to být, funguje po světě ve 25 jazykových mutacích pod názvem FaceUp. Využívá ji přes 2 000 firem i škol na čtyřech světových kontinentech, v tuzemsku například Sportisimo, LOMAX, Pilulka.cz či Bar, který neexistuje. V rámci expertizy v HR, právu, compliance a psychologii spolupracuje NNTB.cz s řadou partnerů. Mezi ně se řadí například advokátní kancelář Havel & Partners, Transparency International či online psychoterapeutické platformy Hedepy a Terap.io. Chcete zůstat v obraze? Stáhněte si zdarma náš e-book, ať jste v obraze 📩 Autor textu: Majk Šenkeřík Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.