Whistleblowing v obcích a územních samosprávách: Co změní nový zákon o ochraně oznamovatelů?

V České republice právě prochází legislativním procesem nový návrh Zákona o ochraně oznamovatelů. Tento zákon by měl naplnit povinnost transponovat nejpozději do 17. prosince 2021 do státní legislativy směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele. Nový zákon se dotkne nejen soukromých firem, ale také veřejné sféry. Podívejme se, co bude tato legislativní změna znamenat pro obce a samosprávy, které by se již nyní měly začít připravovat a nečekat na lokální právní úpravu. Proč tomu tak je, se můžete dočíst v našem dalším článku.

Jak se k whistleblowingu staví obce a samosprávy?

V roce 2014 vedla nezisková organizace Oživení rozhovory o praktických zkušenostech whistleblowerů. Předmětem rozhovorů s celkem 12 oznamovateli bylo, jaké možnosti oznámit nekalé jednání na pracovišti měli, čemu museli čelit a jakým odvetným opatřením se museli bránit. Z rozhovorů vyplynulo, že všichni oznamovatelé se potýkali s různými formami odvetných opatření, přičemž v některých případech se odvetná opatření dotkla dokonce i spolupracovníků či sympatizantů daného oznamovatele.¹

V České republice doposud chyběla přímá a komplexní zákonná úprava whistleblowingu. V sektoru státní správy však problematiku whistleblowingu od roku 2015 upravuje nařízení č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. Toto nařízení má jednak ochránit oznamovatele (státní zaměstnance), jednak stanovuje základní procesní pravidla pro nakládání s přijatým oznámením. 

V souladu se zmíněným Nařízením vlády došlo na úřadech k určení tzv. prošetřovatele, který přijímá oznámení zaměstnanců a prošetřuje v nich obsažená podezření ze spáchání protiprávního jednání, zřízení veřejně přístupné schránky (mimo dosah kamerového systému) pro příjem oznámení v listinné podobě a zveřejnění speciální e-mailové adresy pro příjem oznámení v elektronické podobě. Co se týče ochrany oznamovatele, prošetřovatel by měl jeho totožnost utajit, pokud o to oznamovatel požádá. Současně nesmí být podle Nařízení whistleblower v souvislosti se svým oznámením postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku. Nicméně ochranu oznamovatelů před odvetnými rozhodnutími Nařízení bezpečně nezaručuje.

Dle Nařízení jsou určení prošetřovatelé jednotlivých úřadů povinni zasílat písemnou zprávu Ministerstvu vnitra o své činnosti za uplynulý kalendářní rok. Ze zaslaných dat zpracovala Transparency International statistiku za období 2015–2018, ze které vyplynulo, že největší počet oznámení (99) byl přijat v roce 2016 po přijetí Nařízení, tedy pravděpodobně z pocitu jeho aktuálnosti. V následujících letech pak byly počty relativně malé (do 60), což neznamená ani tak absenci problémů s protiprávním jednáním, jako spíš absenci whistleblowerů. Transparency International proto navázala dotazníkovým šetřením mezi zaměstnanci na vybraných úřadech v Česku a dospěla ke zjištění, že nízký počet oznámení mohl být mimo jiné zapříčiněn i nedostatkem důkazů, kterými by oznamovatelé svá tvrzení podpořili, strachem z odvetných opatření nebo obavou, že jejich podnět nebude řádně prošetřen.²

Co se s novým zákonem na ochranu oznamovatelů pro obce a samosprávy změní?

Po přijetí nové zákonné úpravy whistleblowingu pravděpodobně dojde ke zrušení Nařízení, nicméně jeho doporučení zůstanou určitě relevantní. Částečně se totiž přibližují povinnostem, které návrh zákona na úřady ukládá. Jednou z nich je například povinnost určit tzv. příslušnou osobu, která bude odpovědná za přijímání a řešení oznámení, a ačkoli návrh zákona nepředepisuje u příslušné osoby potřebné vzdělání nebo zkušenosti, je jistě vhodné, aby se tato osoba již v minulosti řešení podobných záležitostí věnovala. Oznamující osobě bude nově muset být poskytnuta ochrana a v případě, že bude vůči oznamující osobě učiněno odvetné opatření, vznikne jí nárok na náhradu újmy.

Obce a samosprávy budou moci navázat na obrysy, které Nařízení načrtlo, také u požadavku na zavedení vnitřních oznamovacích systémů. Návrh zákona vyžaduje, aby organizace umožnily podat oznámení o podezření na protiprávní jednání písemně, ústně  nebo osobně. Interní mechanismus pro podávání oznámení proto může zahrnovat již zřízené fyzické schránky. (E-mailové adresy se z důvodu snadné dohledatelnosti, a tedy potenciálního odhalení oznamovatele nedoporučují.) 

Pro elektronickou komunikaci jsou velmi vhodné webové platformy typu Nenech to být. Provozování externí společností v kombinaci s šifrovanou komunikací (písemnou i ústní) zaručuje naprostou anonymitu a neprostupnou ochranu oznamovatele. Oproti fyzické schránce má velkou výhodu v tom, že umožňuje rozvinout další (stále anonymní) komunikaci s oznamovatelem, což přispívá k efektivnímu řešení problému. Pro zaměstnavatele spočívá největší výhoda v tom, že webová platforma nevyžaduje žádný zásah do interního IT systému a že je připravena k použití prakticky ihned.

Zdroj obrázku: Unsplash, autor: Denis Poltoradnev

Zdroje:

¹ (Franková L., Petráková L. (2014): O nás s námi – ochrana oznamovatelů (whistleblowerů) v české realitě a ve srovnání s dalšími zeměmi.)

² (Apolena Ondráčková, Sylvie Kloboučková, Jan Dupák (2019): Whistleblowing v otázkách a odpovědích (nejen) pro prošetřovatele.)

Stáhněte si zdarma náš e-book, ať vás nic nepřekvapí

Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowingovou platformu? 

Jak vznikl projekt Nenech to být?

NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.