NNTB_Nora_Kurzova.jpg
Whistleblowing
Rozhovory
Firemní kultura

"Bojovat proti korupci a podporovat whistleblowing má smysl," říká Nora Kurzová

Jak pomáhá whistleblowing bojovat s toxickým prostředím ve firmách? A jak se liší přístup českých firem k whistleblowingu ve srovnání s americkými? Přečtěte si rozhovor s česko-americkou expertkou na whistleblowing Norou Kurzovou.V čem má Česko a Evropa oproti USA nevyužitý potenciál, co se týče whistleblowingu?V Česku a dalších zemích je zásadním nedostatkem malá osvěta. Nedostatečně se mluví o tom, proč je korupční chování špatné a co si pod tím vlastně představit jiného než obálku s penězi. Korupce se dá popsat jako zneužití postavení (za účelem nelegitimní výhody). V rámci zaměstnání se to může projevovat tím, že firma neřeší střety zájmů, špatný šéf zneužívá svého postavení, bere, dává či podporuje úplatky, nezajímá se o etické normy, zavírá oči před tím, co se v kolektivu děje, nebo stopy po tom dokonce zahlazuje, netrvá na tom, aby firma měla kontrolní mechanismy na prevenci a odhalování trestné činnosti atd. Nemluví se dost ani o tom, jaký dopad má takový leadership na efektivitu firmy, natož pak na osobnost člověka, který v takovém kolektivu působí. Jaké nedostatky v otázce whistleblowingu vidíte na straně firem?Firmy se nedostatečně zamýšlí nad tím, jak zabránit odvetě proti oznamovateli, a nejsou ochotné do whistleblowingu investovat. Uchylují se ke zřizování e-mailových schránek, které jsou však pro oznamovatele spíše odrazující a nejsou dostatečně bezpečné. Nejlepší řešení je technologický nástroj, který po oznamovateli nevyžaduje komunikaci z jeho e-mailové adresy, který není zcela interní, a hlavně kde je jasně nastaveno, kdo má k čemu přístup, co se s oznámením děje, jaké údaje z něj jdou zjistit, a celý systém je dobře technologicky zabezpečený. Obavy firem ze zahlcení falešnými oznámeními se nenaplňují. Některé firmy se při použití takových nástrojů obávají zneužití a falešných oznámení.V realitě se toto prakticky neděje. Za celých 15 let své praxe bych případy zneužití spočítala na prstech jedné ruky. Drtivá většina ohlášení je zjevně opodstatněná, motivovaná buď reálnou snahou o řešení tíživé situace, vnímáním protiprávního stavu, nebo snahou o sdílení nápadů na zlepšení, které se lidi stydí říct pod svým jménem. Obavy ze zahlcení falešnými oznámeními se prostě nenaplňují. A kdyby náhodou lidi po spuštění whistleblowingové platformy zahltili firmu spoustou falešných obvinění, tak i to vypovídá o tom, že ve firmě není vše úplně v pořádku. Je v Americe vnímán whistleblowing negativně, nebo se stal neodmyslitelnou součástí firemní kultury?Negativní vnímání whistleblowingu je z mé zkušenosti specifikum zemí východní Evropy, respektive postkomunistických zemí. V Americe, ale i Německu, Francii či Británii je whistleblowing chápán spíše jako ozdravný mechanismus, šance poukázat na zlo v situaci, kdy vystoupení pod jménem je nejen nekomfortní, ale někdy i vyloženě nebezpečné. Reakce na téma whistleblowingu se dají dopředu odhadnout podle geografie a historie. Tam, kde lidé nezažili dekády komunismu, fenomén korupce jednoznačně odsuzují a na whistleblowing reagují pozitivně. Tam, kde za sebou mají opresivní státní režim, se častěji objevuje snižování důsledků korupce, a whistleblowing je pro ně spíš “bonzování”. Jako Češka rozumím tomu, proč to v těchto zemích slýchám, ale i tak jsem naprosto přesvědčena (a praxe mi potvrzuje), že má smysl proti korupci bojovat a whistleblowing podporovat. Jak tedy přistupují americké firmy k whistleblowingu?V Americe je běžné, že se v této oblasti musí lidé ve firmě pravidelně dovzdělávat, ačkoli se o whistleblowingu běžně ví více než třeba u nás. Whistleblowingová školení mají různou podobu a někdy zaměstnanec dostane na výběr, jakou formu a rozsah školení preferuje. V Americe se nedělají jen korporátní školení, i samo vedení o whistleblowingu často hovoří, v kancelářích jsou běžně k vidění odkazy na oznamovací nástroje, máte k dispozici několik způsobů, jak podat oznámení, máte pořád na očích různá hesla („speak up“, „if you see something, say something“) a když se něco oznámí, vidíte změnu, nebo aspoň snahu o řešení. Výjimky samozřejmě existují, ale nestalo se mi, že bych někoho slyšela whistleblowing pomlouvat či označovat za bonzování. Jak poznám firmu, která řeší whistleblowing jen papírově a která má o řešení problémů skutečný zájem? Podívejte se na tyto klíčové ukazatele:  Je téma whistleblowingu zmíněno ještě někde jinde, než jen v etickém kodexu nebo při školení po nástupu a slyšíte o tom tématu v průběhu roku hovořit pravidelně i někoho jiného než právníky či lidi z oddělení compliance? Když se zeptáte pár kolegů, vědí, jak mohou něco oznámit? Nebo začnou říkat „joo, na to je někde nějaká směrnice, ale nevím kde“. Podporuje HR oddělení a váš přímý nadřízený otevřeně whistleblowing? Nebo ho tak trochu shazuje, a naznačuje že je to nesmysl? Dodržuje nejvyšší vedení vlastní vnitropodnikové směrnice, nebo mají jiný soubor pravidel? – Nosili i oni respirátory, když to sami vyžadovali po vás? Chodí na jednání včas, odpovídají na e-maily a jednají s lidmi slušně, když to stejné chtějí po vás? Je ve vedení osoba, která zve lidi k tomu, aby se jí při problému ozvali, nestaví kolem sebe bariéry ať už lidské nebo administrativní, a jedná se všemi stejně bez ohledu na jejich pozici?Proč pod vedením některých osob vzniká ve firmách toxické prostředí? Čím si myslíte, že to je?Ukazuje to na určitou manažerskou neschopnost a osobnostní nedostatky. Může to úzce souviset se strachem („abych nepůsobil/a jako člověk, který si neumí věci prosadit“) nebo s nedůvěrou vůči okolí („pokud si na ně nedošlápnu, nebudou makat“). A někdo prostě neumí jednat jinak – zvyšuje hlas, křičí na lidi nebo používá sprostá slova vůči svým podřízeným. Nemá náhled a není si vědom toho, jak toxické prostředí buď přímo vytváří, nebo nepřímo umožňuje. Nedochází mu, že když se nenastaví pravidla, nebo je vedení samo nedodržuje, tak má firma ideální podhoubí k tomu, aby zde bujelo nekalé jednání všeho druhu. A pak jsou samozřejmě lidé, kteří tohle všechno vědí, a toxické prostředí i tak nadále vytvářejí, znevažují whistleblowing a podceňují problém korupce. Ve své praxi jsem viděla všechny možné případy. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Může podle Vás whistleblowing pomoct s vysokými manažery, kteří zneužívají své moci?Naprosto bezpochyby. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Jedna věc je mít směrnici na whistleblowing, protože to říká zákon, druhá věc je reálně nahlášené problémy řešit. Pro firmy je dobré si uvědomit, že oznamovatel má samozřejmě možnost jít s oznámením mimo firmu a že zákazníci dbají na reputaci firem čím dál tím víc. Chcete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu do vaší organizace? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-08-22T15:11:34.432Z5 min čtení
Zkusenosti s NNTB
Whistleblowing
Firemní kultura

Jaké zkušenosti mají firmy s používáním NNTB?

Těší nás, když se od našich klientů dozvíme, že se zavedení NNTB osvědčilo a pomáhá jim zlepšit firemní kulturu. Často se nás ptáte, jak funguje whistleblowing v praxi, proto jsme se zeptali několika klientů na jejich konkrétní zkušenosti.  SPORTISIMOProdejce sportovních potřeb SPORTISIMO má více než 200 poboček v pěti zemích a zaměstnává na 4000 lidí. Vedení firmy očekávalo, že přes NNTB bude dostávat spíše méně podnětů, které budou závažné. Po roce fungování realita ukázala, že se podněty netýkají podvodů ani vážných problémů, ale jde spíše o doporučení či prosby, kterým však má smysl se věnovat: „Někdo například poprosil, zda by se hudba, která hraje na prodejnách, nemohla častěji měnit. Jiný zaměstnanec se ptal, proč oblíbené pánské boty velikosti 42 nemáme i v dámské variantě. Jsou to na první pohled banality, které vedení firmy kvůli své profesní slepotě již nevidí, ale vyřešení těchto věcí vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců,“ vysvětluje Tomáš Rodný. SPORTISIMO dostává průměrně 15 podnětů měsíčně a mnoho  z nich jsou nové nápady na zlepšení, které se stydlivější zaměstnanci nemají odvahu říct osobně.  Úřad městské části Brno-středVelký význam mělo zavedení NNTB také na Úřad městské části Brno-střed. Vedení úřadu se obávalo, aby možnost podávat anonymní oznámení nebyla zneužívána k pomluvám. K tomuto ale nedošlo. Díky NNTB se vedení od několika zaměstnanců dozvědělo o dlouhodobé šikaně na pracovišti a problém tak mohlo úspěšně vyřešit.  Trochu nečekaný, ale užitečný rozměr nám zavedení NNTB ukázalo v oblasti pracovněprávních vztahů. Přijali jsme několik anonymních oznámení od zaměstnanců na šikanu. Po jejich prošetření jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed a v dalším případě jsme převedli několik zaměstnanců pod jiného vedoucího. Na pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu," popisuje Petr Štika, tajemník úřadu Brno-Střed. Vítkovice Steel Vítkovice Steel je ocelářský podnik působící v areálu Vítkovických železáren v Ostravě, který zaměstnává 900 lidí. Po zavedení whistleblowingové platformy zaměstnanci začali posílat kolem 5–7 podnětů měsíčně. Převážně jde o obecné a ujišťovací dotazy. Zaměstnanci se například doptávají, zda komunikaci od vedení rozumí správně.  Zavedení whistleblowingové platformy krásně rozvíjí firemní kulturu – zatímco po zavedení oznamovací platformy psalo 70 % lidí anonymně, dnes už je to pouze 30 %. Zaměstnanci si ověřili, že se opravdu mohou zeptat na cokoliv a už se nebojí napsat pod svým jménem. AKKAPrůmyslová společnost AKKA vyrábí nástroje, systémy a součástky pro automobilový, železniční i letecký průmysl. NNTB se společnost rozhodla zavést proto, aby získala možnost lépe komunikovat se zaměstnanci a získávat od nich zpětnou vazbu: „Jde nám o to propojit vedení s dělníky. Pořádáme pravidelná setkání, nikdo se nikdy na nic nezeptal. Nyní před každou akcí vybídneme zaměstnance, aby přes NNTB napsali, co je zajímá. Lidé dotazy opravdu píšou a při setkání je o čem diskutovat.“  Co se ve firmách řeší obecně? V posledních letech se podle slov klientů zaměstnanci prostřednictvím NNTB svěřovali nejčastěji s těmito problémy: Po vypuknutí války na Ukrajině se někteří zaměstnanci začali obávat o budoucnost firmy a své pracovní místo.Když ve firmě proběhla reorganizace (např. při přechodu pod nového majitele), zaměstnanci psali dotazy k novým procesům, upozorňovali na zmatek, nebo vyjadřovali své obavy z budoucnosti.Pandemie covid-19 s sebou přinesla velké množství opatření a nařízení, které vedení firem komunikovalo svým zaměstnancům. Zaměstnanci se pak doptávali na podrobnosti, nebo si ověřovali, zda informacím rozuměli správně. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-07-22T06:01:55.706Z3 min čtení
Whistlebowing cases
Whistleblowing
Firemní kultura

Případy whistleblowingu, které se podařilo vyřešit díky NNTB

Přinášíme několik případů zaměstnaneckých podnětů, o kterých se vedení firem dozvědělo prostřednictvím NNTB. Díky včasné informaci firmy mohly zabránit nespokojenosti zaměstnanců a dalším problémům.  Prodavačka v retailovém řetězci si všimla, že se jí zákazníci pravidelně ptají na výrobek jednoho z výrobců, jejichž zboží obchod nabízel, ale v obchodech chyběl. Vypracovala analýzu zájmu o tento produkt mezi zákazníky, nabídky konkurence a dostupnosti produktu. Protože se obávala reakce svého nadřízeného, raději analýzu poslala anonymně přes NNTB. Když uviděla pozitivní reakci, z anonymity vystoupila. Výrobní firma zavedla pravidla ochraňující zaměstnance před nemocí Covid19. Jedno z oddělení se ale rozhodlo, že nebudou nosit roušky, jelikož se na první pohled zdálo, že to nikomu nevadí. Opak byl pravdou, jedna kolegyně se kvůli tomu cítila ohrožená, jelikož se kvůli zdravotním potížím řadila do nejvíc ohrožené skupiny. Styděla se to však řešit osobně, proto napsala anonymně skrz NNTB s žádostí, zda by se mohly roušky na pracovišti nosit.Marketingová agentura najala nového manažera PR oddělení, který začal po několika měsících obtěžovat podřízené kolegyně. Dvě z nich nátlak nevydržely a z firmy bez udání důvodu odešly. Třetí žena, na kterou se zaměřil, se začala bránit a sexuální nátlak odmítala. Manager ji začal shazovat před vedením a pokoušel se ji dostat z firmy. Ostatní kolegové se obávali zasáhnout, aby nebyli další na řadě. Napsali tedy vedení firmy přes NNTB a popsali situaci. Když viděli pozitivní reakci a zájem, z anonymity vystoupili a kolegyně se veřejně zastali.Zaměstnanci se cítili méněcenní, jelikož na rozdíl od vedení nedostali firemní dárky s logem firmy. Tři z nich začali uvažovat o odchodu z firmy, jelikož nechtěli pracovat někde, kde si jich dostatečně neváží. Jedna kolegyně naštěstí napsala skrz NNTB vedení firmy, pro které byla maličkost rozdat dárkové předměty i kolegům na nižších pozicích.Chcete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu do vaší organizace? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-07-13T08:22:06.663Z2 min čtení
Whistleblowing jako nástroj HR
Whistleblowing
Firemní kultura

Whistleblowing jako nástroj HR. Zpětná vazba od zaměstnanců buduje lepší firemní kulturu

Pojem „whistleblowing” je s námi takřka 40 let. Označuje případy, kdy zaměstnanci upozorňují patřičné instituce či orgány na nekalé jednání ze strany svých nadřízených. Může se jednat zejména o šikanu, projevy diskriminace, vysoké pracovní nasazní, obavy ze zaměstnavatelů, nespravedlivé zacházení či obavy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu práce.  Ukazuje se však, že whistleblowing nemusí být ve firmách pouze jakýmsi „policistou”, ale dobrým nástrojem k transparentnímu pracovnímu prostředí a posilování firemní kultury, která v konečném důsledku vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců. Ti pak raději zůstávají ve svých stávajících pracovních pozicích. Tato zjištění napomáhají bořit doposud existující stereotyp udavačství, který whistleblowing stále v některých firmách provází.  Příjemnější pracovní prostředí šetří peníze a udržuje týmPokud firma překoná prvotní nedůvěru a otevře whistleblowingu své dveře, může očekávat přínos hned v několika ohledech. Průzkum společnosti NAVEX GLOBAL či analýza amerických univerzit v Utahu a Washingtonu například ukázaly, že firmy, které takové kanály ve svých strukturách zavedly, řeší o takřka 7 % méně soudních sporů a ušetří více než 20 % nákladů na následném vyrovnávání se se zaměstnanci. Méně utrpí i mediální obraz společnosti. Podle zmíněných průzkumů se na veřejnost dostane o 46 % méně negativních zmínek.  Pozitivně však whistleblowing působí nejen na finanční stránku společnosti, ale i personální. Nejčastějším důvodem k fluktuaci zaměstnanců je totiž toxická pracovní kultura. To ukázal průzkum MIT Sloan Management Review uskutečněný na vzorku přibližně 600 společností ze 172 zemí světa za posledních několik let (včetně období před pandemií COVID-19) například prozradil, že je tento faktor více než desetkrát významnějším důvodem odchodu zaměstnance než nespokojenost s platovým ohodnocením. Že je kvalitní firemní kultura pro fungování společnosti zásadní potvrzují nejen zaměstnanci, ale i vedení. Příjemné pracovní prostředí snižuje zásadním způsobem množství stresu, který, jak uvedla Americká psychologická asociace v roce 2017, je jeho zdrojem pro celých 63 % lidí. Vysoké množství stresu následně vede ke špatnému výkonu, nižší kvalitě práce, vzniku konfliktů mezi zaměstnanci a zhoršování zdravotního stavu, jehož častým projevem je například syndrom vyhoření. Ačkoli je naprostá eliminace stresu na pracovišti nejspíš nereálnou výzvou, manažeři mohou využívat různé nástroje, které jej pomohou omezit.  Faktorem, který zásadně přispívá ke zkvalitnění firemního pracovního prostředí je právě efektivní komunikace. Podle Statistik komunikace na pracovišti z loňského roku se ukazuje, že až pro 86 % zaměstnanců a vedoucích pracovníků je hlavní příčinou neúspěchu na pracovišti nedostatek spolupráce a komunikace. Naopak týmy, jejichž členové spolu komunikují efektivně, mohou zvýšit svou produktivitu až o 25 %.  V otevřeném pracovním prostředí pracují lidé výrazně raději, než v takovém, které se vzájemné komunikaci brání. To dokazují například výsledky průzkumu uskutečněného společností Gallup, podle kterého aplikace nástrojů pro vzájemný feedback pomáhá omezit fluktuaci zaměstnanců o celých 15 %. Průzkum People Management Survey z roku 2018 provedený na vzorku více než 5 000 zaměstnanců například ukázal, že manažeři firem, kteří se zpětné vazbě nebrání, dostávají od svého týmu průměrné hodnocení 8,6 z 10. Naopak manažeři, kteří feedback nepřipouští si vyslouží průměrně 4,2 bodů.  Malý krůček pro vedení, velký krok pro firemní kulturuPřestože je whistleblowing vnímán především jako nástroj pro odhalování podvodů a jiných vážných případů, ukazuje se, že zaměstnanci jej v hojné míře používají pro poskytování méně závažnějších podnětů, které mohou vést ke zlepšení pracovního prostředí. Podle společnosti FaceUp, která firmám po celém světě poskytuje whistleblowingovou anonymní on-line platformu, podávají zaměstnanci především podněty nízké závažnosti, jejichž řešení není pro vedení obtížné a přispívá k všeobecné spokojenosti. „Zaměstnanci například přicházeli s prosbami typu, zda by se hudba, která hraje na prodejnách, nemohla častěji měnit. Jiný zaměstnanec se ptal, proč oblíbené pánské boty velikosti 42 nenabízí prodejna i v dámské variantě. Ačkoli se na první pohled jedná o banality, vedení tyto drobnosti kvůli své profesní slepotě přehlíží. Díky vhodné whistleblowingové platformě se jimi však může zabývat a zvyšovat spokojenost svého týmu,” komentuje Tomáš Rodný, vedoucí HR ze společnosti Sportisimo, která využívá platformu FaceUp. Tento způsob může vyvolávat otázky, zda whistleblowingová platforma nebude zneužita a nestane se kanálem pro šíření nesmyslných podnětů, nebo ji naopak nebude využívat nikdo.  „Nestalo se ani jedno. Naprostá většina podnětů je skutečně relevantních, rychle se dostává k povolané osobě a obratem řeší. Přímo na platformě si řešitel může s konkrétním oznamovatelem vyměnit i více zpráv, je-li třeba podnět upřesnit či se doptat na další informace. Záležitosti méně vážného charakteru vyřešíme do 24 hodin, ty složitější do pár týdnů. Většina konverzací pak končí poděkováním autora za vyřešení podnětu. Systém zároveň není nijak zneužíván k neetickému chování jako například šíření pomluv. Pokud by takové jednání bylo odhaleno, je možné jej prostřednictvím platformy účinně vyřešit,” dodává Rodný ze společnosti SPORTISIMO. Firemní kultura je pro společnost zásadní nejen z hlediska interního fungování, ale také vnějšího obrazu. Po boku zajímavé marketingové strategie tak vytváří společnosti obraz sympatického zaměstnavatele, jemuž není lhostejný ani ten nejmenší problém. Pro náboráře je tak zmínka o provozu whistleblowingové platformy dobrým argumentem u pohovoru s potenciálním zaměstnancem a doplňuje mozaiku mediálního obrazu na veřejnosti a případných zákazníků. Ten se dnes často rozhoduje kde zboží nakoupí nejen podle ceny, dostupnosti, kvality či možnosti doručení, ale také podle etických norem – tedy způsobu, jakým se zaměstnanec chová ke svým lidem.  V poslední řadě je důvod pro udržení zaměstnance ekonomický. Nábor nového pracovníka totiž není jen složitým a zdlouhavým procesem, není ovšem zdaleka ani levnou záležitostí. Průzkumy ukazují, že samotný nábor nových zaměstnanců může stát značné částky v řádech tisíců dolarů – ukazuje se, že průměrně 3 000 dolarů na nového zaměstnance. Jiné metriky ukazují, že nábor začínajícího zaměstnance stojí společnost přibližně 20 % jeho platu. Čím dříve se navíc zaměstnanec rozhodne svou pozici opustit, tím větší náklady firmu jeho nahrazení stojí. Proto by se společnosti měly fluktuace svých lidí vážně obávat a snažit se ji všemi možnými prostředky, tedy například i whistleblowingovými nástroji, omezit. Spojené státy, kolébka whistleblowinguZemí, kde je používání takových platforem běžným standardem jsou Spojené státy, kde má whistleblowing svou dlouhou tradici a pro zdejší společnosti je již běžným standardem. Vzhledem k častému podávání žalob, které se na novém kontinentě stalo takřka „národním sportem” firmy vědí, jaké benefity jim whistleblowingové nástroje přinesou a kolik peněz ušetří.  Pro firmy je zavádění takových nástrojů automatické, běžně je aplikují v okamžiku progresivního růstu při vstupu na burzu. Oznamovatelé zde již neřeší, zda svůj podnět oznámit po telefonu či e-mailem – platforma je pro ně první volbou a více se orientují na funkcionality konkrétní platformy. Whistleblower je také vnímán ryze pozitivně jako jakýsi „hrdina”, který svým aktivním zásahem pomohl odhalit nekalosti ve firmě. Typické pro whistleblowing ve Spojených státech je také kooperace oznamovatelů a řešení jednoho problému ve větším kolektivu. Firmy samotné dokonce své zaměstnance nabádají, aby při odhalování problému vzájemně anonymně spolupracovali a poskytli tak společnosti co nejvíce relevantních podnětů, které může firma při následném řešení zužitkovat. Společnost FaceUp přináší zajímavé srovnání s africkým kontinentem, konkrétně Jihoafrickou republikou, kde rovněž působí. Ačkoli nalezneme v USA řadu podobností, v Africe je situace výrazně horší a eskalovaná. Whistleblowing v tamních firmách slouží především jako jakási „zpovědnice” pro udržování mentálního zdraví a možnost sdělit své obavy či problémy. Whistleblowingové platformy jsou tak v prvé řadě používány pro prevenci sebevražd. Důležitým místním faktorem jsou také zbraně, které zde mají v porovnání se Spojenými státy ještě hlasitější slovo. Přesto je přístup zdejších firem k whistleblowingu zdrženlivější a aplikace nástrojů dlouhý proces. Společnosti na ně ze začátku hledí skepticky, neboť nevěří, že by mohly přinést větší množství podnětů. Mindset zdejších lidí však ukazuje přesný opak. Evropský protipólZatímco v USA představuje whistleblowing samozřejmou součást firemní kultury, v Evropě je situace značně různorodá. Do prostředí zdejších firem totiž teprve proniká skrze nedávno zavedenou směrnici o ochraně oznamovatelů, kterou by v dohledné době všechny členské státy zahrnout do veřejného, posléze i soukromého sektoru. Směrnice má za cíl poskytnout zaměstnancům firem komfortní a jednoduchý způsob bezpečného anonymního oznamování s jasným průběhem a pravidly. Po firmách vyžaduje, aby svým zaměstnancům umožnily písemné i ústní podání oznámení, které musí vedení firmy přijmout do 7 dnů a do 30 dnů je seznámit s postupem řešení a následně s výsledkem. V případě porušení některé z podmínek může firmě hrozit pokuta do výše více než 40 tisíc euro či 5 % z čistého obratu. Od směrnice si Evropská unie slibuje maximální anonymitu a ochranu oznamovatelů před případnými odvetami ze strany vedení či kolegů.  Přijímání whistleblowingových nástrojů však mohou, zejména v zemích bývalého východního bloku, narážet na negativní vnímání, jelikož jsou zde vlivem dřívějších dob považovány za „práskačství”. Celosvětové průzkumy však jasně ukazují, že oficiální zavedení whistleblowingu má pro firmy, jejich zaměstnance, ale i například dodavatele pozitivní přínos v mnoha ohledech.  Je zajímavé, že v porovnání se světem není Evropa oblastí, kde by byl whistleblowing hojně využíván. V evropských zemích obdrží firmy podle průzkumu společnosti NAVEX Global průměrně 5 oznámení na 1 000 zaměstnanců ročně. V případě Severní Ameriky toto číslo narůstá na 10 podnětů, „rekordmanem” je pak Latinská Amerika s průměrnými 15 dotazy na 1 000 zaměstnanců. K podobným legislativním úpravám se také chystá například Japonsko, které se v červnu letošního roku chystá prosadit svůj novelizovaný zákon o ochraně oznamovatelů, který organizacím od určité velikosti nařizuje zavést systémy oznamování.  Bez ohledu na část světa je evidentní, že whistleblowing je důležitým nástrojem nejen pro řešení závažných právních problémů, ale budování kvalitní firemní kultury a prostředí, ve kterém lidé rádi pracují. To představuje pro fungování firmy rovnocenný parametr, jako byznysové úspěchy. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-06-28T14:02:50.273Z8 min čtení
DSC07679_1.jpg
Whistleblowing
Firemní kultura

Díky NNTB dostáváme od zaměstnanců 15 relevantních podnětů měsíčně, pochvaluje si HR Director SPORTISIMA

Prodejce sportovních potřeb SPORTISIMO má více než 200 poboček v pěti zemích a zaměstnává na 4 000 lidí. Aby mohl každý ze zaměstnanců kdykoliv a anonymně přijít s podnětem na zlepšení fungování firmy, zavedla firma na začátku roku 2021 on-line nástroj Nenech to být (NNTB). A HR Director firmy Tomáš Rodný je z tohoto rozhodnutí nadšený.Méně závažné, ale velmi přínosné podnětyNNTB je on-line platforma stvořená zejména pro anonymní oznamování nekalého nebo protiprávního jednání ve firmách (tzv. whistleblowing). Zaměstnanci nicméně prostřednictvím této platformy mohou podávat i méně závažnější podněty na zlepšení firmy, což se v praxi také obvykle děje. „SPORTISIMO je firma otevřená zpětné vazbě zaměstnanců, i proto každý měsíc provádíme průzkum a ptáme se všech pracovníků na předem vybrané téma. NNTB jsme zavedli spíše jako doplňkový nástroj, linku důvěry, na kterou se může kdokoliv anonymně obrátit s libovolným tématem. Po pravdě jsme čekali, že bude chodit jen málo podnětů, které upozorní například na závažné porušení interních předpisů nebo dokonce zákonů,“ vzpomíná Tomáš Rodný. Realita se ale ukázala přesně opačná. Za rok fungování zaměstnanci SPORTISIMA podali skrz NNTB přes 180 podnětů, v průměru patnáct měsíčně. Většina z nich přitom není příliš závažná, jsou to spíše drobnosti. I těm však má smysl se věnovat.  „Někdo například poprosil, zda by se hudba, která hraje na prodejnách, nemohla častěji měnit. Jiný zaměstnanec se ptal, proč oblíbené pánské boty velikosti 42 nemáme i v dámské variantě. Jsou to na první pohled banality, které vedení firmy kvůli své profesní slepotě již nevidí, ale má smysl se jimi zabývat a vyřešení těchto věcí vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců,“ pokračuje Tomáš Rodný. Původní obavy ze zneužití nástroje se rychle rozplynulyNa nástroji NNTB si pochvaluje zejména jednoduchost implementace i samotného používání.  „Dodavatel FaceUp Technology nám nasazení hodně usnadnil. Veškeré materiály i prostředí aplikace přeložil do pěti jazyků a připravil i marketingové materiály jako například letáky. Díky tomu jsme NNTB rychle nasadili na všech pobočkách v Česku, na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku i Maďarsku,“ říká Rodný, který ve SPORTISIMU pracuje 4 roky. Nenaplnily se ani původní obavy, že NNTB buď nebude využívat nikdo, nebo jej naopak zaměstnanci přehltí a budou zneužívat posíláním nesmyslných podnětů. „Nestalo se ani jedno. Naprostá většina podnětů je skutečně relevantních, rychle se dostane k povolané osobě a obratem je řešíme. Přímo v NNTB si můžete s autorem, byť je anonymní, vyměnit i více zpráv, pokud potřebujete podnět upřesnit nebo se doptat na další informace. Jednodušší věci vyřešíme do 24 hodin, ty složitější za pár týdnů. Většina konverzací pak končí poděkováním autora za vyřešení podnětu,“ uvádí Tomáš Rodný. Při otázce, zda by NNTB doporučil také dalším firmám, má Tomáš Rodný jasno:  „Jakékoliv firmě, která má podobně jako my více poboček na velkém území, například i ve více státech, NNTB rozhodně doporučuji. V takovém prostředí je komplikované od zaměstnanců systematicky sbírat otevřenou zpětnou vazbu, ale díky anonymní platformě tuto možnost získáte.“  NNTB je jednoduchá on-line platforma pro podávání podnětů (tzv. tiketů), se kterou se zaměstnanci naučí pracovat za pár minut. Také byste chtěli sbírali zpětnou vazbu od vašich zaměstnanců? Rádi vám odpovíme na vaše otázky.Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-04-25T14:59:06.395Z3 min čtení
prinosy_whisleblowingu
Whistleblowing
Firemní kultura

5 důvodů, proč se vyplatí zavést whistleblowing

Whistleblowing je nejčastěji spojován s bojem proti korupci, ale je v něm mnohem víc. Pomáhá firmám nastavit zdravé a etické prostředí, získat výhodu oproti konkurenci nebo se chránit před negativní reputací. Whistleblowing má také významný společenský přínos, chrání veřejné zájmy a v posledních letech umožnil zabránit celé řadě nepříjemných situací. Podívejme se na pět hlavních důvodů, proč se vám whistleblowing vyplatí zavést. 1.  Splníte zákonnou povinnostDne 17. prosince 2021 vešla v platnost evropská směrnice o whistleblowingu. V České republice se čeká na projednání zákonu o ochraně oznamovatelů, který implementuje povinnosti vyplývající z této směrnice. Ačkoliv český zákon o ochraně oznamovatelů ještě není definitivně schválený, vše nasvědčuje tomu, že firmy od 25 zaměstnanců budou muset mimo jiné: zavést vnitřní oznamovací systém,určit osobu či osoby, které budou přijímat a posuzovat oznámení,umožnit podávání oznámení také dodavatelům nebo zájemcům o práci ve firmě,vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení písemně do 7 dní od přijetí,posoudit oznámení a vyrozumět oznamovatele o výsledku písemně do 30 dní od podání oznámení (lze 2× prodloužit),zabránit možnému odvetnému opatření vůči oznamovatelům nebo akceptovat také anonymní oznámení.Při porušení kterékoliv podmínky firmě bude hrozit pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu. Nejlepší je proto začít řešit whistleblowing už nyní – předejdete tak vysokým sankcím za nesplnění zákonných povinností a budete ve výhodě před konkurencí. Je také třeba počítat s tím, že whistleblowingovou platformu nejde zavést ze dne na den. Vytvořit funkční a důvěryhodný oznamovací systém, proškolit zaměstnance a zajistit dostatečnou informovanost zabere nějaký čas.   Jak se připravit na nový zákon o ochraně oznamovatelů? Podrobné požadavky zákona najdete tady. 2. Ušetříte peníze Podle průzkumu společnosti NAVEX Global firmy ztrácí kvůli interním podvodům průměrně 5 % svých příjmů. Správně zavedená whistleblowingová platforma pak odhalí 3x více podvodů než mnohem nákladnější interní audity a patří mezi nejúčinnější nástroje pro odhalování nekalého jednání.  Díky whistleblowingu se o problémech dozvíte včas, takže je můžete vyřešit levněji a předejít větším finančním škodám. Navíc už samotné zavedení oznamovacího systému funguje jako prevence. Skutečnost, že ve firmě takový systém existuje, dokáže některé lidi od protiprávního či nekalého jednání odradit. 3. Ochráníte reputaci Pokud zaměstnanci nemají k dispozici oznamovací systém, který by jim umožnil snadno, bezpečně a anonymně upozornit na nekalé či protiprávní jednání, většinou o problémech mlčí, anebo s informacemi, ať jsou jakkoli závažné, vystoupí veřejně. Zatímco finanční ztráty je možné dohnat, poškození dobrého jména společnosti je nevratné. Přitom většina problémů se dá díky oznámení zaměstnanců vyřešit jednoduše, pokud se o něm vedení dozví.  Whistleblowingová platforma pomáhá předcházet zveřejňování informací a negativním zmínkám v médiích nebo na portálech s recenzemi firem od zaměstnanců.  4. Předejdete trestní odpovědnostiSprávně zavedený a funkční systém pro oznamování přispívá ke splnění podmínek k vyvinění se z trestní odpovědnosti právnické osoby.1 S kvalitním whistleblowingem může navíc firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR, a zvyšuje tím také svoji důvěryhodnost v očích stakeholderů a zahraničních obchodních partnerů. 5. Snížíte fluktuaci zaměstnanců Většina lidí, kteří se rozhodnou změnit práci, k tomu má závažný důvod. Překvapivě tím nejběžnějším důvodem není výše finančního ohodnocení, ale nespokojenost s atmosférou na pracovišti. Ať už jde o přístup vedení, vztahy mezi kolegy, nebo jakýkoli jiný problém, jeho včasné odhalení může odchodu zaměstnanců zabránit. Pokud budete mít dobře nastavený oznamovací systém, vysíláte signál, že vám na spokojenosti zaměstnanců záleží. Ti se mohou se svým problémem nejprve svěřit a snažit se ho vyřešit, než se rozhodnou z práce odejít. Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  1 Podle ustanovení § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, je právnické osobě umožněno se z trestní odpovědnosti vyvinit, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Zdroje NAVEX GLOBAL: Strength in Numbers: The ROI of Compliance Programme Hotline Reporting. Stephen R. Stubben, Kyle T. Welch: Evidence on the Use and Efficacy of Internal Whistleblowing SystemsApolena Ondráčková, Sylvie Kloboučková, Jan Dupák. Whistleblowing v otázkách a odpovědích (nejen) pro prošetřovatele. 2020.Jan Sláma, Lenka Stawarczyk, David Špunar. Whistleblowing v českých firmách: jen další byrokracie, nebo příležitost? 2021.Vyvinění se z trestní odpovědnosti právnických osob. Právní prostor, 2021. Dostupné zde.Whistleblowing – účinný nástroj pro podporu zdravé a etické firemní kultury. Deloitte, 2021. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma
2022-03-02T14:27:36.865Z4 min čtení
Požadavky směrnice EU o whistleblowingu
Whistleblowing
Firemní kultura

Jak naplnit požadavky zákona o ochraně oznamovatelů? S NNTB to hravě zvládnete

Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších povinností pro vnitřní oznamovací systém, které vyplývají s projednávaného zákona o ochraně oznamovatelů. Platforma Nenech to být (NNTB) zajišťuje všechny zákonné požadavky.Whistleblowing podle současného návrhu zákona o ochraně oznamovatelů budou muset zřídit všechny firmy s 25 a více zaměstnanci a také veřejní zadavatelé a orgány veřejné moci (s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel). Nová povinnost se tak dotkne drtivé většiny firem a organizací. Vnitřní oznamovací systém měly firmy zavést nejpozději konce března 2022, termín schválení zákona o ochraně oznamovatelů se ale posouvá pravděpodobně na červenec roku 2023. Za nesplnění zákonných požadavků může být uložena pokuta až 1 milion Kč nebo 5 % z čistého obratu. Nedodržování stanovených povinností však může mít kromě peněžitých sankcí také vážný negativní dopad na reputaci zaměstnavatele v očích veřejnosti i obchodních partnerů. NNTB nabízí řešení pro malé podnikatele i velké firmy. Velikosti zaměstnavatele se flexibilně přizpůsobuje také cena (viz ceník NNTB). Platforma NNTB nevyžaduje zásah do IT systému, implementace je proto velmi rychlá a jednoduchá a váš interní oznamovací systém je k dispozici prakticky ihned. Jaké jsou požadavky podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů?Podat oznámení je snadné Zákon o ochraně oznamovatelů vyžaduje, aby zaměstnavatel umožnil učinit oznámení všem potenciálním oznamovatelům, kteří se s protiprávním jednáním setkali s souvislosti s prací - tzn. zaměstnancům, stážistům, obchodním partnerům nebo i uchazečům o práci).  Oznamovací formulář NNTB je přístupný na webu i v mobilní aplikaci. Tím, že NNTB bylo vytvořeno primárně pro děti a až následně pro firemní prostředí, je jeho ovládání velmi jednoduché. Podat oznámení zvládne opravdu každý na 2 kliknutí. Písemné, ústní nebo osobní oznámeníOznamovatel by měl mít možnost volby učinit oznámení písemně, ústně nebo osobně.  Platforma NNTB nabízí oznamovatelům možnost napsání textu i vložení hlasové nahrávky. V případě osobního podání oznámení může příjemce takové oznámení v NNTB jednoduše uložit a dále s ním pracovat.Musí být zajištěna ochrana identity oznamovateleOznamovatelé mohou skrz NNTB podat oznámení zcela anonymně. Ochranu jejich identity zajišťuje moderní šifrovací systém. NNTB umožňuje při zachování anonymity navázat komunikaci s oznamovatelem. Můžete se tak doptat na více informací a informovat oznamovatele o stavu investigace a přijetí nápravných opatření. Bezpečnost a anonymita jsou u nás na prvním místě - NNTB je zabezpečeno na nejvyšší možné technologické úrovni.Povinnost určení příslušné osoby S požadavkem na utajení totožnosti oznamovatelů souvisí také povinnost určení tzv. příslušné osoby (tedy řešitele neboli ombudsmana). Příslušná osoba je zodpovědná za přijímání a prošetřování oznámení a informování oznamovatele o výsledcích šetření, ale musí také vést evidenci a archiv všech podaných oznámení. Pouze tato příslušná osoba může znát detaily oznámení a případně totožnost oznamovatele, pokud se rozhodne vystoupit z anonymity, a musí jej ochránit před případným odvetným opatřením. Přístup k oznámením mají v NNTB výhradně vybraní řešitelé dle organizační struktury nebo typu podnětu. Platforma slouží také jako databáze přijatých oznámení ze všech možných komunikačních kanálů. V rámci NNTB nabízíme rovněž školení pro příslušné osoby nebo služby externí pověřené osoby z řad našich zkušených partnerů. Písemné informování oznamovatele v časových lhůtáchOznamovatel získá právo být písemně informován o přijetí oznámení (do 7 dnů od jeho obdržení), o průběhu investigace oznámení, a především bude mít právo znát závěry šetření, a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v komplikovaných případech lze tuto lhůtu prodloužit). Pokud se tak nestane a do měsíce od podání interního oznámení nedojde k nápravě, dle zákona může oznamovatel veškeré informace zveřejnit v médiích.  NNTB automaticky hlídá všechny lhůty a včas zasílá chytré notifikace. Přijatá oznámení se navíc řadí chronologicky a je možné je jednoduše filtrovat na základě různých kritérií.Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-02-25T12:52:33.683Z3 min čtení
zaměstnanec
Whistleblowing
Firemní kultura

8 nejčastějších problémů, které se zaměstnanci stydí říct osobně

V České republice je dlouhodobě rekordně nízká nezaměstnanost a řada firem má problém najít a udržet kvalifikované zaměstnance. Zaměstnavatelé si začínají uvědomovat, že není důležitý jen vnější obraz firmy, ale i spokojenost zaměstnanců.  Firmy začínají whistleblowing chápat jako příležitost, jak zlepšit firemní kulturu Když v prosinci 2021 vstoupila v platnost směrnice EU “o whistleblowingu“, znamenalo to primárně pro státní sféru povinnost zavést interní oznamovací systém. Stejná povinnost čeká po schválení českého zákona o ochraně oznamovatelů také soukromé firmy s více než 25 zaměstnanci.  Objevuje se však stále více firem, které nečekají na to, až jim zavedení oznamovacího systému nařídí zákon, ale začínají jej používat již nyní. Zavedení interního oznamovacího kanálu totiž není pouze byrokratická nutnost, ale velmi dobrá příležitost, jak například zvýšit zaměstnaneckou spokojenost. Platforma Nenech to být umožňuje snadno a rychle zjistit problémy zaměstnanců a díky možnosti další komunikace pomoct personalistům s jejich efektivním řešením.  Co zaměstnance trápí nejčastěji? Když využijete naplno potenciál interního oznamovacího kanálu, můžete se setkat s velmi širokou škálou oznámení od upozornění na trestnou činnost přes šikanu až po zdánlivě neškodné problémy, jako je zanedbaný úklid. Tyto drobné problémy však mohou mít významný dopad právě na zaměstnaneckou spokojenost. Připravili jsme pro vás přehled nejběžnějších zaměstnaneckých problémů, s jakými se můžete po zavedení interního oznamovacího kanálu ve vaší společnosti setkat. Zanedbaný úklid, špatné podmínky na pracovišti  „Píše na dveře od záchodu sprostá slova“, „nesplachuje“, „nepoužívá štětku na WC“ – takto si mohou zaměstnanci (anonymně) stěžovat na své méně čistotné kolegy. Zaměstnanci jsou nejčastěji nespokojeni s čistotou v šatnách, s úklidem sociálního zařízení a nedoplňováním toaletních potřeb, s úklidem kuchyňky i kanceláří.  Na kulturu pracovního prostředí má negativní dopad také nadměrný hluk – zaměstnance ve výrobě může trápit příliš velká hlučnost ve výrobní hale, v kanceláři zase kolega, který je neustále na telefonu. Podobně nepříjemným problémem je také velké horko nebo zima. Ochranné pomůcky a bezpečnost Tam, kde je potřeba používání ochranných pomůcek, se objevuje nový potenciální problém. Zaměstnancům někdy nevyhovuje kvalita osobních ochranných pomůcek, vadí jim, že si je nemohou pravidelně měnit za nové, nebo že jsou po nich ochranné pomůcky vyžadovány i v situacích, kdy to (alespoň z jejich pohledu) není potřeba.  Na některých pracovištích se zase zaměstnanci necítí bezpečně – zpravidla při práci na stavbách, kde se dostatečně nedbá na všechna bezpečnostní pravidla. Přitom, pokud si stěžují, mají velmi často pocit, že vedení nijak nereaguje. Komunikace firmy k zaměstnancům je obecně dalším problémovým faktorem. Komunikace, zaškolení a meetingy Špatná komunikace a nedostatečné vysvětlování změn může vést k jejich odmítání a nespokojenosti. Pro zaměstnance je důležité vědět, jak je firma organizovaná a kam směřuje. Někdy se první nespokojenosti objeví bezprostředně po nástupu do zaměstnání, a to když se novému zaměstnanci nedostane odpovídajícího zaškolení a podpory. Velmi rozšířeným problémem jsou například neaktualizované manuály a jiné materiály. Další kritický bod představují meetingy, které bývají neproduktivní a pro účastníky nesmyslné – a pro spokojenost v zaměstnání je právě pocit smysluplnosti klíčový. Benefity Až 35 % zaměstnanců není spokojeno se skladbou či množstvím benefitů. Zaměstnanecké benefity jsou v takovém případě kontraproduktivní, protože firma vynakládá náklady na něco, o co zaměstnanci nestojí, a obě strany jsou ve výsledku nespokojené. Typickým příkladem jsou například v minulosti „populární“ podnikové chaty, nebo stravenky v hodnotě, která pokryje sotva polovinu ceny oběda. Home office Práce z domova se pod vlivem pandemie stává novou normou a týká se až třetiny všech zaměstnanců. Podle dostupných průzkumů se 50 % zaměstnanců z domova pracuje špatně. Trápí je zejména komplikovaná komunikace s kolegy, složité připojení do firemní sítě a absence plnohodnotného přístupu do firemních aplikací. Neshody v kolektivu a nespokojenost s nadřízeným  Špatné vztahy s kolegy patří mezi tři nejčastější důvody pro odchod ze zaměstnání. Nezřídka se stává, že i když ve firmě převládá pozitivní atmosféra, některá specifická skupina zaměstnanců prožívá neshody. Ty může například vyvolávat zaměstnanec, který na úkor ostatních neplní pracovní úkoly. Ve vážnějších případech napjaté vztahy mezi kolegy vyústí i ve fyzické útoky. Podle průzkumů je velmi rozšířená také nespokojenost s top managementem, s nadřízeným, nebo se spoluprací mezi odděleními.1 Šikana a sexuální obtěžování Šikana i sexuální obtěžování občas v práci zažívá až 45 % zaměstnanců. Odhaduje se, že šikana na pracovišti je příčinou pětiny všech sebevražd a každý desátý šikanovaný zaměstnanec musí vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc. Sexuální obtěžování je neméně nebezpečné, protože podle odborníků může mít na psychiku obtěžované osoby podobný dopad jako znásilnění a dlouhodobě ji traumatizovat. Nejběžnějším vzorcem je, když muž (zpravidla nadřízený) sexuálně obtěžuje ženu – s takovou formou obtěžování se v Česku setká celá polovina všech žen. Protiprávní jednání  Na oznámení trestných činů se vztahuje připravovaný zákon na ochranu oznamovatelů i směrnice EU o whistleblowingu. V případě oznamování protiprávních jednání jde vůbec nejčastěji o trestné činy v oblasti veřejných zakázek, v oblasti nakládání s veřejným majetkem a v oblasti financí (dotace, úvěry, půjčky…).2 Předmětem whistleblowingového oznámení se však může stát i ohrožení ochrany přírody, ohrožení zdraví osob, znásilnění aj. Interní oznamovací kanál je nejvhodnější nástroj, díky kterému se mohou zaměstnanci svěřit s čímkoli, co je trápí.  Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Zdroje:  1 Co trápí české zaměstnance? Průzkumy ve firmách ukazují na chyby šéfů. TCC online, 2016. Dostupné z: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/zamestnani-problemy-spokojenost.A160606_103334_podnikani_kho 2 Analýza praktických zkušeností s whistleblowingem. Oživení, 2011. Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma
2022-02-14T14:47:59.401Z5 min čtení
1
2

E-book o whistleblowinguStáhněte si zdarma jedním kliknutím!

Whistleblowing v českých firmách - jen další byrokracie nebo příležitost?

Ilustrace e-booku

Stáhněte si e-book v PDF

Vaše celé jméno
E-mail, na který PDF pošleme
Vaše organizace

Kliknutím na Stáhnout souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Jednoduchý oznamovací kanál Nenech to být

Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už přes 2 300 firem, škol a úřadů.

CTA_demo.png
PŘIHLÁSIT SE K NEWSLETTERU

FaceUp Technology s.r.o. © 2022

Průvodce firemním whistleblowingem

Jméno a příjmení
Telefonní číslo
Vaše organizace
E-mail

Kliknutím na tlačítko souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.