Serial o whistleblowingu
Whistleblowing
Rozhovory

Seriál o whistleblowingu

Jan Sláma, spoluzakladatel Nenech to být a Klára Hrdličková, spoluzakladatelka Gali Legal odpovídají na nejčastější otázky ohledně whistleblowingu. Co přinese nová směrnice EU o whistleblowingu a jak se na ni připravit v praxi? Poslechněte si seriál o whistleblowingu.1. díl - Úvod 2. díl - Metodika o whistleblowingu 3. díl - Výhody whistleblowingové platformy 4. díl - Co whistleblowing znamená v praxi? 5. díl - Pověřená osoba 6. díl - Whistleblowing z pohledu mateřských a dceřinných společností 7. díl - Jak je v NNTB řešena ochrana a zabezpečení dat?
2022-08-02T12:06:37.259Z1 min čtení
EU smernice o whistleblowingu
Whistleblowing

Kdy vejde v platnost zákon o whistleblowingu?

Zákon o whistleblowingu, oficiálně zákon o ochraně oznamovatelů, vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tzv. směrnice EU o whistleblowingu vstoupila v platnost 17. prosince 2021 a ke stejnému datu uplynula lhůta pro její implementaci do českého právního řádu. Proces přijetí nové české legislativy zdržely podzimní volby, a tak oproti původnímu plánu zákon o ochraně oznamovatelů na konci března v platnost nevstoupí. Skutečnost, že parlament nestihl novou českou právní úpravu přijmout nic nemění na tom, že evropská směrnice o whistleblowingu v platnost vešla. Firmy by proto neměly se zavedením whistleblowingu déle váhat, protože na základě aktuálně účinné evropské směrnici o whistleblowingu se nyní mohou zaměstnanci soukromých firem se svými oznámeními obracet přímo na stát. Kdy vejde v platnost zákon o whistleblowingu?  Ministerstvo spravedlnosti, které předkládá návrh zákona o ochraně oznamovatelů, zatím posunulo jeho předpokládanou platnost z 31. března 2022 na červenec roku 2023. Přesný termín vyjde najevo, jakmile se začne návrh zákona v nové Poslanecké sněmovně projednávat. Očekává se, že by k tomu mělo dojít v blízké době a že zákon bude přijat ve velmi podobné verzi jako původní návrh zákona, který v loňském roce prošel prvním čtením.  Zákon o ochraně oznamovatelů se v původní podobě vztahuje na všechny veřejné instituce, s výjimkou malých obcí, a firmy nad 25 zaměstnanců a stanoví pro ně následující základní povinnosti: Zavedení interního oznamovacího systému (whistleblowingové platformy) pro příjem a správu oznámeníZajištění tzv. příslušné osoby (řešitele oznámení)Vyhodnocování a prošetřování přijatých oznámení od whistleblowerůInformování oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích šetření ve stanovených lhůtáchOchrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními → Více se dozvíte v našem článku Jak naplnit požadavky zákona o ochraně oznamovatelů? Ministerstvo spravedlnosti spustilo externí oznamovací systém V souladu s whistleblowing směrnicí se oznamovatelé mohou už nyní obracet na Ministerstvo spravedlnosti, které získalo novou pravomoc přijímat oznámení od soukromých firem. Pro tento účel spustilo ministerstvo externí oznamovací systém (EOS), prostřednictvím kterého mohou oznámení podávat všichni oznamovatelé.   Firmy, které nenabízí svým zaměstnancům možnost důvěryhodného a bezpečného interního oznamování, se proto nyní vystavují riziku. Zaměstnanci mají možnost se svými oznámeními obracet na Ministerstvo spravedlnosti, které každé přijaté oznámení posoudí a může věc postoupit dalším veřejným orgánům (např. policii nebo finanční správě). Whistleblower může také své oznámení zveřejnit a za splnění stanovených podmínek spadají jakožto oznamovatelé pod ochranu evropské směrnice o whistleblowingu.  Zavedením whistleblowingové platformy umožníte zaměstnancům, aby se obraceli na vás a nikoli na Ministerstvo spravedlnosti nebo informace rovnou zveřejňovali. Průzkumy dokazují, že tato cesta skutečně funguje a že whistlebloweři se zpravidla raději obrátí přímo na svou firmu. Whistleblowing přináší i řadu dalších benefitů jako jsou: finanční úspory (ať už v důsledku odhalení podvodných jednání ve firmě nebo včasného odhalení problému, který mohl způsobit vysokou finanční škodu),nižší fluktuace zaměstnanců,větší důvěryhodnost firmy v očích zaměstnanců i obchodních partnerů, další přínosy whistleblowingu se dozvíte v článku 5 důvodů, proč se vyplatí zavést whistleblowing.Jak vám můžeme pomoci se zavedením whistleblowingu? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Zdroje: Na podmínky zákona o ochraně oznamovatelů jsou AK již připraveny. Advokátní deník. 21. 1. 2022. Dostupné zde.Ministerstvo spravedlnosti spouští oznamovací systém pro oznamovatele protiprávního jednání. Ministerstvo spravedlnosti. 16.12.2021. Dostupné zde.Moniová, Eva: Zákon měl umožnit hlásit šikanu či kriminalitu v práci. Poslanci ho nestihli. Seznam Zprávy. 15. 12. 2021. Dostupné zde.Jak vznikl projekt Nenech to být?Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol. V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno. Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sáma
2022-03-10T09:59:16.703Z3 min čtení
Požadavky směrnice EU o whistleblowingu
Whistleblowing
Firemní kultura

Jak naplnit požadavky zákona o ochraně oznamovatelů? S NNTB to hravě zvládnete

Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších povinností pro vnitřní oznamovací systém, které vyplývají s projednávaného zákona o ochraně oznamovatelů. Platforma Nenech to být (NNTB) zajišťuje všechny zákonné požadavky.Whistleblowing podle současného návrhu zákona o ochraně oznamovatelů budou muset zřídit všechny firmy s 25 a více zaměstnanci a také veřejní zadavatelé a orgány veřejné moci (s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel). Nová povinnost se tak dotkne drtivé většiny firem a organizací. Vnitřní oznamovací systém měly firmy zavést nejpozději konce března 2022, termín schválení zákona o ochraně oznamovatelů se ale posouvá pravděpodobně na červenec roku 2023. Za nesplnění zákonných požadavků může být uložena pokuta až 1 milion Kč nebo 5 % z čistého obratu. Nedodržování stanovených povinností však může mít kromě peněžitých sankcí také vážný negativní dopad na reputaci zaměstnavatele v očích veřejnosti i obchodních partnerů. NNTB nabízí řešení pro malé podnikatele i velké firmy. Velikosti zaměstnavatele se flexibilně přizpůsobuje také cena (viz ceník NNTB). Platforma NNTB nevyžaduje zásah do IT systému, implementace je proto velmi rychlá a jednoduchá a váš interní oznamovací systém je k dispozici prakticky ihned. Jaké jsou požadavky podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů?Podat oznámení je snadné Zákon o ochraně oznamovatelů vyžaduje, aby zaměstnavatel umožnil učinit oznámení všem potenciálním oznamovatelům, kteří se s protiprávním jednáním setkali s souvislosti s prací - tzn. zaměstnancům, stážistům, obchodním partnerům nebo i uchazečům o práci).  Oznamovací formulář NNTB je přístupný na webu i v mobilní aplikaci. Tím, že NNTB bylo vytvořeno primárně pro děti a až následně pro firemní prostředí, je jeho ovládání velmi jednoduché. Podat oznámení zvládne opravdu každý na 2 kliknutí. Písemné, ústní nebo osobní oznámeníOznamovatel by měl mít možnost volby učinit oznámení písemně, ústně nebo osobně.  Platforma NNTB nabízí oznamovatelům možnost napsání textu i vložení hlasové nahrávky. V případě osobního podání oznámení může příjemce takové oznámení v NNTB jednoduše uložit a dále s ním pracovat.Musí být zajištěna ochrana identity oznamovateleOznamovatelé mohou skrz NNTB podat oznámení zcela anonymně. Ochranu jejich identity zajišťuje moderní šifrovací systém. NNTB umožňuje při zachování anonymity navázat komunikaci s oznamovatelem. Můžete se tak doptat na více informací a informovat oznamovatele o stavu investigace a přijetí nápravných opatření. Bezpečnost a anonymita jsou u nás na prvním místě - NNTB je zabezpečeno na nejvyšší možné technologické úrovni.Povinnost určení příslušné osoby S požadavkem na utajení totožnosti oznamovatelů souvisí také povinnost určení tzv. příslušné osoby (tedy řešitele neboli ombudsmana). Příslušná osoba je zodpovědná za přijímání a prošetřování oznámení a informování oznamovatele o výsledcích šetření, ale musí také vést evidenci a archiv všech podaných oznámení. Pouze tato příslušná osoba může znát detaily oznámení a případně totožnost oznamovatele, pokud se rozhodne vystoupit z anonymity, a musí jej ochránit před případným odvetným opatřením. Přístup k oznámením mají v NNTB výhradně vybraní řešitelé dle organizační struktury nebo typu podnětu. Platforma slouží také jako databáze přijatých oznámení ze všech možných komunikačních kanálů. V rámci NNTB nabízíme rovněž školení pro příslušné osoby nebo služby externí pověřené osoby z řad našich zkušených partnerů. Písemné informování oznamovatele v časových lhůtáchOznamovatel získá právo být písemně informován o přijetí oznámení (do 7 dnů od jeho obdržení), o průběhu investigace oznámení, a především bude mít právo znát závěry šetření, a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v komplikovaných případech lze tuto lhůtu prodloužit). Pokud se tak nestane a do měsíce od podání interního oznámení nedojde k nápravě, dle zákona může oznamovatel veškeré informace zveřejnit v médiích.  NNTB automaticky hlídá všechny lhůty a včas zasílá chytré notifikace. Přijatá oznámení se navíc řadí chronologicky a je možné je jednoduše filtrovat na základě různých kritérií.Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-02-25T12:52:33.683Z3 min čtení
Onlooker efect
Whistleblowing
Firemní kultura

Efekt přihlížejícího a další 3 důvody, proč lidé neoznamují neetické jednání

Více než polovina zaměstnanců, kteří jsou ve firmě svědky neetického či protiprávního jednání, o tom před svými nadřízenými mlčí. Skoro 75 % z nich však zároveň přiznává, že by informaci o podvodném jednání klidně svěřilo někomu zvenčí — médiím, policii nebo advokátovi. Přesně to se stalo například Škodě Auto, kdy v roce 2019 vyplul na povrch případ drsné šikany na pracovišti. Do médií se dostaly příběhy o tom, jak kmenoví zaměstnanci zavírají své agenturní kolegy do beden s materiálem, lijí jim projímadlo do kávy nebo vazelínou mažou momentové utahovačky, aby se kolegům prosmekávaly při utahování.  V lepším případě mohou včas neodhalené problémy skončit obrovským mediálním očistcem, v horším případě až u soudu.  Začátek whistleblowingu v Česku Zásadní změnu do tématu whistleblowingu v ČR přináší Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V souvislosti s implementací směrnice do českého právního řádu totiž musí všechny soukromé firmy nad 25 zaměstnanců nejpozději 31. března 2022 zavést vnitřní oznamovací systém pro upozorňování na nevhodné chování či podvody. Pravidla jsou přitom docela přísná — oznamovatel musí mít možnost podat oznámení anonymně, je nutné zajistit jeho bezpečnost a firma musí na podněty reagovat ve stanovených lhůtách. Taková „legalizace“ whistleblowingu je přitom v českých firmách hodně citlivé téma. Některé firmy jsou přesvědčeny, že díky otevřené kultuře žádný oznamovací systém nepotřebují, v dalších firmách naráží whistleblowing na odpor, strach nebo lhostejnost zaměstnanců.  Co může stát za neochotou lidí oznamovat neetické jednání? Efekt přihlížejícího Velmi často dochází k tzv. efektu přihlížejícího. V takovém případě pracovník nic neoznámí, protože spoléhá, že to udělá někdo jiný. Efekt přihlížejícího je paradoxní psychologický jev, který ukazuje, že pokud je u nebezpečné nebo vyhrocené situace přítomno více lidí, je méně pravděpodobné, že zasáhnou. V roce 1969 provedl psycholog Bibb Latané spolu s Judy Rodinovou experiment. Studenti Kolumbijské univerzity byli pozváni do místnosti, kde měli v přítomnosti asistentky vyplnit dotazník. Asistentka po chvíli oznámila, že se hned vrátí a odešla do vedlejší místnosti. Po čtyřech minutách se ozvala nahrávka s fiktivním pádem, kdy asistentka naříká, že si zlomila kotník. Nahrávka zněla tak dlouho, dokud někdo ze zkoumaných osob nepřišel na pomoc nebo dokud neuplynula minuta. Jak to dopadlo?  70 % studentů asistentce přispěchalo na pomoc, pokud byli v místnosti samiPokud byli v místnosti dva studenti, k pomoci se odhodlalo 40 %S narůstajícím počtem účastníků (a domluvenými pasivními účastníky experimentu) klesla ochota pomoci k neuvěřitelným 7 %Výsledky podobných experimentů ukázaly, že na nouzové situace lidé reagují v přítomnosti ostatních pomaleji. Ani jediná osoba se necítí být zodpovědná za vyřešení krizové situace.  Stigma udavače Minulý režim způsobil, že se v České republice a dalších postkomunistických zemích oznamovatel neetického jednání negativně označuje za donašeče, udavače nebo informátora. Jde o historicky zakořeněný problém, který už u tak citlivého tématu whistleblowingu okamžitě vzbuzuje nepěkné předsudky.  Whistleblowing přitom nemá s udavačstvím nic společného. Podrobné důvody najdete v článku 7 důvodů, proč whistleblowing není práskačství. Je v přirozeném zájmu každého zaměstnance, aby na pracovišti nedocházelo k neetickému nebo dokonce protiprávnímu jednání. Stigma udavače s největší pravděpodobností pozvolna zanikne. Velký vliv na vnímání této problematiky mají politici a samotné firmy, které mohou podpořit správné vnímání whistleblowingu.  Strach Kromě toho, že lidé, kteří oznamují nekalé aktivity na pracovišti bývají označení za donašeče, čelí hrozbě tvrdé odvety ze strany kolegů nebo nadřízených. Lidé se musí postavit vnitřnímu strachu z odmítnutí a potýkají se také s obavami ze ztráty zaměstnání, odmítnutí kolegů nebo jiných problémů.  Absence bezpečného oznamovacího systému Za neochotou zaměstnanců oznamovat ve firmě neetické nebo podvodné jednání stojí mimo jiné absence pohodlného oznamovacího systému, který by umožnil na takové chování jednoduše a bezpečně upozorňovat. Telefonní linky, e-maily či fyzické schránky jsou přežitek, navíc nezaručují 100% bezpečnost a anonymitu, která je v tomto případě klíčová.  Jak do firmy efektivně zavést whistleblowingovou platformu?Všechny tyto bariéry se dají snížit zavedením firemního oznamovacího nástroje. Základem je proto transparentní komunikace směrem k zaměstnancům. Management musí lidem srozumitelně vysvětlit, proč oznamovací systém do firmy zavádí, co od nich v tomto smyslu očekává, a především, jak ho lidé mají používat. Více se dozvíte v článku Jak do firmy efektivně zavést whistleblowingovou platformu. Máte otázky ohledně whistleblowingu? Chtěli byste vidět NNTB v akci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. Zdroje: Wikipedia, Manipulatori.czJak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-02-09T14:30:55.434Z4 min čtení
online-trust-box.jpg
Whistleblowing

Co je on-line schránka důvěry a jak funguje?

On-line schránku důvěry si lze představit jako webovou a mobilní aplikaci, do které  oznamovatel sepíše svoje oznámení včetně příloh a podobně jako například e-mail jej odešle. Oznámení přijde řešiteli, který se obratem může doptávat na další detaily, nebo pouze odpoví, že se podnětem začíná zabývat. Stejně pak v rámci zákonné lhůty oznámí výsledek. Lze podat oznámení anonymně? Oznamovatel a řešitel mohou u oznámení vzájemně komunikovat a vyměňovat si další  zprávy. Oznámení je navíc možné zpřístupnit více řešitelům současně, například externím  advokátům nebo psychologům. Oznamovatel má i přesto stále zachovanou anonymitu, pokud z ní sám dobrovolně nevystoupí. Jak je ošetřena bezpečnost?Přístup k firemní on-line schránce důvěry (ale vždy jen k vlastním oznámením) mohou mít  i zákazníci, uchazeči o práci nebo dodavatelé, čímž tento kanál naplňuje veškeré požadavky  blížícího se zákona o ochraně oznamovatelů.  Vyřešená oznámení se pak automaticky přesouvají do archivu, kde je lze kdykoliv dohledat. V jednotlivých tiketech je přehled a minimalizuje se riziko, že by některý zapadl nebo že by  jej řešitel nedopatřením vymazal. Oproti například e-mailové schránce je on-line schránka důvěry také bezpečnější. Aplikace neukládá cookies, a pokud má správně vyřešenou bezpečnost, nelze vystopovat ani IP adresu  oznamovatele. Samotná oznámení jsou šifrována, administrátoři se k nim dostanou jen  po přihlášení do systému a oznamovatelé po zadání unikátního přístupového kódu. Zajímá vás více? Pak si stáhněte kompletního průvodce whistleblowingem v Česku. Co je třeba před zavedením on-line schránky důvěry zjistit?Před zavedením on-line schránky důvěry je nicméně důležité, aby si firma ověřila, jak  schránka zachází s osobními údaji, zda jsou jednotlivé podněty šifrovány, nebo zda  dodavatel systému vlastní ISO certifikaci. Pokud ano, je v současné době schránka důvěry  nejbezpečnějším a nejdůvěryhodnějším řešením pro whistleblowing. Splňuje veškeré požadavky blížící se legislativy, nabízí potřebný komfort oznamovatelům i řešitelům  a minimaluzuje riziko, že se oznamovatel se svým problémem obrátí na média,  ministerstvo nebo policii. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-01-23T21:10:30.365Z2 min čtení
jose-martin-ramirez-carrasco-45sjAjSjArQ-unsplash.jpg
Whistleblowing
Tiskové zprávy

Veřejný sektor se připravuje na směrnici o whistleblowingu

Veřejný sektor se připravuje na směrnici o whistleblowingu, většina firem čeká, než parlamentem projde transpoziční zákon. S implementací všech povinností jim může pomoci česká whistleblowingová platforma NNTBUž 17. prosince začíná být účinná směrnice Evropské unie o whistleblowingu. Jejím úkolem je vytvořit bezpečné prostředí pro oznamovatele protiprávního jednání – takzvané whistleblowery. Česko však má problém, transpoziční zákon o ochraně oznamovatelů se totiž zasekl v Parlamentu ČR kvůli volbám. Ten by měl ochranu proti postihům či odvetě za oznámení vztáhnout v celém rozsahu také na soukromý sektor. Pravidla pro ochranu oznamovatelů se tak zatím budou ve většině případů vztahovat pouze na zaměstnance státních institucí. V Česku již existuje whistleblowingová technologie, která může firmám i státu pomoci s implementací nových pravidel. „Povinnosti zakotvené ve směrnici se od 17. prosince budou vztahovat na přibližně 200 veřejných úřadů a institucí. To znamená, že jejich zaměstnanci například budou moci využít bezpečný oznamovací kanál pro nahlášení podezřelé činnosti, dostanou informaci o přijetí oznámení a také budou muset být vyrozuměni, jak bylo s daným podnětem naloženo. Zároveň se již nebudou muset bát negativních následků podání oznámení, kterým často museli doposud čelit,“ vysvětluje Jan Sláma, CEO a spoluzakladatel první české whistleblowingové platformy NNTB.cz (Nenech to být).  Podle metodiky Ministerstva spravedlnosti se směrnice dotkne státních orgánů, krajů a obcí s více než deseti tisíci obyvateli i veřejných institucí jako Všeobecná zdravotní pojišťovna, veřejné vysoké školy, ČEZ či Stanice technické kontroly. Výhodu pak mají samosprávy využívající Mobilní rozhlas od českého startupu Munipolis. Tato služba pro online komunikaci mezi vedením obcí a občany, kterou již využívá skoro třetina republiky, totiž nedávno uzavřela spolupráci s tuzemskou whistleblowingovou platformou NNTB. V jediném prostředí se tak spojuje chytrá komunikace s občany a oznamovací kanál, který splňuje všechny podmínky nové směrnice EU. Ochrana proti interním podvodůmPodle průzkumu EY ztrácí průměrný podnik kvůli interním podvodům až 5 % svých příjmů. Nejspolehlivějším způsobem, jak nekalosti ve firmě odhalit, je podle dat Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) whistleblowing. Ten vloni stál za 43 % všech odhalených protiprávních jednání ve firmách. Za whistleblowery se označují lidé, ať už zaměstnanci, zákazníci či třeba dodavatelé, kteří upozorní příslušné orgány na podezření z protiprávního jednání, které v práci nebo firmě zaznamenali.  V praxi se však whistlebloweři po oznámení často setkávají s pomstou ve formě finančního znevýhodňování, šikany ze strany ostatních zaměstnanců nebo rovnou vyhazovem. Obava z negativních následků přitom často lidi odrazuje od toho, aby na podezřelé chování upozornili. Právě to má za cíl nová směrnice o whistleblowingu změnit, zatím však bude platit jenom pro veřejný sektor. Zákonodárci totiž s největší pravděpodobností nestihnou přijmout zákon o ochraně oznamovatelů, který by povinnost rozšířil i na soukromé společnosti. Soukromý sektor čeká na schválení zákona Zatímco veřejný sektor má jasno, soukromé společnosti musí na přesné znění vyčkávat. Dokud čeští zákonodárci nepřenesou směrnici do vnitrostátního práva, tak se povinnosti týkající se ochrany whistleblowerů na soukromý sektor z velké části nevztahují. Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů přitom ve sněmovně leží již od února, před volbami ale stihl projít pouze prvním čtením. To však neznamená, že se soukromým společnostem vyhne, pouze dochází k jeho odložení. Zatím jen není jasné, na jak dlouho – záleží totiž na rychlosti ustanovení nové vlády a následně rychlosti Parlamentu.  Přesto by však firmy neměly vyčkávat do poslední chvíle. Otálení by totiž mohlo přinést komplikace, jako tomu bylo například v případě zavádění GDPR. „Firmy díky volbám dostaly čas navíc, který mohou využít pro řádnou přípravu na splnění nových povinností. Zejména by měly implementovat vhodné procesy, které ze směrnice vycházejí. Za jejich nedodržení bude hrozit pokuta až milion korun nebo 5 % z ročního obratu,“ upozorňuje Sláma. Směrnice o whistleblowingu totiž přináší celou řadu závazků.  S plněním povinností může pomoci i vhodná technologieKlíčovou součástí směrnice a z ní vycházejícího návrhu zákona je povinnost zaměstnavatele zavést vhodný komunikační kanál, skrze který mohou zaměstnanci či například dodavatelé podávat oznámení o podezření na protiprávní jednání. Ačkoliv se jedná o poměrně přímočarý problém, některé firmy s jeho řešením bojují. „Směrnice nechává zavedení komunikačního kanálu na jednotlivých zaměstnavatelích, ale najít opravdu vhodné řešení není jednoduché. Firmy dosud pro podobné účely používaly telefon, e-mail, fyzickou schránku nebo se spoléhaly na osobní oznámení. Každé z těchto řešení však doprovází určité kompromisy – většinou je to vysoké riziko úniku informace k nesprávné osobě, nekomfortnost pro oznamovatele nebo omezená dostupnost zejména v době práce na dálku,“ vysvětluje úskalí David Špunar, COO a spoluzakladatel platformy NNTB. Navíc tyto varianty často nesplňují požadavky vycházející ze směrnice, např. nutnost oznamovatele informovat ve stanovené lhůtě o přijetí a rozřešení případu. „Firmám se proto vyplatí vsadit na bezpečné digitální řešení v podobě whistleblowingové platformy. Ta nabízí zabezpečený komunikační kanál, striktně omezené přístupy, jsou často dostupné odkudkoliv, pomůžou splnit veškeré povinnosti a zvládají rychle reagovat na případné legislativní změny,“ doporučuje Špunar. Online schránku důvěry od českého startupu NNTB.cz, ve světě známého jako FaceUp, využívá přes 2 000 organizací po celém světě. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Zdroj obrázku: Unsplash, autor: José Martín Ramírez Carrasco Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2022-01-09T21:53:07.255Z4 min čtení
Glasses on workpapers
Whistleblowing

Externí vs. interní příslušná osoba pro správu oznámení od whistleblowerů

Osoba, která přijímá a řeší oznámení, musí být bezúhonná, maximálně důvěryhodná, nezávislá, bez střetu zájmů a řádně proškolená. Pověřenec, ombudsman nebo pověřená osoba. Všechny tyto termíny, se kterými se můžete setkat, označují jedno a totéž, a to tzv. příslušnou osobu, která představuje klíčovou funkci ve vnitřním oznamovacím systému pro whistleblowery. Firmy zavádějící oznamovací systém tak stojí před důležitou otázkou, koho touto funkcí pověřit. V následujícím textu se podíváme na to, jaké povinnosti jsou s funkcí spojeny, jak správně vybrat příslušnou osobu a jestli je pro tuto úlohu vhodnější zvolit interního zaměstnance nebo externího pověřence. Kdo je příslušná osoba a jaké jsou její povinnosti Jednou z hlavních povinností, které se pojí s připravovaným zákonem na ochranu oznamovatelů, je stanovení tzv. příslušné osoby, která: přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,navrhuje nápravná opatření v návaznosti na podané oznámení,zachovává mlčenlivost apostupuje nestranně.Osoba, která přijímá a řeší oznámení, musí být bezúhonná, maximálně důvěryhodná, nezávislá, bez střetu zájmů a řádně proškolená. Je velmi důležité udržovat prostřednictvím dostatečně erudované příslušné osoby oznamovací systém co nejvíce důvěryhodný a efektivní a předejít tak riziku, že oznamovatel informace zveřejní. Oznamovatel může informace zveřejnit ve chvíli, kdy nemá dostatečnou důvěru v oznamovací systém, nebo když má pocit, že firma v řešení oznámení adekvátně nepostupuje (přičemž tento pocit může získat z pouhé nedostatečné komunikace). 💡Tip: Vybrali jste, kdo bude ve vaší organizaci přijímat a vyhodnocovat oznámení? Ve spolupráci s našimi partnery vám nabízíme odborné zaškolení pro příslušné osoby Jaké kroky musí podniknout příslušná osoba po podání oznámení?Příslušná osoba má povinnost přijmout ústně nebo písemně podané oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout také osobně.O přijetí oznámení je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne přijetí oznámení písemně vyrozumět oznamovatele.Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. (Ve složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát.)Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu a písemně vyrozumí oznamovatele.Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba o tom písemně vyrozumí oznamovatele.Je interní zaměstnanec vhodnou osobou pro přijímání a vyhodnocování oznámení?Pro funkci příslušné osoby se většinou nabízí vedoucí právního oddělení, compliance officer či někdo z personálního oddělení. Nicméně jde o poměrně náročnou a velmi zodpovědnou pozici, která zahrnuje velké množství povinností. Zvolená osoba musí být navíc dostatečně nezávislá na to, aby se při investigaci podaného oznámení nedostala do střetu zájmů. V neposlední řadě musí spolehlivě zachovávat důvěrnost, zamezit komukoli přístup k obsahu oznámení a nesmí nikomu poskytnout jakékoliv informace, které by mohly zmařit účel podaného oznámení. Za porušení povinností příslušné osoby pak hrozí pokuta 50 tisíc korun, nebo až 100 tisíc korun v případě úmyslného spáchání přestupku. Pokud společnost nemá vhodného kandidáta na plnění této funkce, je možné pověřit externí osobu, která garantuje nezávislost a profesionalitu v rámci řešení oznámení a navrhování efektivních opatření. Podívejte se na srovnání výhod externí a interní příslušné osoby: Externí příslušná osoba: menší administrativní náročnost pro firmuprošetření je zaručeně objektivnínehrozí konflikt zájmůoznámení lépe vyhodnotí odborník se zkušenostmi s přijímáním a řešením oznámenínižší riziko prozrazení totožnosti oznamovateleInterní příslušná osoba:  lepší znalost firmy a interních procesůnižší finanční nákladysnazší dostupnost pro ústní oznámeníTip: Nenech to být vám ve spolupráci s našimi partnery nabízí zajištění role příslušné osoby tak, abyste vždy bez starostí naplnili všechny aktuální legislativní požadavky – Zjistit víc. Naše technologie vám ale pomůže i ve chvíli, kdy zvolíte pověřenou osobu z řad zaměstnanců.  To, kdo oznámení přijímá a vyhodnocuje, může být zcela zásadní pro osud celého incidentu. Nesprávné plnění povinností příslušné osoby ohrožuje důvěryhodnost a funkčnost celého oznamovacího systému. Firmě pak hrozí, že zaměstnanec oznámení buď vůbec nepodá a problémy se budou kumulovat, nebo své informace zveřejní, a firma tak jednak ztratí kontrolu nad situací, ale především se může dočkat zdrcující reputační či finanční újmy. Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2021-12-01T13:52:02.686Z4 min čtení
whistleblowing system.jpg
Whistleblowing
Firemní kultura

Jak do firmy efektivně zavést whistleblowingovou platformu?

Až 42 % zaměstnanců neoznamuje nekalé jednání, protože nevědí, jakým způsobem to mají udělat. Ačkoliv to některým zaměstnancům může sloužit jako výmluva, firma by měla tuto bariéru odstranit. Další lidé podle výzkumů nevědí, že se od nich oznamování prohřešků vůbec očekává, jsou přesvědčení, že firma už o problému dávno ví, nebo nevěří, že oznámení něčemu pomůže.Jaké jsou nejčastější důvody, proč zaměstnanci neoznamují nekalé jednání, přestože jsou jeho svědky? Dle výzkumů hrají hlavní roli tyto aspekty:  zaměstnanci nevědí, jakým způsobem nahlásit vedení, že se děje něco špatnéhojsou přesvědčeni o tom, že firma už o problému dávno ví, a tím pádem ho i řešípochybují o tom, že vedení by se případným oznámením vůbec zaobíralomají obavy, jaké to bude mít důsledky vůči jejich osoběVšechny tyto bariéry se dají snížit zavedením firemního oznamovacího nástroje. Základem je proto transparentní komunikace směrem k zaměstnancům. Management musí lidem srozumitelně vysvětlit, proč oznamovací systém do firmy zavádí, co od nich v tomto smyslu očekává, a především, jak ho lidé mají používat. Důvodů k zavedení interního oznamovacího kanálu je přitom celá řada:splnění legislativních požadavků, případně požadavků investorazabránění korupci, krádežím a dalším trestným činůmsnaha získávat pravidelnou zpětnou vazbu, či podněty pro zlepšování firmyJe důležité ujistit zaměstnance, že oznámení mohou podávat i zcela anonymně a nemusí se tedy obávat prozrazení své totožnosti. Dále je třeba vzbudit v nich pocit důvěry a zdůraznit, že jejich podněty budou řešeny.  Pro hladké fungovaní je vhodné, aby si firma stanovila interní pravidla pro využívání oznamovacího systému. Například stanovit si, že pověřená osoba se nebude zabývat oznámeními, která mají vulgární charakter,  postup při zpracování oznámení, lhůty na vyjádření řešitele, či jiná interně relevantní pravidla.  Vyhodnocování přínosu oznamovacího systémuK vyhodnocování přínosů oznamovacího systému je vhodné zavést metriky, pomocí kterých bude firma přínosy kvantifikovat.  Takovými metrikami mohou být: počet podaných oznámení za měsícprocentuální míra oznámení, která lze vyhodnotit jako opodstatněnáprůměrná rychlost reakce nebo vyřízení oznámenípotenciální finanční úspora díky odhalení oznámených problémůnebo výsledky dotazníku spokojenosti, který firma pravidelně zašle svým zaměstnancůmPříklad praktického checklistu: Pro více informací si zdarma stáhněte náš e-book 📩 Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? Jak vznikl projekt Nenech to být?NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol. V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
2021-11-05T20:56:35.166Z2 min čtení
1
2

E-book o whistleblowinguStáhněte si zdarma jedním kliknutím!

Whistleblowing v českých firmách - jen další byrokracie nebo příležitost?

Ilustrace e-booku

Stáhněte si e-book v PDF

Vaše celé jméno
E-mail, na který PDF pošleme
Vaše organizace

Kliknutím na Stáhnout souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Jednoduchý oznamovací kanál Nenech to být

Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už přes 2 300 firem, škol a úřadů.

CTA_demo.png
PŘIHLÁSIT SE K NEWSLETTERU

FaceUp Technology s.r.o. © 2022

Průvodce firemním whistleblowingem

Jméno a příjmení
Telefonní číslo
Vaše organizace
E-mail

Kliknutím na tlačítko souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.