Máte alespoň 25 zaměstnanců? Tak i na vás dopadne nový zákon o ochraně oznamovatelů

Zdá se, že letos o whistleblowingu a ochraně oznamovatelů ještě hodně uslyšíme. Oznamovatelé protiprávní činnosti se totiž zřejmě dočkají ochrany dle nového zákona o ochraně oznamovatelů. A zbystřit by měly zejména firmy, které v uplynulém čtvrtletí zaměstnávaly v průměru nejméně 25 zaměstnanců. 

Firmy si podle nového zákona budou muset do konce března 2022 zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování těchto oznámení. Za nedodržení povinností by je mohla čekat až milionová pokuta. Zároveň ale mohou být sankcionováni i oznamovatelé, kteří vědomě podají nepravdivé oznámení. A to až do výše 50 000 Kč.

Cílem návrhu zákona o ochraně oznamovatelů je zajistit ochranu lidem, kteří se v souvislosti s výkonem práce dozví o protiprávním jednání a oznámí ho. Právní úprava se týká jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných, státních zaměstnanců, stážistů či dobrovolníků. Schválený návrh zákona dokonce hovoří i o nutnosti zajistit možnost oznámení protiprávního jednání  například uchazečům o zaměstnání.

„Zavedení explicitního zákazu postihu oznamovatelů do právního řádu pomůže oznamovatelům zlepšit jejich postavení jak v případě sporu před soudem, tak obecně ve společnosti a v důsledcích pomůže usnadnit detekci korupce“ – uvádí v předkládací zprávě ministerstvo spravedlnosti.

Jak můžete mít splněno už teď si přečtěte na našem webu

Zákon chce oznamovatele chránit před odvetnými opatřeními, které konkrétně vyjmenovává. Pozor si firmy musí dát zejména na propuštění, uložení kárného opatření, diskriminace, přeložení na jiné místo, změna rozvržení pracovní doby nebo snížení mzdy. Takové odvetě nesmí být vystavena ani osoba oznamovateli blízká nebo jeho kolega. Návrh dále stanoví, že oznamovatel má právo na přiměřené zadostiučinění, pokud mu odvetné opatření způsobilo nemajetkovou újmu.

Firmy by se měly postarat o to, aby mohl oznamovatel co nejbezpečněji a nejpohodlněji oznámit nekalosti právě pomocí oznamovacího kanálu. V opačném případě se totiž může oznamovatel rozhodnout podat oznámení přímo na ministerstvu spravedlnosti. 

Přijetí nového zákona momentálně hoří i kvůli tomu, že od letošního 17. prosince bude závazná související směrnice EU. Účinnost zákona proto ministerstvo stanovilo ke stejnému datu, odložilo pouze povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému.

Díky oznamovatelům z řad zaměstnanců je odhaleno zhruba 45 % všech podvodů a protiprávního jednání ve firmách. Odhodlat se ale k upozornění na nekalosti chce notnou dávku odvahy. I proto v NNTB vítáme, že už brzy budou mít oznamovatelé právní rámec, který jim v ČR (a celkově v EU) zajistí ochranu, kterou si zaslouží. Díky tomu se snad toto procento v ČR ještě zvýší. 

Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? 

Jak vznikl projekt Nenech to být?

NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.