Whistleblower – o koho jde a proč o něm letos ještě hodně uslyšíme?

Whistleblower je v doslovném překladu ten, který zapíská na píšťalku. A to ne při fotbalovém zápase, ale v situaci, kdy je svědkem nekalého jednání v reálném životě. V práci, na úřadě nebo třeba jako zákazník či dodavatel. Často může jít o korupci, ale také o situace, které ohrožují zdraví lidí nebo životní prostředí. Ať už vlivem neznalosti nebo korupce dochází ke špatným rozhodnutím, jejichž důsledkem jsou nehody, škody na zdraví a životním prostředí nebo zpronevěra veřejných financí. Whistleblower ale nečíhá za rohem, aby sledoval nekalé praktiky v práci. Naopak může jít o někoho, kdo se k nepravostem nachomýtl a svádí vnitřní boj, zda vyjít s pravdou ven, anebo si vše nechat pro sebe. 

Příkladem může být v Česku právě aktuální kauza otravy řeky Bečvy, kdy politici vypsali odměnu 100 000 Kč právě pro whistleblowera, který  „něco ví”, ale zatím se bojí promluvit. Přitom kdyby se našel někdo, kdo by sebral odvahu a (klidně) anonymně úřadům oznámil, jak se chemikálie do řeky dostaly, zabránil by tak možná dalším ekologickým katastrofám.

Ale zpátky k whistleblowingu a jeho podstatě… Zpravidla první, kdo se o těchto uklouznutích dozví jsou právě zaměstnanci, kteří v rámci své práce zjistí, že došlo k nějaké nepravosti, nebo mají informace, které mohou uvést do nesnází zaměstnavatele nebo vedení organizace a které vypovídají o jednání, jež poškozuje nebo ohrožuje veřejný zájem. Whistleblower tedy svým oznámením může ochránit veřejný zájem, ale bohužel tím často zároveň vystavuje riziku svůj profesní i osobní život. A právě strach z odvety je hlavním důvodem, proč se lidé bojí nekalé jednání nahlašovat.

V současnosti whistleblowery v Česku při oznamování nekalého jednání chrání obecné pracovněprávní předpisy a prostředky trestního práva. Whistleblowing zatím v českém právu není jasně definovaný, ale to by se mělo brzy změnit. V únoru 2021 totiž česká vláda schválila znění zákona na ochranu oznamovatelů, který zaručí oznamovatelům ochranu před odvetou z strany zaměstnavatele. 

Stáhněte si aktuální vládní návrh

Nenech to být si klade za cíl být právě tím nástrojem, který firmám pomůže se s připravovaným zákonem dobře vypořádat a být tak oporou i pojistkou jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, kteří se, ač někdy neradi, osmělí a rozhodnou se být whistleblowery a pomoci tak odhalit nekalosti nejen v práci. 

Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? 

Jak vznikl projekt Nenech to být?

NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.

Za fotku děkujeme Ismail Hamzah a Unsplash