Víte, co je to mobbing, bossing, chairing, staffing nebo defaming? Šikana na pracovišti má mnoho podob, pokaždé však poškozuje jednotlivce, kolektiv i celou firmu. Jak ji rozpoznat a jak jí nejlépe předcházet radí odborníci na HR a whistleblowing. Šikana je spojována se školním prostředím, její variace se však objevují i v pracovních kolektivech, kde kromě stresu a nepříjemných pocitů způsobují snížení pracovní efektivity zaměstnanců a vedou ke zvýšené fluktuaci. „Zavedení otevřené firemní kultury a potírání mobbingu, bossingu a dalších forem šikany by pro firmy mělo být prioritou,” upozorňuje Markéta Černá z HR společnosti BIPP. Jaké jsou druhy šikany na pracovišti?BossingBossing je šikana ze strany nadřízeného vůči podřízenému. Jedná se o dlouhodobý a systematický nátlak. Podle stávající legislativy musí takové chování trvat alespoň 6 měsíců, aby se daly podniknout odpovídající právní kroky. Podle Markéty Černé z projektu Feel Good Company se bossing může projevovat relativně drobnými narážkami často zastřenými za pasivně agresivní formy humoru jako například hlasitý komentář šéfa při prezentaci jeho podřízeného na poradě: „Prosím vás, doneste mi někdo kafe, nebo tady u toho zase usnu!“, přehnaná kontrola každého kroku zaměstnance nebo například zadávání nesplnitelných úkolů, zatajování klíčových informací nebo sexuální obtěžování. StaffingStaffing je šikana nadřízeného ze strany podřízených, které má obvykle za cíl nadřízeného poškodit nebo se jej zbavit. Formy bývají stejné jako u bossingu – pomluvy, lži, vydírání, zatajování informací, falšování dokumentů, odmítání spolupráce anebo nevhodné chování se sexuálním kontextem. Mobbing, chairing a defamingMobbing je šikana ze strany kolegů. Defaming je pak konkrétní forma, která se projevuje konkrétně šířením pomluv, například za účelem povýšení, tehdy je pak definována jako chairing. Projevy mobbingu jsou podobné jako u předešlých typů záměrně škodícího chování, například ponižování, zesměšňování, urážky, zpochybňování, výčitky nebo zastrašování. Specifickým druhem šikany je pak „silent treatment” neboli ignorace a přehlížení, která může být v pracovním kolektivu obzvlášť bolestivá. Dopady šikany na pracovišti na firmuPrůzkum společnosti Harvard Business Review ukázal, že 48 % zaměstnanců v týmech, kde se nachází toxický člověk, snížilo své pracovní úsilí, 47 % jich zkrátilo čas strávený prací, 38 % snížilo kvalitu své práce a celých 80 % lidí trávilo část své pracovní doby obavami z incidentu s toxickým člověkem.  Dalšími negativními dopady šikany je zvýšená fluktuace zaměstnanců a poškození celé značky v případě zveřejnění jednotlivých kauz. Jak šikanu na pracovišti řešit?Nejlepší prevencí je tvorba a podpora zdravé firemní kultury a otevřené interní komunikace. Zdravá firemní kultura se projevuje v každodenních maličkostech života lidí ve firmě, například v tom, jaký je dán prostor odlišným názorům na poradách, jak jsou zaměstnanci zapojeni do rozhodování o tématech spojených s jejich prací, jestli existuje transparentní a férové odměňování, transparentním vymezením rolí a zodpovědností, smysluplnými procesy, otevřenou komunikací a zpětnou vazbou. Hlavními charakteristikami jsou důvěra, respekt, otevřenost a zralá komunikace.  Zaměstnavatelé mohou zdravou firemní kulturu a otevřenou komunikaci vědomě tvořit. Prvním krokem může být žádost o zpětnou vazbu nebo přímo vytvoření prostoru, kde se mohou zaměstnanci anonymně svěřovat. K tomu může posloužit například whistleblowingová platforma NNTB, v rámci které mohou zaměstnanci oznamovat nekalosti i posílat zpětnou vazbu. „Zavedení podobného nástroje je jasným signálem do firmy, že chování jako mobbing nebude tolerovat a funguje tak částečně jako prevence,” vysvětluje Jan Sláma, spoluzakladatel NNTB. „Z mnoha stovek případů zaměstnanců a zaměstnavatelů, se kterými jsme zvládnutí šikany řešili, vyplývá, že neřešení toxického člověka na pracovišti stojí firmu výrazné množství peněz v náboru nových lidí, odchodu většinou těch efektivnějších a samostatnějších z týmu a nízké efektivitě celého týmu,” uzavírá Markéta Černá. Zajímá vás, jak může NNTB pomoct ve vaší organizaci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  

Veřejný sektor se připravuje na směrnici o whistleblowingu, většina firem čeká, než parlamentem projde transpoziční zákon. S implementací všech povinností jim může pomoci česká whistleblowingová platforma NNTB. Už 17. prosince začíná být účinná směrnice Evropské unie o whistleblowingu. Jejím úkolem je vytvořit bezpečné prostředí pro oznamovatele protiprávního jednání – takzvané whistleblowery. Česko však má problém, transpoziční zákon o ochraně oznamovatelů se totiž zasekl v Parlamentu ČR kvůli volbám. Ten by měl ochranu proti postihům či odvetě za oznámení vztáhnout v celém rozsahu také na soukromý sektor. Pravidla pro ochranu oznamovatelů se tak zatím budou ve většině případů vztahovat pouze na zaměstnance státních institucí. V Česku již existuje whistleblowingová technologie, která může firmám i státu pomoci s implementací nových pravidel. „Povinnosti zakotvené ve směrnici se od 17. prosince budou vztahovat na přibližně 200 veřejných úřadů a institucí. To znamená, že jejich zaměstnanci například budou moci využít bezpečný oznamovací kanál pro nahlášení podezřelé činnosti, dostanou informaci o přijetí oznámení a také budou muset být vyrozuměni, jak bylo s daným podnětem naloženo. Zároveň se již nebudou muset bát negativních následků podání oznámení, kterým často museli doposud čelit,“ vysvětluje Jan Sláma, CEO a spoluzakladatel první české whistleblowingové platformy NNTB.cz (Nenech to být). Podle metodiky Ministerstva spravedlnosti se směrnice dotkne státních orgánů, krajů a obcí s více než deseti tisíci obyvateli i veřejných institucí jako Všeobecná zdravotní pojišťovna, veřejné vysoké školy, ČEZ či Stanice technické kontroly. Výhodu pak mají samosprávy využívající Mobilní rozhlas od českého startupu Munipolis. Tato služba pro online komunikaci mezi vedením obcí a občany, kterou již využívá skoro třetina republiky, totiž nedávno uzavřela spolupráci s tuzemskou whistleblowingovou platformou NNTB. V jediném prostředí se tak spojuje chytrá komunikace s občany a oznamovací kanál, který splňuje všechny podmínky nové směrnice EU. Ochrana proti interním podvodůmPodle průzkumu EY ztrácí průměrný podnik kvůli interním podvodům až 5 % svých příjmů. Nejspolehlivějším způsobem, jak nekalosti ve firmě odhalit, je podle dat Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) whistleblowing. Ten vloni stál za 43 % všech odhalených protiprávních jednání ve firmách. Za whistleblowery se označují lidé, ať už zaměstnanci, zákazníci či třeba dodavatelé, kteří upozorní příslušné orgány na podezření z protiprávního jednání, které v práci nebo firmě zaznamenali.  V praxi se však whistlebloweři po oznámení často setkávají s pomstou ve formě finančního znevýhodňování, šikany ze strany ostatních zaměstnanců nebo rovnou vyhazovem. Obava z negativních následků přitom často lidi odrazuje od toho, aby na podezřelé chování upozornili. Právě to má za cíl nová směrnice o whistleblowingu změnit, zatím však bude platit jenom pro veřejný sektor. Zákonodárci totiž s největší pravděpodobností nestihnou přijmout zákon o ochraně oznamovatelů, který by povinnost rozšířil i na soukromé společnosti. Soukromý sektor čeká na schválení zákonaZatímco veřejný sektor má jasno, soukromé společnosti musí na přesné znění vyčkávat. Dokud čeští zákonodárci nepřenesou směrnici do vnitrostátního práva, tak se povinnosti týkající se ochrany whistleblowerů na soukromý sektor z velké části nevztahují. Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů přitom ve sněmovně leží již od února, před volbami ale stihl projít pouze prvním čtením. To však neznamená, že se soukromým společnostem vyhne, pouze dochází k jeho odložení. Zatím jen není jasné, na jak dlouho – záleží totiž na rychlosti ustanovení nové vlády a následně rychlosti Parlamentu.  Přesto by však firmy neměly vyčkávat do poslední chvíle. Otálení by totiž mohlo přinést komplikace, jako tomu bylo například v případě zavádění GDPR. „Firmy díky volbám dostaly čas navíc, který mohou využít pro řádnou přípravu na splnění nových povinností. Zejména by měly implementovat vhodné procesy, které ze směrnice vycházejí. Za jejich nedodržení bude hrozit pokuta až milion korun nebo 5 % z ročního obratu,“ upozorňuje Sláma. Směrnice o whistleblowingu totiž přináší celou řadu závazků.  S plněním povinností může pomoci i vhodná technologieKlíčovou součástí směrnice a z ní vycházejícího návrhu zákona je povinnost zaměstnavatele zavést vhodný komunikační kanál, skrze který mohou zaměstnanci či například dodavatelé podávat oznámení o podezření na protiprávní jednání. Ačkoliv se jedná o poměrně přímočarý problém, některé firmy s jeho řešením bojují. „Směrnice nechává zavedení komunikačního kanálu na jednotlivých zaměstnavatelích, ale najít opravdu vhodné řešení není jednoduché. Firmy dosud pro podobné účely používaly telefon, e-mail, fyzickou schránku nebo se spoléhaly na osobní oznámení. Každé z těchto řešení však doprovází určité kompromisy – většinou je to vysoké riziko úniku informace k nesprávné osobě, nekomfortnost pro oznamovatele nebo omezená dostupnost zejména v době práce na dálku,“ vysvětluje úskalí David Špunar, COO a spoluzakladatel platformy NNTB. Navíc tyto varianty často nesplňují požadavky vycházející ze směrnice, např. nutnost oznamovatele informovat ve stanovené lhůtě o přijetí a rozřešení případu. „Firmám se proto vyplatí vsadit na bezpečné digitální řešení v podobě whistleblowingové platformy. Ta nabízí zabezpečený komunikační kanál, striktně omezené přístupy, jsou často dostupné odkudkoliv, pomůžou splnit veškeré povinnosti a zvládají rychle reagovat na případné legislativní změny,“ doporučuje Špunar. Online schránku důvěry od českého startupu NNTB.cz, ve světě známého jako FaceUp, využívá přes 2 000 organizací po celém světě. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Zdroj obrázku: Unsplash, autor: José Martín Ramírez Carrasco Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Češi brzy začnou při problémech v práci „pískat“. Chystaný zákon o whistleblowingu je pro firmy příležitost vyřešit vnitřní problémy i najít inspiraci. JAN SLÁMA, CEO AND CO-FOUNDER NNTB Praha 4. listopadu 2021 – Díky chystanému zákonu o ochraně oznamovatelů budou mít brzy lidé možnost bezpečně řešit nevhodné chování či nekalosti ve firmách. Podle směrnice Evropského parlamentu z roku 2019 jej musí všechny členské státy implementovat do vlastního právního řádu do 17. prosince 2021. Ačkoliv v Česku ještě k finálnímu schválení návrhu zákona nedošlo, současné znění předpokládá uvedení v platnost k 31. březnu 2022. Nejpozději k tomuto datu by pak všechny firmy nad 25 zaměstnanců musely mít funkční vnitřní oznamovací systém pro upozorňování na nevhodné chování či podvody. Podle Jana Slámy, CEO a spoluzakladatele první české whistleblowingové platformy NNTB.cz (Nenech to být), je však třeba nečekat se spuštěním nástroje až do poslední chvíle, jako to řada firem udělala v případě GDPR. Při porušení přísných pravidel jim totiž hrozí vysoké pokuty a ze včasného spuštění online schránky důvěry naopak mohou profitovat.  Ačkoliv povinnost poskytnout zaměstnancům bezpečný komunikační kanál nařizuje nový zákon, je v Česku whistleblowing dlouhodobě vnímán spíše negativně. „Management mívá vnitřní strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v tuzemsku dlouhodobě bráno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože například v anglosaských zemích je whistleblowing naprostou samozřejmostí firemní kultury,“ vysvětluje Jan Sláma. Třeba ve Spojených státech upozorňuje na neetické jednání ve firmách třikrát více lidí než v Evropě. Přitom právě oznámení od zaměstnanců je podle globální studie ACFE z roku 2020 nejefektivnějším způsobem, jak mohou firmy záškodníky ve svých řadách odhalit, a tím i pozitivně ovlivnit své fungování. Ostatní metody jako interní či externí audit mají násobně nižší účinnost. Iluze dokonalé firmyChladný přístup k whistleblowingu v českých firmách je často spojen s mylnou představou manažerů a vedení, že díky jejich otevřené firemní kultuře žádný oznamovací kanál nepotřebují. Podle průzkumu EY však 56 % svědků nekalého chování ve firmě nic neoznámí. Mnohdy jsou totiž ti, kteří na nekalé aktivity a korupci upozorní, označeni za donašeče a čelí hrozbě tvrdé odvety ze strany kolegů nebo nadřízených. Navíc dochází k efektu přihlížejícího, kdy žádný pracovník problém nezmíní, protože se spoléhá, že to udělá někdo jiný. Podle dat společnosti EY přitom na firemních podvodech ztrácí společnosti v průměru 5 % obratu. A právě těmto problémům má za cíl nový zákon díky anonymizaci a ochraně oznamovatelů předcházet. Pokud se totiž firmám podaří tyto potíže překonat, přináší zavedení interního systému pro whistleblowing skvělé výsledky. Například podle průzkumu společnosti NAVEX GLOBAL a analýzy amerických univerzit v Utahu a Washingtonu firmy se zavedeným a funkčním systémem pro oznamování neetického chování řeší o 7 % méně soudních sporů, mají o 20 % nižší náklady na vyrovnání se zaměstnanci a bývá o nich o 46 % méně negativních zmínek v médiích. Online schránka důvěryMezi nejčastější způsoby, jak firmy umožňují svým zaměstnanců oznamovat nekalosti, patří telefonní linky, e-maily a online formuláře, fyzické schránky ve firmě či kombinace těchto nástrojů. Ty však přes relativně nízké pořizovací náklady mají také zásadní omezení, která mohou významně snižovat uživatelský komfort a tím i tendenci zaměstnanců je vůbec využívat. „Telefonní linky lidi znervózňují, nejsou k dispozici 24/7 a často jsou neanonymní. E-maily zase nejsou bezpečné a často působí jako odbyté řešení ze strany firmy. Fyzická schránka není dostupná lidem mimo firmu a neplní tím podmínky nového zákona. Navíc ji může někdo například zničit a případy z ní je potřeba manuálně přepisovat do systému. V případech bez whistleblowing platformy je tedy velmi složité podněty řešit opravdu komfortně, na něco se anonymně doptat nebo oznamovatele informovat o průběhu případu,“ vysvětluje možná úskalí klasických metod David Špunar, COO a spoluzakladatel NNTB. Právě absence jasných postupů při oznamování protiprávního jednání jsou bariérou až pro 42 % lidí. Nová legislativa vyžaduje možnost zvukového podání oznámení, uděluje povinnost oznamovatele vyrozumět o přijetí oznámení do 7 dnů a do 30 dnů jej seznámit s výsledkem. V případě porušení některé z podmínek firmě může hrozit pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu. Mělo by tak být v zájmu firem poskytnout zaměstnancům komfortní způsob bezpečného anonymního oznamování s jasným průběhem a pravidly. S novou směrnicí totiž hrozí organizacím bez řádné whistleblowing platformy stav, kdy by lidé museli případy hlásit po vlastní ose na policii, na ministerstvu či s nimi vystoupit v médiích. Z toho důvodu firmy pomalu od tradičních kanálů upouští a nasazují takzvané online schránky důvěry, které splňují podmínky legislativy, současně celý proces oznamovatelům ulehčují, odstraňují strach z postihu a pro firmy představují minimalizaci zákonných rizik i přímé pozitivní ovlivnění chodu firmy. Pokud totiž nekalé chování uvnitř firem neřeší, mohou podle průzkumů EY přicházet na interních podvodech až o 5 % obratu. „Online schránku důvěry si můžete představit jako webovou či mobilní aplikaci, do které oznamovatel nasdílí své oznámení včetně příloh. V ní pak s řešitelem vzájemně komunikuje při plném zachování anonymity a má neustálý přehled o tom, jak se případ vyvíjí. Taková schránka navíc může být přístupná i zákazníkům, dodavatelům či uchazečům o práci, díky čemuž tento kanál splňuje veškeré podmínky blížícího se zákona o ochraně oznamovatelů,“ dodává Špunar, který takovou schránku důvěry založil s Janem Slámou a Pavlem Ihmem již v roce 2017. Jeho online platforma, která je v Česku známá jako Nenech to být, funguje po světě ve 25 jazykových mutacích pod názvem FaceUp. Využívá ji přes 2 000 firem i škol na čtyřech světových kontinentech, v tuzemsku například Sportisimo, LOMAX, Pilulka.cz či Bar, který neexistuje. V rámci expertizy v HR, právu, compliance a psychologii spolupracuje NNTB.cz s řadou partnerů. Mezi ně se řadí například advokátní kancelář Havel & Partners, Transparency International či online psychoterapeutické platformy Hedepy a Terap.io. Chcete zůstat v obraze? Stáhněte si zdarma náš e-book, ať jste v obraze 📩 Autor textu: Majk Šenkeřík Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Další lockdown, zákaz sociálních kontaktů a docházky dětí do škol opět zhorší klima v rodinách a uzavře oběti domácího násilí do bytů s agresory. V roce 2020 se s žádostí o pomoc na intervenční centra v ČR obrátilo 9 053 osob a očekáváme, že v roce 2021 toto číslo bohužel nebude nižší. Covidová opatření tak tvrdě dopadla na rodinný a partnerský život. V kombinaci s existenčními a finančními stresy mohou do rodin s domácím násilím přinést další eskalaci. Dle výzkumů APIC (Asociace pracovníků intervenčních center ČR) každá 5. až 6. rodina v České republice zažívá domácí násilí a v 80 % těchto rodin žijí děti. A domácí násilí se nevyhýbá ani mužům či seniorům. Do dnešního dne se osoby, kterých se domácí násilí týká, mohly na Intervenční centra (IC) obracet zejména osobně, mailem či po telefonu. Zcela ale chyběla možnost spojit se s příslušným IC anonymně a přímo z domova. Startupová platforma Nenech to být a Intervenční centra se spojují do nového projektu Nenech se, který nabízí každé ohrožené osobě v ČR možnost včasného, snadného a bezpečného kontaktu s intervenčním centrem přímo z  domova.   Na webové adrese Nenech.se najdou oběti veškeré instrukce a další užitečné informace, kam se v případě domácího násilí dále obrátit. Nejdůležitější součástí webu je ale právě formulář, díky kterému se oběť propojí, klidně anonymně, s příslušným intervenčním centrem. Díky unikátnímu kódu, tak může oběť konverzovat s IC nedohledatelně a říct si tak bezpečně o pomoc.  “V době, kdy mají agresoři velmi často přístup jak k telefonu či e-mailu obětí a kdy není možné se nepozorovaně osobně obrátit na příslušné IC, je možnost využít paltformu NNTB skrze nový web Nenech.se prakticky záchranou pro všechny, kteří se stydí, bojí nebo nemají jinou možnost či si přejí zůstat v naprosté anonymitě. Za spolupráci s NNTB jsme velmi rádi, neboť v době úplného omezení sociálních kontaktů i širší rodina a komunita jako případní svědci domácího násilí, nemohou podpořit oběť, pomoci jí. Slibujeme si, že díky novému online prostoru se staneme snadno dosažitelnou a bezpečnou pomocí pro kohokoli (děti i dospělé), kdo se bude chtít svěřit, podpořit a nasměrovat na nejbližší místo pomoci v jeho regionu.” komentuje spolupráci Mgr. Martina Vojtíšková předsedkyně APIC “Máme radost, že můžeme platformu Nenech to být nabídnout jako bezpečnou alternativu spojení s intervenčními centry všem, kteří se s domácím násilím setkávají. Naše platforma už pomohla tisícům dětí, které se setkaly se šikanou a anonymně se mohly svěřit. A my doufáme, že podobnou službu udělá i pro oběti a svědky domácího násilí.” dodává Jan Sláma, CEO FaceUp technology a spoluzakladatel platformy Nenech to být Nenech to být tak bude tentokrát, kromě firem a škol, pomáhat i na poli domácností. Ty by měly být především prostorem, kam se každý z nás může uchýlit do bezpečí. Doufáme, že i k tomu platforma přispěje.  O APICAsociace pracovníků intervenčních center ČR sdružuje 16 poskytovatelů specializované krizové pomoci pro osoby ohrožené domácím násilím – intervenční centra. Ta nabízí telefonický, ambulantní kontakt, případně krizové lůžko. Jejich pomoc je dosažitelná díky terénní službě v každém městě i obci. Intervenční centra může kontaktovat kdokoli, kdo zažívá nebo je svědkem domácího násilí. V případě, že Policie ČR vykázala násilnou osobu ze společného obydlí, pracovníci intervenčních center ohrožené osoby sami kontaktují a nabízejí jim bezplatnou pomoc a podporu. Kontakty na intervenční centra  najdete na www.domaci-nasili.cz nebo www.mlceniboli.cz nebo nově www.nenech.se. Kontakt pro média:  Lenka Stawarczyk, lenka.stawarczyk@faceup.com Tel: 725 614 129 za NNTB Mgr. Martina Vojtíšková, vedouci.ic@spirala-ul.cz Tel: +420 604 170 384 za APIC Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno. Zdroj obrázku: Anthony Tran on Unsplash

Protikorupční organizace Transparency International ČR (TI) navazuje spolupráci s online platformou Nenech to být (NNTB). Partnerství bude probíhat v oblasti online oznamování nekalostí a protiprávního jednání, známé také jako whistleblowing, a dále v poskytování poradenských služeb týkající se korupce a compliance. NNTB je online platformou a mobilní aplikací, která umožňuje široké veřejnosti, ale i soukromým společnostem upozornit na nekalosti nebo zaslat dotaz o radu. V případě spolupráce s TI se bude jednat především o oblast korupce a souvisejících témat se zaměřením na poradenství pro soukromý a státní sektor. „Regulatorní důraz a veřejný tlak na etické prostředí uvnitř firem i úřadů je značný, takže už i menší organizace na toto dbají. Whistleblowing je toho součástí, ale nastavit funkční systém ochrany oznamovatelů vyžaduje individuální přístup v každé organizaci,“ říká Petr Leyer, ředitel TI. „NNTB je pak uživatelsky přístupným lokálním řešením, které ve spojení se správnou implementací, třeba ve spolupráci právě s Transparency, pomáhá vytvářet potřebný základ pro ochranu zaměstnanců, renomé firem nebo funkčnosti úřadů,“ doplňuje. „Nový zákon klepe na dveře a právnické osoby budou muset dříve či později vyřešit, jak se o ochranu svých zaměstnanců a potenciálních whistleblowerů postarat. V NNTB bereme ochranu oznamovatelů, odhalování korupce, ale i pomoc firmám budovat příjemnou pracovní atmosféru, vážně. Proto doufáme, že využití naší platformy ve spolupráci s TI výrazně pomůže českým organizacím řešit případné problémy už v jejich zárodku.“ komentuje spolupráci zakladatel NNTB Jan Sláma. Zákon na ochranu oznamovatelů v ČeskuTransparency se na globální, ale také na národní úrovni dlouhodobě věnuje ochraně oznamovatelů. Evropská pobočka TI v Bruselu pomáhala prosadit evropskou směrnici na jejich ochranu, která je závazná pro celou členskou sedmadvacítku EU. Česká TI národní podobu legislativy aktivně sleduje a připomínkuje. Vláda zákon na ochranu oznamovatelů 1. února 2021 schválila. Nyní má Parlament několik měsíců na projednání, aby mohl být zákon účinný od 17. prosince tohoto roku, což požaduje evropské směrnice. Proto státní instituce a soukromý sektor musejí být připraveni na povinnosti z něj plynoucí. TI je ve spolupráci s NNTB připravena pomoci. Díky oznamovatelům z řad zaměstnanců je odhaleno zhruba 45 % všech podvodů a protiprávního jednání ve firmách. Odhodlat se ale k upozornění na nekalosti chce notnou dávku odvahy. I proto v NNTB vítáme, že už brzy budou mít oznamovatelé právní rámec, který jim v ČR (a celkově v EU) zajistí ochranu, kterou si zaslouží. Díky tomu se snad toto procento v ČR ještě zvýší. Oznamovatelé jsou jedním z rozhodujících a klíčových faktorů v omezování korupce, protože přinášejí zásadní informace a důkazy o kauzách, které by bez jejich vstupu a odvahy mohli zůstat nedořešeny. Nenech to býtNenech to být je online platforma společnosti FaceUp Technology, kterou založilo trio středoškolských studentů. Co původně začalo jako studentský projekt, který pomáhal dětem ve školách upozornit anonymně na šikanu přerostlo v roce 2020 do globálního produktu nejen pro školy, ale i pro firmy. Nyní NNTB platformu už využívají tisíce organizací ze čtyř světadílů. Nenech to být – Aby se nikdo nebál ozvat. Transparency International ČRJsme kompaktní protikorupční tým, který řeší velké mezinárodní i malé regionální kauzy. Prosazujeme efektivní systémová řešení. Chráníme veřejné rozpočty. Šetříme miliardy korun našim spoluobčanům. Prostřednictvím projektů vzděláváme o korupci občanskou společnost, státní a soukromou sféru. Poskytujeme zdarma právní poradenství široké veřejnosti. Díky naší globální síti poboček Transparency International sdílíme mezinárodní zkušenosti všude tam, kde je třeba. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno. Za obrázek děkujeme Unsplash, Paweł Czerwiński