NNTB_Nora_Kurzova.jpg
Whistleblowing
Rozhovory
Firemní kultura

"Bojovat proti korupci a podporovat whistleblowing má smysl," říká Nora Kurzová

Jak pomáhá whistleblowing bojovat s toxickým prostředím ve firmách? A jak se liší přístup českých firem k whistleblowingu ve srovnání s americkými? Přečtěte si rozhovor s česko-americkou expertkou na whistleblowing Norou Kurzovou.V čem má Česko a Evropa oproti USA nevyužitý potenciál, co se týče whistleblowingu?V Česku a dalších zemích je zásadním nedostatkem malá osvěta. Nedostatečně se mluví o tom, proč je korupční chování špatné a co si pod tím vlastně představit jiného než obálku s penězi. Korupce se dá popsat jako zneužití postavení (za účelem nelegitimní výhody). V rámci zaměstnání se to může projevovat tím, že firma neřeší střety zájmů, špatný šéf zneužívá svého postavení, bere, dává či podporuje úplatky, nezajímá se o etické normy, zavírá oči před tím, co se v kolektivu děje, nebo stopy po tom dokonce zahlazuje, netrvá na tom, aby firma měla kontrolní mechanismy na prevenci a odhalování trestné činnosti atd. Nemluví se dost ani o tom, jaký dopad má takový leadership na efektivitu firmy, natož pak na osobnost člověka, který v takovém kolektivu působí. Jaké nedostatky v otázce whistleblowingu vidíte na straně firem?Firmy se nedostatečně zamýšlí nad tím, jak zabránit odvetě proti oznamovateli, a nejsou ochotné do whistleblowingu investovat. Uchylují se ke zřizování e-mailových schránek, které jsou však pro oznamovatele spíše odrazující a nejsou dostatečně bezpečné. Nejlepší řešení je technologický nástroj, který po oznamovateli nevyžaduje komunikaci z jeho e-mailové adresy, který není zcela interní, a hlavně kde je jasně nastaveno, kdo má k čemu přístup, co se s oznámením děje, jaké údaje z něj jdou zjistit, a celý systém je dobře technologicky zabezpečený. Obavy firem ze zahlcení falešnými oznámeními se nenaplňují. Některé firmy se při použití takových nástrojů obávají zneužití a falešných oznámení.V realitě se toto prakticky neděje. Za celých 15 let své praxe bych případy zneužití spočítala na prstech jedné ruky. Drtivá většina ohlášení je zjevně opodstatněná, motivovaná buď reálnou snahou o řešení tíživé situace, vnímáním protiprávního stavu, nebo snahou o sdílení nápadů na zlepšení, které se lidi stydí říct pod svým jménem. Obavy ze zahlcení falešnými oznámeními se prostě nenaplňují. A kdyby náhodou lidi po spuštění whistleblowingové platformy zahltili firmu spoustou falešných obvinění, tak i to vypovídá o tom, že ve firmě není vše úplně v pořádku. Je v Americe vnímán whistleblowing negativně, nebo se stal neodmyslitelnou součástí firemní kultury?Negativní vnímání whistleblowingu je z mé zkušenosti specifikum zemí východní Evropy, respektive postkomunistických zemí. V Americe, ale i Německu, Francii či Británii je whistleblowing chápán spíše jako ozdravný mechanismus, šance poukázat na zlo v situaci, kdy vystoupení pod jménem je nejen nekomfortní, ale někdy i vyloženě nebezpečné. Reakce na téma whistleblowingu se dají dopředu odhadnout podle geografie a historie. Tam, kde lidé nezažili dekády komunismu, fenomén korupce jednoznačně odsuzují a na whistleblowing reagují pozitivně. Tam, kde za sebou mají opresivní státní režim, se častěji objevuje snižování důsledků korupce, a whistleblowing je pro ně spíš “bonzování”. Jako Češka rozumím tomu, proč to v těchto zemích slýchám, ale i tak jsem naprosto přesvědčena (a praxe mi potvrzuje), že má smysl proti korupci bojovat a whistleblowing podporovat. Jak tedy přistupují americké firmy k whistleblowingu?V Americe je běžné, že se v této oblasti musí lidé ve firmě pravidelně dovzdělávat, ačkoli se o whistleblowingu běžně ví více než třeba u nás. Whistleblowingová školení mají různou podobu a někdy zaměstnanec dostane na výběr, jakou formu a rozsah školení preferuje. V Americe se nedělají jen korporátní školení, i samo vedení o whistleblowingu často hovoří, v kancelářích jsou běžně k vidění odkazy na oznamovací nástroje, máte k dispozici několik způsobů, jak podat oznámení, máte pořád na očích různá hesla („speak up“, „if you see something, say something“) a když se něco oznámí, vidíte změnu, nebo aspoň snahu o řešení. Výjimky samozřejmě existují, ale nestalo se mi, že bych někoho slyšela whistleblowing pomlouvat či označovat za bonzování. Jak poznám firmu, která řeší whistleblowing jen papírově a která má o řešení problémů skutečný zájem? Podívejte se na tyto klíčové ukazatele:  Je téma whistleblowingu zmíněno ještě někde jinde, než jen v etickém kodexu nebo při školení po nástupu a slyšíte o tom tématu v průběhu roku hovořit pravidelně i někoho jiného než právníky či lidi z oddělení compliance? Když se zeptáte pár kolegů, vědí, jak mohou něco oznámit? Nebo začnou říkat „joo, na to je někde nějaká směrnice, ale nevím kde“. Podporuje HR oddělení a váš přímý nadřízený otevřeně whistleblowing? Nebo ho tak trochu shazuje, a naznačuje že je to nesmysl? Dodržuje nejvyšší vedení vlastní vnitropodnikové směrnice, nebo mají jiný soubor pravidel? – Nosili i oni respirátory, když to sami vyžadovali po vás? Chodí na jednání včas, odpovídají na e-maily a jednají s lidmi slušně, když to stejné chtějí po vás? Je ve vedení osoba, která zve lidi k tomu, aby se jí při problému ozvali, nestaví kolem sebe bariéry ať už lidské nebo administrativní, a jedná se všemi stejně bez ohledu na jejich pozici?Proč pod vedením některých osob vzniká ve firmách toxické prostředí? Čím si myslíte, že to je?Ukazuje to na určitou manažerskou neschopnost a osobnostní nedostatky. Může to úzce souviset se strachem („abych nepůsobil/a jako člověk, který si neumí věci prosadit“) nebo s nedůvěrou vůči okolí („pokud si na ně nedošlápnu, nebudou makat“). A někdo prostě neumí jednat jinak – zvyšuje hlas, křičí na lidi nebo používá sprostá slova vůči svým podřízeným. Nemá náhled a není si vědom toho, jak toxické prostředí buď přímo vytváří, nebo nepřímo umožňuje. Nedochází mu, že když se nenastaví pravidla, nebo je vedení samo nedodržuje, tak má firma ideální podhoubí k tomu, aby zde bujelo nekalé jednání všeho druhu. A pak jsou samozřejmě lidé, kteří tohle všechno vědí, a toxické prostředí i tak nadále vytvářejí, znevažují whistleblowing a podceňují problém korupce. Ve své praxi jsem viděla všechny možné případy. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Může podle Vás whistleblowing pomoct s vysokými manažery, kteří zneužívají své moci?Naprosto bezpochyby. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Jedna věc je mít směrnici na whistleblowing, protože to říká zákon, druhá věc je reálně nahlášené problémy řešit. Pro firmy je dobré si uvědomit, že oznamovatel má samozřejmě možnost jít s oznámením mimo firmu a že zákazníci dbají na reputaci firem čím dál tím víc. Chcete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu do vaší organizace? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-08-22T15:11:34.432Z5 min čtení
Zkusenosti s NNTB
Whistleblowing
Firemní kultura

Jaké zkušenosti mají firmy s používáním NNTB?

Těší nás, když se od našich klientů dozvíme, že se zavedení NNTB osvědčilo a pomáhá jim zlepšit firemní kulturu. Často se nás ptáte, jak funguje whistleblowing v praxi, proto jsme se zeptali několika klientů na jejich konkrétní zkušenosti.  SPORTISIMOProdejce sportovních potřeb SPORTISIMO má více než 200 poboček v pěti zemích a zaměstnává na 4000 lidí. Vedení firmy očekávalo, že přes NNTB bude dostávat spíše méně podnětů, které budou závažné. Po roce fungování realita ukázala, že se podněty netýkají podvodů ani vážných problémů, ale jde spíše o doporučení či prosby, kterým však má smysl se věnovat: „Někdo například poprosil, zda by se hudba, která hraje na prodejnách, nemohla častěji měnit. Jiný zaměstnanec se ptal, proč oblíbené pánské boty velikosti 42 nemáme i v dámské variantě. Jsou to na první pohled banality, které vedení firmy kvůli své profesní slepotě již nevidí, ale vyřešení těchto věcí vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců,“ vysvětluje Tomáš Rodný. SPORTISIMO dostává průměrně 15 podnětů měsíčně a mnoho  z nich jsou nové nápady na zlepšení, které se stydlivější zaměstnanci nemají odvahu říct osobně.  Úřad městské části Brno-středVelký význam mělo zavedení NNTB také na Úřad městské části Brno-střed. Vedení úřadu se obávalo, aby možnost podávat anonymní oznámení nebyla zneužívána k pomluvám. K tomuto ale nedošlo. Díky NNTB se vedení od několika zaměstnanců dozvědělo o dlouhodobé šikaně na pracovišti a problém tak mohlo úspěšně vyřešit.  Trochu nečekaný, ale užitečný rozměr nám zavedení NNTB ukázalo v oblasti pracovněprávních vztahů. Přijali jsme několik anonymních oznámení od zaměstnanců na šikanu. Po jejich prošetření jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed a v dalším případě jsme převedli několik zaměstnanců pod jiného vedoucího. Na pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu," popisuje Petr Štika, tajemník úřadu Brno-Střed. Vítkovice Steel Vítkovice Steel je ocelářský podnik působící v areálu Vítkovických železáren v Ostravě, který zaměstnává 900 lidí. Po zavedení whistleblowingové platformy zaměstnanci začali posílat kolem 5–7 podnětů měsíčně. Převážně jde o obecné a ujišťovací dotazy. Zaměstnanci se například doptávají, zda komunikaci od vedení rozumí správně.  Zavedení whistleblowingové platformy krásně rozvíjí firemní kulturu – zatímco po zavedení oznamovací platformy psalo 70 % lidí anonymně, dnes už je to pouze 30 %. Zaměstnanci si ověřili, že se opravdu mohou zeptat na cokoliv a už se nebojí napsat pod svým jménem. AKKAPrůmyslová společnost AKKA vyrábí nástroje, systémy a součástky pro automobilový, železniční i letecký průmysl. NNTB se společnost rozhodla zavést proto, aby získala možnost lépe komunikovat se zaměstnanci a získávat od nich zpětnou vazbu: „Jde nám o to propojit vedení s dělníky. Pořádáme pravidelná setkání, nikdo se nikdy na nic nezeptal. Nyní před každou akcí vybídneme zaměstnance, aby přes NNTB napsali, co je zajímá. Lidé dotazy opravdu píšou a při setkání je o čem diskutovat.“  Co se ve firmách řeší obecně? V posledních letech se podle slov klientů zaměstnanci prostřednictvím NNTB svěřovali nejčastěji s těmito problémy: Po vypuknutí války na Ukrajině se někteří zaměstnanci začali obávat o budoucnost firmy a své pracovní místo.Když ve firmě proběhla reorganizace (např. při přechodu pod nového majitele), zaměstnanci psali dotazy k novým procesům, upozorňovali na zmatek, nebo vyjadřovali své obavy z budoucnosti.Pandemie covid-19 s sebou přinesla velké množství opatření a nařízení, které vedení firem komunikovalo svým zaměstnancům. Zaměstnanci se pak doptávali na podrobnosti, nebo si ověřovali, zda informacím rozuměli správně. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-07-22T06:01:55.706Z3 min čtení
Požadavky směrnice EU o whistleblowingu
Whistleblowing
Firemní kultura

Jak naplnit požadavky zákona o ochraně oznamovatelů? S NNTB to hravě zvládnete

Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších povinností pro vnitřní oznamovací systém, které vyplývají s projednávaného zákona o ochraně oznamovatelů. Platforma Nenech to být (NNTB) zajišťuje všechny zákonné požadavky.Whistleblowing podle současného návrhu zákona o ochraně oznamovatelů budou muset zřídit všechny firmy s 25 a více zaměstnanci a také veřejní zadavatelé a orgány veřejné moci (s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel). Nová povinnost se tak dotkne drtivé většiny firem a organizací. Vnitřní oznamovací systém měly firmy zavést nejpozději konce března 2022, termín schválení zákona o ochraně oznamovatelů se ale posouvá pravděpodobně na červenec roku 2023. Za nesplnění zákonných požadavků může být uložena pokuta až 1 milion Kč nebo 5 % z čistého obratu. Nedodržování stanovených povinností však může mít kromě peněžitých sankcí také vážný negativní dopad na reputaci zaměstnavatele v očích veřejnosti i obchodních partnerů. NNTB nabízí řešení pro malé podnikatele i velké firmy. Velikosti zaměstnavatele se flexibilně přizpůsobuje také cena (viz ceník NNTB). Platforma NNTB nevyžaduje zásah do IT systému, implementace je proto velmi rychlá a jednoduchá a váš interní oznamovací systém je k dispozici prakticky ihned. Jaké jsou požadavky podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů?Podat oznámení je snadné Zákon o ochraně oznamovatelů vyžaduje, aby zaměstnavatel umožnil učinit oznámení všem potenciálním oznamovatelům, kteří se s protiprávním jednáním setkali s souvislosti s prací - tzn. zaměstnancům, stážistům, obchodním partnerům nebo i uchazečům o práci).  Oznamovací formulář NNTB je přístupný na webu i v mobilní aplikaci. Tím, že NNTB bylo vytvořeno primárně pro děti a až následně pro firemní prostředí, je jeho ovládání velmi jednoduché. Podat oznámení zvládne opravdu každý na 2 kliknutí. Písemné, ústní nebo osobní oznámeníOznamovatel by měl mít možnost volby učinit oznámení písemně, ústně nebo osobně.  Platforma NNTB nabízí oznamovatelům možnost napsání textu i vložení hlasové nahrávky. V případě osobního podání oznámení může příjemce takové oznámení v NNTB jednoduše uložit a dále s ním pracovat.Musí být zajištěna ochrana identity oznamovateleOznamovatelé mohou skrz NNTB podat oznámení zcela anonymně. Ochranu jejich identity zajišťuje moderní šifrovací systém. NNTB umožňuje při zachování anonymity navázat komunikaci s oznamovatelem. Můžete se tak doptat na více informací a informovat oznamovatele o stavu investigace a přijetí nápravných opatření. Bezpečnost a anonymita jsou u nás na prvním místě - NNTB je zabezpečeno na nejvyšší možné technologické úrovni.Povinnost určení příslušné osoby S požadavkem na utajení totožnosti oznamovatelů souvisí také povinnost určení tzv. příslušné osoby (tedy řešitele neboli ombudsmana). Příslušná osoba je zodpovědná za přijímání a prošetřování oznámení a informování oznamovatele o výsledcích šetření, ale musí také vést evidenci a archiv všech podaných oznámení. Pouze tato příslušná osoba může znát detaily oznámení a případně totožnost oznamovatele, pokud se rozhodne vystoupit z anonymity, a musí jej ochránit před případným odvetným opatřením. Přístup k oznámením mají v NNTB výhradně vybraní řešitelé dle organizační struktury nebo typu podnětu. Platforma slouží také jako databáze přijatých oznámení ze všech možných komunikačních kanálů. V rámci NNTB nabízíme rovněž školení pro příslušné osoby nebo služby externí pověřené osoby z řad našich zkušených partnerů. Písemné informování oznamovatele v časových lhůtáchOznamovatel získá právo být písemně informován o přijetí oznámení (do 7 dnů od jeho obdržení), o průběhu investigace oznámení, a především bude mít právo znát závěry šetření, a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v komplikovaných případech lze tuto lhůtu prodloužit). Pokud se tak nestane a do měsíce od podání interního oznámení nedojde k nápravě, dle zákona může oznamovatel veškeré informace zveřejnit v médiích.  NNTB automaticky hlídá všechny lhůty a včas zasílá chytré notifikace. Přijatá oznámení se navíc řadí chronologicky a je možné je jednoduše filtrovat na základě různých kritérií.Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-02-25T12:52:33.683Z3 min čtení
Onlooker efect
Whistleblowing
Firemní kultura

Efekt přihlížejícího a další 3 důvody, proč lidé neoznamují neetické jednání

Více než polovina zaměstnanců, kteří jsou ve firmě svědky neetického či protiprávního jednání, o tom před svými nadřízenými mlčí. Skoro 75 % z nich však zároveň přiznává, že by informaci o podvodném jednání klidně svěřilo někomu zvenčí — médiím, policii nebo advokátovi. Přesně to se stalo například Škodě Auto, kdy v roce 2019 vyplul na povrch případ drsné šikany na pracovišti. Do médií se dostaly příběhy o tom, jak kmenoví zaměstnanci zavírají své agenturní kolegy do beden s materiálem, lijí jim projímadlo do kávy nebo vazelínou mažou momentové utahovačky, aby se kolegům prosmekávaly při utahování.  V lepším případě mohou včas neodhalené problémy skončit obrovským mediálním očistcem, v horším případě až u soudu.  Začátek whistleblowingu v Česku Zásadní změnu do tématu whistleblowingu v ČR přináší Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V souvislosti s implementací směrnice do českého právního řádu totiž musí všechny soukromé firmy nad 25 zaměstnanců nejpozději 31. března 2022 zavést vnitřní oznamovací systém pro upozorňování na nevhodné chování či podvody. Pravidla jsou přitom docela přísná — oznamovatel musí mít možnost podat oznámení anonymně, je nutné zajistit jeho bezpečnost a firma musí na podněty reagovat ve stanovených lhůtách. Taková „legalizace“ whistleblowingu je přitom v českých firmách hodně citlivé téma. Některé firmy jsou přesvědčeny, že díky otevřené kultuře žádný oznamovací systém nepotřebují, v dalších firmách naráží whistleblowing na odpor, strach nebo lhostejnost zaměstnanců.  Co může stát za neochotou lidí oznamovat neetické jednání? Efekt přihlížejícího Velmi často dochází k tzv. efektu přihlížejícího. V takovém případě pracovník nic neoznámí, protože spoléhá, že to udělá někdo jiný. Efekt přihlížejícího je paradoxní psychologický jev, který ukazuje, že pokud je u nebezpečné nebo vyhrocené situace přítomno více lidí, je méně pravděpodobné, že zasáhnou. V roce 1969 provedl psycholog Bibb Latané spolu s Judy Rodinovou experiment. Studenti Kolumbijské univerzity byli pozváni do místnosti, kde měli v přítomnosti asistentky vyplnit dotazník. Asistentka po chvíli oznámila, že se hned vrátí a odešla do vedlejší místnosti. Po čtyřech minutách se ozvala nahrávka s fiktivním pádem, kdy asistentka naříká, že si zlomila kotník. Nahrávka zněla tak dlouho, dokud někdo ze zkoumaných osob nepřišel na pomoc nebo dokud neuplynula minuta. Jak to dopadlo?  70 % studentů asistentce přispěchalo na pomoc, pokud byli v místnosti samiPokud byli v místnosti dva studenti, k pomoci se odhodlalo 40 %S narůstajícím počtem účastníků (a domluvenými pasivními účastníky experimentu) klesla ochota pomoci k neuvěřitelným 7 %Výsledky podobných experimentů ukázaly, že na nouzové situace lidé reagují v přítomnosti ostatních pomaleji. Ani jediná osoba se necítí být zodpovědná za vyřešení krizové situace.  Stigma udavače Minulý režim způsobil, že se v České republice a dalších postkomunistických zemích oznamovatel neetického jednání negativně označuje za donašeče, udavače nebo informátora. Jde o historicky zakořeněný problém, který už u tak citlivého tématu whistleblowingu okamžitě vzbuzuje nepěkné předsudky.  Whistleblowing přitom nemá s udavačstvím nic společného. Podrobné důvody najdete v článku 7 důvodů, proč whistleblowing není práskačství. Je v přirozeném zájmu každého zaměstnance, aby na pracovišti nedocházelo k neetickému nebo dokonce protiprávnímu jednání. Stigma udavače s největší pravděpodobností pozvolna zanikne. Velký vliv na vnímání této problematiky mají politici a samotné firmy, které mohou podpořit správné vnímání whistleblowingu.  Strach Kromě toho, že lidé, kteří oznamují nekalé aktivity na pracovišti bývají označení za donašeče, čelí hrozbě tvrdé odvety ze strany kolegů nebo nadřízených. Lidé se musí postavit vnitřnímu strachu z odmítnutí a potýkají se také s obavami ze ztráty zaměstnání, odmítnutí kolegů nebo jiných problémů.  Absence bezpečného oznamovacího systému Za neochotou zaměstnanců oznamovat ve firmě neetické nebo podvodné jednání stojí mimo jiné absence pohodlného oznamovacího systému, který by umožnil na takové chování jednoduše a bezpečně upozorňovat. Telefonní linky, e-maily či fyzické schránky jsou přežitek, navíc nezaručují 100% bezpečnost a anonymitu, která je v tomto případě klíčová.  Jak do firmy efektivně zavést whistleblowingovou platformu?Všechny tyto bariéry se dají snížit zavedením firemního oznamovacího nástroje. Základem je proto transparentní komunikace směrem k zaměstnancům. Management musí lidem srozumitelně vysvětlit, proč oznamovací systém do firmy zavádí, co od nich v tomto smyslu očekává, a především, jak ho lidé mají používat. Více se dozvíte v článku Jak do firmy efektivně zavést whistleblowingovou platformu. Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Zdroje: Wikipedia, Manipulatori.czJak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-02-09T14:30:55.434Z4 min čtení
jose-martin-ramirez-carrasco-45sjAjSjArQ-unsplash.jpg
Whistleblowing
Tiskové zprávy

Veřejný sektor se připravuje na směrnici o whistleblowingu

Veřejný sektor se připravuje na směrnici o whistleblowingu, většina firem čeká, než parlamentem projde transpoziční zákon. S implementací všech povinností jim může pomoci česká whistleblowingová platforma NNTBUž 17. prosince začíná být účinná směrnice Evropské unie o whistleblowingu. Jejím úkolem je vytvořit bezpečné prostředí pro oznamovatele protiprávního jednání – takzvané whistleblowery. Česko však má problém, transpoziční zákon o ochraně oznamovatelů se totiž zasekl v Parlamentu ČR kvůli volbám. Ten by měl ochranu proti postihům či odvetě za oznámení vztáhnout v celém rozsahu také na soukromý sektor. Pravidla pro ochranu oznamovatelů se tak zatím budou ve většině případů vztahovat pouze na zaměstnance státních institucí. V Česku již existuje whistleblowingová technologie, která může firmám i státu pomoci s implementací nových pravidel. „Povinnosti zakotvené ve směrnici se od 17. prosince budou vztahovat na přibližně 200 veřejných úřadů a institucí. To znamená, že jejich zaměstnanci například budou moci využít bezpečný oznamovací kanál pro nahlášení podezřelé činnosti, dostanou informaci o přijetí oznámení a také budou muset být vyrozuměni, jak bylo s daným podnětem naloženo. Zároveň se již nebudou muset bát negativních následků podání oznámení, kterým často museli doposud čelit,“ vysvětluje Jan Sláma, CEO a spoluzakladatel první české whistleblowingové platformy NNTB.cz (Nenech to být).  Podle metodiky Ministerstva spravedlnosti se směrnice dotkne státních orgánů, krajů a obcí s více než deseti tisíci obyvateli i veřejných institucí jako Všeobecná zdravotní pojišťovna, veřejné vysoké školy, ČEZ či Stanice technické kontroly. Výhodu pak mají samosprávy využívající Mobilní rozhlas od českého startupu Munipolis. Tato služba pro online komunikaci mezi vedením obcí a občany, kterou již využívá skoro třetina republiky, totiž nedávno uzavřela spolupráci s tuzemskou whistleblowingovou platformou NNTB. V jediném prostředí se tak spojuje chytrá komunikace s občany a oznamovací kanál, který splňuje všechny podmínky nové směrnice EU. Ochrana proti interním podvodůmPodle průzkumu EY ztrácí průměrný podnik kvůli interním podvodům až 5 % svých příjmů. Nejspolehlivějším způsobem, jak nekalosti ve firmě odhalit, je podle dat Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) whistleblowing. Ten vloni stál za 43 % všech odhalených protiprávních jednání ve firmách. Za whistleblowery se označují lidé, ať už zaměstnanci, zákazníci či třeba dodavatelé, kteří upozorní příslušné orgány na podezření z protiprávního jednání, které v práci nebo firmě zaznamenali.  V praxi se však whistlebloweři po oznámení často setkávají s pomstou ve formě finančního znevýhodňování, šikany ze strany ostatních zaměstnanců nebo rovnou vyhazovem. Obava z negativních následků přitom často lidi odrazuje od toho, aby na podezřelé chování upozornili. Právě to má za cíl nová směrnice o whistleblowingu změnit, zatím však bude platit jenom pro veřejný sektor. Zákonodárci totiž s největší pravděpodobností nestihnou přijmout zákon o ochraně oznamovatelů, který by povinnost rozšířil i na soukromé společnosti. Soukromý sektor čeká na schválení zákona Zatímco veřejný sektor má jasno, soukromé společnosti musí na přesné znění vyčkávat. Dokud čeští zákonodárci nepřenesou směrnici do vnitrostátního práva, tak se povinnosti týkající se ochrany whistleblowerů na soukromý sektor z velké části nevztahují. Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů přitom ve sněmovně leží již od února, před volbami ale stihl projít pouze prvním čtením. To však neznamená, že se soukromým společnostem vyhne, pouze dochází k jeho odložení. Zatím jen není jasné, na jak dlouho – záleží totiž na rychlosti ustanovení nové vlády a následně rychlosti Parlamentu.  Přesto by však firmy neměly vyčkávat do poslední chvíle. Otálení by totiž mohlo přinést komplikace, jako tomu bylo například v případě zavádění GDPR. „Firmy díky volbám dostaly čas navíc, který mohou využít pro řádnou přípravu na splnění nových povinností. Zejména by měly implementovat vhodné procesy, které ze směrnice vycházejí. Za jejich nedodržení bude hrozit pokuta až milion korun nebo 5 % z ročního obratu,“ upozorňuje Sláma. Směrnice o whistleblowingu totiž přináší celou řadu závazků.  S plněním povinností může pomoci i vhodná technologieKlíčovou součástí směrnice a z ní vycházejícího návrhu zákona je povinnost zaměstnavatele zavést vhodný komunikační kanál, skrze který mohou zaměstnanci či například dodavatelé podávat oznámení o podezření na protiprávní jednání. Ačkoliv se jedná o poměrně přímočarý problém, některé firmy s jeho řešením bojují. „Směrnice nechává zavedení komunikačního kanálu na jednotlivých zaměstnavatelích, ale najít opravdu vhodné řešení není jednoduché. Firmy dosud pro podobné účely používaly telefon, e-mail, fyzickou schránku nebo se spoléhaly na osobní oznámení. Každé z těchto řešení však doprovází určité kompromisy – většinou je to vysoké riziko úniku informace k nesprávné osobě, nekomfortnost pro oznamovatele nebo omezená dostupnost zejména v době práce na dálku,“ vysvětluje úskalí David Špunar, COO a spoluzakladatel platformy NNTB. Navíc tyto varianty často nesplňují požadavky vycházející ze směrnice, např. nutnost oznamovatele informovat ve stanovené lhůtě o přijetí a rozřešení případu. „Firmám se proto vyplatí vsadit na bezpečné digitální řešení v podobě whistleblowingové platformy. Ta nabízí zabezpečený komunikační kanál, striktně omezené přístupy, jsou často dostupné odkudkoliv, pomůžou splnit veškeré povinnosti a zvládají rychle reagovat na případné legislativní změny,“ doporučuje Špunar. Online schránku důvěry od českého startupu NNTB.cz, ve světě známého jako FaceUp, využívá přes 2 000 organizací po celém světě. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Zdroj obrázku: Unsplash, autor: José Martín Ramírez Carrasco Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-01-09T21:53:07.255Z4 min čtení
Glasses on workpapers
Whistleblowing

Externí vs. interní příslušná osoba pro správu oznámení od whistleblowerů

Osoba, která přijímá a řeší oznámení, musí být bezúhonná, maximálně důvěryhodná, nezávislá, bez střetu zájmů a řádně proškolená. Pověřenec, ombudsman nebo pověřená osoba. Všechny tyto termíny, se kterými se můžete setkat, označují jedno a totéž, a to tzv. příslušnou osobu, která představuje klíčovou funkci ve vnitřním oznamovacím systému pro whistleblowery. Firmy zavádějící oznamovací systém tak stojí před důležitou otázkou, koho touto funkcí pověřit. V následujícím textu se podíváme na to, jaké povinnosti jsou s funkcí spojeny, jak správně vybrat příslušnou osobu a jestli je pro tuto úlohu vhodnější zvolit interního zaměstnance nebo externího pověřence. Kdo je příslušná osoba a jaké jsou její povinnosti Jednou z hlavních povinností, které se pojí s připravovaným zákonem na ochranu oznamovatelů, je stanovení tzv. příslušné osoby, která: přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,navrhuje nápravná opatření v návaznosti na podané oznámení,zachovává mlčenlivost apostupuje nestranně.Osoba, která přijímá a řeší oznámení, musí být bezúhonná, maximálně důvěryhodná, nezávislá, bez střetu zájmů a řádně proškolená. Je velmi důležité udržovat prostřednictvím dostatečně erudované příslušné osoby oznamovací systém co nejvíce důvěryhodný a efektivní a předejít tak riziku, že oznamovatel informace zveřejní. Oznamovatel může informace zveřejnit ve chvíli, kdy nemá dostatečnou důvěru v oznamovací systém, nebo když má pocit, že firma v řešení oznámení adekvátně nepostupuje (přičemž tento pocit může získat z pouhé nedostatečné komunikace). 💡Tip: Vybrali jste, kdo bude ve vaší organizaci přijímat a vyhodnocovat oznámení? Ve spolupráci s našimi partnery vám nabízíme odborné zaškolení pro příslušné osoby Jaké kroky musí podniknout příslušná osoba po podání oznámení?Příslušná osoba má povinnost přijmout ústně nebo písemně podané oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout také osobně.O přijetí oznámení je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne přijetí oznámení písemně vyrozumět oznamovatele.Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. (Ve složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát.)Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu a písemně vyrozumí oznamovatele.Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba o tom písemně vyrozumí oznamovatele.Je interní zaměstnanec vhodnou osobou pro přijímání a vyhodnocování oznámení?Pro funkci příslušné osoby se většinou nabízí vedoucí právního oddělení, compliance officer či někdo z personálního oddělení. Nicméně jde o poměrně náročnou a velmi zodpovědnou pozici, která zahrnuje velké množství povinností. Zvolená osoba musí být navíc dostatečně nezávislá na to, aby se při investigaci podaného oznámení nedostala do střetu zájmů. V neposlední řadě musí spolehlivě zachovávat důvěrnost, zamezit komukoli přístup k obsahu oznámení a nesmí nikomu poskytnout jakékoliv informace, které by mohly zmařit účel podaného oznámení. Za porušení povinností příslušné osoby pak hrozí pokuta 50 tisíc korun, nebo až 100 tisíc korun v případě úmyslného spáchání přestupku. Pokud společnost nemá vhodného kandidáta na plnění této funkce, je možné pověřit externí osobu, která garantuje nezávislost a profesionalitu v rámci řešení oznámení a navrhování efektivních opatření. Podívejte se na srovnání výhod externí a interní příslušné osoby: Externí příslušná osoba: menší administrativní náročnost pro firmuprošetření je zaručeně objektivnínehrozí konflikt zájmůoznámení lépe vyhodnotí odborník se zkušenostmi s přijímáním a řešením oznámenínižší riziko prozrazení totožnosti oznamovateleInterní příslušná osoba:  lepší znalost firmy a interních procesůnižší finanční nákladysnazší dostupnost pro ústní oznámeníTip: Nenech to být vám ve spolupráci s našimi partnery nabízí zajištění role příslušné osoby tak, abyste vždy bez starostí naplnili všechny aktuální legislativní požadavky – Zjistit víc. Naše technologie vám ale pomůže i ve chvíli, kdy zvolíte pověřenou osobu z řad zaměstnanců.  To, kdo oznámení přijímá a vyhodnocuje, může být zcela zásadní pro osud celého incidentu. Nesprávné plnění povinností příslušné osoby ohrožuje důvěryhodnost a funkčnost celého oznamovacího systému. Firmě pak hrozí, že zaměstnanec oznámení buď vůbec nepodá a problémy se budou kumulovat, nebo své informace zveřejní, a firma tak jednak ztratí kontrolu nad situací, ale především se může dočkat zdrcující reputační či finanční újmy. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2021-12-01T13:52:02.686Z4 min čtení
FaceUp Founders Photo - blog.jpg
Tiskové zprávy

Tisková zpráva: Chystaný zákon o whistleblowingu je pro firmy příležitost vyřešit vnitřní problémy i najít inspiraci

Češi brzy začnou při problémech v práci „pískat“. Chystaný zákon o whistleblowingu je pro firmy příležitost vyřešit vnitřní problémy i najít inspiraci. JAN SLÁMA, CEO AND CO-FOUNDER NNTB Praha 4. listopadu 2021 – Díky chystanému zákonu o ochraně oznamovatelů budou mít brzy lidé možnost bezpečně řešit nevhodné chování či nekalosti ve firmách. Podle směrnice Evropského parlamentu z roku 2019 jej musí všechny členské státy implementovat do vlastního právního řádu do 17. prosince 2021. Ačkoliv v Česku ještě k finálnímu schválení návrhu zákona nedošlo, současné znění předpokládá uvedení v platnost k 31. březnu 2022. Nejpozději k tomuto datu by pak všechny firmy nad 25 zaměstnanců musely mít funkční vnitřní oznamovací systém pro upozorňování na nevhodné chování či podvody. Podle Jana Slámy, CEO a spoluzakladatele první české whistleblowingové platformy NNTB.cz (Nenech to být), je však třeba nečekat se spuštěním nástroje až do poslední chvíle, jako to řada firem udělala v případě GDPR. Při porušení přísných pravidel jim totiž hrozí vysoké pokuty a ze včasného spuštění online schránky důvěry naopak mohou profitovat.  Ačkoliv povinnost poskytnout zaměstnancům bezpečný komunikační kanál nařizuje nový zákon, je v Česku whistleblowing dlouhodobě vnímán spíše negativně. „Management mívá vnitřní strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v tuzemsku dlouhodobě bráno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože například v anglosaských zemích je whistleblowing naprostou samozřejmostí firemní kultury,“ vysvětluje Jan Sláma. Třeba ve Spojených státech upozorňuje na neetické jednání ve firmách třikrát více lidí než v Evropě. Přitom právě oznámení od zaměstnanců je podle globální studie ACFE z roku 2020 nejefektivnějším způsobem, jak mohou firmy záškodníky ve svých řadách odhalit, a tím i pozitivně ovlivnit své fungování. Ostatní metody jako interní či externí audit mají násobně nižší účinnost. Iluze dokonalé firmyChladný přístup k whistleblowingu v českých firmách je často spojen s mylnou představou manažerů a vedení, že díky jejich otevřené firemní kultuře žádný oznamovací kanál nepotřebují. Podle průzkumu EY však 56 % svědků nekalého chování ve firmě nic neoznámí. Mnohdy jsou totiž ti, kteří na nekalé aktivity a korupci upozorní, označeni za donašeče a čelí hrozbě tvrdé odvety ze strany kolegů nebo nadřízených. Navíc dochází k efektu přihlížejícího, kdy žádný pracovník problém nezmíní, protože se spoléhá, že to udělá někdo jiný. Podle dat společnosti EY přitom na firemních podvodech ztrácí společnosti v průměru 5 % obratu. A právě těmto problémům má za cíl nový zákon díky anonymizaci a ochraně oznamovatelů předcházet. Pokud se totiž firmám podaří tyto potíže překonat, přináší zavedení interního systému pro whistleblowing skvělé výsledky. Například podle průzkumu společnosti NAVEX GLOBAL a analýzy amerických univerzit v Utahu a Washingtonu firmy se zavedeným a funkčním systémem pro oznamování neetického chování řeší o 7 % méně soudních sporů, mají o 20 % nižší náklady na vyrovnání se zaměstnanci a bývá o nich o 46 % méně negativních zmínek v médiích. Online schránka důvěryMezi nejčastější způsoby, jak firmy umožňují svým zaměstnanců oznamovat nekalosti, patří telefonní linky, e-maily a online formuláře, fyzické schránky ve firmě či kombinace těchto nástrojů. Ty však přes relativně nízké pořizovací náklady mají také zásadní omezení, která mohou významně snižovat uživatelský komfort a tím i tendenci zaměstnanců je vůbec využívat. „Telefonní linky lidi znervózňují, nejsou k dispozici 24/7 a často jsou neanonymní. E-maily zase nejsou bezpečné a často působí jako odbyté řešení ze strany firmy. Fyzická schránka není dostupná lidem mimo firmu a neplní tím podmínky nového zákona. Navíc ji může někdo například zničit a případy z ní je potřeba manuálně přepisovat do systému. V případech bez whistleblowing platformy je tedy velmi složité podněty řešit opravdu komfortně, na něco se anonymně doptat nebo oznamovatele informovat o průběhu případu,“ vysvětluje možná úskalí klasických metod David Špunar, COO a spoluzakladatel NNTB. Právě absence jasných postupů při oznamování protiprávního jednání jsou bariérou až pro 42 % lidí. Nová legislativa vyžaduje možnost zvukového podání oznámení, uděluje povinnost oznamovatele vyrozumět o přijetí oznámení do 7 dnů a do 30 dnů jej seznámit s výsledkem. V případě porušení některé z podmínek firmě může hrozit pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu. Mělo by tak být v zájmu firem poskytnout zaměstnancům komfortní způsob bezpečného anonymního oznamování s jasným průběhem a pravidly. S novou směrnicí totiž hrozí organizacím bez řádné whistleblowing platformy stav, kdy by lidé museli případy hlásit po vlastní ose na policii, na ministerstvu či s nimi vystoupit v médiích. Z toho důvodu firmy pomalu od tradičních kanálů upouští a nasazují takzvané online schránky důvěry, které splňují podmínky legislativy, současně celý proces oznamovatelům ulehčují, odstraňují strach z postihu a pro firmy představují minimalizaci zákonných rizik i přímé pozitivní ovlivnění chodu firmy. Pokud totiž nekalé chování uvnitř firem neřeší, mohou podle průzkumů EY přicházet na interních podvodech až o 5 % obratu. „Online schránku důvěry si můžete představit jako webovou či mobilní aplikaci, do které oznamovatel nasdílí své oznámení včetně příloh. V ní pak s řešitelem vzájemně komunikuje při plném zachování anonymity a má neustálý přehled o tom, jak se případ vyvíjí. Taková schránka navíc může být přístupná i zákazníkům, dodavatelům či uchazečům o práci, díky čemuž tento kanál splňuje veškeré podmínky blížícího se zákona o ochraně oznamovatelů,“ dodává Špunar, který takovou schránku důvěry založil s Janem Slámou a Pavlem Ihmem již v roce 2017. Jeho online platforma, která je v Česku známá jako Nenech to být, funguje po světě ve 25 jazykových mutacích pod názvem FaceUp. Využívá ji přes 2 000 firem i škol na čtyřech světových kontinentech, v tuzemsku například Sportisimo, LOMAX, Pilulka.cz či Bar, který neexistuje. V rámci expertizy v HR, právu, compliance a psychologii spolupracuje NNTB.cz s řadou partnerů. Mezi ně se řadí například advokátní kancelář Havel & Partners, Transparency International či online psychoterapeutické platformy Hedepy a Terap.io. Chcete zůstat v obraze? Stáhněte si zdarma náš e-book, ať jste v obraze 📩 Autor textu: Majk Šenkeřík Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2021-11-04T21:01:21.935Z5 min čtení
Man with leather bag Photo -blog.jpg
Whistleblowing
Firemní kultura

Úvod do firemního compliance a whistleblowingu

Pro firmy je důležité, aby je veřejnost vnímala v dobrém světle. Jedním z faktorů, který ovlivňuje pohled na firmu, je kvalitní produkt či služba za příznivé ceny, v kombinaci se zajímavým marketingem. Dalším faktorem je to, jak firma působí jako zaměstnavatel. Pokud se na pracovišti objeví nějaká forma šikany nebo třeba korupce a dostane se to na veřejnost, poškodí to pověst firmy nejen v očích žadatelů o práci, ale i potencionálních zákazníků. Neetické či nelegální jednání na půdě firmy je bohužel relativně častou záležitostí, více než polovina zaměstnanců někdy byla jeho svědkem. Ve většině případů ale nejsou ochotni oznamovat problém vyššímu managementu. Přitom zhruba dvě třetiny z nich jsou ochotní svěřit se někomu zvenčí – na hodnotící portály, inspekci, nebo do médií.  Způsobů odhalení podvodu nebo protiprávního jednání interně ve firmě je celá řada. V pouhých 4 % problém odhalí externí audit, ale již v 15 % ho odhalí audit interní. Pouhé 1 % pachatelů se dozná. Ve 43 % případů jde o oznámení ze strany zaměstnanců nebo zákazníků, což whistleblowing řadí na pozici nejefektivnějšího možného řešení. Způsoby odhalování podvodu Evropská unie přišla s legislativní úpravouPro každou firmu by tedy mělo být důležité mít propracované mechanismy, díky kterým se budou moct zaměstnanci bezpečně a anonymně ozvat, pokud jsou svědky jakéhokoliv problémového, neetického či protiprávního jednání na pracovišti. Velký vliv na whistleblowing má nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tato směrnice implementuje do českého právního řádu pokyn, aby všechny soukromé firmy nad 25 zaměstnanců zavedly nejpozději 31.3. 2022 vnitřní oznamovací systém pro oznamování protiprávního jednání. Oznamovatel musí mít podle něj možnost podat anonymní oznámení a firma musí reagovat ve stanovených lhůtách. Ještě přísněji problematiku upravuje chystaný zákon o ochraně oznamovatelů.  Riziko „udavače“ se jeví jako problém hlavně v českém prostředíPro mnoho firem může být zmíněná legislativní úprava problém. V českém prostředí jsou lidé, kteří na nevhodné jednání upozorní, často považováni za udavače a vystavují se riziku, že budou vyřazeni z kolektivu kolegů nebo dokonce msty ze strany zaměstnavatele. Častým problémem může být i efekt přihlížejícího, kdy lidé ve větší skupině spoléhají na to, že oznámení o nevhodném chování podá některý z dalších svědků a sami nic nepodniknou.  Nelehkým úkolem mnoha firem je proto vytvořit takové prostředí, ve kterém se budou jejich zaměstnanci cítit při oznamování bezpečně. Budou vědět, že se mají na koho obrátit, pokud se stanou svědky nekalé činnosti, nebo se jich přímo bude týkat šikana či jakýkoliv jiný nepříjemný zážitek na pracovišti. Pro organizace je většinou nejefektivnější, když zvolí mix různých nástrojů, a to jak pro prevenci, tak pro řešení již vzniklých problémů. To se jim pak znatelně vyplatí. Nejen, že předejdou pokutám a rizikům spojeným s chystaným zákonem, ale mohou také ušetřit značné finanční prostředky. Průměrná evropská firma totiž tratí na interních podvodech 5 % svých příjmů. Dosavadní legislativa v ČR nebyla dostatečnáSoučasné řešení whistleblowingu v českých firmách často není ideální, a to ani z legislativního pohledu. Právní řád ČR řeší tuto problematiku okrajově a firmy tak nejsou motivovány, aby oznámení protiprávního jednání řešily systematicky. Například podle zákoníku práce musí zaměstnanci upozornit nadřízené, pokud hrozí škoda nebo nemajetková újma. Trestní zákoník zase stanovuje povinnost oznamovat trestné činy a dle trestního řádu má svědek nebo osoba blízká nárok na utajení totožnosti. Nejblíže k zákonu o whistleblowingu má nařízení č. 145/2015 Sb., které řeší oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.  Řešení 21. století – webová aplikaceJedním z nejefektivnějších způsobů řešení je online schránka důvěry. Může jít o webovou nebo mobilní aplikaci, do které oznamovatel popíše situaci, může přiložit potřebné přílohy (fotografie, dokumenty atd.) a podobně jako e-mail je následně odešle. Řešiteli (kterým může být někdo interní nebo externista, ale i více osob) přijde oznámení a následně se může doptat na detaily, nebo jen informovat oznamovatele, že se začíná oznámením zabývat.  Aplikace umožní vzájemnou komunikaci, ale zároveň oznamovateli poskyne anonymitu a bezpečí. Neukládá cookies ani nesleduje IP adresu. Oznámení je šifrované a administrátor se k němu dostane pouze po přihlášení do systému. Mezi další výhody on-line schránky patří její dostupnost 24/7 a dobré zabezpečení. Nevyžaduje registraci oznamovatele nebo pokročilejší IT znalosti. Důležitá je pro řadu oznamovatelů především anonymita, kterou schránka poskytuje a zároveň přitom umožňuje návaznou komunikaci s řešitelem, pokud je třeba získat další informace k zadanému podnětu.  Až 42 % zaměstnanců neoznámí nekalé jednání, protože neví, jak to má udělat. Důležité proto je, aby byli zaměstnanci proškoleni o všech možnostech, jak s informacemi o nekalé činnosti pracovat. Pokud jim to chcete zjednodušit, zaveďte kvalitní, bezpečnou a uživatelsky přívětivou whistleblowing platformu. Máte-li o ni zájem, neváhejte nás kontaktovat.  Zdroj obrázku: Unsplash, autor: Marten Bjork Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2021-10-28T21:07:53.246Z4 min čtení
1
2

E-book o whistleblowinguStáhněte si zdarma jedním kliknutím!

Whistleblowing v českých firmách - jen další byrokracie nebo příležitost?

Ilustrace e-booku

Stáhněte si e-book v PDF

Vaše celé jméno
E-mail, na který PDF pošleme
Vaše organizace

Kliknutím na Stáhnout souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Jednoduchý oznamovací kanál Nenech to být

Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už přes 2 300 firem, škol a úřadů.

CTA_demo.png
PŘIHLÁSIT SE K NEWSLETTERU

FaceUp Technology s.r.o. © 2022

E-BOOK ZDARMA: Stáhněte si kompletního průvodce whistleblowingem