Whistleblowingový software (nazývaný též „etická linka“ a podobně) je obvykle anonymní kanál, jehož prostřednictvím mohou zaměstnanci nebo jiné zainteresované osoby v organizaci oznámit případy protiprávního nebo neetického jednání. V minulosti měly whistleblowingové kanály podobu telefonních linek nebo fyzických schránek důvěry. V dnešní době se nejčastěji objevují ve formě speciálních softwarových platforem nebo modulů v rámci HR nástrojů. Jaké jsou hlavní výhody whistleblowingového softwaru?Pokud nejste přesvědčeni, že vaše organizace potřebuje software pro whistleblowing, zde jsou některé z klíčových výhod, které jeho implementace může nabídnout: Kultura otevřenosti a transparentnosti V první řadě je zavedení anonymního oznamovacího kanálu signálem pro vaše zaměstnance, že si jich vážíte a že chcete vytvořit pracoviště, kde se mohou lidé vyjádřit svobodně a bez obav z odvetných opatření. Software pro anonymní oznamování je velmi účinný zejména při odhalování nežádoucího jednání. Pomáhá totiž předcházet „efektu přihlížejícího“, kdy lidé tváří v tvář nesprávnému chování nedělají nic a mylně předpokládají, že se místo nich ozve někdo jiný. Snížení firemních výdajů Podle průzkumu přicházejí společnosti v důsledku interních podvodů v průměru o 5 % svých příjmů. Software pro whistleblowing může pomoci tyto ztráty zmírnit. Navíc podpora firemní kultury, jak je popsáno výše, pomáhá snižovat fluktuaci zaměstnanců, která je sama o sobě nákladná. Ochrana pověsti firmy Žádná organizace nechce, aby se její špinavé prádlo pralo na veřejnosti. Bez zavedeného kanálu pro anonymní oznamování se jednotlivci s větší pravděpodobností obrátí na externí oznamovací systém. Whistleblowingový software usnadňuje interní řešení problémů, aniž by přitahoval nežádoucí pozornost médií a jiných institucí. Zvýšení produktivity práce Jestli se ptáte, zda může zavedení whistleblowingového softwaru skutečně zvýšit produktivitu, tak přesně to se stalo jednomu z našich klientů. Na brněnském úřadu  odhalili díky NNTB několik případů šikany páchaných jednou osobou. Poté, co byl dotyčný propuštěn, se produktivita práce na tomto úřadě náhle zvýšila. Objevení oblastí pro zlepšení Lidé se někdy domnívají, že software pro whistleblowing slouží pouze k oznamování nekalého jednání. Lze jej však využít i jako způsob, jak mohou zaměstnanci anonymně poskytnout cennou zpětnou vazbu a podělit se o poznatky, o kterých by se vedení nemuselo dozvědět a které by mohly potenciálně ušetřit čas a peníze nebo představovat nový zdroj příjmů. Splnění zákonné povinnosti V Česku se po přijetí zákona na ochranu oznamovatelů bude povinnost zavedení oznamovacího systému týkat všech firem s 50 a více zaměstnanci a všech obcí s alespoň 10 tisíci obyvateli. Tato povinnost už platí v Evropské unii a podobně je tomu i v dalších zemích po celém světě. Správně implementovaný whistleblowingový software a interní směrnice pro whistleblowing jsou nezbytné pro zajištění splnění aktuálních právních předpisů a norem. Potřebuje vaše organizace whistleblowingový software?Z implementace whistleblowingového softwaru mohou profitovat všechny organizace, jak dokládají důvody uvedené výše. Pokud však má vaše organizace alespoň 50 zaměstnanců, nebo pokud jste státní samospráva, pak rozhodně potřebujete mít zavedený whistleblowingový software. Více informací o požadavcích zákona na ochranu oznamovatelů najdete zde. Dále, pokud vaše organizace dodržuje některé z norem a certifikací, jako jsou například ISO 37001 nebo IATF 16949 atp., je pro vás whistleblowingový software nezbytný. Více o standardech norem a certifikací si můžete přečíst v našem dalším článku.  Jaký whistleblowingový software zvolit?Software pro whistleblowing by měl poskytovat nejvyšší zabezpečení dat v souladu s GDPR, dále by měl být uživatelsky přívětivý a jednoduchý na používání pro řešitele i oznamovatele. Měl by plně zajistit ochranu soukromí whistleblowerů a bezpečnost firemních dat.Nenech to být (NNTB) je nejpoužívanější software pro whistleblowing v Česku. Po celém světě mu důvěřuje a používá více než 2 700 organizací, škol i úřadů. Chcete-li se dozvědět více o tom, jak by NNTB mohlo pomoci vaší společnosti, podívejte se na funkce našeho whistleblowing softwaru, které neustále zdokonalujeme. Potřebujete zavést whistleblowingový software? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. 

Jak pomáhá whistleblowing bojovat s toxickým prostředím ve firmách? A jak se liší přístup českých firem k whistleblowingu ve srovnání s americkými? Přečtěte si rozhovor s česko-americkou expertkou na whistleblowing Norou Kurzovou. V čem má Česko a Evropa oproti USA nevyužitý potenciál, co se týče whistleblowingu?V Česku a dalších zemích je zásadním nedostatkem malá osvěta. Nedostatečně se mluví o tom, proč je korupční chování špatné a co si pod tím vlastně představit jiného než obálku s penězi. Korupce se dá popsat jako zneužití postavení (za účelem nelegitimní výhody). V rámci zaměstnání se to může projevovat tím, že firma neřeší střety zájmů, špatný šéf zneužívá svého postavení, bere, dává či podporuje úplatky, nezajímá se o etické normy, zavírá oči před tím, co se v kolektivu děje, nebo stopy po tom dokonce zahlazuje, netrvá na tom, aby firma měla kontrolní mechanismy na prevenci a odhalování trestné činnosti atd. Nemluví se dost ani o tom, jaký dopad má takový leadership na efektivitu firmy, natož pak na osobnost člověka, který v takovém kolektivu působí. Jaké nedostatky v otázce whistleblowingu vidíte na straně firem?Firmy se nedostatečně zamýšlí nad tím, jak zabránit odvetě proti oznamovateli, a nejsou ochotné do whistleblowingu investovat. Uchylují se ke zřizování e-mailových schránek, které jsou však pro oznamovatele spíše odrazující a nejsou dostatečně bezpečné. Nejlepší řešení je technologický nástroj, který po oznamovateli nevyžaduje komunikaci z jeho e-mailové adresy, který není zcela interní, a hlavně kde je jasně nastaveno, kdo má k čemu přístup, co se s oznámením děje, jaké údaje z něj jdou zjistit, a celý systém je dobře technologicky zabezpečený. Obavy firem ze zahlcení falešnými oznámeními se nenaplňují. Některé firmy se při použití takových nástrojů obávají zneužití a falešných oznámení.V realitě se toto prakticky neděje. Za celých 15 let své praxe bych případy zneužití spočítala na prstech jedné ruky. Drtivá většina ohlášení je zjevně opodstatněná, motivovaná buď reálnou snahou o řešení tíživé situace, vnímáním protiprávního stavu, nebo snahou o sdílení nápadů na zlepšení, které se lidi stydí říct pod svým jménem. Obavy ze zahlcení falešnými oznámeními se prostě nenaplňují. A kdyby náhodou lidi po spuštění whistleblowingové platformy zahltili firmu spoustou falešných obvinění, tak i to vypovídá o tom, že ve firmě není vše úplně v pořádku. Je v Americe vnímán whistleblowing negativně, nebo se stal neodmyslitelnou součástí firemní kultury?Negativní vnímání whistleblowingu je z mé zkušenosti specifikum zemí východní Evropy, respektive postkomunistických zemí. V Americe, ale i Německu, Francii či Británii je whistleblowing chápán spíše jako ozdravný mechanismus, šance poukázat na zlo v situaci, kdy vystoupení pod jménem je nejen nekomfortní, ale někdy i vyloženě nebezpečné. Reakce na téma whistleblowingu se dají dopředu odhadnout podle geografie a historie. Tam, kde lidé nezažili dekády komunismu, fenomén korupce jednoznačně odsuzují a na whistleblowing reagují pozitivně. Tam, kde za sebou mají opresivní státní režim, se častěji objevuje snižování důsledků korupce, a whistleblowing je pro ně spíš “bonzování”. Jako Češka rozumím tomu, proč to v těchto zemích slýchám, ale i tak jsem naprosto přesvědčena (a praxe mi potvrzuje), že má smysl proti korupci bojovat a whistleblowing podporovat. Jak tedy přistupují americké firmy k whistleblowingu?V Americe je běžné, že se v této oblasti musí lidé ve firmě pravidelně dovzdělávat, ačkoli se o whistleblowingu běžně ví více než třeba u nás. Whistleblowingová školení mají různou podobu a někdy zaměstnanec dostane na výběr, jakou formu a rozsah školení preferuje. V Americe se nedělají jen korporátní školení, i samo vedení o whistleblowingu často hovoří, v kancelářích jsou běžně k vidění odkazy na oznamovací nástroje, máte k dispozici několik způsobů, jak podat oznámení, máte pořád na očích různá hesla („speak up“, „if you see something, say something“) a když se něco oznámí, vidíte změnu, nebo aspoň snahu o řešení. Výjimky samozřejmě existují, ale nestalo se mi, že bych někoho slyšela whistleblowing pomlouvat či označovat za bonzování. Jak poznám firmu, která řeší whistleblowing jen papírově a která má o řešení problémů skutečný zájem? Podívejte se na tyto klíčové ukazatele:  Je téma whistleblowingu zmíněno ještě někde jinde, než jen v etickém kodexu nebo při školení po nástupu a slyšíte o tom tématu v průběhu roku hovořit pravidelně i někoho jiného než právníky či lidi z oddělení compliance? Když se zeptáte pár kolegů, vědí, jak mohou něco oznámit? Nebo začnou říkat „joo, na to je někde nějaká směrnice, ale nevím kde“. Podporuje HR oddělení a váš přímý nadřízený otevřeně whistleblowing? Nebo ho tak trochu shazuje, a naznačuje že je to nesmysl? Dodržuje nejvyšší vedení vlastní vnitropodnikové směrnice, nebo mají jiný soubor pravidel? – Nosili i oni respirátory, když to sami vyžadovali po vás? Chodí na jednání včas, odpovídají na e-maily a jednají s lidmi slušně, když to stejné chtějí po vás? Je ve vedení osoba, která zve lidi k tomu, aby se jí při problému ozvali, nestaví kolem sebe bariéry ať už lidské nebo administrativní, a jedná se všemi stejně bez ohledu na jejich pozici?Proč pod vedením některých osob vzniká ve firmách toxické prostředí? Čím si myslíte, že to je?Ukazuje to na určitou manažerskou neschopnost a osobnostní nedostatky. Může to úzce souviset se strachem („abych nepůsobil/a jako člověk, který si neumí věci prosadit“) nebo s nedůvěrou vůči okolí („pokud si na ně nedošlápnu, nebudou makat“). A někdo prostě neumí jednat jinak – zvyšuje hlas, křičí na lidi nebo používá sprostá slova vůči svým podřízeným. Nemá náhled a není si vědom toho, jak toxické prostředí buď přímo vytváří, nebo nepřímo umožňuje. Nedochází mu, že když se nenastaví pravidla, nebo je vedení samo nedodržuje, tak má firma ideální podhoubí k tomu, aby zde bujelo nekalé jednání všeho druhu. A pak jsou samozřejmě lidé, kteří tohle všechno vědí, a toxické prostředí i tak nadále vytvářejí, znevažují whistleblowing a podceňují problém korupce. Ve své praxi jsem viděla všechny možné případy. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Může podle Vás whistleblowing pomoct s vysokými manažery, kteří zneužívají své moci?Naprosto bezpochyby. Vše ale záleží na tom, jestli firma chce problémy skutečně řešit. Jedna věc je mít směrnici na whistleblowing, protože to říká zákon, druhá věc je reálně nahlášené problémy řešit. Pro firmy je dobré si uvědomit, že oznamovatel má samozřejmě možnost jít s oznámením mimo firmu a že zákazníci dbají na reputaci firem čím dál tím víc. Chcete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu do vaší organizace? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Jan Sláma, spoluzakladatel Nenech to být, a Klára Hrdličková, spoluzakladatelka Gali Legal, odpovídají na nejčastější otázky ohledně whistleblowingu. Co přinese nová směrnice EU o whistleblowingu a jak se na ni připravit v praxi? Poslechněte si seriál o whistleblowingu. 1. díl - Úvod 2. díl - Metodika o whistleblowingu 3. díl - Výhody whistleblowingové platformy 4. díl - Co whistleblowing znamená v praxi? 5. díl - Pověřená osoba 6. díl - Whistleblowing z pohledu mateřských a dceřinných společností 7. díl - Jak je v NNTB řešena ochrana a zabezpečení dat?

Těší nás, když se od našich klientů dozvíme, že se zavedení NNTB osvědčilo a pomáhá jim zlepšit firemní kulturu. Často se nás ptáte, jak funguje whistleblowing v praxi, proto jsme se zeptali několika klientů na jejich konkrétní zkušenosti.  SPORTISIMOProdejce sportovních potřeb SPORTISIMO má více než 200 poboček v pěti zemích a zaměstnává na 4000 lidí. Vedení firmy očekávalo, že přes NNTB bude dostávat spíše méně podnětů, které budou závažné. Po roce fungování realita ukázala, že se podněty netýkají podvodů ani vážných problémů, ale jde spíše o doporučení či prosby, kterým však má smysl se věnovat: „Někdo například poprosil, zda by se hudba, která hraje na prodejnách, nemohla častěji měnit. Jiný zaměstnanec se ptal, proč oblíbené pánské boty velikosti 42 nemáme i v dámské variantě. Jsou to na první pohled banality, které vedení firmy kvůli své profesní slepotě již nevidí, ale vyřešení těchto věcí vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců,“ vysvětluje Tomáš Rodný. SPORTISIMO dostává průměrně 15 podnětů měsíčně a mnoho  z nich jsou nové nápady na zlepšení, které se stydlivější zaměstnanci nemají odvahu říct osobně.  Úřad městské části Brno-středVelký význam mělo zavedení NNTB také na Úřad městské části Brno-střed. Vedení úřadu se obávalo, aby možnost podávat anonymní oznámení nebyla zneužívána k pomluvám. K tomuto ale nedošlo. Díky NNTB se vedení od několika zaměstnanců dozvědělo o dlouhodobé šikaně na pracovišti a problém tak mohlo úspěšně vyřešit.  Trochu nečekaný, ale užitečný rozměr nám zavedení NNTB ukázalo v oblasti pracovněprávních vztahů. Přijali jsme několik anonymních oznámení od zaměstnanců na šikanu. Po jejich prošetření jsme ukončili pracovní poměr s jednou vedoucí většího odboru Úřadu městské části Brno-střed a v dalším případě jsme převedli několik zaměstnanců pod jiného vedoucího. Na pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu," popisuje Petr Štika, tajemník úřadu Brno-Střed. Vítkovice Steel Vítkovice Steel je ocelářský podnik působící v areálu Vítkovických železáren v Ostravě, který zaměstnává 900 lidí. Po zavedení whistleblowingové platformy zaměstnanci začali posílat kolem 5–7 podnětů měsíčně. Převážně jde o obecné a ujišťovací dotazy. Zaměstnanci se například doptávají, zda komunikaci od vedení rozumí správně.  Zavedení whistleblowingové platformy krásně rozvíjí firemní kulturu – zatímco po zavedení oznamovací platformy psalo 70 % lidí anonymně, dnes už je to pouze 30 %. Zaměstnanci si ověřili, že se opravdu mohou zeptat na cokoliv a už se nebojí napsat pod svým jménem. AKKAPrůmyslová společnost AKKA vyrábí nástroje, systémy a součástky pro automobilový, železniční i letecký průmysl. NNTB se společnost rozhodla zavést proto, aby získala možnost lépe komunikovat se zaměstnanci a získávat od nich zpětnou vazbu: „Jde nám o to propojit vedení s dělníky. Pořádáme pravidelná setkání, nikdo se nikdy na nic nezeptal. Nyní před každou akcí vybídneme zaměstnance, aby přes NNTB napsali, co je zajímá. Lidé dotazy opravdu píšou a při setkání je o čem diskutovat.“  Co se ve firmách řeší obecně? V posledních letech se podle slov klientů zaměstnanci prostřednictvím NNTB svěřovali nejčastěji s těmito problémy: Po vypuknutí války na Ukrajině se někteří zaměstnanci začali obávat o budoucnost firmy a své pracovní místo.Když ve firmě proběhla reorganizace (např. při přechodu pod nového majitele), zaměstnanci psali dotazy k novým procesům, upozorňovali na zmatek, nebo vyjadřovali své obavy z budoucnosti.Pandemie covid-19 s sebou přinesla velké množství opatření a nařízení, které vedení firem komunikovalo svým zaměstnancům. Zaměstnanci se pak doptávali na podrobnosti, nebo si ověřovali, zda informacím rozuměli správně.Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Jednou z významných, ale současně i kontroverzních otázek spojených se zaváděním vnitřního oznamovacího systému podle Směrnice EU a připravovaného zákona o ochraně oznamovatelů je i možnost případného sdílení takového systému více povinnými subjekty.  V tomto směru je přitom jednak otázkou, které tzv. povinné subjekty (obchodní společnosti a jiné organizace) mohou vnitřní oznamovací systém společně sdílet, a druhou otázkou pak je, co se vlastně takovou možností obsahově vlastně rozumí.  Tyto otázky jsou přitom významné především pro obchodní společnosti začleněné do širších podnikatelských skupin, resp. koncernového uspořádání, které již nyní mají často zřízen společný, centralizovaný oznamovací systém (whistleblowing systém), jež umožňuje centralizované podávání a prošetřování oznámení v rámci celé skupiny.  Právní úprava ve Směrnici EU Podle Směrnice EU mohou povinné subjekty v soukromém sektoru, které mají 50 až 249 zaměstnanců, „sdílet zdroje, pokud jde o přijímání oznámení a o jakékoli šetření, které má být provedeno.“ V této souvislosti tedy Směrnice EU nehovoří výslovně o možnosti sdílení vnitřního oznamovacího systému jako takového, ale pouze o možnosti „sdílení zdrojů“ společného systému. To ve výkladu evropské Komise primárně znamená sdílení společných zdrojů pro prošetřování důvodnosti oznámení, ale pouze při splnění určitých podmínek. Podle Komise přitom tato možnost nezbavuje dceřiné společnosti ve skupině jejich povinnosti zavést vlastní interní kanál pro oznamování, nýbrž pouze umožňuje, aby důvodnost oznámení byla případně posuzována i na koncernové úrovni a s využitím koncernových nástrojů. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že možnost „sdílení zdrojů“ ohledně přijímání oznámení a jejich prošetřování se týká výhradně společností, které zaměstnávají maximálně 249 zaměstnanců. V případě společností s 250 a více zaměstnanci je již jakákoli možnost sdílení vnitřního oznamovacího systému více subjekty vyloučena.  Podle Komise přitom v tomto směru nepřipadá v úvahu ani takový postup, kdy by řídící koncernová společnost byla dceřinými společnostmi pověřena jako „třetí osoba“ vedením společného vnitřního oznamovacího systému.  K tomu je třeba doplnit, že oproti právní úpravě obsažené ve Směrnici EU a výkladu Komise se některé členské státy EU, např. Dánsko, přesto pokoušejí jít ve své transpoziční vnitrostátní úpravě odlišným směrem a možnost sdílení vnitřního oznamovacího systému nevázat na další podmínky. Jednou z legislativních možností je v tomto směru buď přímý odkaz na tzv. koncernové privilegium anebo výslovně upravená možnost, aby pověřenou „třetí osobou“ k vedení vnitřního oznamovacího systému mohla být i mateřská, resp. řídící společnost.  K návrhu zákona o ochraně oznamovatelů Pokud jde o návrh českého zákona o ochraně oznamovatelů, tak ten rovněž připouští, aby se možnost sdílení vnitřního oznamovacího systému týkala výhradně společností zaměstnávajících nejvíce 249 zaměstnanců.  Na rozdíl od stanoviska evropské Komise však není důvodová zpráva k návrhu zákona tak přísná a v zásadě připouští, aby takové společnost sdílely nejen zdroje pro prošetřování (posuzování důvodnosti) oznámení, ale aby sdílely celý vnitřní oznamovací systém včetně samotné příslušné osoby.  I v takovém případě ale bude zachována plná odpovědnost každé jednotlivé společnosti za plnění všech povinností povinného subjektu, včetně povinností a interních postupů spojených s vyřizováním oznámení.  Podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů bude, stejně jako ve Směrnici EU, vyloučena jakákoli možnost sdílení vnitřního oznamovacího systému anebo jeho zdrojů u společností jako povinných subjektů s 250 a více zaměstnanci.  Závěr a doporučení V návaznosti na shora popsané skutečnosti lze uzavřít, že nelze v žádném ohledu spoléhat na případné výjimky nebo odlišné výklady, ale že je třeba u každé společnosti s 50 a více zaměstnanci co nejdříve započít s přípravami na zavádění vlastního vnitřního oznamovacího systému. Jen u společností, které nedosáhnou celkového počtu 250 a více zaměstnanců, pak bude možné, aby za určitých podmínek společně využívaly a sdílely jeden vnitřní oznamovací systém, resp. některé jeho zdroje.  autor: Pavel Koukal, Rödl & Partner  Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Poslechněte si záznam z webináře o whistleblowingu, který uspořádal náš partner Solitea. Tomáš Kafka z Ernst & Young - Proč a jak zavést whistleblowing?  Jan Sláma za NNTB - Řešení whistleblowingu prakticky

Důležitost compliance programů v poslední době neustále roste a téměř každá společnost, ať už v soukromém, neziskovém či veřejném sektoru, má nastavená nějaká interní pravidla.  Tzv. compliance management systém neboli compliance program lze chápat jako soubor pravidel fungování společnosti, jehož cílem je zamezit porušování právních předpisů a etických norem ze strany společnosti a jejích zaměstnanců. S pomocí následujících pěti jednoduchých tipů můžete v jakékoli společnosti nastavit funkční a účinný compliance program. 1.      Základem je dobře nastavený whistleblowingWhistleblowing bude po přijetí zákona o ochraně oznamovatelů povinnou součástí každého compliance management systému, podobně jako je tomu i v případě GDPR. Do nastavení interních procesů oznamování protiprávního jednání se bez ohledu na zákon už nyní pouští stále více firem a whistleblowing se stává zásadní součástí compliance programů. Whistleblowingový systém je určený pro přijímání, posuzování a řešení oznámení o protiprávním a nebo neetickém jednání. Není tedy jen pomůckou pro komunikaci, ale je efektivním nástrojem pro odhalování protiprávního a neetického jednání uvnitř společnosti, a přispívá tak ke compliance kultuře.1 2.      Bez etického kodexu se neobejdeteEtický kodex je další neodmyslitelnou součástí každého compliance programu a představuje základ pro jeho další jednotlivé prvky. Pomáhá také s nastavením pravidel firemní kultury, díky které si zaměstnavatel zajišťuje pověst zodpovědné společnosti, což má důležitou roli pro obchodní vztahy i získávání nových a udržení stávajících zaměstnanců. Etický kodex vyjadřuje zásady a hodnoty společnosti, slouží k vymezení se proti nelegálním aktivitám, deklaruje zásady poctivosti, transparentnosti, profesionality, morálky ad. Velké celosvětově známé firmy si zpravidla velmi zakládají na jeho detailním zpracování, protože právě správné nastavení a dodržování etických principů je základním požadavkem dosažení tzv. legal compliance. 3.      Vytvořte program na míru vaší společnostiWhistleblowing a etický kodex jsou klíčovými prvky každého účinného compliance programu. Kromě nich však compliance programy mohou obsahovat mnoho dalších prvků, jako jsou opatření týkající se bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů, dodržování pravidel hospodářské soutěže, nakládání s osobními údaji, nakládání s know-how aj. Pro účinný compliance program je nezbytné znát a respektovat specifické potřeby konkrétní společnosti. Velká strojírenská firma potřebuje zcela jiný compliance program než malá rodinná pekárna a pobočka nadnárodního řetězce by zase neměla model compliance programu slepě přebírat od mateřské firmy, ale zohlednit v něm své vlastní potřeby. Compliance management systém také vyžaduje přesně specifikovaná pravidla a požadavky a určení opatření, která budou použita při jejich nedodržení a porušení. Potřebujete poradit, jak účinně zavést compliance program ve vaší společnosti? Rádi vám odpovíme na vaše otázky.4.      Seznamte zaměstnance s compliance programemSestavením správného compliance programu ještě není vyhráno. Zásadním předpokladem dobře fungujícího a užitečného compliance programu je obeznámení, či ještě lépe pravidelné a opakované proškolování zaměstnanců i zástupců společnosti tak, aby nastavenému compliance programu všichni rozuměli a uměli se v něm orientovat. Je proto důležité, aby byla jeho pravidla přehledná a srozumitelná, aby neobsahovala příliš formální právní jazyk ani prázdné fráze a vágní pojmy a aby skutečně určoval zaměstnancům a společnosti správný směr. 5.      Compliance program vyžaduje pravidelnou údržbuPro účinné fungování compliance management systému je potřeba pravidelně kontrolovat dodržování všech stanovených norem a udržování vytyčené firemní kultury. Jelikož se každá firma časem rozvíjí a proměňuje a stejně tak se mění i společenské a legislativní podmínky, je dobré sledovat změny, novely a nové právní předpisy a v souladu s nimi compliance program upravovat a aktualizovat. V neposlední řadě je velmi užitečné vést o všem řádnou evidenci, aby mohla společnost v případě potřeby doložit, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila potenciálnímu páchání trestné činnosti. Správně nastavený compliance program, zejména pokud obsahuje vhodně implementovaný whistleblowingový systém, totiž umožňuje právnické osobě vyvinit se z trestní odpovědnosti.2 Interní oznamovací systém pro oznamování je navíc jedním ze základních požadavků mezinárodních standardů ISO, a to jak např. standardu ISO 19600 pro Compliance management systémy, tak i souvisejícího standardu ISO 37001 pro systémy řízení protikorupčních opatření.Více viz Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Nejvyšší státní zastupitelství, 9. 11. 2020, Brno.Zdroje: Havel, Lukáš: Management a compliance program. Právní prostor. 24.11.2015. Dostupné zde.Kubíčková, Alice: Compliance program jako nezbytný pomocník společnosti. Práce a mzda. 21. 3. 2017. Dostupné zde.Náhlovská, Lenka: Význam etického kodexu pro trestněprávní compliance. Advokátní deník. 16. 1. 2020. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Zákon o whistleblowingu, oficiálně zákon o ochraně oznamovatelů, vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tzv. směrnice EU o whistleblowingu vstoupila v platnost 17. prosince 2021 a ke stejnému datu uplynula lhůta pro její implementaci do českého právního řádu.  Nejaktuální článek o platnosti zákona najdete tady.  Proces přijetí nové české legislativy zdržely podzimní volby, a tak oproti původnímu plánu zákon o ochraně oznamovatelů na konci března v platnost nevstoupí. Skutečnost, že parlament nestihl novou českou právní úpravu přijmout nic nemění na tom, že evropská směrnice o whistleblowingu v platnost vešla. Firmy by proto neměly se zavedením whistleblowingu déle váhat, protože na základě aktuálně účinné evropské směrnici o whistleblowingu se nyní mohou zaměstnanci soukromých firem se svými oznámeními obracet přímo na stát. Kdy vejde v platnost zákon o whistleblowingu?  Ministerstvo spravedlnosti, které předkládá návrh zákona o ochraně oznamovatelů, zatím posunulo jeho předpokládanou platnost z 31. března 2022 na červenec roku 2023. Přesný termín vyjde najevo, jakmile se začne návrh zákona v nové Poslanecké sněmovně projednávat. Očekává se, že by k tomu mělo dojít v blízké době a že zákon bude přijat ve velmi podobné verzi jako původní návrh zákona, který v loňském roce prošel prvním čtením.  Zákon o ochraně oznamovatelů se v původní podobě vztahuje na všechny veřejné instituce, s výjimkou malých obcí, a firmy nad 50 zaměstnanců a stanoví pro ně následující základní povinnosti: Zavedení interního oznamovacího systému (whistleblowingové platformy) pro příjem a správu oznámeníZajištění tzv. příslušné osoby (řešitele oznámení)Vyhodnocování a prošetřování přijatých oznámení od whistleblowerůInformování oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích šetření ve stanovených lhůtáchOchrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními → Více se dozvíte v našem článku Jak naplnit požadavky zákona o ochraně oznamovatelů? Ministerstvo spravedlnosti spustilo externí oznamovací systém V souladu s whistleblowing směrnicí se oznamovatelé mohou už nyní obracet na Ministerstvo spravedlnosti, které získalo novou pravomoc přijímat oznámení od soukromých firem. Pro tento účel spustilo ministerstvo externí oznamovací systém (EOS), prostřednictvím kterého mohou oznámení podávat všichni oznamovatelé.   Firmy, které nenabízí svým zaměstnancům možnost důvěryhodného a bezpečného interního oznamování, se proto nyní vystavují riziku. Zaměstnanci mají možnost se svými oznámeními obracet na Ministerstvo spravedlnosti, které každé přijaté oznámení posoudí a může věc postoupit dalším veřejným orgánům (např. policii nebo finanční správě). Whistleblower může také své oznámení zveřejnit a za splnění stanovených podmínek spadají jakožto oznamovatelé pod ochranu evropské směrnice o whistleblowingu.  Zavedením whistleblowingové platformy umožníte zaměstnancům, aby se obraceli na vás a nikoli na Ministerstvo spravedlnosti nebo informace rovnou zveřejňovali. Průzkumy dokazují, že tato cesta skutečně funguje a že whistlebloweři se zpravidla raději obrátí přímo na svou firmu. Whistleblowing přináší i řadu dalších benefitů jako jsou: finanční úspory (ať už v důsledku odhalení podvodných jednání ve firmě nebo včasného odhalení problému, který mohl způsobit vysokou finanční škodu),nižší fluktuace zaměstnanců,větší důvěryhodnost firmy v očích zaměstnanců i obchodních partnerů, další přínosy whistleblowingu se dozvíte v článku 5 důvodů, proč se vyplatí zavést whistleblowing.Jak vám můžeme pomoci se zavedením whistleblowingu? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Zdroje: Na podmínky zákona o ochraně oznamovatelů jsou AK již připraveny. Advokátní deník. 21. 1. 2022. Dostupné zde.Ministerstvo spravedlnosti spouští oznamovací systém pro oznamovatele protiprávního jednání. Ministerstvo spravedlnosti. 16.12.2021. Dostupné zde.Moniová, Eva: Zákon měl umožnit hlásit šikanu či kriminalitu v práci. Poslanci ho nestihli. Seznam Zprávy. 15. 12. 2021. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma