Úvod do firemního compliance a whistleblowingu

Pro firmy je důležité, aby je veřejnost vnímala v dobrém světle. Jedním z faktorů, který ovlivňuje pohled na firmu, je kvalitní produkt či služba za příznivé ceny, v kombinaci se zajímavým marketingem. Dalším faktorem je to, jak firma působí jako zaměstnavatel. Pokud se na pracovišti objeví nějaká forma šikany nebo třeba korupce a dostane se to na veřejnost, poškodí to pověst firmy nejen v očích žadatelů o práci, ale i potencionálních zákazníků.

Neetické či nelegální jednání na půdě firmy je bohužel relativně častou záležitostí, více než polovina zaměstnanců někdy byla jeho svědkem. Ve většině případů ale nejsou ochotni oznamovat problém vyššímu managementu. Přitom zhruba dvě třetiny z nich jsou ochotní svěřit se někomu zvenčí – na hodnotící portály, inspekci, nebo do médií. 

Způsobů odhalení podvodu nebo protiprávního jednání interně ve firmě je celá řada. V pouhých 4 % problém odhalí externí audit, ale již v 15 % ho odhalí audit interní. Pouhé 1 % pachatelů se dozná. Ve 43 % případů jde o oznámení ze strany zaměstnanců nebo zákazníků, což whistleblowing řadí na pozici nejefektivnějšího možného řešení.

Způsoby odhalování podvodu

Evropská unie přišla s legislativní úpravou

Pro každou firmu by tedy mělo být důležité mít propracované mechanismy, díky kterým se budou moct zaměstnanci bezpečně a anonymně ozvat, pokud jsou svědky jakéhokoliv problémového, neetického či protiprávního jednání na pracovišti. Velký vliv na whistleblowing má nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tato směrnice implementuje do českého právního řádu pokyn, aby všechny soukromé firmy nad 50 zaměstnanců zavedly nejpozději 31.3. 2022 vnitřní oznamovací systém pro oznamování protiprávního jednání. Oznamovatel musí mít podle něj možnost podat anonymní oznámení a firma musí reagovat ve stanovených lhůtách. Ještě přísněji problematiku upravuje chystaný zákon o ochraně oznamovatelů. 

Riziko „udavače“ se jeví jako problém hlavně v českém prostředí

Pro mnoho firem může být zmíněná legislativní úprava problém. V českém prostředí jsou lidé, kteří na nevhodné jednání upozorní, často považováni za udavače a vystavují se riziku, že budou vyřazeni z kolektivu kolegů nebo dokonce msty ze strany zaměstnavatele. Častým problémem může být i efekt přihlížejícího, kdy lidé ve větší skupině spoléhají na to, že oznámení o nevhodném chování podá některý z dalších svědků a sami nic nepodniknou. 

Nelehkým úkolem mnoha firem je proto vytvořit takové prostředí, ve kterém se budou jejich zaměstnanci cítit při oznamování bezpečně. Budou vědět, že se mají na koho obrátit, pokud se stanou svědky nekalé činnosti, nebo se jich přímo bude týkat šikana či jakýkoliv jiný nepříjemný zážitek na pracovišti. Pro organizace je většinou nejefektivnější, když zvolí mix různých nástrojů, a to jak pro prevenci, tak pro řešení již vzniklých problémů. To se jim pak znatelně vyplatí. Nejen, že předejdou pokutám a rizikům spojeným s chystaným zákonem, ale mohou také ušetřit značné finanční prostředky. Průměrná evropská firma totiž tratí na interních podvodech 5 % svých příjmů.

Dosavadní legislativa v ČR nebyla dostatečná

Současné řešení whistleblowingu v českých firmách často není ideální, a to ani z legislativního pohledu. Právní řád ČR řeší tuto problematiku okrajově a firmy tak nejsou motivovány, aby oznámení protiprávního jednání řešily systematicky. Například podle zákoníku práce musí zaměstnanci upozornit nadřízené, pokud hrozí škoda nebo nemajetková újma. Trestní zákoník zase stanovuje povinnost oznamovat trestné činy a dle trestního řádu má svědek nebo osoba blízká nárok na utajení totožnosti. Nejblíže k zákonu o whistleblowingu má nařízení č. 145/2015 Sb., které řeší oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. 

Řešení 21. století – webová aplikace

Jedním z nejefektivnějších způsobů řešení je online schránka důvěry. Může jít o webovou nebo mobilní aplikaci, do které oznamovatel popíše situaci, může přiložit potřebné přílohy (fotografie, dokumenty atd.) a podobně jako e-mail je následně odešle. Řešiteli (kterým může být někdo interní nebo externista, ale i více osob) přijde oznámení a následně se může doptat na detaily, nebo jen informovat oznamovatele, že se začíná oznámením zabývat. 

Aplikace umožní vzájemnou komunikaci, ale zároveň oznamovateli poskytne anonymitu a bezpečí. Neukládá cookies ani nesleduje IP adresu. Oznámení je šifrované a administrátor se k němu dostane pouze po přihlášení do systému.

Mezi další výhody on-line schránky patří její dostupnost 24/7 a dobré zabezpečení. Nevyžaduje registraci oznamovatele nebo pokročilejší IT znalosti. Důležitá je pro řadu oznamovatelů především anonymita, kterou schránka poskytuje a zároveň přitom umožňuje návaznou komunikaci s řešitelem, pokud je třeba získat další informace k zadanému podnětu. 

Až 42 % zaměstnanců neoznámí nekalé jednání, protože neví, jak to má udělat. Důležité proto je, aby byli zaměstnanci proškoleni o všech možnostech, jak s informacemi o nekalé činnosti pracovat. Pokud jim to chcete zjednodušit, zaveďte kvalitní, bezpečnou a uživatelsky přívětivou whistleblowing platformu. Máte-li o ni zájem, neváhejte nás kontaktovat. 

Zdroj obrázku: Unsplash, autor: Marten Bjork

Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? 

Jak vznikl projekt Nenech to být?

NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.