Novinky z whistleblowingu a ochrany oznamovatelů

Whistleblowing je nejčastěji spojován s bojem proti korupci, ale je v něm mnohem víc. Pomáhá firmám nastavit zdravé a etické prostředí, získat výhodu oproti konkurenci nebo se chránit před negativní reputací. Whistleblowing má také významný společenský přínos, chrání veřejné zájmy a v posledních letech umožnil zabránit celé řadě nepříjemných situací. Podívejme se na pět hlavních důvodů, proč se vám whistleblowing vyplatí zavést. 1. Splníte zákonnou povinnostDne 17. prosince 2021 vešla v platnost evropská směrnice o whistleblowingu. V České republice se čeká na projednání zákonu o ochraně oznamovatelů, který implementuje povinnosti vyplývající z této směrnice. Ačkoliv český zákon o ochraně oznamovatelů ještě není definitivně schválený, vše nasvědčuje tomu, že firmy od 50 zaměstnanců budou muset mimo jiné: zavést vnitřní oznamovací systém,určit osobu či osoby, které budou přijímat a posuzovat oznámení,umožnit podávání oznámení také dodavatelům nebo zájemcům o práci ve firmě,vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení písemně do 7 dní od přijetí,posoudit oznámení a vyrozumět oznamovatele o výsledku písemně do 30 dní od podání oznámení (lze 2× prodloužit),zabránit možnému odvetnému opatření vůči oznamovatelům nebo akceptovat také anonymní oznámení.Při porušení kterékoliv podmínky firmě bude hrozit pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu. Nejlepší je proto začít řešit whistleblowing už nyní – předejdete tak vysokým sankcím za nesplnění zákonných povinností a budete ve výhodě před konkurencí. Je také třeba počítat s tím, že whistleblowing platformu nejde zavést ze dne na den. Vytvořit funkční a důvěryhodný oznamovací systém, proškolit zaměstnance a zajistit dostatečnou informovanost zabere nějaký čas.   Jak se připravit na nový zákon o ochraně oznamovatelů? Podrobné požadavky whistleblowing zákona najdete tady.2. Ušetříte peníze Podle průzkumu společnosti NAVEX Global firmy ztrácí kvůli interním podvodům průměrně 5 % svých příjmů. Správně zavedená whistleblowingová platforma pak odhalí 3x více podvodů než mnohem nákladnější interní audity a patří mezi nejúčinnější nástroje pro odhalování nekalého jednání.  Díky whistleblowingu se o problémech dozvíte včas, takže je můžete vyřešit levněji a předejít větším finančním škodám. Navíc už samotné zavedení oznamovacího systému funguje jako prevence. Skutečnost, že ve firmě takový systém existuje, dokáže některé lidi od protiprávního či nekalého jednání odradit. 3. Ochráníte reputaci Pokud zaměstnanci nemají k dispozici oznamovací systém, který by jim umožnil snadno, bezpečně a anonymně upozornit na nekalé či protiprávní jednání, většinou o problémech mlčí, anebo s informacemi, ať jsou jakkoli závažné, vystoupí veřejně. Zatímco finanční ztráty je možné dohnat, poškození dobrého jména společnosti je nevratné. Přitom většina problémů se dá díky oznámení zaměstnanců vyřešit jednoduše, pokud se o něm vedení dozví.  Whistleblowing platforma pomáhá předcházet zveřejňování informací a negativním zmínkám v médiích nebo na portálech s recenzemi firem od zaměstnanců.  4. Předejdete trestní odpovědnostiSprávně zavedený a funkční systém pro oznamování přispívá ke splnění podmínek k vyvinění se z trestní odpovědnosti právnické osoby.1 S kvalitním whistleblowingem může navíc firma získat řadu certifikací, od ISO po CSR, a zvyšuje tím také svoji důvěryhodnost v očích stakeholderů a zahraničních obchodních partnerů. 5. Snížíte fluktuaci zaměstnanců Většina lidí, kteří se rozhodnou změnit práci, k tomu má závažný důvod. Překvapivě tím nejběžnějším důvodem není výše finančního ohodnocení, ale nespokojenost s atmosférou na pracovišti. Ať už jde o přístup vedení, vztahy mezi kolegy, nebo jakýkoli jiný problém, jeho včasné odhalení může odchodu zaměstnanců zabránit. Pokud budete mít dobře nastavený vnitřní oznamovací systém, vysíláte signál, že vám na spokojenosti zaměstnanců záleží. Ti se mohou se svým problémem nejprve svěřit a snažit se ho vyřešit, než se rozhodnou z práce odejít. Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět whistleblowing systém NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. 1 Podle ustanovení § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, je právnické osobě umožněno se z trestní odpovědnosti vyvinit, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Zdroje NAVEX GLOBAL: Strength in Numbers: The ROI of Compliance Programme Hotline Reporting. Stephen R. Stubben, Kyle T. Welch: Evidence on the Use and Efficacy of Internal Whistleblowing SystemsApolena Ondráčková, Sylvie Kloboučková, Jan Dupák. Whistleblowing v otázkách a odpovědích (nejen) pro prošetřovatele. 2020.Jan Sláma, Lenka Stawarczyk, David Špunar. Whistleblowing v českých firmách: jen další byrokracie, nebo příležitost? 2021.Vyvinění se z trestní odpovědnosti právnických osob. Právní prostor, 2021. Dostupné zde.Whistleblowing – účinný nástroj pro podporu zdravé a etické firemní kultury. Deloitte, 2021. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma

Důležitost compliance programů v poslední době neustále roste a téměř každá společnost, ať už v soukromém, neziskovém či veřejném sektoru, má nastavená nějaká interní pravidla.  Tzv. compliance management systém neboli compliance program lze chápat jako soubor pravidel fungování společnosti, jehož cílem je zamezit porušování právních předpisů a etických norem ze strany společnosti a jejích zaměstnanců. S pomocí následujících pěti jednoduchých tipů můžete v jakékoli společnosti nastavit funkční a účinný compliance program. 1.      Základem je dobře nastavený whistleblowingWhistleblowing bude po přijetí zákona o ochraně oznamovatelů povinnou součástí každého compliance management systému, podobně jako je tomu i v případě GDPR. Do nastavení interních procesů oznamování protiprávního jednání se bez ohledu na zákon už nyní pouští stále více firem a whistleblowing se stává zásadní součástí compliance programů. Whistleblowing systém je určený pro přijímání, posuzování a řešení oznámení o protiprávním a nebo neetickém jednání. Není tedy jen pomůckou pro komunikaci, ale je efektivním nástrojem pro odhalování protiprávního a neetického jednání uvnitř společnosti, a přispívá tak ke compliance kultuře.1 2.      Bez etického kodexu se neobejdeteEtický kodex je další neodmyslitelnou součástí každého compliance programu a představuje základ pro jeho další jednotlivé prvky. Pomáhá také s nastavením pravidel firemní kultury, díky které si zaměstnavatel zajišťuje pověst zodpovědné společnosti, což má důležitou roli pro obchodní vztahy i získávání nových a udržení stávajících zaměstnanců. Etický kodex vyjadřuje zásady a hodnoty společnosti, slouží k vymezení se proti nelegálním aktivitám, deklaruje zásady poctivosti, transparentnosti, profesionality, morálky ad. Velké celosvětově známé firmy si zpravidla velmi zakládají na jeho detailním zpracování, protože právě správné nastavení a dodržování etických principů je základním požadavkem dosažení tzv. legal compliance. 3.      Vytvořte program na míru vaší společnostiWhistleblowing a etický kodex jsou klíčovými prvky každého účinného compliance programu. Kromě nich však compliance programy mohou obsahovat mnoho dalších prvků, jako jsou opatření týkající se bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů, dodržování pravidel hospodářské soutěže, nakládání s osobními údaji, nakládání s know-how aj. Pro účinný compliance program je nezbytné znát a respektovat specifické potřeby konkrétní společnosti. Velká strojírenská firma potřebuje zcela jiný compliance program než malá rodinná pekárna a pobočka nadnárodního řetězce by zase neměla model compliance programu slepě přebírat od mateřské firmy, ale zohlednit v něm své vlastní potřeby. Compliance management systém také vyžaduje přesně specifikovaná pravidla a požadavky a určení opatření, která budou použita při jejich nedodržení a porušení. Potřebujete poradit, jak účinně zavést compliance program ve vaší společnosti? Rádi vám odpovíme na vaše otázky.4.      Seznamte zaměstnance s compliance programemSestavením správného compliance programu ještě není vyhráno. Zásadním předpokladem dobře fungujícího a užitečného compliance programu je obeznámení, či ještě lépe pravidelné a opakované proškolování zaměstnanců i zástupců společnosti tak, aby nastavenému compliance programu všichni rozuměli a uměli se v něm orientovat. Je proto důležité, aby byla jeho pravidla přehledná a srozumitelná, aby neobsahovala příliš formální právní jazyk ani prázdné fráze a vágní pojmy a aby skutečně určoval zaměstnancům a společnosti správný směr. 5.      Compliance program vyžaduje pravidelnou údržbuPro účinné fungování compliance management systému je potřeba pravidelně kontrolovat dodržování všech stanovených norem a udržování vytyčené firemní kultury. Jelikož se každá firma časem rozvíjí a proměňuje a stejně tak se mění i společenské a legislativní podmínky, je dobré sledovat změny, novely a nové právní předpisy a v souladu s nimi compliance program upravovat a aktualizovat. V neposlední řadě je velmi užitečné vést o všem řádnou evidenci, aby mohla společnost v případě potřeby doložit, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila potenciálnímu páchání trestné činnosti. Správně nastavený compliance program, zejména pokud obsahuje vhodně implementovaný whistleblowing systém, totiž umožňuje právnické osobě vyvinit se z trestní odpovědnosti.2 Interní oznamovací systém pro oznamování je navíc jedním ze základních požadavků mezinárodních standardů ISO, a to jak např. standardu ISO 19600 pro Compliance management systémy, tak i souvisejícího standardu ISO 37001 pro systémy řízení protikorupčních opatření.Více viz Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Nejvyšší státní zastupitelství, 9. 11. 2020, Brno.Zdroje: Havel, Lukáš: Management a compliance program. Právní prostor. 24.11.2015. Dostupné zde.Kubíčková, Alice: Compliance program jako nezbytný pomocník společnosti. Práce a mzda. 21. 3. 2017. Dostupné zde.Náhlovská, Lenka: Význam etického kodexu pro trestněprávní compliance. Advokátní deník. 16. 1. 2020. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

CTP Invest je největším evropským vlastníkem, developerem a správcem logistických a průmyslových nemovitostí. Za 25 let se stala největším veřejně obchodovaným developerem I&L v Evropě a v současné době má kolem 900 zaměstnanců a externích pracovníků.  Whistleblowing společnost CTP Invest zavedla v roce 2022 hned z několika důvodů. Kromě přípravy na nový zákon o ochraně oznamovatelů chtělo vedení společnosti zvýšit důvěryhodnost, dostupnost a také zavést možnost anonymních podnětů. Implementaci whistleblowingu měla na starost Compliance Officer Rohia Hakimová, která se v oblasti compliance pohybuje více než 10 let. Paní Hakimová popisuje, co je důležité při zavádění whistleblowingu:  Výběr vhodného whistleblowing nástroje považuji za klíčové. Bohužel se v praxi stále vyskytují takové oxymorony jako schránka vedle ředitelských dveří a pod kamerou. A jako vždy je důležitá správná komunikace. Zaměstnanci musí mít jistotu, že se jejich podněty řádně vyšetří, že proti nim nebudou činěna odvetná opatření, podají-li pravdivé oznámení v dobré víře. Přečtěte si také rozhovor s Rohiou Hakimovou o whistleblowingu a compliance. Proč jste zvolili právě software NNTB? Důležitým faktorem pro mě byla bezpečnost a přehledná správa podnětů. Platforma NNTB je navíc dostupná ve všech jazycích a jurisdikcích, v nichž podnikáme. Dalším pozitivem bylo plnění ISO standardů a soulad s požadavky GDPR. Líbí se mi jednoduchost, přístupnost a finanční dostupnost platformy. Kromě toho mě zaujal příběh, který je za založením NNTB, a skutečnost, že jejím využíváním přispíváme na dobrou věc – na boj proti šikaně ve školách. Rohia Hakimová vysvětluje, že při zavedení whistleblowingu v organizaci by se mělo začít vysvětlením toho, co to vlastně je a jaký je jeho přínos.  Je důležité hned v úvodu nastavit pozitivní vnímání tohoto efektivního nástroje v boji proti podvodům a korupci. Protože negativní postoj např. managementu může vaše snahy o efektivní whistleblowing naprosto zhatit. Je také důležité vybrat vhodnou pověřenou osobu, která má zkušenosti v této oblasti, která má především důvěru zaměstnanců. Společnost CTP Invest o zavedení vnitřního oznamovacího systému NNTB oznámila zaměstnance prvně e-mailem, dále ho komunikuje na firemním intranetu a prostřednictvím compliance školení. Informace o whistleblowingu společnost uvedla také na svých webových stránkách, v etickém kodexu a dalších směrnicích nebo jiných firemních dokumentech. A jak implementaci vnímali zaměstnanci?  Zaměstnanci přijali whistleblowing pozitivně. Takřka ihned po zavedení přišlo do aplikace několik podnětů na zlepšení pracovního prostředí. Celkem máme od zavedení NNTB 45 oznámení, přičemž předtím to byla 0. Všechna oznámení byla relevantní. Přínos je zcela jednoznačný. Zaměstnanci dostali signál, že to s oznámeními myslíme vážně, a právě proto umožňujeme i externí řešení, které dodává oznamovatelům možnost bezpečného a skutečně anonymního oznámení. Přes whistleblowing systém NNTB dostává společnost CTP Invest primárně náměty na zlepšení firemní kultury nebo záležitosti týkající se pracovního prostředí. Konkrétněji - konflikty na pracovišti. “NNTB splnilo má očekávání a doporučuji dalším firmám, kdykoliv je řeč o whistleblowingu,” uzavírá paní Hakimová.   Zajímá vás whistleblowing a chcete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Pokud si zatím neumíte představit, jaký má compliance přínos pro podnikání, tenhle rozhovor vám otevře oči. Jak firemní kultura ovlivňuje úspěšnost firem? Co vše obnáší compliance a jakou roli v něm hraje whistleblowing? Na tyhle otázky nám odpověděla Rohia Hakimová, která se v oblasti compliance pohybuje jako ryba ve vodě - téměř 10 let pracovala jako Compliance Specialistka pro Ernst & Young (EY), nyní pracuje jako Compliance Officer pro CTP Invest a zároveň je aktivní členkou České Compliance Asociace.  Co vás k této práci přivedlo? Naplňuje vás? Považujete ji za svoje poslání? Compliance si mě asi našlo samo. Pracovala jsem tehdy pro jistou nadnárodní společnost. Po několika akvizicích a fúzích bylo nutné zásadně zlepšit firemní kulturu. Nasadil se proto masivní HR program na změnu firemní kultury, jehož jsem byla výraznou tváří. Díky tomu jsem byla následně poctěna implementací compliance programu v České republice a na Slovensku. To byl rok 2005. Díky úspěšné implementaci jsem byla “objevena” EY a v roce 2011 přijala jejich pracovní nabídku. Tak jsem nabyla zkušenosti s compliance z různých odvětví a organizací ze soukromého i státního sektoru. Compliance je rozhodně naplňující práce a svým způsobem i poslání. Rozhodně bych se mu ráda věnovala i nadále. Co se týče práce pro CTP, bylo lákavé začít pracovat pro atraktivní, úspěšnou a expandující společnost. Líbilo se mi, že mohu vybudovat compliance program na “zelené louce”, v souladu s ambiciózním cílem top managementu: vydání zelených bondů a následný vstup na burzu (IPO).  Spousta lidí stále neví, co si pod pojmem “compliance” konkrétně představit. Jak byste compliance stručně charakterizovala? Nejčastěji se pro překlad slova „compliance“ do českého jazyka skloňují slova „shoda,“ „slučitelnost“ nebo „soulad,“ která jsou však, dle mého názoru, velmi fádní a málo vypovídající. Anglický výraz „compliance“ totiž zahrnuje celou škálu činností a okruhů, které pod compliance spadají a to v takovém rozsahu, že v českém jazyce není možné takový význam obsáhnout v jednom slově. Někdy bývá pro compliance skutečně používáno slovo shoda. Příznivci tohoto výrazu argumentují tím, že se jedná o shodu s legislativou. Je však zásadní uvědomit si, s jakými  pravidly je třeba soulad zajistit. Dle mého názoru je compliance ještě o dost víc, než jen shoda se zákonem a pravidly.  Compliance je o dodržování zákonných požadavků, požadavků regulátorů, interních předpisů, etických standardů a „dělání ještě něčeho navíc.“ Zejména v rovině etiky, soužití s okolím firmy a podobně. Zastávám názor, že právo nemůže postihnout veškeré životní situace. Etika zvyšuje výkonnost organizace, snižuje transakční náklady a posiluje loajalitu zaměstnanců. Domnívám se, že každý by chtěl pracovat v eticky jednající organizaci.  Etika řeší střet zájmů, v dnešní době tolik diskutované téma, mimo jiné také v české politické sféře. Etika umožňuje vyjádřit se k právně i společensky neřešeným problémům. Navíc je zřejmé, že roste tlak veřejnosti na společenskou odpovědnost firem. Naštěstí se nakonec odborná veřejnost shodla na využívání výrazu „compliance,“ což občas naráží na nelibost zejména u zaměstnanců státní správy, která – a je to velmi správné – trvá na využívání českých slov. Případ compliance si však zaslouží výjimku, která je nakonec vždy přijata všemi zúčastněnými stranami. Vývoj v oblasti compliance a používání tohoto slova ukazuje mimo jiné použití tohoto výrazu v metodice Nejvyššího státního zastupitelství k TOPO ( Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim – Průvodce novou právní úpravou pro státní zástupce). Jak compliance pomáhá manažerům a firmám? Ovlivňuje etika a firemní kultura úspěšnost firem? Dnešní doba jednoznačně ukazuje, že etické podnikání je pro společnosti kritické. Možná ne globálně, ale ve vyspělých zemích rozhodně ano. Jednoznačně např. vidím citlivost mladší generace, která preferuje společnosti s vysokými etickými standardy – ať už je jejich pohled zákaznický nebo potenciálního zaměstnance, a není ochotna nic tolerovat ani dělat ústupky. Jakou roli v compliance hraje whistleblowing? Jak vnímáte whistleblowing a jeho povinné zavedení do českých firem a institucí? Různé analýzy (např. Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů) dlouhodobě ukazují, že whistleblowing je jednoznačně nejčastějším způsobem, jakým mohou společnosti odhalit podvod. A dává to smysl. Nejtypičtěji podvod nahlásí zaměstnanci. Neboť jsou to právě zaměstnanci, kdo může nějaké nestandardní jednání zachytit nebo být jeho svědkem. Jaké máte s whistleblowingem zkušenosti? Můžete nám říct nějaké příklady? Zkušenosti s whistleblowing mám letité, jak je zřejmé z mého životopisu. Bohužel se k němu v našich zeměpisných šířkách lidé (stále) často staví negativně. Je proto potřeba ještě spousta edukace a osvěty. Věřím, že nadcházející kampaň Ministerstva spravedlnosti v tom pomůže. Mám zkušenost, že prostřednictvím whistleblowingu může organizace odhalit závažné podvody. Často přichází upozornění na možnou manipulaci ve veřejných zakázkách nebo informace o korupci. Konkrétně se např. podívejme na veřejně prospěšný whistleblowing v případě tabákového průmyslu. Až interní oznamovatel odhalil jak jsou - do té doby intenzivně propagované a masově konzumované - cigarety zdraví škodlivé, a že na nich vzniká závislost. Což výrobci cigaret do té doby vehementně popírali.  V rámci schvalování zákona o ochraně oznamovatelů jste se zapojila do boje za anonymitu whistleblowingu. Proč je podle vás anonymita zásadní?Anonymita je podle mého názoru zásadní, protože není jednoduché vystoupit z řady a oznámit jednání, s kterým nesouhlasíme. Společenské stigma “práskačů” je pořád v naší společnosti zřejmé. Setkávám se s tím při naprosto každém rozhovoru nebo diskusi na téma whistleblowingu. A to překvapivě také u právníků, advokátů nebo - a to je smutné - i u příslušných osob. Historie a zkušenosti známých whistleblowerů ukazují, že oznámení může mít dalekosáhlé osobní konsekvence. Od možné ztráty zaměstnání a v těch nejzávažnějších případech jde oznamovatelům dokonce o život. Rozhodnutí o nekalosti promluvit obvykle dlouho zraje, a může se stát, že whistleblowing je poslední šance, když jiná snaha o nápravu selhala, i přesto je to velice nekomfortní.    Jaké jsou největší výzvy ve vaší práci?Výzva je rozhodně to, že musíte být neustále v povědomí zaměstnanců. Aby se compliance stalo nedílnou součástí jejich každodenního života. Pozitivní součástí. Chci být partner nikoliv hrozba nebo trestající element. Být podporou, nikoliv brzdou podnikání. A také to, že compliance se neustále mění. Nemyslím tím jenom legislativu a požadavky, ale také přesah. Dnešní compliance officer by se měl orientovat také v oblastech jako je ochrana údajů, ESG a kybernetická bezpečnost (IT). To jsou mnohdy nelehké disciplíny a vyžadují další sebevzdělávání. A v neposlední řadě komunikace. Komunikace je klíčem, jako ostatně ve všem. Zajímá vás whistleblowing a chcete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Jak pomáhá whistleblowing bojovat s toxickým prostředím ve firmách? A jak se liší přístup českých firem k whistleblowingu ve srovnání s americkými? Přečtěte si rozhovor s česko-americkou expertkou na whistleblowing Norou Kurzovou. V čem má Česko a Evropa oproti USA nevyužitý potenciál, co se týče whistleblowingu?V Česku a dalších zemích je zásadním nedostatkem malá osvěta. Nedostatečně se mluví o tom, proč je korupční chování špatné a co si pod tím vlastně představit jiného než obálku s penězi. Korupce se dá popsat jako zneužití postavení (za účelem nelegitimní výhody). V rámci zaměstnání se to může projevovat tím, že firma neřeší střety zájmů, špatný šéf zneužívá svého postavení, bere, dává či podporuje úplatky, nezajímá se o etické normy, zavírá oči před tím, co se v kolektivu děje, nebo stopy po tom dokonce zahlazuje, netrvá na tom, aby firma měla kontrolní mechanismy na prevenci a odhalování trestné činnosti atd. Nemluví se dost ani o tom, jaký dopad má takový leadership na efektivitu firmy, natož pak na osobnost člověka, který v takovém kolektivu působí. Jaké nedostatky v otázce whistleblowingu vidíte na straně firem?Firmy se nedostatečně zamýšlí nad tím, jak zabránit odvetě proti oznamovateli, a nejsou ochotné do whistleblowingu investovat. Uchylují se ke zřizování e-mailových schránek, které jsou však pro oznamovatele spíše odrazující a nejsou dostatečně bezpečné. Nejlepší řešení je technologický nástroj, který po oznamovateli nevyžaduje komunikaci z jeho e-mailové adresy, který není zcela interní, a hlavně kde je jasně nastaveno, kdo má k čemu přístup, co se s oznámením děje, jaké údaje z něj jdou zjistit, a celý systém je dobře technologicky zabezpečený. Obavy firem ze zahlcení falešnými oznámeními se nenaplňují. Některé firmy se při použití takových nástrojů obávají zneužití a falešných oznámení.V realitě se toto prakticky neděje. Za celých 15 let své praxe bych případy zneužití spočítala na prstech jedné ruky. Drtivá většina ohlášení je zjevně opodstatněná, motivovaná buď reálnou snahou o řešení tíživé situace, vnímáním protiprávního stavu, nebo snahou o sdílení nápadů na zlepšení, které se lidi stydí říct pod svým jménem. Obavy ze zahlcení falešnými oznámeními se prostě nenaplňují. A kdyby náhodou lidi po spuštění whistleblowing platformy zahltili firmu spoustou falešných obvinění, tak i to vypovídá o tom, že ve firmě není vše úplně v pořádku. Je v Americe vnímán whistleblowing negativně, nebo se stal neodmyslitelnou součástí firemní kultury?Negativní vnímání whistleblowingu je z mé zkušenosti specifikum zemí východní Evropy, respektive postkomunistických zemí. V Americe, ale i Německu, Francii či Británii je whistleblowing chápán spíše jako ozdravný mechanismus, šance poukázat na zlo v situaci, kdy vystoupení pod jménem je nejen nekomfortní, ale někdy i vyloženě nebezpečné. Reakce na téma whistleblowingu se dají dopředu odhadnout podle geografie a historie. Tam, kde lidé nezažili dekády komunismu, fenomén korupce jednoznačně odsuzují a na whistleblowing reagují pozitivně. Tam, kde za sebou mají opresivní státní režim, se častěji objevuje snižování důsledků korupce, a whistleblowing je pro ně spíš “bonzování”. Jako Češka rozumím tomu, proč to v těchto zemích slýchám, ale i tak jsem naprosto přesvědčena (a praxe mi potvrzuje), že má smysl proti korupci bojovat a whistleblowing podporovat. Jak tedy přistupují americké firmy k whistleblowingu?V Americe je běžné, že se v této oblasti musí lidé ve firmě pravidelně dovzdělávat, ačkoli se o whistleblowingu běžně ví více než třeba u nás. Whistleblowingová školení mají různou podobu a někdy zaměstnanec dostane na výběr, jakou formu a rozsah školení preferuje. V Americe se nedělají jen korporátní školení, i samo vedení o whistleblowingu často hovoří, v kancelářích jsou běžně k vidění odkazy na oznamovací nástroje, máte k dispozici několik způsobů, jak podat oznámení, máte pořád na očích různá hesla („speak up“, „if you see something, say something“) a když se něco oznámí, vidíte změnu, nebo aspoň snahu o řešení. Výjimky samozřejmě existují, ale nestalo se mi, že bych někoho slyšela whistleblowing pomlouvat či označovat za bonzování. Jak poznám firmu, která řeší whistleblowing jen papírově a která má o řešení problémů skutečný zájem? Podívejte se na tyto klíčové ukazatele:  Je téma whistleblowingu zmíněno ještě někde jinde, než jen v etickém kodexu nebo při školení po nástupu a slyšíte o tom tématu v průběhu roku hovořit pravidelně i někoho jiného než právníky či lidi z oddělení compliance? Když se zeptáte pár kolegů, vědí, jak mohou něco oznámit? Nebo začnou říkat „joo, na to je někde nějaká směrnice, ale nevím kde“. Podporuje HR oddělení a váš přímý nadřízený otevřeně whistleblowing? Nebo ho tak trochu shazuje, a naznačuje že je to nesmysl? Dodržuje nejvyšší vedení vlastní vnitropodnikové směrnice, nebo mají jiný soubor pravidel? – Nosili i oni respirátory, když to sami vyžadovali po vás? Chodí na jednání včas, odpovídají na e-maily a jednají s lidmi slušně, když to stejné chtějí po vás? Je ve vedení osoba, která zve lidi k tomu, aby se jí při problému ozvali, nestaví kolem sebe bariéry ať už lidské nebo administrativní, a jedná se všemi stejně bez ohledu na jejich pozici?Proč pod vedením některých osob vzniká ve firmách toxické prostředí? Čím si myslíte, že to je?Ukazuje to na určitou manažerskou neschopnost a osobnostní nedostatky. Může to úzce souviset se strachem („abych nepůsobil/a jako člověk, který si neumí věci prosadit“) nebo s nedůvěrou vůči okolí („pokud si na ně nedošlápnu, nebudou makat“). A někdo prostě neumí jednat jinak – zvyšuje hlas, křičí na lidi nebo používá sprostá slova vůči svým podřízeným. Nemá náhled a není si vědom toho, jak toxické prostředí buď přímo vytváří, nebo nepřímo umožňuje. Nedochází mu, že když se nenastaví pravidla, nebo je vedení samo nedodržuje, tak má firma ideální podhoubí k tomu, aby zde bujelo nekalé jednání všeho druhu. A pak jsou samozřejmě lidé, kteří tohle všechno vědí, a toxické prostředí i tak nadále vytvářejí, znevažují whistleblowing a podceňují problém korupce. Ve své praxi jsem viděla všechny možné případy. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Může podle Vás whistleblowing pomoct s vysokými manažery, kteří zneužívají své moci?Naprosto bezpochyby. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Jedna věc je mít směrnici na whistleblowing, protože to říká zákon, druhá věc je reálně nahlášené problémy řešit. Pro firmy je dobré si uvědomit, že oznamovatel má samozřejmě možnost jít s oznámením mimo firmu a že zákazníci dbají na reputaci firem čím dál tím víc. Chcete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu do vaší organizace? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Přinášíme několik případů zaměstnaneckých podnětů, o kterých se vedení firem dozvědělo prostřednictvím whistleblowing systému NNTB (Nenech to být). Díky včasné informaci firmy mohly zabránit nespokojenosti zaměstnanců a dalším problémům.  Prodavačka v retailovém řetězci si všimla, že se jí zákazníci pravidelně ptají na výrobek jednoho z výrobců, jejichž zboží obchod nabízel, ale v obchodech chyběl. Vypracovala analýzu zájmu o tento produkt mezi zákazníky, nabídky konkurence a dostupnosti produktu. Protože se obávala reakce svého nadřízeného, raději analýzu poslala anonymně přes NNTB. Když uviděla pozitivní reakci, z anonymity vystoupila. Výrobní firma zavedla pravidla ochraňující zaměstnance před nemocí Covid19. Jedno z oddělení se ale rozhodlo, že nebudou nosit roušky, jelikož se na první pohled zdálo, že to nikomu nevadí. Opak byl pravdou, jedna kolegyně se kvůli tomu cítila ohrožená, jelikož se kvůli zdravotním potížím řadila do nejvíc ohrožené skupiny. Styděla se to však řešit osobně, proto napsala anonymně skrz NNTB s žádostí, zda by se mohly roušky na pracovišti nosit.Marketingová agentura najala nového manažera PR oddělení, který začal po několika měsících obtěžovat podřízené kolegyně. Dvě z nich nátlak nevydržely a z firmy bez udání důvodu odešly. Třetí žena, na kterou se zaměřil, se začala bránit a sexuální nátlak odmítala. Manager ji začal shazovat před vedením a pokoušel se ji dostat z firmy. Ostatní kolegové se obávali zasáhnout, aby nebyli další na řadě. Napsali tedy vedení firmy přes NNTB a popsali situaci. Když viděli pozitivní reakci a zájem, z anonymity vystoupili a kolegyně se veřejně zastali.Zaměstnanci se cítili méněcenní, jelikož na rozdíl od vedení nedostali firemní dárky s logem firmy. Tři z nich začali uvažovat o odchodu z firmy, jelikož nechtěli pracovat někde, kde si jich dostatečně neváží. Jedna kolegyně naštěstí napsala skrz NNTB vedení firmy, pro které byla maličkost rozdat dárkové předměty i kolegům na nižších pozicích.Zajímá vás, jak může whistleblowing pomoct také ve vaší organizaci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Pojem „whistleblowing” je s námi takřka 40 let. Označuje případy, kdy zaměstnanci upozorňují patřičné instituce či orgány na nekalé jednání ze strany svých nadřízených. Může se jednat zejména o šikanu, projevy diskriminace, vysoké pracovní nasazení, obavy ze zaměstnavatelů, nespravedlivé zacházení či obavy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu práce.  Ukazuje se však, že whistleblowing nemusí být ve firmách pouze jakýmsi „policistou”, ale dobrým nástrojem k transparentnímu pracovnímu prostředí a posilování firemní kultury, která v konečném důsledku vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců. Ti pak raději zůstávají ve svých stávajících pracovních pozicích. Tato zjištění napomáhají bořit doposud existující stereotyp udavačství, který whistleblowing stále v některých firmách provází.  Příjemnější pracovní prostředí šetří peníze a udržuje týmPokud firma překoná prvotní nedůvěru a otevře whistleblowingu své dveře, může očekávat přínos hned v několika ohledech. Průzkum společnosti NAVEX GLOBAL či analýza amerických univerzit v Utahu a Washingtonu například ukázaly, že firmy, které whistleblowing kanály ve svých strukturách zavedly, řeší o takřka 7 % méně soudních sporů a ušetří více než 20 % nákladů na následném vyrovnávání se se zaměstnanci. Méně utrpí i mediální obraz společnosti. Podle zmíněných průzkumů se na veřejnost dostane o 46 % méně negativních zmínek.  Pozitivně však whistleblowing působí nejen na finanční stránku společnosti, ale i personální. Nejčastějším důvodem k fluktuaci zaměstnanců je totiž toxická pracovní kultura. To ukázal průzkum MIT Sloan Management Review uskutečněný na vzorku přibližně 600 společností ze 172 zemí světa za posledních několik let (včetně období před pandemií COVID-19) například prozradil, že je tento faktor více než desetkrát významnějším důvodem odchodu zaměstnance než nespokojenost s platovým ohodnocením. Že je kvalitní firemní kultura pro fungování společnosti zásadní potvrzují nejen zaměstnanci, ale i vedení. Příjemné pracovní prostředí snižuje zásadním způsobem množství stresu, který, jak uvedla Americká psychologická asociace v roce 2017, je jeho zdrojem pro celých 63 % lidí. Vysoké množství stresu následně vede ke špatnému výkonu, nižší kvalitě práce, vzniku konfliktů mezi zaměstnanci a zhoršování zdravotního stavu, jehož častým projevem je například syndrom vyhoření. Ačkoli je naprostá eliminace stresu na pracovišti nejspíš nereálnou výzvou, manažeři mohou využívat různé nástroje, které jej pomohou omezit.  Faktorem, který zásadně přispívá ke zkvalitnění firemního pracovního prostředí je právě efektivní komunikace. Podle Statistik komunikace na pracovišti z loňského roku se ukazuje, že až pro 86 % zaměstnanců a vedoucích pracovníků je hlavní příčinou neúspěchu na pracovišti nedostatek spolupráce a komunikace. Naopak týmy, jejichž členové spolu komunikují efektivně, mohou zvýšit svou produktivitu až o 25 %.  V otevřeném pracovním prostředí pracují lidé výrazně raději, než v takovém, které se vzájemné komunikaci brání. To dokazují například výsledky průzkumu uskutečněného společností Gallup, podle kterého aplikace nástrojů pro vzájemný feedback pomáhá omezit fluktuaci zaměstnanců o celých 15 %. Průzkum People Management Survey z roku 2018 provedený na vzorku více než 5 000 zaměstnanců například ukázal, že manažeři firem, kteří se zpětné vazbě nebrání, dostávají od svého týmu průměrné hodnocení 8,6 z 10. Naopak manažeři, kteří feedback nepřipouští si vyslouží průměrně 4,2 bodů.  Malý krůček pro vedení, velký krok pro firemní kulturuPřestože je whistleblowing vnímán především jako nástroj pro odhalování podvodů a jiných vážných případů, ukazuje se, že zaměstnanci jej v hojné míře používají pro poskytování méně závažnějších podnětů, které mohou vést ke zlepšení pracovního prostředí. Podle společnosti FaceUp, která firmám po celém světě poskytuje whistleblowing anonymní on-line platformu, podávají zaměstnanci především podněty nízké závažnosti, jejichž řešení není pro vedení obtížné a přispívá k všeobecné spokojenosti. „Zaměstnanci například přicházeli s prosbami typu, zda by se hudba, která hraje na prodejnách, nemohla častěji měnit. Jiný zaměstnanec se ptal, proč oblíbené pánské boty velikosti 42 nenabízí prodejna i v dámské variantě. Ačkoli se na první pohled jedná o banality, vedení tyto drobnosti kvůli své profesní slepotě přehlíží. Díky vhodné whistleblowingové platformě se jimi však může zabývat a zvyšovat spokojenost svého týmu,” komentuje Tomáš Rodný, vedoucí HR ze společnosti Sportisimo, která využívá oznamovací systém NNTB. Tento způsob může vyvolávat otázky, zda whistleblowing platforma nebude zneužita a nestane se kanálem pro šíření nesmyslných podnětů, nebo ji naopak nebude využívat nikdo.  „Nestalo se ani jedno. Naprostá většina podnětů je skutečně relevantních, rychle se dostává k povolané osobě a obratem řeší. Přímo na platformě si řešitel může s konkrétním oznamovatelem vyměnit i více zpráv, je-li třeba podnět upřesnit či se doptat na další informace. Záležitosti méně vážného charakteru vyřešíme do 24 hodin, ty složitější do pár týdnů. Většina konverzací pak končí poděkováním autora za vyřešení podnětu. Systém zároveň není nijak zneužíván k neetickému chování jako například šíření pomluv. Pokud by takové jednání bylo odhaleno, je možné jej prostřednictvím platformy účinně vyřešit,” dodává Rodný ze společnosti SPORTISIMO. Firemní kultura je pro společnost zásadní nejen z hlediska interního fungování, ale také vnějšího obrazu. Po boku zajímavé marketingové strategie tak vytváří společnosti obraz sympatického zaměstnavatele, jemuž není lhostejný ani ten nejmenší problém. Pro náboráře je tak zmínka o provozu whistleblowing platformy dobrým argumentem u pohovoru s potenciálním zaměstnancem a doplňuje mozaiku mediálního obrazu na veřejnosti a případných zákazníků. Ten se dnes často rozhoduje kde zboží nakoupí nejen podle ceny, dostupnosti, kvality či možnosti doručení, ale také podle etických norem – tedy způsobu, jakým se zaměstnanec chová ke svým lidem.  V poslední řadě je důvod pro udržení zaměstnance ekonomický. Nábor nového pracovníka totiž není jen složitým a zdlouhavým procesem, není ovšem zdaleka ani levnou záležitostí. Průzkumy ukazují, že samotný nábor nových zaměstnanců může stát značné částky v řádech tisíců dolarů – ukazuje se, že průměrně 3 000 dolarů na nového zaměstnance. Jiné metriky ukazují, že nábor začínajícího zaměstnance stojí společnost přibližně 20 % jeho platu. Čím dříve se navíc zaměstnanec rozhodne svou pozici opustit, tím větší náklady firmu jeho nahrazení stojí. Proto by se společnosti měly fluktuace svých lidí vážně obávat a snažit se ji všemi možnými prostředky, tedy například i whistleblowingovými nástroji, omezit. Spojené státy, kolébka whistleblowinguZemí, kde je používání takových platforem běžným standardem jsou Spojené státy, kde má whistleblowing svou dlouhou tradici a pro zdejší společnosti je již běžným standardem. Vzhledem k častému podávání žalob, které se na novém kontinentě stalo takřka „národním sportem” firmy vědí, jaké benefity jim whistleblowing nástroje přinesou a kolik peněz ušetří.  Pro firmy je zavádění takových nástrojů automatické, běžně je aplikují v okamžiku progresivního růstu při vstupu na burzu. Oznamovatelé zde již neřeší, zda svůj podnět oznámit po telefonu či e-mailem – platforma je pro ně první volbou a více se orientují na funkcionality konkrétní platformy. Whistleblower je také vnímán ryze pozitivně jako jakýsi „hrdina”, který svým aktivním zásahem pomohl odhalit nekalosti ve firmě. Typické pro whistleblowing ve Spojených státech je také kooperace oznamovatelů a řešení jednoho problému ve větším kolektivu. Firmy samotné dokonce své zaměstnance nabádají, aby při odhalování problému vzájemně anonymně spolupracovali a poskytli tak společnosti co nejvíce relevantních podnětů, které může firma při následném řešení zužitkovat. Společnost FaceUp (NNTB.cz) přináší zajímavé srovnání s africkým kontinentem, konkrétně Jihoafrickou republikou, kde rovněž působí. Ačkoli nalezneme v USA řadu podobností, v Africe je situace výrazně horší a eskalovaná. Whistleblowing v tamních firmách slouží především jako jakási „zpovědnice” pro udržování mentálního zdraví a možnost sdělit své obavy či problémy. Whistleblowingové platformy jsou tak v prvé řadě používány pro prevenci sebevražd. Důležitým místním faktorem jsou také zbraně, které zde mají v porovnání se Spojenými státy ještě hlasitější slovo. Přesto je přístup zdejších firem k whistleblowingu zdrženlivější a aplikace nástrojů dlouhý proces. Společnosti na ně ze začátku hledí skepticky, neboť nevěří, že by mohly přinést větší množství podnětů. Mindset zdejších lidí však ukazuje přesný opak. Evropský protipólZatímco v USA představuje whistleblowing samozřejmou součást firemní kultury, v Evropě je situace značně různorodá. Do prostředí zdejších firem totiž teprve proniká skrze nedávno zavedenou směrnici o ochraně oznamovatelů, kterou by v dohledné době všechny členské státy zahrnout do veřejného, posléze i soukromého sektoru. Směrnice má za cíl poskytnout zaměstnancům firem komfortní a jednoduchý způsob bezpečného anonymního oznamování s jasným průběhem a pravidly. Po firmách vyžaduje, aby svým zaměstnancům umožnily písemné i ústní podání oznámení, které musí vedení firmy přijmout do 7 dnů a do 30 dnů je seznámit s postupem řešení a následně s výsledkem. V případě porušení některé z podmínek může firmě hrozit pokuta do výše více než 40 tisíc euro či 5 % z čistého obratu. Od směrnice si Evropská unie slibuje maximální anonymitu a ochranu oznamovatelů před případnými odvetami ze strany vedení či kolegů.  Přijímání whistleblowingových nástrojů však mohou, zejména v zemích bývalého východního bloku, narážet na negativní vnímání, jelikož jsou zde vlivem dřívějších dob považovány za „práskačství”. Celosvětové průzkumy však jasně ukazují, že oficiální zavedení whistleblowingu má pro firmy, jejich zaměstnance, ale i například dodavatele pozitivní přínos v mnoha ohledech.  Je zajímavé, že v porovnání se světem není Evropa oblastí, kde by byl whistleblowing hojně využíván. V evropských zemích obdrží firmy podle průzkumu společnosti NAVEX Global průměrně 5 oznámení na 1 000 zaměstnanců ročně. V případě Severní Ameriky toto číslo narůstá na 10 podnětů, „rekordmanem” je pak Latinská Amerika s průměrnými 15 dotazy na 1 000 zaměstnanců. K podobným legislativním úpravám se také chystá například Japonsko, které se v červnu letošního roku chystá prosadit svůj novelizovaný zákon o ochraně oznamovatelů, který organizacím od určité velikosti nařizuje zavést vnitřní oznamovací systém.  Bez ohledu na část světa je evidentní, že whistleblowing je důležitým nástrojem nejen pro řešení závažných právních problémů, ale budování kvalitní firemní kultury a prostředí, ve kterém lidé rádi pracují. To představuje pro fungování firmy rovnocenný parametr, jako byznysové úspěchy. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu i pro vaše zaměstnance? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Zavádění whistleblowingu ve firmách nejčastěji naráží na dvě hlavní bariéry. První je na straně managementu, který má strach oznamovací systém ve firmě zavést. Další bariéra je na straně zaměstnanců, kteří mohou mít obavu whistleblowing platformu využívat. Bariéry na straně managementuJednou z klíčových překážek zavádění whistleblowingu ve firmách je udavačské stigma. Management firem mívá vnitřní strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v Česku stále vnímáno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože naopak nejdále jsou s podporou whistleblowingu v angloamerických zemích. Například v Americe upozorňuje na neetické jednání 3× více lidí než v Evropě — a z Evropy si nejlépe vede Spojené království. Kromě strachu z udavačství manažeři a manažerky často věří, že žádný oznamovací systém nepotřebují, protože mají otevřenou firmu, ve které si lidé mezi sebou všechny informace říkají. Data ale tuhle domněnku vyvracejí. Například podle průzkumu konzultantské společnosti EY 56 % z těch, kteří jsou ve firmě svědky nekalého jednání, nic neoznámí. Jiné zdroje uvádí ještě vyšší procento. Zajímavé navíc je, že 73 % těchto lidí by zároveň zvažovalo, že informaci o nekalém jednání svěří někomu zvenčí — například správnímu orgánu nebo advokátovi. Na situaci nic nezmění ani to, pokud je firma plná extrovertů a na první pohled otevřených lidí. Behaviorální studie naznačují, že ochota lidí „zapískat na píšťalku“ je přibližně stejně silná u mužů i žen a u introvertů i extrovertů. Na míru ochoty oznamovat nekalé jednání nemá vliv ani věk. Další častou obavou managementu je, že zaměstnanci budou systém nadužívat a zahlcovat nepodloženými stížnostmi. Tyto obavy jsou však liché, například podle reportů firmy NAVEX GLOBAL se téměř polovina všech nahlášených nekalých aktivit uzavírá jako opodstatněná nebo částečně opodstatněná. I jiné průzkumy potvrzují, že u více než poloviny společností nedochází ke zneužívání oznamovacích linek buď vůbec, anebo jen zřídka. Například u našeho oznamovacího systému Nenech to být se oprávněnost podnětů pohybuje kolem 80 % a jedna firma řeší v průměru 3 — 4 oznámení měsíčně. Firma navíc není povinna odpovídat na všechny podněty. Pokud někteří zaměstnanci zahltí ohlašovací systém vulgaritami či na první pohled nepodloženými výpady, je možné tyto zprávy zcela ignorovat. Bariéry na straně zaměstnancůZaměstnanci mají při oznamování neetického či protiprávního jednání ve firmě největší strach z případné odvety ze strany zaměstnavatele nebo ostatních kolegů. Často bývají označení za práskače, čelí nevybíravým útokům, jsou přeloženi a zcela izolováni na jiném oddělení, nebo dostanou horší a podřadnější práci. Americká studie z roku 2008 na 84 whistleblowerech dokonce uvádí, že 82 % whistleblowerů bylo po oznámení nekalého jednání terčem obtěžování, 60 % přišlo o práci,17 % přišlo o bydlení,a 10 % se pokusilo o sebevraždu.Dalším častým důvodem přehlížení neetického jednání je efekt přihlížejícího. Čím více lidí je v kolektivu, tím více zaměstnanci spoléhají, že incident ohlásí někdo jiný. Bariérou také bývá, že lidé nevědí, jakým způsobem mohou oznámení na protiprávní jednání podat. Podle některých průzkumů to jako důvod uvádí až 42 % zaměstnanců. Další lidé nevědí, že se od nich oznamování prohřešků vůbec očekává. Jiní jsou přesvědčení, že firma o problému dávno ví, nebo nevěří, že oznámení něčemu pomůže.Behaviorální expertka Nuala Walsh v článku pro Harvard Business Review dále píše, že za nečinností zaměstnanců často stojí nevědomá potřeba sounáležitosti, preference současného stavu a úmyslná slepota. Podle již citovaného průzkumu konzultantské společnosti EY pak zaměstnanci často cítí tlak, aby si informace nechali pro sebe, mají strach o svou kariéru i osobní bezpečnost nebo nejednají z důvodu loajality vůči firmě i svým kolegům. K loajalitě vůči firmě zaměstnance dokonce nepřímo vyzývá zákoník práce, který zakotvuje povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Whistleblower tak často balancuje na vahách věrnosti vůči firmě a morální či zákonné povinnosti oznámit protiprávní praktiky. Vysoké procento neetického jednání na pracovišti je přehlíženo také z důvodu společenských norem. Typickým příkladem je sexuální obtěžování. Podle tohoto výzkumu se s ním na pracovišti setkalo 34 % žen, další zdroje uvádí mnohem vyšší čísla — například až 80 %. Přesto naprostá většina obětí obtěžování na pracovišti toto chování vůbec nenahlásí. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowing platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sláma