Glasses on workpapers

Externí vs. interní příslušná osoba pro správu oznámení od whistleblowerů

Osoba, která přijímá a řeší oznámení, musí být bezúhonná, maximálně důvěryhodná, nezávislá, bez střetu zájmů a řádně proškolená. Pověřenec, ombudsman nebo pověřená osoba. Všechny tyto termíny, se kterými se můžete setkat, označují jedno a totéž, a to tzv. příslušnou osobu, která představuje klíčovou funkci ve vnitřním oznamovacím systému pro whistleblowery. Firmy zavádějící oznamovací systém tak stojí před důležitou otázkou, koho touto funkcí pověřit. V následujícím textu se podíváme na to, jaké povinnosti jsou s funkcí spojeny, jak správně vybrat příslušnou osobu a jestli je pro tuto úlohu vhodnější zvolit interního zaměstnance nebo externího pověřence. Kdo je příslušná osoba a jaké jsou její povinnosti Jednou z hlavních povinností, které se pojí s připravovaným zákonem na ochranu oznamovatelů, je stanovení tzv. příslušné osoby, která: přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,navrhuje nápravná opatření v návaznosti na podané oznámení,zachovává mlčenlivost apostupuje nestranně.Osoba, která přijímá a řeší oznámení, musí být bezúhonná, maximálně důvěryhodná, nezávislá, bez střetu zájmů a řádně proškolená. Je velmi důležité udržovat prostřednictvím dostatečně erudované příslušné osoby oznamovací systém co nejvíce důvěryhodný a efektivní a předejít tak riziku, že oznamovatel informace zveřejní. Oznamovatel může informace zveřejnit ve chvíli, kdy nemá dostatečnou důvěru v oznamovací systém, nebo když má pocit, že firma v řešení oznámení adekvátně nepostupuje (přičemž tento pocit může získat z pouhé nedostatečné komunikace). 💡Tip: Vybrali jste, kdo bude ve vaší organizaci přijímat a vyhodnocovat oznámení? Ve spolupráci s našimi partnery vám nabízíme odborné zaškolení pro příslušné osoby Jaké kroky musí podniknout příslušná osoba po podání oznámení?Příslušná osoba má povinnost přijmout ústně nebo písemně podané oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout také osobně.O přijetí oznámení je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne přijetí oznámení písemně vyrozumět oznamovatele.Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. (Ve složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát.)Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu a písemně vyrozumí oznamovatele.Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba o tom písemně vyrozumí oznamovatele.Je interní zaměstnanec vhodnou osobou pro přijímání a vyhodnocování oznámení?Pro funkci příslušné osoby se většinou nabízí vedoucí právního oddělení, compliance officer či někdo z personálního oddělení. Nicméně jde o poměrně náročnou a velmi zodpovědnou pozici, která zahrnuje velké množství povinností. Zvolená osoba musí být navíc dostatečně nezávislá na to, aby se při investigaci podaného oznámení nedostala do střetu zájmů. V neposlední řadě musí spolehlivě zachovávat důvěrnost, zamezit komukoli přístup k obsahu oznámení a nesmí nikomu poskytnout jakékoliv informace, které by mohly zmařit účel podaného oznámení. Za porušení povinností příslušné osoby pak hrozí pokuta 50 tisíc korun, nebo až 100 tisíc korun v případě úmyslného spáchání přestupku. Pokud společnost nemá vhodného kandidáta na plnění této funkce, je možné pověřit externí osobu, která garantuje nezávislost a profesionalitu v rámci řešení oznámení a navrhování efektivních opatření. Podívejte se na srovnání výhod externí a interní příslušné osoby: Externí příslušná osoba: menší administrativní náročnost pro firmuprošetření je zaručeně objektivnínehrozí konflikt zájmůoznámení lépe vyhodnotí odborník se zkušenostmi s přijímáním a řešením oznámenínižší riziko prozrazení totožnosti oznamovateleInterní příslušná osoba:  lepší znalost firmy a interních procesůnižší finanční nákladysnazší dostupnost pro ústní oznámeníTip: Nenech to být vám ve spolupráci s našimi partnery nabízí zajištění role příslušné osoby tak, abyste vždy bez starostí naplnili všechny aktuální legislativní požadavky – Zjistit víc. Naše technologie vám ale pomůže i ve chvíli, kdy zvolíte pověřenou osobu z řad zaměstnanců.  To, kdo oznámení přijímá a vyhodnocuje, může být zcela zásadní pro osud celého incidentu. Nesprávné plnění povinností příslušné osoby ohrožuje důvěryhodnost a funkčnost celého oznamovacího systému. Firmě pak hrozí, že zaměstnanec oznámení buď vůbec nepodá a problémy se budou kumulovat, nebo své informace zveřejní, a firma tak jednak ztratí kontrolu nad situací, ale především se může dočkat zdrcující reputační či finanční újmy. Illustrační foto, zdroj Unsplash, autoři: Towfiqu barbhuiya, Sigmund, Cytonn Photography
1. 12. 2021 3 min čtení
High Five Photo - blog.jpg

Jak naplnit požadavky zákona o ochraně oznamovatelů? S pomocí platformy NNTB to hravě zvládnete

V poslanecké sněmovně je projednáván vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (whistleblowerů), který zavádí povinnost implementovat vnitřní oznamovací systém a bezpečné postupy pro přijímání a prošetřování oznámení. Platforma Nenech to být (NNTB) nabízí snadné a rychlé řešení, jak požadavky zákona o ochraně oznamovatelů naplnit. Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších povinností a hlavních kritérií pro vnitřní oznamovací systém, které ze zákona vyplývají, a návrh řešení s pomocí NNTB. Koho se týká povinnost implementace vnitřního oznamovacího systému?Vnitřní oznamovací systém musí zřídit všechny firmy s 25 a více zaměstnanci a také veřejní zadavatelé a orgány veřejné moci, s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel. Nová povinnost se tak dotkne drtivé většiny firem a organizací. Vnitřní oznamovací systém budou muset dle návrhu zákona zaměstnavatelé zavést nejpozději do 31. března 2022. Za nesplnění může být uložena pokuta až 1 milion Kč nebo 5 % z čistého obratu. Nedodržování stanovených povinností však může mít kromě peněžitých sankcí také vážný negativní dopad na reputaci zaměstnavatele v očích veřejnosti i obchodních partnerů. NNTB nabízí řešení pro malé podnikatele i velké firmy. Velikosti zaměstnavatele se flexibilně přizpůsobuje také cena (viz ceník NNTB). Platforma NNTB nevyžaduje zásah do IT systému, implementace je proto velmi rychlá a jednoduchá a váš interní oznamovací systém je k dispozici prakticky ihned. Co je vnitřní oznamovací systém a jaká jsou jeho kritéria? Zákon o ochraně oznamovatelů vyžaduje, aby zaměstnavatel umožnil učinit oznámení všem potenciálním oznamovatelům, kteří se s protiprávním jednáním setkali s souvislosti s prací  (tzn. zaměstnancům, stážistům, obchodním partnerům nebo i uchazečům o práci). V první řadě je tedy důležité, aby možnost podat oznámení byla všem zmíněným snadno dostupná.  Efektivním řešením je zabezpečený oznamovací formulář NNTB, který je přístupný na webu i v mobilní aplikaci.Volba formy oznámení je na samotném oznamovateli, který by měl mít možnost volby učinit oznámení písemně, ústně nebo osobně.  Platforma NNTB nabízí oznamovatelům možnost napsání textu i vložení hlasové nahrávky. V případě osobního podání oznámení může příjemce takové oznámení v NNTB jednoduše uložit a dále s ním pracovat.V neposlední řadě je důležité, aby byla zajištěna ochrana identity oznamovatele Oznamovatelé mohou skrz NNTB podat oznámení zcela anonymně. Ochranu jejich identity zajišťuje moderní šifrovací systém. NNTB navíc umožňuje při zachování anonymity navázat komunikaci s oznamovatelem. Můžete se tak doptat na více informací a informovat oznamovatele o stavu investigace a přijetí nápravných opatření. S požadavkem na utajení totožnosti oznamovatelů souvisí také povinnost určení tzv. příslušné osoby (tedy řešitele neboli ombudsmana). Příslušná osoba je zodpovědná za přijímání a prošetřování oznámení a informování oznamovatele o výsledcích šetření, ale musí také vést evidenci a archiv všech podaných oznámení. Pouze tato příslušná osoba může znát detaily oznámení a případně totožnost oznamovatele, pokud se rozhodne vystoupit z anonymity, a musí jej ochránit před případným odvetným opatřením. Přístup k oznámením mají v NNTB výhradně vybraní řešitelé dle organizační struktury nebo typu podnětu. Platforma slouží také jako databáze přijatých oznámení ze všech možných komunikačních kanálů. V rámci NNTB nabízíme rovněž školení pro příslušné osoby nebo služby externí pověřené osoby z řad našich zkušených partnerů. Oznamovatel získá právo být písemně informován o přijetí oznámení (do 7 dnů od jeho obdržení), o průběhu investigace oznámení, a především bude mít právo znát závěry šetření, a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v komplikovaných případech lze tuto lhůtu prodloužit). Pokud se tak nestane a do měsíce od podání interního oznámení nedojde k nápravě, dle zákona může oznamovatel veškeré informace zveřejnit v médiích. Systém NNTB automaticky hlídá všechny lhůty a včas zasílá chytré notifikace. Přijatá oznámení se navíc řadí chronologicky a je možné je jednoduše filtrovat na základě různých kritérií.Pokud chcete pomoci se zavedením interního oznamovacího systému a máte zájem o řešení NNTB nebo si jej chcete nezávazně vyzkoušet, stačí vyplnit formulář na našem webu a my se vám obratem ozveme Chci vědět víc 🙋‍♀️
24. 11. 2021 3 min čtení
Man with leather bag Photo -blog.jpg

Úvod do firemního compliance a whistleblowingu

Pro firmy je důležité, aby je veřejnost vnímala v dobrém světle. Jedním z faktorů, který ovlivňuje pohled na firmu, je kvalitní produkt či služba za příznivé ceny, v kombinaci se zajímavým marketingem. Dalším faktorem je to, jak firma působí jako zaměstnavatel. Pokud se na pracovišti objeví nějaká forma šikany nebo třeba korupce a dostane se to na veřejnost, poškodí to pověst firmy nejen v očích žadatelů o práci, ale i potencionálních zákazníků. Neetické či nelegální jednání na půdě firmy je bohužel relativně častou záležitostí, více než polovina zaměstnanců někdy byla jeho svědkem. Ve většině případů ale nejsou ochotni oznamovat problém vyššímu managementu. Přitom zhruba dvě třetiny z nich jsou ochotní svěřit se někomu zvenčí – na hodnotící portály, inspekci, nebo do médií.  Způsobů odhalení podvodu nebo protiprávního jednání interně ve firmě je celá řada. V pouhých 4 % problém odhalí externí audit, ale již v 15 % ho odhalí audit interní. Pouhé 1 % pachatelů se dozná. Ve 43 % případů jde o oznámení ze strany zaměstnanců nebo zákazníků, což whistleblowing řadí na pozici nejefektivnějšího možného řešení. Způsoby odhalování podvodu Evropská unie přišla s legislativní úpravouPro každou firmu by tedy mělo být důležité mít propracované mechanismy, díky kterým se budou moct zaměstnanci bezpečně a anonymně ozvat, pokud jsou svědky jakéhokoliv problémového, neetického či protiprávního jednání na pracovišti. Velký vliv na whistleblowing má nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tato směrnice implementuje do českého právního řádu pokyn, aby všechny soukromé firmy nad 25 zaměstnanců zavedly nejpozději 31.3. 2022 vnitřní oznamovací systém pro oznamování protiprávního jednání. Oznamovatel musí mít podle něj možnost podat anonymní oznámení a firma musí reagovat ve stanovených lhůtách. Ještě přísněji problematiku upravuje chystaný zákon o ochraně oznamovatelů.  Riziko „udavače“ se jeví jako problém hlavně v českém prostředíPro mnoho firem může být zmíněná legislativní úprava problém. V českém prostředí jsou lidé, kteří na nevhodné jednání upozorní, často považováni za udavače a vystavují se riziku, že budou vyřazeni z kolektivu kolegů nebo dokonce msty ze strany zaměstnavatele. Častým problémem může být i efekt přihlížejícího, kdy lidé ve větší skupině spoléhají na to, že oznámení o nevhodném chování podá některý z dalších svědků a sami nic nepodniknou.  Nelehkým úkolem mnoha firem je proto vytvořit takové prostředí, ve kterém se budou jejich zaměstnanci cítit při oznamování bezpečně. Budou vědět, že se mají na koho obrátit, pokud se stanou svědky nekalé činnosti, nebo se jich přímo bude týkat šikana či jakýkoliv jiný nepříjemný zážitek na pracovišti. Pro organizace je většinou nejefektivnější, když zvolí mix různých nástrojů, a to jak pro prevenci, tak pro řešení již vzniklých problémů. To se jim pak znatelně vyplatí. Nejen, že předejdou pokutám a rizikům spojeným s chystaným zákonem, ale mohou také ušetřit značné finanční prostředky. Průměrná evropská firma totiž tratí na interních podvodech 5 % svých příjmů. Dosavadní legislativa v ČR nebyla dostatečnáSoučasné řešení whistleblowingu v českých firmách často není ideální, a to ani z legislativního pohledu. Právní řád ČR řeší tuto problematiku okrajově a firmy tak nejsou motivovány, aby oznámení protiprávního jednání řešily systematicky. Například podle zákoníku práce musí zaměstnanci upozornit nadřízené, pokud hrozí škoda nebo nemajetková újma. Trestní zákoník zase stanovuje povinnost oznamovat trestné činy a dle trestního řádu má svědek nebo osoba blízká nárok na utajení totožnosti. Nejblíže k zákonu o whistleblowingu má nařízení č. 145/2015 Sb., které řeší oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.  Řešení v duchu 21. století – webová aplikaceJedním z nejefektivnějších způsobů řešení je online schránka důvěry. Může jít o webovou nebo mobilní aplikaci, do které oznamovatel popíše situaci, může přiložit potřebné přílohy (fotografie, dokumenty atd.) a podobně jako e-mail je následně odešle. Řešiteli (kterým může být někdo interní nebo externista, ale i více osob) přijde oznámení a následně se může doptat na detaily, nebo jen informovat oznamovatele, že se začíná oznámením zabývat.  Aplikace umožní vzájemnou komunikaci, ale zároveň oznamovateli poskyne anonymitu a bezpečí. Neukládá cookies ani nesleduje IP adresu. Oznámení je šifrované a administrátor se k němu dostane pouze po přihlášení do systému. Mezi další výhody on-line schránky patří její dostupnost 24/7 a dobré zabezpečení. Nevyžaduje registraci oznamovatele nebo pokročilejší IT znalosti. Důležitá je pro řadu oznamovatelů především anonymita, kterou schránka poskytuje a zároveň přitom umožňuje návaznou komunikaci s řešitelem, pokud je třeba získat další informace k zadanému podnětu.  Až 42 % zaměstnanců neoznámí nekalé jednání, protože neví, jak to má udělat. Důležité proto je, aby byli zaměstnanci proškoleni o všech možnostech, jak s informacemi o nekalé činnosti pracovat. Pokud jim to chcete zjednodušit, zaveďte kvalitní, bezpečnou a uživatelsky přívětivou whistlelblowing platformu. Máte-li o ni zájem, neváhejte nás kontaktovat.  Zdroj obrázku: Unsplash, autor: Marten Bjork
28. 10. 2021 4 min čtení
Illustration of EU Flag with a lock - blog.jpg

Whistleblowing ve světle ochrany osobních údajů

Často se na nás obracíte s dotazy týkajícími se GDPR a souladu whistleblowingu s nařízením o ochraně osobních údajů. Této problematice se věnují naši partneři z PEYTON legal a napsali komplexní článek, který na našem blogu rádi publikujeme. Členské státy Evropské unie musí do 17. prosince 2021 transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. směrnici o whistleblowingu) (dále jen „Směrnice“). S ohledem na uvedené a na navrhovaný český zákon o ochraně oznamovatelů, o nichž jsme již blíže diskutovali v našich předešlých článcích (zde a zde), vyvstává i otázka týkající se vztahu mezi právními předpisy na ochranu oznamovatelů, které budou na české úrovní zejména představovány zákonem o ochraně oznamovatelů, a právními předpisy na ochranu osobních údajů, které jsou představovány zejména Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“) a zákonem č. 110/2019 Sb, o zpracování osobních údajů. Na problematiku whistleblowingu se v souvislosti s ochranou osobních údajů nahlíží různými způsoby. Jedná se o nástroj pro řízení rizik v rámci „GDPR compliance“ společností, nebo spíše o samostatný proces, který musí být sám o sobě v souladu s GDPR? Či jde případně o kombinaci obou těchto přístupů? Jakým způsobem dojde k souhře problematiky ochrany osobních údajů a oznamovacího systému v rámci ochrany oznamovatelů při whistleblowingu? Obecně Whistleblowing neboli oznamování protiprávních jednání, zejména ze strany zaměstnanců, je hlavním předmětem úpravy přijaté Směrnice. Směrnice se vztahuje na osoby pracující jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru, které získaly informace o porušení práva Evropské unie v rámci kontextu jejich vztahu k zaměstnavateli či jinému nadřízenému orgánu. Tzv. whistleblowers mají podle Směrnice právo na ochranu tehdy, pokud (i) měli dle Směrnice pro oznámení oprávněné důvody, (ii) případ spadal do předmětu úpravy Směrnice a (iii) měli za to, že informace byly v době oznámení pravdivé. Pracovníci mohou podat oznámení interně v souladu s článkem 7 a externě v souladu s článkem 10 Směrnice, nebo informace zpřístupnit přímo externě nebo veřejně v souladu s článkem 15 Směrnice. Členské státy mají na základě Směrnice výslovně povoleno zavést nebo zachovat ta ustanovení vnitrostátního práva, která jsou pro práva oznamujících osob příznivější než ustanovení obsažená ve Směrnici. Na úrovni České republiky je nyní v legislativním procesu návrh zákona o ochraně oznamovatelů (nutno podotknout, že byl navrhnut již před přijetím Směrnice), který rozsah úpravy Směrnic rozšiřuje, zejména pokud jde o předmět chráněných zájmů, tedy rozsah oblastí, v rámci kterých mohou oznamovatelé v chráněném režimu činit svá oznámení. Whistleblowing a ochrana osobních údajů Obecně je možné říct, že právní úprava v oblasti whistleblowingu je nyní v České republice nedostatečná. Jedná se tak de facto o nové právní odvětví, a zejména proto může v budoucnu docházet ke konfliktu mezi ochranou osobních údajů whistleblowera (oznamovatele), případně i obviněné fyzické osoby, a jejich práv a povinností v rámci právní úpravy whistleblowingu. V rámci oznamovacího procesu může být na zpracování osobních údajů obecně nahlíženo dvěma způsoby. Prvním z nich je případ, kdy se jedná o zpracování osobních údajů whistleblowera (oznamovatele) předkládajícího oznámení (v případě, že toto nebylo učiněno anonymně). Ve druhém případě můžeme mluvit o osobních údajích třetích stran – fyzických osob, které se objeví v oznámení předloženém whistleblowerem (oznamovatelem). Je třeba upozornit, že o osobních údajích hovoříme pouze tehdy, kdy se týkají jimi identifikovatelné fyzické osoby – jedince. O zpracování osobních údajů pak nehovoříme mj. v případě, kdy s osobními údaji nakládá fyzická osoba – jedinec – pro vlastní potřebu (tedy zpravidla whistleblower). V zásadě lze tedy uzavřít, že to budou právě dotčené organizace (zaměstnavatelé a instituce), jejichž pracovník jim předloží oznámení o protiprávním jednáním podle pravidel whistleblowingu, které se v tu chvíli stanou příjemci a správci osobních údajů fyzických osob, jež budou v takovém oznámení identifikovány. Pro tyto organizace pak dle našeho názoru budou platit standardní pravidla ochrany osobních údajů v rámci tohoto nového „procesu“ zpracování osobních údajů – přijetí, zpracování a vyřízení přijatého oznámení o údajném porušení právních předpisů podle pravidel whistleblowingu. Osobní údaje oznamovatele Oznamovatel má v rámci oznamovacího procesu při podání oznámení dvě možnosti: podat oznámení svým jménem, nebopředložit zprávu anonymně. (například skrz platformu NNTB.cz)V případě podávání oznámení svým jménem je třeba v prvé řadě, jelikož tu dochází ke zpracování osobních údajů oznamovatele, pamatovat na základní zásady ochrany osobních údajů a s tím související povinnosti příjemce oznámení, tedy správce osobních údajů. Zde máme na mysli zejména: zákonnost, korektnost, transparentnost – je třeba stanovit alespoň jeden právní důvod zpracování a činit tak vůči oznamovateli (subjektu údajů) transparentně – zásadní je zde informování oznamovatele (subjektu údajů) o všech rozhodných skutečnostech zpracování osobních údajů (informační povinnost při zadání oznámení);účelové omezení – osobní údaje musí být shromažďovány pouze pro určité a legitimní účely a nesmějí být zpracovávány neslučitelným způsobem s těmito účely;minimalizace údajů – získávané osobní údaje musí být přiměřené a relevantní ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány – interní systémy musí být nastaveny tak, aby oznamovatel zadával o sobě jen opravdu nezbytně nutné údaje;přesnost – osobní údaje musí být přesné – je třeba zavést jednoduchý a bezpečný postup ověření totožnosti oznamovatele – např. potvrzovací e-mail, unikátní kód a heslo apod.;omezení uložení – osobní údaje by měly být uloženy ve formě umožňující identifikaci subjektu údajů jen po nezbytnou dobu pro dané účely, pro které jsou zpracovávány – stanovení standardní doby od vyřešení oznámení;integrita a důvěrnost – je třeba zavést technické a organizační zabezpečení osobních údajů – v případě whistleblowingu je tato otázka ještě více důležitá a naprosto zásadní.V případě anonymního podání by tu nemělo docházet v žádném úseku daného procesu ke zpracování osobních údajů. Veškeré interní systémy oznamování by měly být nastaveny tak, aby ani (byť i externí správce) těchto systémů nebyl schopen stanovit a určit, kdo dané oznámení do systému zadal. Poskytnutí informací o totožnosti oznamovatele třetím osobám by dle návrhu zákona mělo být možné jen pouze s písemným souhlasem oznamovatele, a to i v případě, kdy oznamovatel nepožádal o utajení své totožnosti. Osobní údaje osob identifikovaných v oznámení Oznamovatel může v rámci oznamovacího procesu identifikovat předem neurčitelný okruh osob, a to do různé míry detailu a v různém rozsahu údajů. V tomto případě třeba přistupovat k oznámení tak, aby byly co nejvíce, avšak v proveditelné míře, respektovány zásady ochrany osobních údajů, a to zejména transparentnost (obecné informační dokumentace a memoranda), striktní účelové omezení, přesnost údajů a jejich oprava po ověření a integrita a důvěrnost, ač i ostatní nevyjmenované zásady je třeba brát v potaz. Ucelená dokumentace a proces Výše uvedené zásady ochrany osobních údajů a obecně veškeré povinnosti vyplývající z úpravy GDPR by měly být v rámci organizací již nyní zavedeny a dodržovány v rámci obecný pravidel osobních údajů, které by měly obsahovat i postupy při zavádění nových procesů zpracování osobních údajů v organizaci (analýza rizik, DPIA, privacy by design a privacy by default). Ve vztahu k procesům týkající se whistleblowingu je dle našeho názoru třeba klást důraz na osvětu, informovanost potenciálních oznamovatelů v organizaci a zajištění integrity a důvěrnosti celého procesu.K tomu organizacím zpravidla vhodně poslouží ucelený systém dokumentace (obecné směrnice a memoranda, informační dokumenty, dokumentace usnadňující výkon práv apod.), nástrojů (oznamovací rozhraní či software se zajištěním bezpečnosti a diskrétnosti) a činností (školení, kontroly, revize procesů apod.). DPIA Pokud by zpracování osobních údajů mohlo mít za následek vysoké riziko ohrožení práv a svobod fyzických osob, je dle Směrnice správce (organizace, resp. příjemce oznámení) povinen provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA). Některé vnitrostátní orgány evropských států přímo vymezily, v jakých případech se jedná o zpracování s vysokým rizikem, a proto potřebují úplné DPIA – v tomto případě musí informace splňovat dvě kritéria: z povahy citlivé údaje nebo údaje vysoce osobní povahy, které zahrnují údaje týkající se odsouzení za přestupky nebo trestné činy, adata týkající se zranitelných subjektů údajů – to se týká situací, kdy subjekty údajů nemohou snadno souhlasit se zpracováním svých údajů nebo se proti nim vyjádřit, nebo uplatnit svá práva, včetně zaměstnanců.Zpracování DPIA lze doporučit zejména u větších organizací či organizací působících v sektorech průmyslu s vyšším požadavky na bezpečnost, integritu a kontinuitu činností (zejm. kritická infrastruktura, státní orgány, banky apod.). Práva oznamovatelů Osoba, která oznámí protiprávní jednání, má právo na ochranu, která spočívá především v tom, aby totožnost oznamující osoby nebyla sdělena bez jejího výslovného souhlasu nikomu s výjimkou oprávněných pracovníků příslušných k přijímání oznámení nebo následných opatření. Totéž se vztahuje i na jakékoli další informace, z nichž by mohla být přímo či nepřímo vyvozena totožnost oznamující osoby. Může však dojít k výjimce, pokud se bude jednat o nezbytnou a přiměřenou povinnost vyplývající z unijního či vnitrostátního práva v souvislosti s vyšetřováním nebo soudním řízením vedeným vnitrostátními orgány, včetně zachování práva dotčené osoby na obhajobu. V tomto případě však musí být osoba informována o zveřejnění její totožnosti před tím, než k němu dojde, ledaže by tyto informace ohrozily související vyšetřování nebo soudní řízení. Při informování oznamujících musí příslušné orgány zaslat písemné odůvodnění, v němž vysvětlí důvody pro zveřejnění dotčených důvěrných údajů. Členské státy musí při transponování zajistit, aby příslušné orgány, které obdrží informace o porušení, jež obsahují obchodní tajemství, tato obchodní tajemství nepoužijí či nezveřejní pro jiné než nezbytné účely pro vhodná následná opatření. Ochrana bude spočívat i v zákazu odvetných opatřeních, jejichž provedení mají na starost členské státy. Jedná se například o dočasné zproštění výkonu služby, odvolání, propuštění či rovnocenná opatření, převedení na nižší pozici nebo nepovýšení, nátlak, zastrašování či obtěžování apod. S výše uvedeným úzce souvisí i ochrana osobních údajů a soukromí oznamovatelů, které musejí být zachovány po celou dobu šetření oznámení i po něm. Rozsah a doba zpracování V rámci přípravy na přicházející právní regulaci whistleblowingu u nás, a tedy i transpozici nové Směrnice je potřeba definovat přiměřené doby pro uchovávání osobních údajů zpracovávaných v rámci oznamování, a to v závislosti na povahu a postup zpracovávání každého případu. Osobní údaje, které nejsou pro proces zpracování relevantní, by neměly být dále zpracovávány a měly by být zlikvidovány. Pokud by se došlo hned v počátečním posouzení k závěru, že daný případ nespadá do oblasti problematiky oznamovatelů, mělo by dojít k okamžitému výmazu osobních údajů a uchování oznámení pouze v anonymizované či pseudonymizované formě pro evidenční účely. Osobní údaje by měly být vymazány neprodleně a obvykle do dvou měsíců od dokončení předběžného posouzení. V určitých případech se však období uchování osobních údajů a všech dalších údajů týkajících se hlášení v rámci whistleblowingu může lišit, a to v závislosti na složitosti prošetřování. Z důvodu, že stanovené retenční období není vždy použitelné, měli by být oznamovatelé upozorněni, že jejich údaje budou uchovány až do uzavření případu a vyřešení oznámení a měla by být stanovena vodítka postupu s ohledem na vývoj řešení každého oznámení, jak je naznačeno výše. Závěr Whistleblowing zůstává i nadále významnou oblastí v ochraně osobních údajů, kdy právě ochrana osobních údajů zvyšuje zásadu důvěrnosti, která je rozhodující pro spolehlivý mechanismus whistleblowingu. Je nutné podotknout, že právní úprava whistleblowingu je v České republice prozatím nedostatečná z důvodu novosti právního odvětví jako takového. Z důvodu nedostatečné právní úpravy by bylo vhodné, aby došlo k příhodnějšímu zakotvení whitstleblowingu v rámci problematiky GDPR, případně k vyjasnění souhry těchto dvou právních odvětví. Než právní úprava ochrany osobních údajů zareaguje na problematiku spjatou s whistleblowingem či naopak, doporučujeme, aby ve světle ochrany osobních údajů oznamovatelé svá oznámení činili anonymně. Zároveň upozorňujeme, že tento krok může mít za následek ztížení samotného vyšetřování porušení práva Evropské unie v rámci kontextu jejich vztahu k zaměstnavateli či jinému nadřízenému orgánu. Autor: Mgr. Jakub Málek, PEYTON legal Původní článek: https://www.peytonlegal.cz/whistleblowing-osobni-udaje/ K příjmu (anonymních) oznámení a komunikaci s odesílatelem může firma využít naši webovou platformu a mobilní aplikaci NNTB: https://www.nntb.cz/
27. 10. 2021 9 min čtení
Prague panorama Photo - blog.jpg

Whistleblowing v obcích a územních samosprávách: Co změní nový zákon o ochraně oznamovatelů?

V České republice právě prochází legislativním procesem nový návrh Zákona o ochraně oznamovatelů. Tento zákon by měl naplnit povinnost transponovat nejpozději do 17. prosince 2021 do státní legislativy směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele. Nový zákon se dotkne nejen soukromých firem, ale také veřejné sféry. Podívejme se, co bude tato legislativní změna znamenat pro obce a samosprávy, které by se již nyní měly začít připravovat a nečekat na lokální právní úpravu. Proč tomu tak je, se můžete dočíst v našem dalším článku.Jak se k whistleblowingu staví obce a samosprávy?V roce 2014 vedla nezisková organizace Oživení rozhovory o praktických zkušenostech whistleblowerů. Předmětem rozhovorů s celkem 12 oznamovateli bylo, jaké možnosti oznámit nekalé jednání na pracovišti měli, čemu museli čelit a jakým odvetným opatřením se museli bránit. Z rozhovorů vyplynulo, že všichni oznamovatelé se potýkali s různými formami odvetných opatření, přičemž v některých případech se odvetná opatření dotkla dokonce i spolupracovníků či sympatizantů daného oznamovatele.1 V České republice doposud chyběla přímá a komplexní zákonná úprava whistleblowingu. V sektoru státní správy však problematiku whistleblowingu od roku 2015 upravuje nařízení č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. Toto nařízení má jednak ochránit oznamovatele (státní zaměstnance), jednak stanovuje základní procesní pravidla pro nakládání s přijatým oznámením.  V souladu se zmíněným Nařízením vlády došlo na úřadech k určení tzv. prošetřovatele, který přijímá oznámení zaměstnanců a prošetřuje v nich obsažená podezření ze spáchání protiprávního jednání, zřízení veřejně přístupné schránky (mimo dosah kamerového systému) pro příjem oznámení v listinné podobě a zveřejnění speciální e-mailové adresy pro příjem oznámení v elektronické podobě. Co se týče ochrany oznamovatele, prošetřovatel by měl jeho totožnost utajit, pokud o to oznamovatel požádá. Současně nesmí být podle Nařízení whistleblower v souvislosti se svým oznámením postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku. Nicméně ochranu oznamovatelů před odvetnými rozhodnutími Nařízení bezpečně nezaručuje. Dle Nařízení jsou určení prošetřovatelé jednotlivých úřadů povinni zasílat písemnou zprávu Ministerstvu vnitra o své činnosti za uplynulý kalendářní rok. Ze zaslaných dat zpracovala Transparency International statistiku za období 2015–2018, ze které vyplynulo, že největší počet oznámení (99) byl přijat v roce 2016 po přijetí Nařízení, tedy pravděpodobně z pocitu jeho aktuálnosti. V následujících letech pak byly počty relativně malé (do 60), což neznamená ani tak absenci problémů s protiprávním jednáním, jako spíš absenci whistleblowerů. Transparency International proto navázala dotazníkovým šetřením mezi zaměstnanci na vybraných úřadech v Česku a dospěla ke zjištění, že nízký počet oznámení mohl být mimo jiné zapříčiněn i nedostatkem důkazů, kterými by oznamovatelé svá tvrzení podpořili, strachem z odvetných opatření nebo obavou, že jejich podnět nebude řádně prošetřen.2 Co se s novým zákonem na ochranu oznamovatelů pro obce a samosprávy změní?Po přijetí nové zákonné úpravy whistleblowingu pravděpodobně dojde ke zrušení Nařízení, nicméně jeho doporučení zůstanou určitě relevantní. Částečně se totiž přibližují povinnostem, které návrh zákona na úřady ukládá. Jednou z nich je například povinnost určit tzv. příslušnou osobu, která bude odpovědná za přijímání a řešení oznámení, a ačkoli návrh zákona nepředepisuje u příslušné osoby potřebné vzdělání nebo zkušenosti, je jistě vhodné, aby se tato osoba již v minulosti řešení podobných záležitostí věnovala. Oznamující osobě bude nově muset být poskytnuta ochrana a v případě, že bude vůči oznamující osobě učiněno odvetné opatření, vznikne jí nárok na náhradu újmy. Obce a samosprávy budou moci navázat na obrysy, které Nařízení načrtlo, také u požadavku na zavedení vnitřních oznamovacích systémů. Návrh zákona vyžaduje, aby organizace umožnily podat oznámení o podezření na protiprávní jednání písemně, ústně  nebo osobně. Interní mechanismus pro podávání oznámení proto může zahrnovat již zřízené fyzické schránky. (E-mailové adresy se z důvodu snadné dohledatelnosti, a tedy potenciálního odhalení oznamovatele nedoporučují.)  Pro elektronickou komunikaci jsou velmi vhodné webové platformy typu Nenech to být. Provozování externí společností v kombinaci s šifrovanou komunikací (písemnou i ústní) zaručuje naprostou anonymitu a neprostupnou ochranu oznamovatele. Oproti fyzické schránce má velkou výhodu v tom, že umožňuje rozvinout další (stále anonymní) komunikaci s oznamovatelem, což přispívá k efektivnímu řešení problému. Pro zaměstnavatele spočívá největší výhoda v tom, že webová platforma nevyžaduje žádný zásah do interního IT systému a že je připravena k použití prakticky ihned. Zdroj obrázku: Unsplash, autor: Denis Poltoradnev Zdroje: 1 (Franková L., Petráková L. (2014): O nás s námi – ochrana oznamovatelů (whistleblowerů) v české realitě a ve srovnání s dalšími zeměmi.) 2 (Apolena Ondráčková, Sylvie Kloboučková, Jan Dupák (2019): Whistleblowing v otázkách a odpovědích (nejen) pro prošetřovatele.) Stáhněte si zdarma náš e-book, ať vás nic nepřekvapí
27. 10. 2021 4 min čtení
Man with a tie Photo - blog.jpg

Směrnice o whistleblowingu bude přímo účinná po 17. 12. 2021

Směrnice o whistleblowingu bude přímo účinná po 17. 12. 2021. Co to znamená v praxi? Podrobné vysvětlení najdete v  článku z dílny našich partnerů Havel & Partners, kteří se whistleblowingu dlouhodobě věnují s produktem FairWhistle. Naší technologii využívají při kompletní implementaci etické linky,  při převzetí správy etické linky a výkonu funkce příslušné osoby pro své klienty. Před koncem roku uplyne lhůta pro přijetí českého zákona o whistleblowingu – s největší pravděpodobností marně. I přesto by se však stát, kraje, obce a jim podřízené organizace i firmy měli připravit na uplatňování pravidel evropské směrnice o whistleblowingu hned po 17. prosinci 2021. Směrnice o ochraně oznamovatelů porušení práva EU, která je všeobecně známá jako směrnice o whistleblowingu, vstoupila v platnost na podzim 2019. Jako každá směrnice zavazuje členské státy EU k tomu, aby podnikly na národní úrovni takové kroky, které zajistí uvedení příslušných pravidel společně dojednaných členskými státy v život. Tuto svou povinnost jsou státy povinny vždy splnit do určitého data. V případě směrnice o whistleblowingu je tímto datem 17. prosinec 2021. Již nyní je evidentní, že Česká republika svou povinnost včas nesplní a český zákon k uvedenému datu nebude schválen. Porušení této povinnosti bude mít pro veřejné subjekty v České republice jeden velmi konkrétní důsledek, který by již dnes měli vzít v potaz zejména vedoucí zaměstnanci státních, krajských a obecních organizací, stejně jako manažeři firem, za kterými stojí stát, kraje nebo obce. Přímé účinky směrnicePo marném uplynutí lhůty pro přijetí národní legislativy se totiž jednotlivec může vůči státu přímo dovolat aplikace konkrétních pravidel obsažených ve směrnici, a to jako by se jednalo o běžný český právní předpis. V případě směrnice o whistleblowingu se tak budou moci oznamující osoby (zaměstnanci, pracovníci, dodavatele a další) domáhat některých svých práv stanovených přímo směrnicí. Zaměstnavatelé budou přitom povinni plnit korespondující povinnosti, které ze směrnice vyplývají. Mezi tyto povinnosti může patřit především povinnost ochrany oznamující osoby, zákaz přijímání odvetných opatření, zavedení interních kanálů pro oznamování nebo třeba povinnost poskytovat informace o příjímání oznámení. Jedná se přitom o klíčová práva a povinnosti plynoucí ze směrnice, která jsou kostrou celého mechanismu ochrany oznamovatelů a jádrem příslušné právní úpravy. Koho se to bude týkat?Pro běžnou praxi je klíčové, že pojem „stát“, tedy ten, vůči komu je možno se směrnice přímo dovolat, je třeba chápat široce. Nejde přitom o žádné nové nebo ad hoc umělé natahování pojmu, ale o dlouholetou, zavedenou a na právní úrovni všeobecně akceptovanou rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, která nenabízí příliš prostoru k pochybnostem. Soudní dvůr pod pojmem stát rozumí jakoukoliv organizaci nebo těleso, které podléhá pravomoci nebo kontrole státu nebo má zvláštní pravomoci nad rámec běžných soukromoprávních pravidel. Tato definice tak zahrnuje nejen samotné státní instituce jako ministerstva, nezávislé úřady, státní fondy a další organizace zřízené typicky zákonem nebo na základě zákona, ale také orgány místní samosprávy a jimi zřizované organizace. Nad to kontrole státu podléhají, a pod pojem „stát“ tak bezpochyby spadají, také státní, resp. veřejné podniky a firmy, které jsou státem nebo místními samosprávami vlastněny, jak vyplývá z rozhodnutí Soudního dvora EU. Osoby zodpovědné za chod těchto orgánů, institucí a firem by si tak měly být vědomy toho, že oznamující osoby se vůči nim budou moci dovolat ochrany plynoucí přímo ze směrnice o whistleblowingu již po 17. prosinci 2021, a to bez ohledu na to, zda prováděcí český zákon do té doby bude přijat či nikoliv. Oznamující osoby se nicméně budou moci dovolat pouze ustanovení směrnice samotné, a nikoliv širšího pojetí ochrany jdoucího nad rámec směrnice, jak je obsaženo v současném návrhu českého zákona. Čeho se může oznamovatel dovolat?Bezprostředním důsledkem tohoto selhání českého zákonodárce tak bude zejména fakt, že oznamující osoby se budou moci dožadovat zejména interních mechanismů pro podání oznámení, oznamujícím osobám bude muset být poskytnuta ochrana v případě učiněného oznámení a v případě, že bude vůči oznamující osobě např. učiněno odvetné opatření, bude tato moci uplatnit nárok na náhradu újmy. To vše bez toho, aby český právní řád stanovil přesnější pravidla, jak mají státní instituce uvedené zajistit. Ustanovení směrnice se v těchto ohledech totiž jeví jako poměrně jasná a podrobná. Autoři: Mgr. Robert Nešpůrek, LL.M., Mgr. Vojtěch Bartoš, Mgr. Jaroslav Šuchman, LL.M Původní zdroj článku: https://www.fairwhistle.cz/smernice-o-whistleblowingu-bude-primo-ucinna-po-17-prosinci-2021/ Stáhněte si zdarma náš e-book, ať vás nic nepřekvapí 👇
26. 10. 2021 3 min čtení
Jan Slama Photo - blog.jpg

Jan Sláma: Ochrana whistleblowerů se firmám bohatě vyplatí

Podle aktuálního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů vycházejícího z původní směrnice EU musejí všechny firmy nad 25 zaměstnanců zavést vnitřní oznamovací kanál zajišťující ochranu takzvaným whistleblowerům. Ti se budou moct svěřit pověřené osobě s podezřením na korupci a další podobná rizika, se kterými se v rámci pracovní činnosti setkají. Celkem nová povinnost dolehne na cca 25 000 právních subjektů v ČR a někteří ji nazývají druhým GDPR. Platnost zákona se ale rychle blíží a české firmy by se měly rozhodnout, zda chtějí zákon vnímat jako zbytečné nařízení z Bruselu, nebo příležitost k pozitivní změně. Pro spoustu z nich je whistleblowing novinkou, přitom na západě se považuje za jednu z nejefektivnějších cest, jak mohou firmy chránit svou dobrou pověst, zaměstnance, majetek a firemní kulturu. Podle loňské globální studie ACFE má celých 43 % odhalení podvodů původ právě v oznámení, což je třikrát více než u interního auditu. Že nejde o nepodstatná čísla podtrhuje fakt, že průměrná evropská firma ztrácí kvůli interním podvodům 5 % svých ročních příjmů. Správně nastavený oznamovací kanál má kromě detekce už proběhlých či probíhajících podvodů i preventivní funkci. Pomáhá při nastolování pozitivní firemní kultury a důvěry ve společnosti, při budování loajality zaměstnanců i při ochraně reputace firmy. V neposlední řadě pak jen přítomnost tohoto systému může mít preventivní efekt.  Whistleblowing navíc nemusí sloužit jen jako nástroj na oznámování nekalostí. Stále více firem ho využívá jako benefit pro zaměstnance, kteří se mohou bezpečně a anonymně svěřit s čímkoliv, co je trápí a není snadné o tom mluvit osobně. To vede k posilování otevřené firemní kultury, ale především k menší fluktuaci. Nenadarmo se říká, že ani všechny stravenky světa nemají větší hodnotu než signál, že vedení firmy svým zaměstnancům naslouchá. Vezmeme-li v potaz, že odchod jednoho člověka vyjde firmu průměrně na 6 až 9 měsíčních platů a nový kolega se dostává úroveň předchozího 2 roky, tak se naslouchání kolegům a řešení jejich starostí rozhodně vyplatí. Často navíc stačí jen signál podpory a projevení zájmu.  Nutnost naslouchat zaměstnancům podtrhují i další průzkumy. Podle nich je 43 % zaměstnanců v práci nespokojených či demotivovaných a každý pátý odchází z práce kvůli lepšímu a slušnějšímu přístupu k lidem. Navíc 23 % zaměstnanců má zkušenosti se šikanou na pracovišti a 38 % žen se v práci setkalo se sexuálím obtěžováním. Všem těmto problémům by se dalo předejít, kdyby vedení firem vyslalo zaměstnancům jasný signál, že na jejich názorech a starostech záleží a mohou se jím bez obav svěřit. Protože ať už je ve firmě sebe-otevřenější firemní kultura, vždy se najednou témata, o kterých není snadné mluvit osobně. České firmy ještě před nedávnem k whistleblowingu vyžívali fyzické schránky důvěry, nebo třeba telefonní linky. Ty však čelí poslední dobou kritice nejen proto, že se je zaměstnanci ostýchají využívat. Stále více firem se proto přiklání spíše k moderním online řešením, jako je například platforma NNTB.cz (Nenech to být)  které zajišťují oznamovatelům anonymitu a dovolují s nimi dále komunikovat, formou chatu se doptat na vše potřebné a každý podnět snadno vyřešit.  A právě podoba oznamovacího kanálu odlišuje firmy, které chtějí svým zaměstnancům vyjít vstříc a k zákonu přistupují jako k příležitosti. Zaměstnanci to pak potvrzují. Je velký rozdíl v tom, kdy firma umožní whistleblowing jen na oko, a zavedením bezpečné a uživatelsky přívětivé platformy, která vyšle zaměstnancům jasný signál, že se nemusí bát ozvat.  Článek Jana Slámy pro zpravodajský ekonomický deník E15. Zdroj: https://www.e15.cz/nazory/jan-slama-ochrana-whistlebloweru-se-firmam-bohate-vyplati-1381260#
13. 8. 2021 3 min čtení
Illustration of FaceUp Legal documents and templates.svg

Máte alespoň 25 zaměstnanců? Tak i na vás dopadne nový zákon o ochraně oznamovatelů

Zdá se, že letos o whistleblowingu a ochraně oznamovatelů ještě hodně uslyšíme. Oznamovatelé protiprávní činnosti se totiž zřejmě dočkají ochrany dle nového zákona o ochraně oznamovatelů. A zbystřit by měly zejména firmy, které v uplynulém čtvrtletí zaměstnávaly v průměru nejméně 25 zaměstnanců.  Firmy si podle nového zákona budou muset do konce března 2022 zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování těchto oznámení. Za nedodržení povinností by je mohla čekat až milionová pokuta. Zároveň ale mohou být sankcionováni i oznamovatelé, kteří vědomě podají nepravdivé oznámení. A to až do výše 50 000 Kč. Cílem návrhu zákona o ochraně oznamovatelů je zajistit ochranu lidem, kteří se v souvislosti s výkonem práce dozví o protiprávním jednání a oznámí ho. Právní úprava se týká jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných, státních zaměstnanců, stážistů či dobrovolníků. Schválený návrh zákona dokonce hovoří i o nutnosti zajistit možnost oznámení protiprávního jednání  například uchazečům o zaměstnání. „Zavedení explicitního zákazu postihu oznamovatelů do právního řádu pomůže oznamovatelům zlepšit jejich postavení jak v případě sporu před soudem, tak obecně ve společnosti a v důsledcích pomůže usnadnit detekci korupce“ – uvádí v předkládací zprávě ministerstvo spravedlnosti. Jak můžete mít splněno už teď si přečtěte na našem webu Zákon chce oznamovatele chránit před odvetnými opatřeními, které konkrétně vyjmenovává. Pozor si firmy musí dát zejména na propuštění, uložení kárného opatření, diskriminace, přeložení na jiné místo, změna rozvržení pracovní doby nebo snížení mzdy. Takové odvetě nesmí být vystavena ani osoba oznamovateli blízká nebo jeho kolega. Návrh dále stanoví, že oznamovatel má právo na přiměřené zadostiučinění, pokud mu odvetné opatření způsobilo nemajetkovou újmu. Firmy by se měly postarat o to, aby mohl oznamovatel co nejbezpečněji a nejpohodlněji oznámit nekalosti právě pomocí oznamovacího kanálu. V opačném případě se totiž může oznamovatel rozhodnout podat oznámení přímo na ministerstvu spravedlnosti.  Přijetí nového zákona momentálně hoří i kvůli tomu, že od letošního 17. prosince bude závazná související směrnice EU. Účinnost zákona proto ministerstvo stanovilo ke stejnému datu, odložilo pouze povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému. Díky oznamovatelům z řad zaměstnanců je odhaleno zhruba 45 % všech podvodů a protiprávního jednání ve firmách. Odhodlat se ale k upozornění na nekalosti chce notnou dávku odvahy. I proto v NNTB vítáme, že už brzy budou mít oznamovatelé právní rámec, který jim v ČR (a celkově v EU) zajistí ochranu, kterou si zaslouží. Díky tomu se snad toto procento v ČR ještě zvýší. 
2. 3. 2021 2 min čtení
1
2

Nový e-book o whistleblowinguStáhněte si zdarma jedním kliknutím!

Whistleblowing v českých firmách - je to jen další byrokracie, nebo příležitost?

Ilustrace e-booku

Stáhněte si e-book v PDF

Vaše celé jméno
E-mail, na který PDF pošleme
Vaše organizace

Kliknutím na Stáhnout PDF, souhlasíte s našimi zásadami ochrany osobních údajů.

Jednoduchý oznamovací kanál Nenech to být

Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už 2 165 firem, škol a úřadů.

Ilustrace NNTB administrace a mobilni aplikace