barriers_whistleblowing.jpg

Překážky pro zavádění whistleblowingu

Helena Jezkovaja .jpeg

Helena Jezkova

2022-02-08T09:05:02.323Z4 min čtení

Zavádění whistleblowingu ve firmách nejčastěji naráží na dvě hlavní bariéry. První je na straně managementu, který má strach oznamovací systém ve firmě zavést. Další bariéra je na straně zaměstnanců, kteří mohou mít obavu whistleblowingovou platformu využívat.

Bariéry na straně managementu

Jednou z klíčových překážek zavádění whistleblowingu ve firmách je udavačské stigma. Management firem mívá vnitřní strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v Česku stále vnímáno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože naopak nejdále jsou s podporou whistleblowingu v angloamerických zemích. Například v Americe upozorňuje na neetické jednání 3× více lidí než v Evropě — a z Evropy si nejlépe vede Spojené království.

Kromě strachu z udavačství manažeři a manažerky často věří, že žádný oznamovací systém nepotřebují, protože mají otevřenou firmu, ve které si lidé mezi sebou všechny informace říkají. Data ale tuhle domněnku vyvracejí.

Například podle průzkumu konzultantské společnosti EY 56 % z těch, kteří jsou ve firmě svědky nekalého jednání, nic neoznámí. Jiné zdroje uvádí ještě vyšší procento. Zajímavé navíc je, že 73 % těchto lidí by zároveň zvažovalo, že informaci o nekalém jednání svěří někomu zvenčí — například správnímu orgánu nebo advokátovi.

Na situaci nic nezmění ani to, pokud je firma plná extrovertů a na první pohled otevřených lidí. Behaviorální studie naznačují, že ochota lidí „zapískat na píšťalku“ je přibližně stejně silná u mužů i žen a u introvertů i extrovertů. Na míru ochoty oznamovat nekalé jednání nemá vliv ani věk.

Další častou obavou managementu je, že zaměstnanci budou systém nadužívat a zahlcovat nepodloženými stížnostmi. Tyto obavy jsou však liché, například podle reportů firmy NAVEX GLOBAL se téměř polovina všech nahlášených nekalých aktivit uzavírá jako opodstatněná nebo částečně opodstatněná. I jiné průzkumy potvrzují, že u více než poloviny společností nedochází ke zneužívání oznamovacích linek buď vůbec, anebo jen zřídka. Například u našeho oznamovacího systému Nenech to být se oprávněnost podnětů pohybuje kolem 80 % a jedna firma řeší v průměru 3 — 4 oznámení měsíčně.

Firma navíc není povinna odpovídat na všechny podněty. Pokud někteří zaměstnanci zahltí ohlašovací systém vulgaritami či na první pohled nepodloženými výpady, je možné tyto zprávy zcela ignorovat.

Bariéry na straně zaměstnanců

Zaměstnanci mají při oznamování neetického či protiprávního jednání ve firmě největší strach z případné odvety ze strany zaměstnavatele nebo ostatních kolegů. Často bývají označení za práskače, čelí nevybíravým útokům, jsou přeloženi a zcela izolováni na jiném oddělení, nebo dostanou horší a podřadnější práci.

Americká studie z roku 2008 na 84 whistleblowerech dokonce uvádí, že

  • 82 % whistleblowerů bylo po oznámení nekalého jednání terčem obtěžování, 
  • 60 % přišlo o práci,
  • 17 % přišlo o bydlení,
  • a 10 % se pokusilo o sebevraždu.

Dalším častým důvodem přehlížení neetického jednání je efekt přihlížejícího. Čím více lidí je v kolektivu, tím více zaměstnanci spoléhají, že incident ohlásí někdo jiný. Bariérou také bývá, že lidé nevědí, jakým způsobem mohou oznámení na protiprávní jednání podat.

Podle některých průzkumů to jako důvod uvádí až 42 % zaměstnanců. Další lidé nevědí, že se od nich oznamování prohřešků vůbec očekává. Jiní jsou přesvědčení, že firma o problému dávno ví, nebo nevěří, že oznámení něčemu pomůže.Behaviorální expertka Nuala Walsh v článku pro Harvard Business Review dále píše, že za nečinností zaměstnanců často stojí nevědomá potřeba 

sounáležitosti, preference současného stavu a úmyslná slepota.

Podle již citovaného průzkumu konzultantské společnosti EY pak zaměstnanci často cítí tlak, aby si informace nechali pro sebe, mají strach o svou kariéru i osobní bezpečnost nebo nejednají z důvodu loajality vůči firmě i svým kolegům. K loajalitě vůči firmě zaměstnance dokonce nepřímo vyzývá zákoník práce, který zakotvuje povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Whistleblower tak často balancuje na vahách věrnosti vůči firmě a morální či zákonné povinnosti oznámit protiprávní praktiky.

Vysoké procento neetického jednání na pracovišti je přehlíženo také z důvodu společenských norem. Typickým příkladem je sexuální obtěžování. Podle tohoto výzkumu se s ním na pracovišti setkalo 34 % žen, další zdroje uvádí mnohem vyšší čísla — například až 80 %. Přesto naprostá většina obětí obtěžování na pracovišti toto chování vůbec nenahlásí.

Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? 


Jak vznikl projekt Nenech to být?

Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sláma
Helena Jezkovaja .jpeg

Helena Jezkova

2022-02-08T09:05:02.323Z4 min čtení
Sdílejte článek:

E-book o whistleblowinguStáhněte si zdarma jedním kliknutím!

Whistleblowing v českých firmách - jen další byrokracie nebo příležitost?

Ilustrace e-booku

Stáhněte si e-book v PDF

Vaše celé jméno
E-mail, na který PDF pošleme
Vaše organizace

Kliknutím na Stáhnout souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Jednoduchý oznamovací kanál Nenech to být

Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už přes 2 300 firem, škol a úřadů.

CTA_demo.png
E-BOOK ZDARMA: Stáhněte si kompletního průvodce whistleblowingem
PŘIHLÁSIT SE K NEWSLETTERU

FaceUp Technology s.r.o. © 2022